Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

(Ne)slavné boje poličské – povídání

Velikonoční turnaj mládeže, Polička, 1.4.2009

Frekvence turnajů mládeže je nyní taková, že ani nedopíšu reportáž o jednom a už je tu další. To není důvod si stěžovat, naopak!

Do Poličky jsme se těšili a odjeli jsme tam přes velmi ranní dobu (6.35) v pěkném počtu devíti hráčů. Výkony však tentokrát poněkud kulhaly, za výborným Marešem a slušným Johnem už ostatní zaostávali.Pořadatelé tradičně rozdělili přihlášenou mládež do dvou turnajů: v prvním se utkali hráči z ELO listiny, prakticky kterýkoliv z nich by mohl při účasti ve druhém turnaji zvítězit; ve druhém hrály děti od 3.VT po úplné začátečníky.

První turnaj ovládli podle očekávání  favorité (1. Bednář, 2. Čižinský, 3. Výprachtický), ve druhém byla špička široká a dopředu se dostala i méně očekávaná jména. Zajímavá byla konfrontace mladších a starších hráčů, kteří se tu utkávali mezi sebou (podobně tomu bude i za týden na Orlické šachovnici).

Pořadatele můžeme zase jenom chválit: startovní listiny předem na internetu, prostorná hrací místnost, hodnotné ceny … a za to rozbité okno fakt nikdo nemohl 😉

A co tedy naši:

OPEN:

Jan Mareš sehrál velice podařený turnaj! Ve druhém kole remízoval s Jakubem Půlpánem (1. deskou polabinského Céčka v KP!) – a to měl k výhře blíž než soupeř; jinak vítězil. A když neprohrál ani v pátém kole s největším favoritem Marcelem Bednářem (2186), dělil se dokonce o první místo (4/5). V závěru sice trochu ztratil, ale i tak dopadl úspěšně: 4,5/7 a 6. místo (celkem 23 hráčů), perfo 1794. V turnaji porazil Pospíšila, Siona a Nečase, remizoval s Půlpánem, Bednářem a Krušinou, prohrál jen s Davidem Výprachtickým. A to měl čtyřikrát černé. Blahopřeju!

Výrok po prvním kole: „Tak už mám stejně výher jako na minulém turnaji!“

Petr John se rozjížděl pomaleji, v prvním kole narazil na Výprachtického a ve čtvrtém ho zarazil Krušina, ale zahrál slušně, remizoval se Řezníčkem, Melicharem a Nečasem a porazil lanškrounský talent Havelku i domácího Ondřeje Schaffera (1762)! Zjistil, že se dá hrát s každým. 3,5/7, 12. místo, perfo 1591, určitě lepší než předtím ve Svitavách. Třetí mezi pravidelnými účastníky kat. H16.

Láďa Kubišta zahájil půlkou s Nečasem, ale pak začal prohrávat jednu partii za druhou. Hra nevypadala zle, ale body nepřicházely, zvlášť když nevyužil vyhrané pozice se Řezníčkem. Bod přinesl až potupný kontumák … a v posledním kole konečně výhra v přímém boji o poslední místo s Matějem Půlpánem. (Připomeňme, že i Matěj je kvalitní hráč, před týdnem se pral v šestnáctkách o vítězství!) 2,5/7 a 22. místo. Ale z Láďovy hry mám dobrý pocit, chápe šachy slušně, jen ta praxe trochu chybí. Škoda, že dorostenecké turnaje nejsou trochu častěji!

Turnaj VT

Vít Holásek byl podle očekávání naším nejúspěšnějším hráčem (4/7, 18. místo mezi 48 účastníky). Jeho obrovským problémem byl tentokrát čas. Zatímco většina účastníků trpěla syndromem „táhnu, co vidím“ a turnaj tak proběhl značně rychle, Vítek naopak až příliš pečlivě zvažoval své možnosti a snad ve všech partiích se dostal pod pět minut. Zcela běžné bylo, že soupeř spotřeboval nějakých 5 minut, zatímco Vítek přes 20. To se projevilo už ve druhém kole, kdy maličkému Bílkovi s padajícím časem nabídl v přivyhrané pozici půlku, a ještě víc v kole třetím, kdy s Mořkovským vedl až o dvě věže, ale v závěru s nedostatkem času zmatkoval a nakonec spadl. Když potom v posledním kole s Adamem Kolomým ztratil po zahájení figuru, vypadalo to všelijak; figura ale přišla zpátky a věžovku už hrál líp Vítek (nakonec 1/2). To jde.

Vojta Holásek odstartoval lehkou rukou výkonem 2/2 a ocitl se až na první šachovnici proti Neumannovi. Pak ale v rychlém sledu prohrával partii za partií podle podobného scénáře: po zahájení někde nechat figuru a pak vynalézavě bojovat za ztracenou věc. Je fakt, že soupeři nebyli úplně slabí. Výsledek 3/7 s nejlepším Buchholzem ze všech tříbodových. No, jakžtakž.

Martin Paukert je asi hlavně rád, že předčil staršího bráchu. Na dva hráče 3. VT neměl, se zbytkem bojoval se střídavými úspěchy. Občas prohrával až příliš rychle. Ale pořád je druhý z našich „desítek“. Hlavně že už zase po pauze hraje turnaje. 2,5/7 je míň než ve Svitavách, ale mezi mnoha staršími hráči.

Lukáš Paukert se blýskl hned v prvním kole, když  po oběti figury a útoku na krále porazil lanškrounského Matěje Dolečka (čtvrtého hráče sezóny KP dvanáctek!). Pak dvakrát prohrál s dalšími trojkami, to se může stát, a ocitl se v zadní části pelotonu. Čekal jsem, kdy se  tamodtud zase vynoří někde vepředu, ale nedařilo se a po ostudném matu v posledním kole (bílýma dostal téměř šustrmat) je tu jen výsledek 2/7, se kterým být Lukáš spokojen nesmí!

Veronika Holásková si zahrála s dvěma trojkama na začátku, pak byli už soupeři přijatelnější, ale body nešly a nešly ani z  vyhraných pozic; přišly až v posledních dvou kolech. Taky 2/7 – jenže co je pro Lukáše zklamáním, to pro Verunku znamená 2. místo mezi mladšími dívkami.

Jonáš Koditek prohrál v posledním kole právě s Verunkou, výsledek 1,5/7 asi odpovídá, většina soupeřů byla prostě silnější. Jen kiksy typu 1. e4 e5 2. Dh5 Dh4?? už by se mu stávat neměly. Jen ať nezmizí chuť do hry, výsledky přijdou.

Celkově … no nebýt Mareše, díru do světa jsme neudělali. Nevím, jestli se ostatní tak zlepšují nebo se nám tak nedaří; jako bychom trochu stáli na místě. Šance něco s tím udělat je každý den, výrazně pak v sobotu desátého!

Výsledky obou turnajů najdete na chess-results.

Partiový materiál v dalších pokračováních 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *