Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Béčko má Smolu, Lípa má Pepu, ale my máme Jardu! Zachráněni!

ŠK ZVU Engineering Lípa A – ŠK Ústí nad Orlicí A 4:4

Po náročné partii a zejména oslavě záchrany áčka a postupu béčka Na Louži teprve něco sepíšu, ale dojmy můžete v diskusi vršit už nyní. To podstatné je, že jsme potřebovali bod, domácí nám ho nechtěli přenechat, rozhodl Jarda, který otočil připrohranou partii, a Pepa Havelka, když na jedničce dovedl těžkou partii do remízy. Ostatní remízy tak náročné nebyly a já už mohl klidně prohrát, což se mi po jisté námaze povedlo.

———————————–

Pokračování psané v pondělí:

Záchranářská matematika byla jasná: abychom nemuseli spoléhat na štěstěnu, musíme uhrát na Lípě remízu 4:4. To na jednu stranu nebylo nereálné – Lípa měla v sezóně výsledky jen o něco lepší než my a v předposledním kole padla s Chrudimí 2:6 – ale zároveň to byl úkol ošidný – vloni v posledním kole vyprovodila Lípa bez respektu z ligy ven jičínské béčko a vůbec: hráče mají silné a zkušené.

Sestava domácích se dala uhodnout téměř s jistotou, během sezóny se skoro neměnila. největší obavy sliboval na páté démon Pepa Vařejčko s dosavadním ziskem 9,5/10. Ani my jsme ale nechtěli nastoupit děraví, takže zodpovědná příprava, na šesté mě čeká bílýma Jiří Hájek, zřejmě tedy Carokann; lámat, nebo sušit? Jenže všechno se změnilo ve čtvrtek, Michal opět na horách, to víte, čerstvý prašan – takže na Vařejčka jdu já a k tomu černýma.

Jinak všichni nominovaní mohli, již postupující béčko nám pro jistotu půjčilo Jardu, na startu jen drobné problémy („Kde jste?“ „V Kerharticích u mostu, kde máme být?“; co Jenda? mobil nebere, na zvonění u dveří nereaguje …), dokonce i jednu z nenápadných odboček na Chlum jsme trefili. Taktika byla jasná: já nabídnu po zahájení půlku, Vařejčko ji nepřijme, tím ostatní zjistí, že musí hrát a někdo to urve. Kdyby ji snad přijal, můžou půlit i ostatní.

Taktika ale vycházela jen tak napůl: někteří začali s půlkama brzo (Tomáš už v zahájení, Martin Š. po zahájení v nepohodlné pozici, Martin P. ve střední hře), ale já půlku rozhodně garantovat nemohl a nebylo jasné, kdo bude dělat ten potřebný bod. Vašek G. půlku nejdřív zodpovědně odmítal, ale později už by šlo o neuvážený risk, Jenda měl takové malé nevýznamné plus, Pepa na první nemohl proti Pavlu Jiráskovi nic slibovat, navíc se dostával do časovky. A Jarda? Ten proti Petře Tobiškové jen sledoval, jak černé figury zaplavují jeho nešťastné dámské křídlo.

Zlom však přišel právě tady: vůdkyně černých si vybrala špatné dobírání (na b3 věží místo pěšcem), Jarda vyměnil dámu za dvě věže a díky nešikovnému jezdci na d8 získal o chvíli později figuru. Někdy v té době zapůlil i Jenda a rozhodovala první deska. Koncovka s pochroumanými pěšci možná mohla být trochu nepříjemná, ale domácí hráč už Pepu Havelku nezkoušel. 4:3 pro nás a euforie mohla propuknout, já už jsem v té chvíli nemusel být zodpovědný, vyhodil jsem pozici do povětří, abych nemusel čekat na pomalou smrt, a dočkal jsem se smrti rychlé a efektní – Pepa Vařejčko mi vytvořil instruktivní partii na naše letošní téma slabých a silných polí a skvělého výsledku 10,5/11 dosáhl po právu. 4:4

Většina našich se zatím najedla, popila, pokecala s domácími, mě nahnali do auta a jelo se na Louži, kde už hodnotilo a oslavovalo naše béčko a céčko. Budoucí sezóna se rýsuje v nejrůžovějších barvách, teda sice za rok spadneme z ligy, ale jinak to bude s družstvy v každé soutěži konečně lahoda.

Ještě ale ohlédnutí za tím minulým: až v posledním kole se rozhodlo o sestupujících, Losiny si záchranu uhrály přímo nad Chrudimí, Rapidu asi zhořklo vítězství nad neúplným Rychnovem, může ale možná doufat, že se z pozice náhradníka do ligy vrátí, pokud se někde někdo nepřihlásí.

Byla to velmi neobvyklá sezóna. Nakonec se padalo se třinácti body, nikdo úplně nevyhořel, nikdo úplně neoslnil. Kuriózní je pohled na skóre, které se u většiny družstev od toho průměrného (44:44) moc neodlišuje! Prostě všichni byli docela dobří, ale nikdo až zas tolik.

Hodnocení našeho týmu je spíš na kapitánovi, spolehlivě nám hráli hosté z Lanškrouna (hodně štěstí v příští sezóně, Lanškroun do ligy postoupil), problémem byl úzký kádr, protože brát lidi béčku jsme moc nemohli, takže když vypadl někdo ze stálých hráčů, těžko se nahrazoval. Po pár kolech to vypadalo na pohodový ročník, kdy se konečně bude vyhrávat, ale párkrát jsme prohráli nejtěsnějším rozdílem a nakonec jsme se zachraňovali zase o chlup, jak jsme dlouhodobě zvyklí.

Uf!

3 thoughts on “Béčko má Smolu, Lípa má Pepu, ale my máme Jardu! Zachráněni!

  • Martin Šmajzr napsal:

    Po zběžném projití dvou rezultativních partií s počítačem to nakonec mohlo být 8 remíz, u Pavla prohrávající bylo f5, ale pak ho ještě omilostnil šachem Dd6, po něm to ale chtělo ustoupit ne Kg8, ale Kg7 s představením koně a byla by ještě hodně zajímavá koncovka D, V + 3p x D, S, J + 1p.
    A u Jardy nakonec by to správné axb3 nebylo zas tak dramatické, bránit se pěšec na b2 dal celkem bez problémů. Naopak se bílá mohla z toho celkem dostat, kdyby sebrala hned po zdvojení věží na b2 a obětovala koně za aktivizaci dámy – zůstal by jí pěšec na b3 a nebylo by moc jasné, jak by to bílý měl vyhrát, ale to nevím, koho by tato obrana napadla.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *