Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Na Lanškroun jsme byli K/krátký

Krajský přebor II skupiny východ se pomalinku chýlí ke konci a před námi stála v neděli těžká úloha, a sice pokusit se potrápit aktuálně druhý Lanškroun B. Rezerva kdysi prvoligového mančaftu sází na silný „předek“, hráče skoro 2300 nepotkáváme v těchto krajích často a navíc i Romanu Solilovi to, až na propadák s Martinem Šmajzrem, letos taky hodně sype.

Maje za sebou sobotní hraní v Říčkách vstávám zvolna a jistí to kapitán Dejv, který volá a táže se, zda jsem neopomněl změnu zimního času na letní (v tom vynikám, jednou mě málem v županu vezli do Letohradu). Tentokrát ale hodinová ručička o jednu čárku vzorně posunuta, a právě šedesát minut mínus je docela znát 🙂 Souhlasím s tím pekařem, co už je „na pravdě Boží“, že by se tahle chujovina měla zrušit, ekonomický užitek nulový, buzerace mého už tak skromného spánku naopak nemalá.

Na úvod musím matche vyzdvihnout skutečnost, že naše hrací místnost U Třech mostů opět body nevydala… neboť jsme v ní nehráli 🙂 Azyl v Popradu nám ale od úvodních minut příliš nesvědčil.

Už po příchodu zjišťuji, že prohráváme 0:1, neb TOMÁŠ KODYTEK dlí toho času někde v Alpách a prý nedal ani mailem vědět. Tak takové věci by se pochopitelně stávat neměly, že… 🙁

Hned za hodinu je ještě krušněji, neb náš PETR JÁNIŠ vletěl do jedovaté varianty dalšímu mlaďákovi PEPOVI KRÁTKÉMU. Hrála se starobylá ponzianiho (naposledy jsem ji ve vážné partii viděl možná před pěti léty, jestli vůbec!), černý sice zareagoval správně 3. d5!, nicméně s nepřehlednou teorií si netykal a po cca 10 tazích měl pozici na odstřel. To je asi přesně ten důvod, proč na e4 nehraju skoro vůbec e5, kdo se má tyhle hnusný odbočky učit… 0:2 z našeho pohledu.

Alespoň trochu optimismu nám dolil (nikoliv doslovně) JARDA VÍGLASKÝ. Mohl si vybrat, zda bílé na sedmém prkně za Toma, anebo očekávané černé na osmičce. Zvolil možnost A a dobře udělal, neboť si připsal cenný skalp STANISLAVA PALLY! Pozice po zahájení se mi za bílého dvakrát nelíbila, sicilka v hodně aktivním vydání za černého s bílým dvojpěšcem na céčku, nicméně lanškrounský hráč se asi někde přepočítal. Co jsem viděl, byla až hladce vyhraná koncovka jezdce proti střelci – 1:2 a perfektní výkon Jardy!

Zajímavost bokem (aneb sekce bulvární hyena v akci): úsměv vzbudil zápis našeho hráče, jenž, neznaje soka svého, napsal do partiáře příjmení Palach. Asi proto ta sicilská pozice v plamenech 😀 😀

Následovaly, nevím teda s jakým časovým odstupem, dvě remízy. Autorem první byl náš kapitán DEJV KAMENÍK, jenž se potkal, ne prvně, s populárním ŠEBOU. Po partii jsem občas zašilhal pravým okem, Dejv odmítl nějaký severní gambit a řekl bych, že vyrovnal hru docela v pohodě. Soupeř se ale nikam nehnal a takticky nabídl plichtu, náš kapitán dlouho přemýšlel, ale zesílení pozice nevymyslel – 1,5:2,5 pro Lanškroun B.

Opět jako čtvrtý (už se to stává pravidlem) jsem dokoulel já. Bylo mi jasné, že narazím už potřetí na LÁĎU ŠILARA, ale na přípravu nějak nebyl čas (z Říček, kde jsme lyžařům na zakončení sezony vyhrávali s kapelou dlouho do noci, jsem přijel až ve tři, teda čtyři ráno :-). Na třetí šachovnici se dle očekávání vyskytla francouzská s 3. Jd2 de4, kde se černý proti partii z před dvou let polepšil a poměrně brzy nasadil c5. Snažil jsem se to tahat na prostorovou převahu, trojblok těžkých figur na d sloupci a silná bílá pole, nicméně soupeř si vytyčený cíl pohlídal, pozici vhodně naředil (a dokonce možná přešel kolem zajímavého zvedáku Sa4, který mi ukázal až Fritz a v mém propočtu během partie jaksi nefiguroval :D). Takže z dosti nezáživných šachů rezultovala tupá koncovka dam a nestejných střelců, kde jsem kvůli horšímu času a slabým černým polím raději jistil plichtu – 2:3.

Pak se minimálně další hodinu hrálo, než podepsali remízu na páté šachovnici JENDA MAREŠ s panem PAUKERTEM. Hrála se nějaká vídeňská v dost pasivním podání černého (2. d6), přišlo mi to pořád tak nějak kolem rovnováhy (možná se pletu), nicméně v koncovce s lepším střelcem proti krátkonohé kobyle to možná náš mladík ještě mohl zkoušet a nepřijímat remízku, která ale není špatným výsledkem – 2,5:3,5 vede Lanč. Teď už bohužel nad slunce jasnější, že body, nebo aspoň ten bodík ušmudlanej, tentokrát visí příliš vysoko.

Asi se dalo čekat, že nejlítější boje budou svedeny na prvých dvou šachovnicích, kde soupeř disponuje těžkotonážním duem Pokorný, Solil. Předem bych rád vysekl poklonu PETRU MAREŠOVI a PAVLU KYLAROVI, k partii přistoupili oba zodpovědně a bojovali vpravdě statečně. Pavel po drobné předstartovní nervozitě („e4 c5 Je2, co na to mám sakra hrát?!“) postavil pevnou sicilku, nicméně bílý nechtěl ofenzivní choutky opustit a s prostorovou převahou v zádech hnal se do útoku rázného. Po prosazení e5 se mi jevila černá pozice na ručník, ale náš „Vata“ zatnul zuby, útočné pokusy poodrážel a dostal se do komplikované pozice V,J a floci na každé straně a obou křídlech, v níž asi nestál hůř (dokonce snad pěšec víc?). Pak bohužel přišla v kisně minela, jak už to tak bývá, když má člověk málo času a komplikovanou pozici. Roman natahal b a c floka vstříc proměně a na druhé straně, přes celkovou materiální rovnováhu, náš borec adekvátní protihru neměl… 2,5:4,5 a vymalováno v náš neprospěch.

Dodatek povzbudivý: Pavla je mi trochu líto, ože hraje nesmírně zodpovědně, pro družstvo, jen to tam prostě letos nepadá. Za rok bude vše určitě jinak!

A na samotný závěr náš „number one“. Petr, který o soutěž výš kosí, koho potká, postavil proti TOMÁŠI POKORNÉMU tradiční boudu. Naštěstí se poučil z nehezkých pozic, do nichž se už párkrát s nejsilnějším Lanškrounským dostal, natáhl c4 a vznikla velice zajímavá hra. Náš lídr musel dát kvalitu za pěšce, ale přes materiální deficit pozici zesílil, vytvořil si silného krytého pěšce na e6 (snad se nepletu), kterého vhodně podporovaly figury. No bylo mi jasné, že tahle pozice se bude tahat hodně moc dlouho, u Tomáše vcelku obvyklý jev. V kisně bohužel naše jednička asi uklouzla (jak mi aspoň vedle ve výčepu řekla), lanškrounský koncovkář oživil pasivní věž, jež se pořádně přihlásila o slovo, vydacíc se do bílého tábora. Nebezpeční pěšci Petrovi se už dál nepohnuli, černou pozici naopak jistilo ještě volné áčko – 2,5:5,5 konečný výsledek.

Sečteno, podtrženo:

V sedmi lidech jsme asi nemohli pomýšlet na zdolání tak kvalitního soupeře. Je paradoxem, že Lanškroun B hrál pomalu v silnější sestavě než áčko o soutěž víc s naším, pro příští rok už druholigovým, týmem. Chcete důkaz?

Tak tedy… první šachovnice stejná, Roman Solil v KPII jen o šachovnici výš, Standa Palla v KP pátá šachovnice, naproti tomu v KPII až sedmá!!! Michal Marek o soutěž výše sedmá šachovnice, tady až osmá (akorát že něml soupeře). Z lanškrounského výběru, jenž od našeho áčka obdržel 5,5, hrál ještě Šeba (v KP osmá šachovnice, tady čtvrtá).

Pokud jsme chtěli urvat lepší výsledek, chtělo to víc než remízy z třetí, čtvrté a páté šachovnice, šance byly, zůstaly nevyužity.

Mužstvo si ale zaslouží pochvalu za příkladnou bojovnost. Za dva týdny můžeme v Jablonném relativně v klídku zakončit vcelku povedenou sezonu. Snad tam neobdržíme obvyklých 6:2 nebo podobně hrůzný příděl 🙂

10 thoughts on “Na Lanškroun jsme byli K/krátký

  • Honza Pokorný napsal:

    Pokud nastoupí Ústečtí, nemám strach o výsledek 🙂

  • Martin Šmajzr napsal:

    Ještě ne, ještě Litomyšl potřebuje alespoň remizovat poslední zápas…

  • Honza Pokorný napsal:

    Dejv: Mně, jak už je obvyklé, dalo nejvíc zabrat ranní vstávání 😀 A ty šachy podle toho taky vypadaly 🙁 , Láďa Šilar mě tam v jednom momentu mohl sundat… takže ta půlka ještě dobrá 😀 PS: Zrušit ty pitomý změny času!!!
    Martin: Nj, takže Ústí zachránilo Litomyšli ligu 🙂

  • Divad napsal:

    Podle nadpisu:-D je vidět kdo vám dal nejvíce zabrat:-D…jinak dobrej report:-)

  • Martin Šmajzr napsal:

    Zápas Litomyšl – Pelhřimov by stál možná za extra článek, i když se netýká našeho oddílu. S Martinem Pečinkou jsme tentokrát soupeřům nedali šanci, cca za dvě hodiny jsme byli oba hotoví. Pak remizoval Daniel (vcelku zaslouženě) a vyhrála Bartošová, která ve střední hře získala 2 figury za věž. Potom bohužel předčasně dal Jirsa soupeři půlku, při analýze vyhrával snad ve všech variantách. A pak začal menší horor. Pekař se Zemanem byli reálně prohraní a Škeřík nestál nic moc. Po časovce to vzdal Pekař a v kisně udělal hrubku Škeřík a celý zápas tak stál na Zemanovi, který musel zremizovat dámskou koncovku s 3 pěšci méně. Soupeř naštěstí vydatně pomohl a zázrak se stal 🙂

  • Pepa napsal:

    No jak se to vezme pokud soupeř zahraje to d5 tak by to měl alespoň trochu znát ale i to Jf6 se dá hrát a mělo by se hrát aktivní d4, ale ano Jf6 je lepší pokud soupeř nemá ani ponětí o tom co bílý hraje

  • Honza Pokorný napsal:

    To je prostě otázka do jakých pozic chodit, když si člověk není jistej. c3 samo o sobě vypadá docela neškodně, ale protože tam jsou celkem nemilé odbočky, volil bych asi jistější 3.Jf6 a uklidit králíka co nejdřív.

  • Pavel Holásek napsal:

    A Ústí v Litomyšli konečně zabralo, vítězství nad Pelhřimovem je do značné míry naše!

  • Pavel Holásek napsal:

    Jenom drobnost – další kolo je až za tři týdny, ne?

  • Pepa napsal:

    Pěkně popsaný zápas jenom maličko nechápu jednu část nadpisu:D jinak k mojí partii tak Pozainského zahájení je zahájení, které i když se moc nehraje slibuje velmi záživnou a útočnou partii na obě strany(vzláště při neznalosti zahájení). Petr ale zvolil špatný tah Dd6? místo Sd7!? a pak už pozice byla dosti špatná. Hodně štěstí v dalším kole!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *