Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Zaječice 2010 – držíme kontinuitu

Do Zaječic jsme dlouhá léta nejezdili. Po pokusu tradici v roce 2001 obnovit jsme se definitivně chytili roku 2004. Od té doby se účastníme pravidelně a vloni jsme dokonce slušným 20. místem utvořili náš novodobý rekord. (Pravda, 2. místo z roku 1967 a 4. místo z roku 1964 jen tak nepřekonáme :-).)

Z loňského úspěšného družstva ovšem vypadli dva tahouni: první deska Jan Mareš a druhý procentuálně nejúspěšnější hráč Láďa Kubišta. Co je horší, nějak jsem v mladších ročnících nenašel nikoho, kdo by je mohl nahradit. Poněkud jsem se obával, zda družstvo vůbec postavíme. Povedlo se to i díky účasti hráčů jinak ne příliš aktivních (Katka Šmajzrová, Jirka John ani Honza Holásek nechodí vůbec do kroužku.)

Trochu jiná situace panovala ve dvojicích: v ročnících nar. 2001 a ml. máme hráčů dostatek. Asi polovina jich sice nejela :-(, přesto  se však podařilo postavit dvě dvojice, to jsme zatím neměli.

Protože jsem hrál přidružený turnaj jednotlivců a protože se už pár let nezapisuje, nemám téměř žádné šachové poznatky, rozborů vás tedy celkem ušetřím. Většinou jsem z partií viděl jen pár tahů zahájení a s vidinou hrozících katastrof jsem odběhl odehrát svou dvacetiminutovku, abych po návratu spatřil srovnané figurky u dvojic a občas pár nervydrásajících koncovek u družstva.

Šestičlenné družstvo potvrdilo přesně své nasazení a obsadilo 31. místo (již potřetí za posledních 7 let!). Vzhledem k jeho záplatovanému složení to není tak špatné, hlavně proto, že jsme sahali po lepším umístění a na 31. místo jsme vlastně spadli. Při celkovém počtu 53 družstev to znamená lehký podprůměr. Celkem tradičně jsme nepotkali žádné družstvo výkonnostně stejné, jako  na houpačce jsme střídali lichá kola – a tedy kruté prohry se silnými týmy – a sudá kola, kdy jsme zase my rozstříleli někoho výrazně slabšího. Deváté kolo bylo bohužel liché … 😉 Nezopakovali jsme v něm loňskou senzační remízu s družstvem Postoupek, i když ani k remíze s Řevnicemi nebylo příliš daleko! Tahouny družstva byli první dva hráči, Vítek Kapoun a Petr John, ostatní jakžtakž porazili slabší soupeře, nikdo úplně nepropadl.

Vít Kapoun při své poslední účasti konečně pronikl na první desku a zahrál na ní slušně, i když  se chybám nevyhnul. 5/9 a perfo 1626. Tradičně ukázal, že umí hrát proti výrazně silnějším hráčům. Půlil s brněnským talentem Blahynkou (1918), řevnickým Francem (1856) a zejména Tadeášem Baláčkem (2084), hostujícím za Havlíčkův Brod – nad tím přitom mohl ve věžovce snadno vyhrát.

Petr John dosáhl nejlepšího procentuálního výsledku z celého družstva. 5,5/9 dává výkon 1538, tedy na úrovni Petrova ela. Někdy vynalézavě hledal záchranu ve špatných pozicích, jinde vítězil snadno a rychle.

Kateřina Šmajzrová musela volky nevolky na třetí desku, nikoho srovnatelného už tam nemáme. 3,5/9 vypadá slaběji, ale kdyby Katce skutečně vyšlo elo 1311, asi by se nezlobila. Její hra se mi líbila, chybí jen trochu praxe a nějaké ty základní znalosti z kroužku. Rytmus nul a jedniček narušila až prohrou v předposledním kole. Vyhrát mohla naopak v kole posledním, viz diagramy.

Další hráči už se střídali. Pro hodnocení jejich výkonu je dobré vědět, nakolik se vyhnuli těžším soupeřům (připomeňme, že jsme proti sobě měli 5 silnějších a 4 slabší družstva). Relativně na tom vydělali Holásci (Vítek vynechal dvě těžká utkání, Honza dvě těžká a jedno lehké), 1:1 je to u Jirky Johna, „vyžral“ si to Lukáš Paukert, který přišel o dva snadné soupeře a odehrál všechno proti silným. (Do nastupujících sestav jsem nezasahoval, kluci se dohodli sami.)

Vít Holásek vloni propadl na šesté desce (1/5), letos však musel na čtvrtou (za dva roky mu reálně „hrozí“ první). 3/7 je výsledek jakžtakž, na silné neměl, proti slabším 3/4.

Jirka John si zase asi po půl roce zahrál turnaj a je jen škoda, že nehraje častěji. 3/7 znamená výkon o fous lepší než Vítkův.

Lukáš Paukert dosáhl sice jen 2,5/7, ale protože hrál jen dvakrát proti slabším, je to vlastně „půlku nad plán.“ Sádra mu zjevně nevadila ani při šachu, ani při fotbale ;-).

Podobně i Honza Holásek vyhrál právě to, na co asi měl (3/6). Podobně jako u Jirky hráč, který by se ještě mohl chytit …

Dvojice nastupovaly do soutěže s rozdílnými cíli. Áčko mohlo pomýšlet na umístění v první půlce, béčko hrálo pro radost a každý bodík měl být úspěchem. Zpočátku bylo všechno jinak, protože Vojta odstartoval špatně (0/2), kdežto béčko dostalo na začátku kontumační výhru a ještě po čtvrtém kole bylo před áčkem. Áčko se pak drželo v horším středu tabulky, kdežto béčko se postupně propadlo až na konec. Závěrečné 16. místo áčka je možná lehkým zklamáním, Vojta mohl zahrát trochu líp, poslední 29. místo béčka nevadí, zkušenosti se budou hodit.

Vojtěch Holásek měl mít asi víc než 4/9, spáchal hrubku v prvním kole a neudržel několik slušných pozic. Počítá se remíza s mistryní ČR Karin Němcovou.

Veronika Šmajzrová je další hráčkou, která by měla chodit do kroužku a hrát víc turnajů. Skvělý první den (4/6). Celkově 5/9, výkon 1126, splněná 4.VT. Blahopřejeme!

Veronika Holásková se v sedmi letech dostala na první šachovnici :-). Dosáhla jen 1/8 + 1K, ale žádné jednobrankovky to nebyly. V první partii málem šokovala, proti vlašimskému Ždychovi (3.VT) prošla kolem jednotahové výhry …

Kateřina Dudlová posbírala o dvě půlky víc (2/8 + 1K). Naše šestiletá hvězdička vstoupila na celostátní kolbiště nebojácně!

V turnaji jednotlivců se mi nedařilo podle představ (18. místo, 5/9), v divoké partii jsem prohrál s Patrikem Krušinou a proti plánu jsem prohrál i s Hanzlíkem (1547), holt rapid je rapid a odpoutat myšlenky od dětských hrůz se nedařilo …

Z nešachových aktivit tradičně vítězil fotbal. První den přinesl brutální řežbu mezi kalužema, boty promočené skrz, tři rány balónem do obličeje, jednu krev spuštěnou z nosu … ale i neúnavnou snahu po dalších a dalších gólech, které přidávali i naši nejmenší střelci. Druhý den se pak už obešel bez ztrát na životech 🙂

Celkové hodnocení? Zahrálo si rekordních jedenáct dětí, nikdo vyloženě nezklamal. Špičkové týmy jsou nám však vzdáleny nebetyčně a asi budou i dále. Nabízenou Biolkovu knihu pro letní tréninkovou sezónu si z našich mladých nikdo nekoupil 🙁

Z výsledků jiných mě zaujalo čtvrté místo Vlašimi (a mohli být lepší), očekávaná síla Polabin (byť první den zaváhaly), slušné výkony Poličky, kterou srazil až krutý los posledního kola. Čtyři dvojice našeho kraje v desítce (Lanškroun, Svitavy, 2x Polabiny), slušný výsledek Patrika Krušiny a Pepy Krátkého v jednotlivcích.

Výsledky jsou na chess-results: družstva, dvojice, jednotlivci. Na Rajčeti jsou fotogalerie – jak oficiální, tak pravonínsko-vlašimská. Tamodtud jsem taky stáhl fotky do tohohle článku, snad je nebudu muset zase mazat 😉

Z partií jen ochutnávky:

Baláček Tadeáš (2084, Havlíčkův Brod) – Kapoun Vít (1573):

S potěšením jsem viděl, že Vítek hraje proti favoritovi věžovku se dvěma spojenými volnými pěšci navíc! Když jsem se k partii vrátil, už tam byl pěšec jediný, stále to ale bylo veselé:

Snad všichni okolostojící viděli jedním okem, že po 1. … Vb1+ 2. Vf1 Vxf1+ 3. Kxf1 Kh2 je hotovo. Divil jsem se, proč bílý nevzdává. Jenže Vítek zahrál tuším 1. … Vc2?? a půl bodu letělo do luftu 🙁 2. Vf1 1/2

Doležal Martin (III, Vyšehrad) – Holásek Vít (III):

První pohled: jé, on je bez dámy! 🙁 Druhý pohled: ALE … 🙂 Analyticky je to možná vyhrané, ale bílý měl asi minutu (a bonifikaci 10s na tah), vypadalo to spíš na věčňák. Jedna z pozic, které trenéry musí strašit, protože se v ní dají napáchat neskutečné chyby. 1. Dd2+ Ka4 2. Dd7+ Kb4 3. Dd2+ Ka4 4. Dd7+ Ka5? Proč neopakuje tahy? Pěšce c7 dát se šachem je sebevražda! 5. Dd2+? Kb5 6. Dd7+ Kb4 7. Dd2+ A co? Trojí opakování pozice! Je to sice rapid, ale dva dospělí zapisovali, to se reklamovat dá. Nebo chtěl bílý tímhle šachováním vyhrávat? Asi ne, někdy v téhle fázi opakovaně nabízel remízu. 7. … Kb5 8. Dd7+ c6

9. Db7+? Tedy, frajerské 9. Kd4!! bych s půlminutou taky nezahrál. 9. … Kc5 10. Da7+ Kb4 11. De7+ c5 a bílý překročil čas! 0:1 K výhře snad vedlo už jen 12. Kd2. I díky téhle partii jsme porazili Vyšehrad 6:0!

Navrátil Marek (1641, Postoupky) – John Petr (1532):

Situace černého je tristní. Na vzdání je však vždycky dost času. 1. … Vd8! 2. h4?? Bílý se osudně domníval, že není třeba se zamyslet. Hned po partii ukázal studiové  2. Jd5!! 2. … Vd1+ 3. Kh2 Vd2+ 4. Kh3 Vd1! Aha! 1/2 Pohříchu jen čestný úspěch při debaklu 0,5:5,5.

Šmajzrová Kateřina (III) – Havelka Jan (III, Řevnice):

Katka vedla v dámské koncovce snad o čtyři pěšce, ale jednoho po druhém ztrácela … až se dostala ke kýžené výměně dam:

1. … Kd4 2. Dxe4+ Kxe4 3. Kg3 Tak tak, bod je doma … 3. … Kf5 4. f4??? A trenéra omejvají :-(. Chodit na kroužek by měla být povinnost! No, i když i tam jsou tací, kteří … 1/2

I když, mýlit se mohou i lepší hráči. Holásek Pavel (2112) – Biolek Richard st. (2434):

1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3.  Sc4 Jf6 4. d4 exd4 5. e5 V Harrachově měl pan Biolek pěknou přednášku o otevřených hrách, kde předváděl i tuhle variantu. A protože jsem si právě v Zaječicích u něj kupoval tu novou knížku o otevřených hrách, byla tahle varianta skoro povinností 🙂 Žertoval jsem při partii, že jsem si měl knížku vyzvednout dřív a nastudovat. 5. … d5 6. Sb5 Je4 7. Jxd4 Sd7 8. Sxc6 bxc6 9.0-0 Sc5 10. f3 Jg5 11. f4 Je4 12. Se3 Sb6

Z přednášky jsem si pamatoval, že to má být lepší než 0-0, ale už jsem zapomněl, jak čelit nástupu černých pěšců. A vymýšlet to ve dvacetiminutovce není úplně to pravé. S pocitem, že jdu poslušně pod nůž, jsem pokračoval 13. Jd2 Jxd2 14. Dxd2 c5 15. Jf3 d4 16. Sf2 Sb5 17. Vfe1 … a soupeř mě šokoval tahem Dd5??. (Teď nevím, jestli jsem nepřehodil tahy, jestli to nebyla rošáda, ale to je jedno.) Správné bylo, jak sám uvedl, 17. … Sc6.

Po 18. a4 Sc6 19. a5 je pozice jasně vyhraná. (S myšlenkou, že zbaběle nabídnu remízu, jsem si opravdu hrál jen chvilinku.) Hrálo se asi 19. … 0-0 20. axb6 cxb6 21. Sg3 (21. f5!?) Sd7 22. Dd3 g6 23. De4 De6 24. Sh4 Sc6 25. De2

25. … Df5 Škoda! Soupeř užuž táhl Dg4, na což by přišlo 26. Jxd4! Černý sice po Dxg2+ 27. Dxg2 Sxg2 pěšce neztratí, ale koncovka je jasná, zvlášť po vyčuraném 28. Jf5! 26. Sg5 Za další tahy neručím, ale mohlo to být asi takhle: 26. … Vfe8 27. Dd3 Dd7 28. Jd2 a5 29. Je4 Sxe4 30. Dxe4 f5 31. Df3 De6 32. Sf6 a4? 33. Db7! Df7

34. Dxf7? Ne-li zbabělost, pak aspoň respekt. S ubývajícím časem jako bych se zalekl možnosti „vyhrát na celé čáře“ po Dxb6 a směřuju do koncovky, kde to přece musí být bez rizika. No, nebylo. 34. … Kxf7 35. Sh4 No co, dojdeme střelcem a králem blíž k pěšcům, aby se nám nerozpochodovali, a pak uvidíme. 35. … b5 36. Kf2 b4 37. Kf3 Ke6 38. Sf2 Veb8 39. h3? Že bychom to rozbalili na královském křídle? 39. … b3 Nerozbalili. 40. Vec1? bxc2 41. Vxc2??

41. … Vb3+ No jo, já vím 🙁 42. Se3 Nejenom, že to nevyhraju, já to hned dokonce prohraju. Teda po nějakém tom zbytečném cukání. Tak jsem neporazil mezinárodního mistra. 0:1

No vidíte. Kdo že se má ještě co učit?

Radši si dáme na závěr fotky.

One thought on “Zaječice 2010 – držíme kontinuitu

  • Martin Šmajzr napsal:

    Přidal jsem ještě i některé vlastní fotky. Katku za tu koncovku určitě nepochválím, tohle jsem ukazoval i dvojčatům 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *