Pozdě, ale přece!

7. 8. 2016 Jenda Mareš Turnaje, 0

Aneb jak jsem se nakonec přemluvil, abych to konečně dopsal...

I letos jsme vyrazili na turnaj družstev do Pardubic, měli generačně velmi vyvážený tým. Já a Petr Jániš jsme zastupovali dravé mládí (i když já teda úplně ne, uvidíte níže), Petr Mareš starší a Pavel Kylar reprezentovali léty prověřenou kvalitu a zkušenost, v neposlední řadě David Kameník s Martinem Poslušným náleželi ke střední generaci, která by vlastně měla skloubit výhody obojího 🙂 Pořadí podle šachovnic bylo následují: já, táta, Martin Poslušný, Petr Jániš, David Kameník a Pavel Kylar. Zvláštností tohoto turnaje byla pak účast dvou ústeckých týmů, přičemž druhý byl plný Holásků.

První problémy nám překvapivě nezpůsobili soupeři z prvního kola, ale nemoc Martina Poslušného, o které jsem se dozvěděl čtyři dny před začátkem turnaje. Oslovil jsem několik potenciálních hráčů, ti mě ale odmítli. Naštěstí měl Petr ve čtvrtek čas a Martin se uzdravil do té míry, aby mohl v pátek hrát. Takže bylo zřejmé, že zápasy odehrajeme vždy ve čtyřech. Děkuji oběma!

V prvním kole nás vždycky čeká velmi silný soupeř ani letošek nebyl výjimkou. Na dvanáctém stole nás “nečekal” Zlín B. Protihráči totiž dorazili s menším zpožděním, i tak se ale postupně projevovala jejich převaha. Pavlu Kylarovi se černými nepodařilo ubránit koncovku lehkých figur proti Slovákovi (2066), chybějící pěšec se bohužel projevil. Na Davidovu partii z tohoto kola si bohužel nevzpomínám, vynahradím mu to jinde 😉 Bílými prohrál s Benešem (2047). Petr hrál černými francouzskou s izolovaným pěšcem na d5 se Šenkýřem (2169). V průběhu mu vznikl ještě dvojpěšec na f sloupci. Pokusil se ještě o aktivní protihru, ale nakonec podlehl tlaku bílých figur v centru, kde se ocitl jeho král. Za rozhodnutého stavu jsem dohrával partii s IM Roubalíkem (2397). Podařilo se mi dojít do koncovky věž s jezdem vs věž se střelcem. Soupeř mě postupně přehrával, když v tom jsem využil možnost obětovat jezdce za dvojici centrálních pěšců. Soupeřovi zbyl krajní pěšec, já jsem získal aktivitu a taktika mi naštěstí vycházela. Takže soupeři zůstal pěšec na kraji a střelec, ten měl naštěstí pro mě barvu neproměnného pole. Prohráváme 0,5:3,5.

V druhém kole jsme čelili týmu Rychvalský SŠ 1945 “A”, tentokrát jsme byli favority my. Já jsem bohužel tentokrát neprokázal přesný propočet ani dostatečnou odvahu, a proto jsem černými s Matoušem Sikorou (1861) remizoval. Soupeř Martina Poslušného Tomáš Hanák postavil  černými ježkovitou výstavbu, jenže Martin využil díru na c6 k vidličce koněm, získal kvalitu a bez problému zvítězil. David stál v partii s Brzezným zpočátku pasivně, ale nic hrozného se mu nedělo. Ve chvíli, kdy se dostával k aktivní hře, soupeř nabídl remízu, kterou náš hráč přijal. Při našem vedení 2:1 se dohrávala partie Kylar-Semančík (1772). Pozice byla zablokovaná, ale aktivita byla na Pavlově straně, soupeř se navíc dostal do časových problémů. Obojí se se sečetlo, Kylar vítězí a s ním i družstvo v poměru 3:1. Vlastně to byl zkušený výkon, černými jsme to udrželi a bílými jsme dvakrát skórovali 😉

Odpoledne se hrálo třetí kolo a proti nám si sedli hráči silné TJ Sparty Kutné Hory. Bílými jsem s Vinklárkem (2148) postavil pevnou pozici a soupeř neprorazil, takže remíza. Martin hrál podruhé sicilku tentokrát černými, šel předčasně na a5 a po výpadu koně na d5 (na e7 byl nekrytý pěšec) se musel vrátit na d8. Ztráta dvou temp se ukázala fatální, černý se pořádně nedostal k protihře a prohrál. Soupeřem mu byl Antonín Duda (2075). Kromě šachů tito dva soupeři hrají i poker a jak říkal Martin ještě mnohem lépe. Pavel Kylar na čtvrté podobně jako v první partii černými bránil koncovkou 4 lehkých figur bez pěšce. Nepřišlo mi to úplně beznadějné, ale Miloš Vrkota (2055) si poradil a zvítězil. David se bílými v sicilce nikam nehnal, hrál klidně. Soupeř mu vytvořil slabiny, izolovaný dvojpěšec na efku, ale David držel. Slabé pěšce si narovnal výměnou na e3 a získal tak cennou remízu s Benediktem Polákem (2133). Opět zkušený výkon, tentokrát v podání našich soupeřů, prohráváme 1:3.

Během sobotního rána jsme soupeřili s dívčím týmem Mesdemoiselles. V mé partii se nic zvláštního nestalo, a tak jsem brzy remizoval s Eliškou Johnovou (1889). Gabriela Sabolová (1881) bílými zvolila proti Petrově francouzské 2. d3. Často se v takových pozicích dostávají bílí k útoku, ale tentokrát útočil Péťa, když si nachystal věž na g8 a následně zahrál g5. Útok mohl prorazit, ale náš hráč zvolil jiné pokračování a zbyl mu pěšec navíc. O toho později v dámské koncovce s figurou přišel a tak partie skončila remízou. Táta měl bílé s Kristýnou Sabolovou (1842) a jeho pozice se mi moc nelíbila. Přišel sice o kvalitu, ale aktivní hrou ještě dokázal partii zremizovat. Rozhodující partii hrál David s Anetou Žitnou (1499), partie byla dlouho vyrovnaná. Pak ale Dáda nechal stát pěšce, soupeřka se ale naštěstí zalekla a později sama o jednoho z pěšců přišla. Jezdcovku s pěšcem víc dokázal náš hráč vyhrát. Dobrá práce! Vítězíme 2,5:1,5.

V pátém kole jsme favority nebyli, protože nás čekal silnější Český Slavoj “A”. Zápas se ale vyvinul úplně jinak. Petr Jániš sebral bílými v sicilské jednoho pěšce, a pak dalšího a dalšího. Poté Petr Čekan (1993) rezignoval. David remizoval mně neznámým způsobem s Jaroslavem Sládkem (1925). Asi seděl moc daleko 😉 Petr Mareš starší hrál černými svou obvyklou pozici, nabízenou remízu Karel Chalus (2095) odmítl. A později mohl hořce litovat, s koncovkou si lépe poradil náš hráč. Výborně! Já jsem bílými s Jiřím Houškou (2206) zpočátku nehrál moc dobře. Po pro mě nečekaném odskoku jezdce jsem zjistil, že ztrácím pěšce, raději jsem dal kvalitu, za možnost lepšího mlžení. Jak ústecké! Jenže soupeř zahrál dva slabší tahy a já jsem se vrhl do útoku. Vážné problémy začal řešit on, jeho figury moc nehrály a král na tom nebyl zrovna nejlépe. Nakonec se mu povedlo vyměnit dámy, ale já jsem poté došel pěšcem na d7, za toho musel dát střelce. Vznikla koncovka 2 pěšci jezdec a střelec vs 2 pěšci a věž. Všichni pěšáci byli na sloupcích g a h, takže z toho byla remíza,  která pečetila náš největší úspěch v turnaji výhru 3:1 nad silnějším soupeřem.

V neděli jsme ráno jsme se posadili proti hráčům ŠK Zikudy Turnov “C”. Táta bílými rychle remizoval s Háchou (2059). Petr Jániš černými kavarénsky útočil s obětoval v anglické, Tomáš Brouček (2082) si ale jeho útočnou snahu pohlídal a zvítězil. U Davida mám opět výpadek, omlouvám se. Prohrál s Janem Zimou (1999), ale nevím jak. Moje nevědomost pramení z obtížné partie, kterou jsem černými sehrál s Ondřejem Sýkorou. Soupeř mě přehrával a tak jsem se zkusil vykoupit za pěšce. Jenže pozice se dostala do čtyřjezdcové koncovky, ve které mě soupeř přehrál. Nakonec vznikla pozice na diagramu:

Stojím totálně na prohru a málem jsem se vzdal, ale to by byla chyba! 60. … Jd4 61. b6 Kd7 král se zoufale vrací, ale co mu taky jiného zbývá. 62. a6 Kc8 63 Jd6+ Kb8 64 Je4?! zbytečný tah dozadu, ale bílý je stále vyhraný. Mohlo přijít 64. a7+ Ka8 65 Je8 s následným Jc7 a bílý vítězí. 65. … Jf4 66. c6 g3+ šach z pomsty. 67. Kg2 Je3+ vždyť už je to jedno, ne? 68. Kxg3 Jc4 Počkat, napadám pěšce na b6 a toho černý nepokryje! Co má černý dělat?

69. b6?? není ten tah, který hledal. Správné je jít vpřed pěšcem na a či c sloupci. Třeba 69. a6+ Ka8 70. b7+ Kxa7 71. Jc5 a konec. Bílý obětuje pěšce za tempo, to mu teď bude chybět. Jenže místo správného 69. … Je5 vedoucího do remízy po 70. c7+ Kxc7 71.Jd6 Kb8=, přišlo 69. … Ja5?? další minela, oplácí 70. Jc5?? Poslední možností, jak vyhrát bylo 70. c7+ Kxc7 71. Jf6! Jc6 72. Jd7 a černý je vytempován 🙂 70 … Jxc6 71. Kf4 Ka7 jediné ale postačující 72. Ke4 Jb8 půl. Jeden z kolegů soupeře zkonstatoval, že tenhle výsledek se dal očekávat hned od začátku, když jsem předchozích pět partií remizoval. Tentokrát byli soupeři lepší a zaslouženě jsme prohráli 1:3.

Přes prohru v předchozím kole jsme dostali silnějšího soupeře ze Sokola Mladá Boleslav. A co víc, Béčko je před námi musíme zabrat! Jako první končí Petr Jániš, kterými hraje bílými opět sicilku, odmítá nabídku remízy a Pavla Crhu (2048) matuje uprostřed šachovnice. Vynikající! Já jsem dostal bílými Martina Řehořka (2313). Dámské křídlo jsem zablokoval, jenže soupeř prorazil na královském křídle. Po ústecku jsem odevzdal kvalitu a nakonec jsem ještě zkoušel hrát 2 lehké figury proti dámě při spoustě pěšců na šachovnici. Neuspěšně, takže jsem se nakonec nedokázal proremizovat celým turnajem 🙁 Táta měl černé s Vladimírem Kubínem (2063), soupeř odmítl remízu. Náš hráč měl zatmění a odevzdal kvalitu a když ještě bojoval, soupeř zvítězil. Poslední dohrával David. Václav Lochman (2010), se kterým jsem hrál loni v posledním kole, Dádu pořádně zmáčknul. David ve zhoršující pozici obětoval figuru, aby zamotal hru a využil soupeřova nedostatku času. Později nabídl remízu, kterou soupeř raději vzal, ačkoliv byl vyhraný, na druhou stranu to mohl i zkazit. Prohráváme 1,5:2,5.

Prohra nás odsunula o devět míst pod naše nasazení, ocitli jsme se na 76. místě o několik míst před béčkem, které bylo 83. a naopak si velmi polepšilo. Individuálně se hrál nejlépe Petr Jániš, jenž si díky stoprocentní bilanci bílými připsal 19 bodů. Já jsem se proremizoval +13 bodům do ela, čímž se částečně odčinil velkou elovou ztrátu z brněnského turnaje, který jsem hrál na začátku prázdnin. Jen tak mimochodem jsem tam v posledních čtyřech kolech remizoval a celkově jsem měl před posledním kolem bilanci 10 remíz v řadě. Jak velmistrovské, škoda že jen počtem remíz a nikoli předvedenou hrou. Táta připsal 6 bodů, David s Pavlem Kylarem byli mírně v plusu, Martin byl mírně v mínusu (což není vzhledem k tomu, že hrál jen dvě partie příliš vypovídající). Stejně jako loni pro nás dopadla neděle katastrofálně a odsunula nás dozadu po jinak vcelku vydařeném turnaji. V autě jsme spřádali plány, jak zlepšit naši tristní nedělní bilanci. Dospěli jsme k jednoznačnému závěru, řešením je hrát v předchozích kolech hůř a dostat slabší soupeře 😀 Tak zase za rok…

Zítra na tréninku Zítra tradičně