Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Mladé pušky pálí ostrými

aneb První prohra nás vynesla na druhé místo

ŠK Ústí nad Orlicí A – 2222 ŠK Polabiny C 3:5

V Polabinách pracují s mládeží výborně a další naděje k nim přicházejí přirozenou gravitací fungujícího centra. Mohou si tak dovolit postavit do 2. ligy tým převážně mládežnický – a před sezónou jsem ho tipoval na první půlku tabulky.

My nějak po dvou výhrách nevíme, jestli hrát na postup nebo ne ;-). Nastoupili jsme tak nějak rutinně, bez velkého hecování. Omluvil se Tomáš Pokorný a Jenda Mareš, poprvé v sezóně nastoupil Vašek Pekař. Ráno proletovaly vločky, ale dovnitř nás pustili včas a číšník mi dokonce přinesl čaj až nahoru, to je nezvyk.

Hostům chyběli hráči č. 5, 8, 9 (Liduch, Nešpůrek, Cach), stejně jako v minulém zápase, to není žádné velké oslabení, tým mají vyrovnaný. Zejména vepředu byli mírnými ratingovými favority. Úkol zněl vepředu udržet, vzadu zavěsit – ale říkal jsem si, že to nebude tak snadné.

Zápas začal rychlým smírem na jedničce (Pepa to proti Jakubu Půlpánovi nehrotil). 0,5:0,5 Jinde se hrálo, je zvláštní, jak mívají určité zápasy dost jednotný ráz, dnes šlo o aktivní šachy, často se snahou projít přes nějaká pole v centru do soupeřovy pozice. Po hodině remízoval Martin Poslušný. 1:1

Kapitán spoléhal na zadní desky, ale v hlavní fázi zápasu jsem si říkal, že možná rozhodneme vepředu. Vašek Pekař stál pěkně, Martin Šmajzr se bránil s figurou navíc, hodně se mi líbil Zeiny a aktivně stál i Honza Švub. Jen Vašek Grundman nastavěl strnulou a děravou pozici. Byl pak taky prvním, kdo prohrál. 1:2

Postupně jsem pak o optimismus přicházel, když se vepředu vskutku rozhodlo, ale proti nám, prohrál Vašek Pekař i Martin Šmajzr. 1:4, ale ještě jsem věřil v bod, protože všechny tři zbylé partie pro nás vypadaly slušně.

Po kontrole jsem vyhrál , ale Honza Švub podepsal remízu, takže bylo po zápase. Michal ještě hrál, ale jeho výhoda byla ta tam a za remízu prý nakonec mohl být rád. 3:5

Josef Havelka (2251) – Jakub Půlpán (2328)

Mohl to být souboj titánů – dva přední krajští junioři, to je těžká váha – ale místo toho krotká „velmistrovská“ remíza ve výměnné slovanské. 0,5:0,5

Jan Macháň (2274) – Václav Pekař (2180)

Vašek zahrál nebojácně holandskou a harmonicky rozehrál figury – Je4 pěkně v centru, Da8 a Sb7 na krásné bílé diagonále, aktivní věž někde na céčku … ale prý něco nedopočítal (mluvil přímo o blundru), bílá dáma pronikla někam na h6 a černý král dostal masáž v centru. 1:0

Martin Šmajzr (2187) – Milan Hošek (2272)

„Vyvrácení Carokannu“ v nějaké krotší verzi. Ráz partie určila výměna bělopoláků Sd3xf5 pg6xf5. Černý si pak rochl nadlouho a chystal útok po g sloupci. Martin získal vázaného jezdce, ale dost možná to byla za černého korektní oběť, dáma a věž vyhnaly bílého krále do centra a se skladištěm na dámském křídle (Va1, Jb1) se to bránilo špatně. 0:1

Matyáš Szücs (2064) – Václav Grundman (2035)

Tihle soupeři už spolu něco sehráli, exhradecký Szücs tentokrát za Polabiny, ústeckopolabinský Vašek tentokrát za Ústí.   Bílý odbočil mimo hlavní teorii (v sicilce 2. Ja3), ale pak hrál celkem normálně (Sf1-b5xc6 b7xc6). Nevím, jestli Vašek výstavbu neznal nebo experimentoval, ale postavil jakýsi stonewall s královským jezdcem na e7, kde prostě pc5 nešlo držet a bílé figury dominovaly. 1:0

Michal Zeinert (2129) – Dominik Řezníček (2022)

Michal hrál čistokrevného Rétiho (dvojí finachetto, Va1-c1-c2, Da1), černý výstavbu se Sf5 a pěšci na bílých polích. Černý se pak zaběhl dámou (dost bezperspektivně ucpaná někde na a6), Michal zaparkoval střelce na c7 a mohl hrát na většině desky s materiální převahou. Černý se pak ale rozehrál, po kontrole už mu hrála dáma, střelec na hlavní diagonále … moc jsem to neviděl, ale prý můžeme být rádi za půlku. 0,5:0,5

Vojtěch Melichar (1900) – Pavel Holásek (2012)

Po týdenním polehávání s nachlazením jsem cítil výrazný nedostatek energie. Naštěstí jsem v ježkovité struktuře celkem věděl, kam s figurama, partii vymýšlel soupeř. Právě včas jsem mu vyměnil dámy a v koncovce jsem si vzpomněl na téma, které jsem včera předváděl ve Chvaleticích – aktivita figur v koncovce. Centralizovaný Jd4 byl mnohem lepší než nešťastný bílý bělopolák. 0:1

Martin Poslušný (1956) – Matěj Půlpán (1955)

Černý (nar. 2001) tam sázel Grünfelda v bleskovém tempu, Martin hlavní variantu vymýšlel u šachovnice. 🙂 Netuším, zda je postup Sb5 a Sxc6 hratelný, bál bych se černé dvojice střelců. Martin se pustil přímočaře na izolovaného pc6, černý zase rozbil královské křídlo a opakoval tahy (Dg4+/Df3+). Z hodiny, kterou partie trvala, spotřeboval černý ani ne 15 minut. 0,5:0,5

Tomáš Ludvík (1870) – Jan Švub (1905)

Tady hrál bílými dokonce hráč nar. 2002. V jakési poloslovanské se Honza v klidu dostal k uvolňujícímu e6-e5 a v dalším průběhu v otevřené pozici držel iniciativu, navíc s lepším časem. Vypadalo to na útok na krále, černá dáma pronikla (při lehkých figurách) až na první řadu, ale bílý zřejmě vše vykryl. Nevím, nebylo tam nic? 0,5:0,5

Tak nějak. Zápas nějakou dobu otevřený, ale když nám odešel předek, už jsme to nespravili – vzadu jsme nevyužili všech šancí.

Mezitím přinesli dobré zprávy hráči B i C týmu, dole jsme si něco z partií prohlédli, Vašek Pekař mě v blesku roznesl na kopytech a za světla jsme byli (většinou) doma.

Dnešní výsledky tabulku zamotaly, nás prohra paradoxně vynesla na druhé místo, nikdo už není bez prohry, na čelo aspirují asi dvě třetiny týmů, padat chce zbylá třetina.

Příště jedeme pro mikulášské body do Mýta, základ samozřejmostí. (Ví snad někdo, kdo je základ?) Zdravíme domácí a spoléháme na jejich pohostinnost!

15 thoughts on “Mladé pušky pálí ostrými

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *