Šachový klub Ústí nad Orlicí

Harrachov 2016/III

8. kolo

Finiš se nám úplně nedaří, podprůměrných 3,5/9, bodovali naši zástupci v šestnáctkách a Verunka, naprázdno jsme vyšli my v openech a Markétka.

Markétka přitom sehrála svou možná nejlepší partii, se soupeřkou se dlouho přetahovaly bez větších chyb, až v koncovce to zkazila. Verunka si opět zaútočila, první vlna útoku jí ještě nevyšla a vypadalo to na špatnou koncovku, ale pak to obešla dámou z druhé strany a matila.

Matěj se svým královským gambitem narazil, připravená soupeřka 1600+ byla přesnější. Už zase se nedařilo Míšovi, ten tu nemá optimální formu jako loni. Vítek se snažil útočit, ale koncovka byla horší … až úplně špatná.

Vojta se projevuje jako mistr věžovek, předchozí pokusy o aktivitu mu soupeř ustál, ale koncovka byla jasnou záležitostí. Skvělou partii sehrála Verča, však měla bílé, v sicilské s opačnými rochádami se pustila do pěšcového útoku (g4, h4 atd., kromě partií Vaška Grundmana se tak v Ústí nehraje 🙂 ), to soupeř nějak vykryl, ale pak netypicky nastoupila figurami na dámském křídle a nakonec ovládla celou desku, to je na publikování! (A Anna Vítová rozhodně není slabá soupeřka!) Jirka měl nejsilnějšího soupeře, Gorbunova (1802), hrál bílými na jistotu výměnnou francouzskou, soupeř se dostal ke tlaku na královském křídle, ale Jirka držel obranu a soupeř nenašel víc než výměny figur, půlka.

Já jsem hrál s Jakubem Petrem (nar. 2002) ostrou sicilku, domníval jsem se, že hraju správně a dostanu se k útoku, soupeřovu oběť (Jxb5) jsem považoval za nekorektní, ale z druhé vlny se na mě dostal; to byl boj s otevřeným hledím.

Návštěva

Přijela se za náma podívat početná výprava Matějových fanoušků (totiž rodiče a trenér), uvědomil jsem si přitom, že divácky vděčné to tu úplně není, dá se tu chodit po schodech nahoru a dolů a obejít procházkou okolí. My se svým nabitým programem jsme na tom líp.

Oběd

Vypadalo to, že před nezaujatými příchozími budu vypadat jako potížista, protože oběd byl zpočátku v pořádku a mohli se v klidu najíst. Jenže i tentokrát hotel nezklamal a nabídl adrenalinový program.

Polívka došla, čekám, až přinesou další. Přinesli, tu od večeře. Jdu si pro druhé jídlo, k masu dávají místo rýže už hranolky, to nevadí, tím líp … ale maso prý už došlo a dávají to v těstíčku, co bylo k večeři …  a zrovna nedávají nic, fronta stojí … ne, fronta se rozhýbala a přijde na mě řada … ne, došla příloha … a co to nesou? Ano, téměř tradiční bramborová kaše.

dsc_0140
To už jsem nevydržel a došel si pro foťák a budu hotelu Fit – Fun dělat reklamu. Ano, přátelé, to je (spolu se včerejší polévkou) oběd za 80 Kč ve tříhvězdičkovém hotelu. Bramborová kaše nejspíš z prášku a maso od večeře. Při pár stovkách ubytovaných dobrej džob.

Později prý došlo i včerejší maso a dávali obligátní opečené uzené.

Odpoledne a večer

Matěj šel s rodiči na menší vycházku, ostatní jsem vytáhl ještě jednou do údolí Mumlavy, v tomhle barevným podzimu je ta řeka úžasná, prošli jsme se proti proudu a vrátili se přes kopec přesně k hotelu (čekal jsem, že vyjdeme úplně jinde). Pršelo, ale i déšť je příroda. Tři hodiny na rozloučenou s Krkonošemi.

Část nás na hodinu vlezla do bazénu, dali jsme si večeři, které nic nechybělo (!), a absolvovali poslední přednášku FM Vlasáka o největších talentech současnosti, Uzbekovi Abdusattorovovi a Indovi s nevyslovitelným jménem Praggnanandhaa. Skvělá přednáška, velmi instruktivní partie, oba hráči v podstatě “jen” vylepšují figurky – a to umějí díky tomu, že si přehráli velké množství klasických partií. To byl pro mě nejspíš vrchol celého tohohle turnaje.

A spát, kolo je brzo.

9. kolo

Cílová rovinka poměrně úspěšná, 5/9, prohráli jen Jirka a Verunka, půlili Markétka, Míša, Vítek a Verča, vyhrál Matěj, Vojta a já.

Markétka na soupeřku nestačila a ztrácela materiál, ale nějaké hrozby si snad přece jen vytvořila a soupeřka jí nabídla remízu. Verunka hrála se silným soupeřem kvalitní partii, měla iniciativu, ale v závěru s těžkými figurami byl šikovnější soupeř.

Matěj nadšeně přišel s bodem, ale partii jsem neviděl a možná už neuvidím, protože partiář (se) rozmočil v koupelně. Každopádně dobrý konec! Míša přinesl korektní půlku, oba by jezdcem drželi silné pole a sloupec pro věž by soupeř stihl překrýt. Půlil i Vítek, který prý měl výhodu, ale cosi přehlédl.

Jirku jsem téměř neviděl (hrál na onlinu, kde si ho můžete najít), černými držel obranu, oba měli pod deset minut, nakonec se silným soupeřem prohrál. Vojta se vytáhl, když porazil Molkanova (1943) – ten měl ovšem nějaký slabý turnaj, výkon jen 1500. Líbilo se mi, jak to hrál strategicky hezky – diagonála, sloupec, slabá pole, vylepšování figur jak ze včerejší přednášky … podle Vojtových vlastních slov se skutečně včerejší přednáškou inspiroval – tahal zmateně koněm tam a zpátky jako Abdusattorov :-). Verča s jiným silným soupeřem držela pevnou pozici a v závěru mohla i přidat – měla sedm minut proti ničemu a šance na převzetí iniciativy, jak v rozboru ukazoval IM Šimáček, půlka je ale rozhodně ziskem. Poprvé v turnaji černými neprohrála!

Já jsem hrál bílýma s Kubou Cachem dámský gambit, chystal jsem útok na krále, on zase zkoušel projít pěšci dámského křídla. Postupně jsem obětoval dva (!) střelce, na g7 a na h7, protože jsem měl pocit, že to logicky vyplývá z pozice. Soupeř pak spotřeboval skoro všechen čas, bránil se dobře (já asi úplně nejpřesnější nebyl), ale nakonec útoku podlehl, v letmé analýze ale vyhrál všechny varianty on :-). Na korektnost toho útoku jsem zvědav.

Dočasný závěr

Výsledky visí na chess-results. Sám je s hodnocením napíšu později.

Jídelna se s námi rozloučila stejně, jak nás přivítala: špagetami.

Ceny v různých kategoriích dostal Matěj, Verunka, Verča a já.

V klidu jsme dobalili a bez větších zádrhelů dojeli. Největším dobrodružstvím byla jízda minibusem na harrachovské nádraží. Na konečné u hotelu jsme akorát zaplnili sedadla. Na autobusáku nastoupila větší výprava se dvěma kočárky, psem a dětmi, která zaplnila všchna místa ke stání. Když už se minibus koro rozjížděl, doběhla větší skupina dospělých, takže se vnitřek mačkal směrem dozadu a začaly létat vtipné poznámky. Zcela narvaný minibus pak na alší zastávce ještě nabral skupinku s dalším kočárkem a na dalších zastávkách pár jednotlivců … no celkem nás v té větší dodávce jelo snad přes čtyřicet, ale cíl byl splněn, všichni se dostali k vlaku. Přemýšlel jsem, jak by to vypadalo, kdyby ostatní šachisté neměli auta a do toho vozítka chtělo nastoupit 500 lidí. 😉

Co ještě dlužím: výsledky a hodnocení, fotky, partie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *