Harrachov 2016/I

22. 10. 2016 Pavel Holásek Mládež, Turnaje, 2

Už jsme zase v Harrachově! Na vrcholnou mládežnickou akci (MČ mládeže) jsme postavili velmi slušnou výpravu. V královské kategorii H16 si postup z kraje vybojovali Vojta Holásek a Jirka Píše. Holky hrajou každá jednu kategorii: HD16 Veronika Šmajzrová, HD14 Veronika Holásková, HD12 Markéta Holásková. Národní open obsadili Vítek Holásek, Michal Píše a Matěj Kobr. FIDE open hraju já. Naši devítku doplňuje Katka Šmajzrová coby rozhodčí na hlavním sále.

Startovní listiny, výsledky a nasazení sledujte na chess-results.

Cesty jsem se bál, ale vyšla úplně parádně, žádné zpoždění, žádná výluka, přesná návaznost spojů, místa k sezení akorát, po čtyřech hodinách cesty jsme vystupovali před hotelem! To tu ještě nebylo. (Píšovi jeli autem a čekali, až někde uvízneme a budou nás zachraňovat, naštěstí to nebylo třeba.)

Letošek je odlišný: veškerý program je soustředěn v Hotelu Fit Fun. Ten mě fascinoval už před lety, když jsme bydleli níž a já chodil nahoru běhat. Tam, kde se Harrachov vytrácí až někam k chaloupkám na lukách pod lesy, je najednou údolí vyplněno mohutnou a rozsáhlou stavbou. Několik let to byla budova temná, mlčenlivá, hrozící, skoro jsem se jí za večerů bál. a teď tam bydlíme.

Zatím nevím, zda je to výhoda či ne, že máme všechno pod jednou střechou. Odpadá chůze 4 – 6 x denně z hotelu na hotel, ale tím pádem se zase neprojdeme, většina výpravy dnes do deště nevystrčila nos. Televize na každém pokoji navíc zasadila krutou ránu mým představám o večerních rozborech a přípravách. O dnešní trénink se místo mě postaral Harry Potter.

Velmi mě zklamalo připojení, avizovaná WIFI zdarma tu sice je, ale jen na hlavní budově na chodbách, na pokoji ani náhodou. Navíc bez problémů jede až teď večer, kdy už tu sedím sám.

Nadšení jsme nebyli ani z oběda. Přemýšlel jsem, jak bude vypadat oběd servírovaný na způsob švédských stolů. Už to vím. Tady si můžete nabrat polívku, tamhle si můžete nabrat špagety. Tedy bez výběru. Vojta, který špagety vůbec nejí, byl bez oběda.

Večeře už byla lepší, na výběr kuře s bramborem nebo rizoto, k tomu polévka, saláty, moučníky, vybrat se dalo. Nicméně je to jídlo sotva na úrovni školní jídelny, moučníky došly velmi rychle, nic moc. Proti Sporthotelu, kde byla jídla opravdu zajímavá, jednoznačně krok zpět. Pozitivem je, že si můžeme nabrat hodně a že odpadá čekání na obsluhu – fronty tu tak dlouhé nejsou.

Další problém je v tom, že nevidím hrát děcka – k onlinům se nesmí, Národní open hraje o tři patra níž (mimo můj hrací prostor), vidím jen to, co je v sále. Moje reportáž proto asi nebude moc přesná.

1. kolo

Holky prohrály s těžšími soupeři – Markétka skončila rychle, když doplatila na vazbu, Verunka nedovedla černými čedlit útočně pojaté vídeňské, Verča se déle, ale marně bránila v dámském gambitu pěkně hranému útoku, její soupeř to hrál ukázkově.

Jirka měl na desce jakousi divočinu, černými se dostal k šachování odkopaného bílého krále, ale útok neměl podporu dalších figur, rychlá remis (věčňák?). S Rolinkem (1904) dobrá půlka! Vojta se pral s Buločkinem, ale nakonec marně, soupeř svou pasívní pozici rozehrál a získal nějaké pěšce.

Míša utrpěl kontumační výhru, to by se stávat nemuselo. Turnaj pro něj začne až zítra partií proti Vítkovi, který se moc nenadřel, francouzskou sice bílýma nehrál úplně vzorově, ale soupeř nevzdoroval. Matěj začal dobře, s Bartošem (1459) z Říčan sehrál dlouhou partii, která skončila v pěšcovce patem.

Já jsem myslel, že ve výhodné pozici útočím, místo toho jsem spíš v horší pozici mlžil, taktiky plno, dostal jsem se do koncovky bez pěšce, tam jsem vsadil na centralizaci a aktivitu a soupeř se mi – ještě v pozici, kde mám o pěšce méně! – poněkud předčasně vzdal. Mohl dát dva pěšce a ještě to tahat. Kuriozitou je, že nám dvakrát vyply hodiny, štěstí bylo, že zapisuju časovou spotřebu.

Děti stihly rozbory – některé u krajských trenérů Pavla Němce a Davida Schaffera, jiné i nahoře u trenérů celostátních. Pracovat se mnou na pokoji už všichni odmítli – zásadou číslo jedna budiž odpočinek!

Ráno nás čeká přednáška IM Šimáčka o nějakých ostrých sicilkách, toť v Ústí věc neznámá. 🙂 Odpoledne druhé kolo.

Ještě odkaz na online, dnes tam byl Vojta a Jirka.

pondělí, 19.38

Půvaby našeho šachového i odpočinkového programu bohužel narušují dvě citlivá témata: těstoviny a připojení. Vyjadřuju to na potkání bonmotem, že bych o místní kuchyni napsal něco sprostého, pokud bych ovšem měl přístup k internetu. Včera jsem nemohl psát reportáž vůbec, uvidíme, jak to půjde dnes. Pro jistotu uvádím radši hned, že jsme zdraví a celí.

Předchozí odstavec byl původně odesílán v 19.26, ale zjevně marně.

Pokračování v pondělí pozdě večer.

2. kolo

Zatímco první kolo pro nás bylo ztrátové – 4/9 – koneckonců nepatříme příliš mezi nasazené hráče, druhé kolo zase vypadalo hezky: 5/9 a mohlo být ještě veseleji.

Prohrály holky Holáskovi a kluci Píšovi, ostatní jsme bodovali naplno.

Markétka se docela snažila a v dlouhé partii ztratila figuru až v koncovce. Verunka s favorizovaným Zdechovským více než držela krok, ale jednu taktiku pak neviděla – odtažné napadení chtěla vyřešit výměnou napadené figury, ale soupeř jednoduše přehodil tahy a figura byla pryč, v koncovce bez koně pak nedokázala vybrat zbylé pěšce. Verča sehrála ucelenou, strategicky pěknou partii se stupňováním tlaku na postavení soupeřova krále.

Vítek hrál s Míšou, takže tam jsme stoprocentní být nemohli, Míša poztrácel nějaký materiál a nakonec přehlédl mat. Skvěle svého soupeře přejel Matěj:

Matěj Kobr (1070) – Josef Chládek (1177, Lanškroun):

1. e4 e5 2. f4 Jc6? 3. Jf3 exf4 4. d4 f6? 5. Jc3 Sb4 6. Sc4 g5??

Černý si zjevně se zahájením moc nerozuměl. Tah g5 se v královském gambitu hraje, ale ne v této verzi. 🙂 Následuje brutální útok. 7. Jxg5!! Sxc3+ 8. bxc3 fxg5 9. Dh5+ Ke7 10. Dxg5+ Jf6 11. Dg7+ Kd6 12. Sxf4+ 1:0 Jako mladý Morphy. 🙂

Vojta se pustil do hazardních zápletek, které ho sice stály pár pěšců, ale soupeř ztratil celou věž. Solidněji a pěkně hrál Jirka, který si proti sicilské vypracoval slušnou pozici, kterou korunoval obětí na e6, pak ale nejdřív neudržel pěšce navíc a později místo útoku na krále dopustil výměnu dam a v koncovce měl vzdálenější pěšce soupeř :-(.

Moje soupeřka hrála asi jako (donedávna) Vojta, tj. velmi rychle, prý je zvyklá přemýšlet na soupeřův čas. V sicilce jsem černými převzal iniciativu a obětoval pěšce za krásnou bělopolnou diagonálu, soupeřka ale všechno vykryla; potom ale blicla chybu, po níž se jí pozice zcela rozsypala.

3. kolo

Dnes to vypadalo nejdřív bídně, pak líp … a nakonec zase bídně. 3/9, tím se pyšnit nemůžeme. Vyhrála Verunka a Míša, půlil jsem já a Vítek.

Markétka sehrála se svou soupeřkou crazy partii, kde zničeho nic obětovala na h6, načež soupeřka neméně bezdůvodně obětovala na e4. Markétka byla ovšem v nesmyslech důslednější. 🙁 Verunka naopak nejdřív naháněla soupeřova krále a pak si přitom sebrala dámu.

Dole sice prohrál Matěj, ale stydět se nemusí, druhému nasazenému (!) Podrazkému (1824) vzdoroval statečně. Míša porazil Pejřimovského po pěkné ucelené hře. Vítek v jedné z nejdelších partií dne bojoval proti čtvrtému nasazenému Sadilovi, v zápletkách se měnil materiální (ne)poměr, v koncovce V x S+J hrozil Vítek utíkat pěšci, pak hrál naopak V x J s pěšcem méně, sahal po výhře, ale na minutě to nenašel, půl. Pozitivum je, že neporazit čtvrtého nasazeného vnímal jednoznačně jako ztrátu.

V šestnáctkách to byla bída. Verča po pasívním zahájení dostala věžovku bez dvou pěšců a trpěla. Vojta si dal optimisticky opačné rošády a g7-g5, ale to musí mít nejdřív poziční základ! Veškeré naděje jsem vkládal do Jirky: ten s Ondrou Cachem trpělivě hrál pozici bez dam a postupně vytvořil až věžovku se dvěma pěšci navíc. Odešel jsem dolů sledovat Vítka … a pak jsem spatřil, jak má dámu polabinský hráč, vyhozený bod! Stačilo dát (ve smyslu vyměnit) věž za soupeřova volňáka a šlapat dvěma spojenými …

Já jsem soupeře bílýma v Benoni přehrál, ale stálo mě to čas (tady se po 40. tahu nepřidává), zvolil jsem chybný přechod do koncovky a soupeř nestejnopoláky udržel.

Je třeba poznamenat, že problematické připojení tu silně ovlivňuje naši přípravu. I kdyby se někdo připravovat chtěl, bylo by shánění partií na webu neúměrně náročné. Běžně ani nevíme, jaké ELO mají naši soupeři – startovní listiny nevisí, jmenovky nejsou. No co, hrajeme proti figurkám, ne proti číslu.

A jak tu žijeme?

Zvládli jsme obě přednášky, dnes Biolek – Význam centra v šachu. Ukázalo se, že v sále skoro nikdo nezná partii Botvinnik – Capablanca, AVRO 1938 – to je skoro ostuda!

Dnes jsme stihli vodopády v kulise podzimného barevného listí a zejména obchod, Matěj nadšeně utratil tolik, kolik já pro celou rodinu, většina si spokojeně nesla nějakou tu kolu, hodnoty jsou jasné. 🙂

S Verunkou jsem v neděli obešel svah nad námi, večer chodí pár odvážlivců běhat, víc kilometrů ale urazíme po nekonečných hotelových chodbách.

Největší vzrušení ale vyvolává jídelna. Na váběr ve tříhvězdičkovém hotelu jsme se těšili, že byly první den jen špagety, to se dalo odpustit, už sobotní večeře byla bohatší. Nedělní oběd ale přinesl zase jen jediné jídlo bez výběru, sekaná s bramborovou kaší, hm. Co bude k večeři? Těstoviny, přátelé, těstoviny, pravda, k tomu na výběr dvě různá masa a omáčky. Vojtovi jsem našel aspoň rohlíky zapomenuté na ošatce od snídaně. Utěšoval jsem ho jen tím, že k pondělnímu obědu těstoviny rozhodně nebudou – jenže byly, dokonce bez většího množství masa (řídké kousky uzeného v omáčce), Vojta obědval zase jen polívku. K večeři byl výběr: rýže s masem – nebo těstoviny, tentokrát zapečené, zjevně od oběda zbyly. Popravdě, školní jídelna nám vaří pestřeji. Jídla tu jsou taková, jaká bych připravil já, kdybych neměl čas ani peníze (přiznávám, právě tak vařím, ale nenechávám si za to platit 80 Kč za porci). Tahle stránka turnaje se nepovedla.

Končím fotkami, zítra (snad) založím další článek.

[Show as slideshow]

1 2 ►

Poprvé ve vyšší společnosti…. Harrachov 2016/II