Poprvé ve Šnytu, poprvé vítězně: Ústí C – Mistrovice 7,5:0,5

30. 10. 2016 Honza Pokorný Céčko, 1

aneb když si člověk může zvolit mezi osmou v áčku a céčku 🙂

Času málo, povinností hodně, blbá kombinace pro šachy, které s dnešní uspěchanou dobou zrovna nesouzní…

Předposlední říjnový den hrajeme poprvé v nové domácí aréně, stylové a útulné hospůdce Šnyt Nová Louže (http://www.snytnovalouze.cz). Salonek jak z jiného světa, takovou hrací místnost v kraji jen tak někdo nemá. Zatímco druholigové áčko po nezdaru na Lípě zkusí chytit bod či tři s Dalešicemi, céčko by mělo na úspěch v Poličce navázat v utkání s Mistrovicemi.

Ještě v půlce týdne to vypadalo, že oba mančafty budou v základu… a nakonec jsem za áčko málem zasejc ostudně nastoupil já… pročež by Holy nemohl psát reportáž… což by byla škoda… protože se v Harachově hezky rozepsal… takže do áčka putuje Jarda Volf… který na první proti Mistrovicím stejnak nechtěl… což se dá docela pochopit… pročež se sunu na osmou… ale do céčka s vidinou dřívějšího odchodu… dobrý 🙂

Jelikož výhru céčka v prvním kole (na rozdíl od porážek áčka a béčka) nikdo písemně nezachytil, přišel čas se ve druhém kole polepšit 🙂 Sestava v podstatě nejsilnější možná (chybí jen Jarda a místo něj já – viz výše), z oslabených Mistrovic (a že nás posledně notně potrápily!) bychom tentokrát měli udělat trhací kalendář… ale jasně, je to kulatý a začíná se 0:0.

Před výkopem v 10.30 několik kuriózních momentů… asi nejvíc nás baví Jarda, který chce hrát za céčko, zatímco Martin Šmajzr ho má už v zápisu 🙂 Po dvou letech se za šachovnici vrací Péča, po ještě více letech potkávám Vojtu Mejzlíka, se kterým jsme se v Klopotech něco nahráli a napařili…

K céčku dnes asi tolik, že to dlouho nebylo nijak zvlášť jasné a konečný výsledek je pro hosty hodně krutý. Remízové nabídky jsme ignorovali, nicméně žádná z pozic nebyla po zahájení ložená – snad lepší Petr na druhé a Bohouš na sedmé, trochu pasivnější jsme na třetí a osmé, zbytek celkem akční mlha. Pak se nořím do své podezřelé pozice,a zatímco se mi čas krátí a nálada zhoršuje, začne se to sypat. Bez záruky pořadí asi takhle: Petr Jániš drží formu z loňska a francouzské rozumněl víc než jeho mladý soupeř – 1:0. O moc déle se s tím nemazlí ani Vítek Kapoun – soupeře v zahájení (nějaká ne úplně standardní španělka) asi nepřehrál, ale postupně přetlačil – 2:0 pro Ústí. Pak se bodíku dočkal Pavel Kylar, kterými černými držel od začátku solidní pozici a soupeř doplatil (podobně jako při přáteláku v Mistrovicích) na špatné hospodaření s časem – 3:0 a už to vypadá nadějně. Čtvrý bod přidal kapitán Bohouš Glembek, který to hrál (v holandské) klasicky pozičně, z poziční výhody rezultovala výhoda materiální. Soupeř ještě ve čtyřvěžovce se stejnopoláky dovedně šejdil, ale po svázání figury byl už další odpor marný – 4:0 v náš prospěch. Vítězný pátý bod přidává Zuřivý reportér, ovšem  po neskutečné hrůze (viz níže). Za stavu 5:0 se dohrávají tři partie (ty už jsem neviděl kvůli odchodu na zkoušku) – Honza Smola nejspíš prorazil útokem, Petr Mareš st. v oboustranné šermovačce udolal Jaromíra Glöcknera a jedinou “ztrátu” zaznamenala Káťa Šmajzrová, která černými trpělivě bránila s talentovaným Lukášem Bouchalem, zobla pěšce a nakonec to nějak skončilo remízou – může se pochlubit v diskusi 🙂

A na závěr poučná z partie Tomáš Bouchal (1588) – Zuřivý reportér. Ráno jsem se opájel představou, že rychle vyhraju a rychle uteču – že něco není v pořádku, mi došlo už po zahájení, kterému soupeř rozuměl o poznání víc (po partii ještě říkal něco ve smyslu, že g3 ve čtyřjezdcové sicilce studovali se synkem na nějakém webu, ehm…). Z pasivní pozice jsem se vykroutil výměnami a podle hesla “se slabším do koncovky” jsem to nasměroval do pozice s jednou věží a stejnopoláky, kde jsem sázel na nejdřív slabého pc3 a nejdřív volný sloupec 🙂 Počítač celkem nic nenamítá, nicméně místo korektní remízy jsem to znásilnil a soupeř mě (už bez věží) začal ukázkově šněrovat.

Po 43. h5!! (kupodivu na bílé s možností odběru – oceněno i přihlížejícím Vojtou Mejzlíkem) to bylo na ručník a měl jsem být vytempován – Rybka nejdřív chvíli nechápe, následně všechny varianty “upravuje” z 0 na +6 😀 Pak místo vítězného 46. Sb3 (dokončení manévru Sh3-g2-f3-d1 🙂 ) přišel pouze přirozený tah králem, Sb3 o tah později už vítězné nebylo. Ve snaze o výhru (a sympatický soupeř by si bod zasloužil) v pozici na diagramu:

přišlo 48. c4? dc4 49. Sc4?? Sc4 50. Kc4 Kc6 došlo k jediné aktivizaci černého krále, té vítězné 🙂 Jinak bílý neudělal přes čtyřicet tahů jediný slabší tah, natož plundr… až ten závěrečný… šachy jsou někdy krutý.

[Show as slideshow]

Harrachov 2016/III Doma je doma