Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Adventní nebitva – aneb Ústí B – Polička C 7:1

Ústecké béčko to má poslední tři roky v kápédvojce pořád stejné – většinu mančaftů s přehledem kosí a pak přijdou v průměru dva klíčové zápasy, v nichž se ukáže, jestli na postup je či nikoliv… a většinou to ňáko nedopadne 🙂 Velkou překážkou bývají mančafty z českomoravského pomezí (Moravská Třebová, Svitavy, často v podobných sestavách), úplně největší pak nezdolatelný Letohrad, který jsme s kapitánem Bohoušem ověnčili upraveným Catovým citátem: „Kyšperk delenda est!“

V původní verzi se jednalo o Kartágo a mělo být zničeno 🙂

Letos se ovšem okruh adeptů na postup výrazně rozšířil – jednak o zkušený Žamberk, loni sestoupivší z vyšší soutěže a aktuálně o skóre druhý, dále pak o mančaft z úplně jiného těsta: mladými dravci prošpikovaný tým Poličky C. Většina jeho hráčů pravidelně hraje o patro výš (krajský přebor), vyvolení dokonce o více poschodí (druhá liga, u některých dokonce i první!), takže je jasné, že na druhou adventní neděli nás čeká suverénně nejtěžší letošní utkání, ve kterém jde o hodně (předepsáno a ukázalo se jako nesmysl, no nevadí…). Přezimovat s dvanácti body by bylo hodně povzbudivé, ani remíza 4:4 nemusela za určitých okolností příliš vadit (nesmysl č. 2 opět předepsaný).

Soupeře z věnného města českých královen, kde se již roky vaří znamenité pivo (což nejen královské hře zjevně prospívá), jsme se rozhodli trochu postrašit a za nejsilnější devátou šachovnici v podobě nízkých soutěžích v okruhu několika set kilometrů (Martin Šmajzr) jsme dopsali ještě další naše druholigové borce – Jendu Mareše a Martina Poslušného. I s ohledem na prestižní druholigové derby áčka v Mýtě jsme ale sestavou nakonec nemíchali, Bohouš nahlásil prvních osm kusů a nikdo se neomluvil. Jsme letos vzorní, co bychom se nepochválili!

Před výkopem jsme tak jen mohli spekulovat, koho z první pětky (při třech volných hráčích a jednom hostujícím) soupeř vynechá. Přípravu to pravda trochu ztěžovalo… ovšem pouze těm, kteří se na zápas chystali… a takových nás v Ústí moc není 🙂

Překvapení z kategorie příjemných se ovšem dostavilo hned po vstupu do Palírny – hosté pojali  nedělní mistrák vpravdě adventně a z prvních pěti šachovnic jim scházely plné čtyři! Jak mne informoval pan Smejkal, Olda Kastner hrál ligu (to tipoval Jarda Volf v autě a výjimečně se nemýlil), mladí střelci (Nešpor, Tulis, Švanda) měli různé volnočasové aktivity, neslučitelné s královskou hrou. V utkání jsme na většině šachovnic poměrně jasnými favority, teď se s tím jen nějak popasovat.

To vedle naše céčko čelí poměrně nabušené třebovské rezervě, ale dva silnější soupeře překvapilo, tak proč ne třetího.

U nás to po zahájení vypadá na bojovný zápas s nadějnými vyhlídkami, bez nějakých kamarádských remíz. Jarda na jedničce staví solidní poziční beton, ratingově silnějšího soupeře s prvoligovými zkušenostmi postihne nefalšovaný „blackout“, načež dáma z a4 dlouhým tahem odebéře nekrytého střelce na g4 J Teď jen uplatnit figuru navíc, úplně lehké to není. Na dvojce Kuba čelí starému známému Sodíkovi (s tím asi moc nepočítal) a s 1.f4 asi ještě míň – ale pozici staví zdravou, nejmíň vyrovnanou, spíš trochu lepší. Na trojce se hraje stejně jako na první skandinávka s Jf6, Vlasta Hrobař má na chvilku gambitového pika víc, ale soupeř postupně pozici rozehrává. Petr na čtvrté čelí ve své oblíbené králce tahu Sg5 (na který jsem se chystal já), tentokrát hraje trpělivě a postupem e5 ve vhodnou chvíli nejspíš vyrovnává. Na pětce hraje Petr Jániš  s Davidem Schafferem strategicky hodně náročnou pozici (zavřená sicilka, kteru David hrává i bílými – což jsem si okouknul v přípravě, která mi byla na h…), černý brzy končí v časovce, a to se vyměnil pouze jediný flok. Na je zuřivý reportér mimo přípravu po 1.e4, soupeře neznám – i s nižším ratingem ale hraje velmi slušně. Na sedmičce Smolda tlačí od úvodních tahů, partie jak přes kopírák ze Svitav (DG a brzkým otevřením h sloupce). Kapitán Bohouš na osmičce stojí proti mladému klučinovi trochu pasivně, ale bez slabin – věřím mu.

Sypat nám to začalo (v souladu s taktikou) na zadních šachovnicích – nejprve technicky, věren svému zvyku, Bohouš, pak ve finále útočně, věren svému zvyku, Petr Jániš. A konečně třetí bod s dopomocí soupeře v nic moc pozici zuřivý reportér. 3:0 a zápas rozehraný luxusně.

Pak se poměrně dlouho bojuje, než hostům odpadnou i dvě papírově nejsilnější šachovnice vepředu – Netík se vypořádal s časovkou, Jarda s figurou víc. 5:0, kdo by to před zápasem čekal…

Zápas je vyhraný a navíc to vypadá na pořádnou nálož pro hosty – Smolda sice nevyhrál matem, ale koncovku s figurou víc proti pojeným pěšcům a+b vyhrát umí – 6:0 jako v tenise.

Ze zbylých dvou pozic je jedna nepatrně horší (Petr má pěšce míň při jedné věži a nestejných střelcích), Vlastově dámské koncovce nerozumím, ale kryté volné d5 vypadá mocně.

Maje na stole vítězný utopenec a pivo, koukám po očku vedle, kde naše céčko opět bourá všechny předpoklady  a za stavu 4,5:1,5 má opět jisté všechny body. Klobouk dolů!

No a u nás: Petr přechází do nestejných střelců, to už vypadá hodně remízově, Vlasta po odehrání 40. tahu taktéž hovoří něco o půlbodu, soupeř zase občas zajde o pokojík vedle na kofolu a zkontrolovat, jestli se letos urodilo J Na čtyřce to také nerozhodně končí – první půbod pro oslabenou Poličku C. Nakonec se i Vlasta spokojil s dělením bodu, ale 7:1 hovoří i tak jasnou řečí – hosté dle mého nepředvedli ostudný výkon (jak pravil Sodík), nicméně ve slátané sestavě na body pomýšlest nemohli.

K partiím opět následující směsice nepravd a dojmů:

  1. Volf (2037) – Paščenko (2079) 1:0 Takže žádné rychlé remízy. Jarda by se sice smíru asi nebránil, ale když mu soupeř skoro 2100 kolem !!10. tahu!! jednotkově věnoval figuru, tak prostě hrát musel. Potíž byla v tom, že zbylé černé figurky byly protivně aktivní, kdežto bílý dlouho rozmotával skladiště na dámském křídle. Ale rozmotal a uplatnil.
  2. Sodomka (1915) – Netušil (1916) 0:1 Kuba má za béčko formu jako hrom, 3/3 a dvě holky na kontě :-), soupeř také 100% úspěšnost a ještě větší chuť na pivo, soudě dle ranních vyjádření J Hrála se birdovka, černý strávil v zahájení hodně časově, ale pozičně trochu zvesela hrajícího bílého začal postupně přehrávat. Vyjádřením toho byly dvě pohledné oběti figur, obě nepřijaté (střelce na f4, jezdce na h3), nicméně Kubu začal poměrně záhy otravovat hronometr (ještě před 20. tahem). Naštěstí z blicáků má natrénováno a bylo to znát.
  3. Hrobař (1999) – Smejkal (1883) ½ Vlasta na třetí je bílými poziční typ, žádné divočiny, ale trpělivé utahování šroubů. Soupeř je docela obratný taktik a vyhledává ostré pozice. Ve skandinávce s Jf6 černý od oka postupně přebíral aktivitu, bílý zase sčítal poziční plusy. Po časovce se hrála náročná dámská koncovka, kde jsme zvolna začínali Vlastovi věřit, ale byla-li nějaká cesta k bodu, zůstala za kulisami. Černý se 44. tahem Dc3+ nabídl půlku, náš statečně odmítl, ale úniku nebylo.
  4. Schaffer O. (1789) – Mareš st. (1977) ½ Petrovi přihrál osud ve čtvrté partii počtvrté černé, což s mladým soupeřem není zrovna žádné terno. Hrálo se hodně pozičně (králka se Sg5, e3, Sd3, 0-0). Z partie jsem moc neviděl, Petr měl povoleno ve vhodný moment nabídnout půlku, soupeř ji za nepříznivého stavu musel odmítnout. Pak jsem zahlédl až nestojnopoláky s flokem víc za bílého, ale hodně bych se divil, kdyby tohle černý neudržel. Překvapení se nekonalo.
  5. Jániš (1879) – Schaffer D.(1696) 1:0 Bílými Petr útočí snad ještě před prvním tahem, ne že by to černými bylo o tolik jiné 🙂 Tady se ale kupodivu hrály tvrdě strategické šachy (zavřená sicilka), s minimem výměn a celoplošnou hrou. Černý strávil náročným počítáním hodně času, Petr někde získal floka a na konci po mocném skoku oře (Jf6) taky matový útok.
  6. Kašpar (1388) – Pokorný (1909) 0:1 Příprava pryč a ratingově výrazně slabší soupeř se taky neporazí sám – ostatně v databázi už má nové, odpovídající ELO – 1743. Zkusil jsem po dlouhé době Svešnika, soupeř to hrál neteoreticky, ale rovnováhu ze zahájení asi udržel, navíc jsem si zjevně blbě ohodnotil pozici a na prahu střední hry stál spíš o fous hůř. Pak naštěstí začal pan Kašpar tvořit, z pokusu o matový útok vylezl z kvalitou míň (odchycenou na oslabeném královském křídle tahem h5), zbytek už byla nesložitá technika. Opět se mi potvrdilo, že nemusím zbytečně počítat do omrzení, stačí nějak rozumně hrát a čekat…
  7. Smola (837) – Bartoš (1684) 1:0 Když Honza přečká zahájení (bílými i černými), většinou své soupeře ve střední hře přehrává. Tady si typově zopakoval pozici ze Svitav, otevřel h soupec, soupeř zkusil schovat krále na f7 a bílý se k němu prokousal. Mat se sice nekonal, ale figura navíc spolehlivě stačila.
  8. Brokl (1489) – Glembek (1804) 0:1 Kapitán opět černými, to znamená trpělivě vyrovnávat a pomalinku sčítat poziční plusy. Tentokrát měl Bohouš v aljechince po zahájení trochu pasivnější pozici (ale spíš opticky, nic zvláštího se nedělo), ale soupeř ve střední hře nic nenabídl. Černý naopak předvedl hezkou oběť figury s hrozbou matu. Aby bílý přežil, musel do prohrané věžovky.

Mohlo to být opět komplet, ke štěstí schází jen zápas áčka, které v Mýtě nepořídilo a prohrálo nejtěsnějším rozdílem. Jisto je, že kluci již nehrají na postup, nýbrž tradičně o záchranu… a tak bude aspoň o čem psát a žvanit 🙂

2 thoughts on “Adventní nebitva – aneb Ústí B – Polička C 7:1

  • Honza Pokorný napsal:

    Z partií jsem fakt viděl jenom zlomky (u Tebe materiální nepoměr, ale matový útok). Jsem pokorný služebník svého kapitána… a náš mančaft má úžasného kapitána. Věřím, že letos postup uděláme .-)

  • Bohouš Glembek napsal:

    Ono to na 8. bylo trochu jinak. Nejdříve jsem blbě dal zadarmo pěšce. A teprve potom jsem začal myslet (úplně i hlavou) a našel pěknou divočinu, kterou soupeř nezvládnul. Takže občas i blbost boduje :).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *