Jarda věští neomylně

24. 1. 2016 Pavel Holásek Áčko, 3

TJ ŠO Chrudim – ŠK Ústí nad Orlicí 3:5

Chrudim mám zapsanou jako skvělý oddíl hrající první ligu, když už jsme se s někým potkávali, tak s jejich béčkem. Varováním pro ně snad mohla být nulová práce s mládeží, to je pro kraj dlouhodobě škoda. Jenže se zdá, že se jim to drolí, první ligu vloni hráli s řadou hostů a neudrželi, ve druhé lize s vlastními lidmi letos bojují o záchranu.

My jsme naopak potřebovali zabrat a sestava tak měla být co nejsilnější. Akorát Michal pořád dává na facebook zasněžený fotky a Jenda stále neoznámil konec zkouškového. Béčku jsme museli vzít Jardu, ale ti to proti Žamberku zvládli i bez něj, skvěle!

Jel jsem s lanškrounskou ekipou, sledoval v autě před náma Jardova záda a vzpomínal, jak Jarda vždycky před zápasem určoval, kdo jak dopadne. Hned na parkovišti v Chrudimi jsem se ho zeptal, jak to teda bude. “Jednotlivě nevím, ale vyhrajeme 5:3,” zněla odpověď.

Místnost nám odemkl usměvavý Pavel Němec, v kuchyňce nabízel čaj, kafe, příjemná atmosféra. Domácím chyběl druhý hráč Hlaváček, vzadu zato potřetí v sezóně nastoupil David Komárek. Papírové předpoklady by velely vepředu udržet a vzadu (kromě osmičky) rozhodnout, ale znáte papírové předpoklady …

Je zajímavé sledovat, jak se jednotlivé zápasy svým rázem docela liší. Dnes to byly, musím říct, pěkné šachy, divácky vděčné (kdyby tam diváci byli), rozhodně živé, ale přitom celkem pochopitelné. Žádné popotahovačky ani žádné velké křivárny. Doporučuju pak přehrát!

Jarda Volf proti Davidu Komárkovi (2150) na osmičce vyměnil francouzského pěšce na d5, vyměnil dámy, naznačil aktivitu v koncovce a nabídl remízu. Soupeř s přijetím čekal snad půl hodiny, ale to pořád ještě nikde nebylo nic jasné, pak tedy přijal, co taky s tím časem. 0,5:0,5

Zápas pak pomalu spěl k časovkám, ale tu a tam se udrolil výsledek – a všechny pro nás, stačilo jen sčítat: postupně vyhrál Vašek, Pepa, Martin Šmajzr a já … a ještě před zbytkem kontrol to bylo 0,5:4,5 a mohlo se jít na procházku!

Vašek Grundman měl na čtyřce bílé proti Jaromíru Krysovi (2046). Ve španělské čelil výstavbě Jge7, g6, Sg7, v originální pozici ztrácel čas, ale držel aktivitu figur. Nakonec z toho byl téměř v koncovce útok na krále s minimálními prostředky, závěr byl přesvědčivý.

Josef Havelka hrál na jedničce černými proti Radku Bujnochovi (2265). Ve výměnné španělské obětoval pěšce za oslabení bílého královského křídla, zjevně věděl, co hraje (měl nezvykle pěkný čas), a rozhodl v pozici s těžkými figurami, bílý měl pěšce až příliš zubatě rozházené.

Martin Šmajzr na trojce černými proti domácímu kapitánovi a rozhodčímu Pavlu Němcovi (2236). Vídeňská s g3, Martin na to dal rychlé h7-h5 a h4 a na to to vyhrál. 🙂 Prostě si až do konce udržoval v ostré pozici, kde se muselo hodně počítat, možnost otevřít hru na oslabeného krále, což se mu nakonec povedlo.

Já (Pavel Holásek) jsem na mladého Jana Česenka (1918) postavil na pětce černými ježka a při první příležitosti zkusil typový průlom d6-d5. Pozice se tím otevřela a necítil jsem se úplně dobře, dámská věž mi trochu zaspala. Soupeř šel do zápletek, při kterých vyměnil dvě figury za věž a pěšce. Fázi do kontroly jsem zvládl díky častému opakování tahů. Pak nastala kuriózní reklamace: po svém 41. tahu mi soupeř cosi ukazoval v partiáři. Jsa hluchý, myslel jsem, že se ptá, jestli máme oba stejně tahů – ale on mluvil o trojím opakování pozice. Věděl jsem, že to třikrát nebylo, ale doporučil jsem mu reklamovat u rozhodčího – a teprve ten si všiml jisté “drobnosti”: na tahu jsem byl já, takže soupeř reklamovat vůbec nemohl. Po téhle vložce jsem si nechal spadnout prapor, přidat čas, pozici jsem trochu vydýchal – a uvědomil si, že hraju na výhru, dáma a střelec se vydali matovat bílého krále.

Za rozhodnutého stavu jsem následoval kapitána a šel se projít po Chrudimi, mám rád historická centra, kamenná schodiště, úzké průchody, nezastavěné svahy kolem hradeb, navíc svítilo slunce, tálo, zpívali ptáci, led a sníh kontrastoval s šedou břečkou a černou vodou. Jaro bude!

Zápas jsem viděl na debakl pro domácí, nedivil bych se, kdybychom i zbylé tři partie vyhráli, na Jardův odhad 5:3 (pro nás) bych nevsadil ani pětník. Ale domácím se v závěru vydařilo, na co sáhli. Partii zahodil Honza, vypustil do remízy Tomáš a nakonec prohrál i Martin Poslušný, to už jsem neviděl. 3:5

Honza Švub měl na sedmičce černé s hlineckým talentem Vojtěchem Říhou (1904), toho jsme včera potkali v Lanškrouně na dorostenecké lize. Sicilská s c3, nevyjasněná pozice se složitou figurovou hrou v centru. V oboustranné kisně se mi zdálo, že Honza bude bez pěšce, jenže místo toho ulovil soupeřova střelce a směřoval k výhře, koncovku s figurou navíc ale dokázal naprostým blundrem zahodit.

Tomáš Pokorný, druhá deska, bílé figury, proti němu Jiří Malivánek (2108). Výměnný dámský gambit, hrálo se hlavně na dámském křídle a náš hráč postupně získal optimální pole pro své figury, černý byl bez protihry a musel přešlapovat kdesi na sedmé řadě. Kde se to dalo rozhodnout, to zajímalo v autě Tomáše a zajímá to i mě. Remíza musela černého potěšit.

Poslední partii hrál Martin Poslušný, bílými proti papírově nejslabšímu hráči domácích Petru Ždímalovi (1772). Ten postavil Benoni se střelcem na e7 (ale ten pak přešel na f6, takže celkem klasika. Martin natahal dopředu pěšce královského křídla, soupeř měl protihru na dámském a v centru, dlouho se pak manévrovalo v zablokované pozici. Když jsem odjížděl, měl Martin kvalitu navíc a lepší čas, tipovali jsme jeho výhru, v nejhorším remízu. Telefonické zprávě, že jsme vyhráli jen 5:3, jsem nechtěl věřit. Co se stalo? Náš licencovaný věštec Jarda tak měl nakonec fakt pravdu!?!

Po cestě zpátky dobré zprávy z béčka a céčka, 8:0 nad spolufavoritem ze Žamberka a 4,5:3,5 nad nebezpečným Letohradem, to je paráda. Holásci dnes 3/3, škoda, že nehrála i Verunka … 😉 Oslavy v hospodě ale prý nebyly, asi všichni zodpovědně provádějí domácí rozbory – nebo sledujou famózního Navaru.

Myslel jsem, že tabulka se už polarizuje, ale naopak se zamotala, poslední dvě družstva (Zábřeh, Rapid) vyhrála, takže záchrana zase tak jistá není, ale zápasů bude ještě hodně. Koneckonců jsme jen dvě výhry od prvního místa. Mezi druhým a osmým je to našlapané, takovouhle sezónu jen tak nepamatuju.

Za dva týdny hrajeme s Pandou o postup, vyřidte Michalovi, že sníh už letos nenapadne. Bude to šlágr.

Zpátky ve formě Utrpěli jsme další vítězství