Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Zlomíme prokletí jménem Kyšperk?

jasně že jo… v jiném životě, jiné soutěži, na jiné planetě etc…

První novoroční kolo kápédvojky nám v domácí aréně přihrálo neoblíbeného soupeře z Letohradu. Za poslední roky s ním máme naprosto děsivou bilanci, i v loňské postupové sezoně jsme si pro jedinou prohru zajeli do Kyšperka… a to nebyla prohra, to byla nadílka. Přehlížené maty v jednom či dvou tazích, jednotahově odevzdané figury včetně dámy (památná Mártyho hláška: „A k.rva…“), to všechno si v souvislosti s derby pamatuji…

Naše céčko po těsné prohře v Moravské potřebovalo vyhrát, jiný než tříbodový přísun nás téměř s jistotou diskvalifikuje z postupových bojů. Sestava solidní (chybí Petr Mareš a Káťa Šmajzrová, místo nich zuřivý reportér a Mareš syn). Hosté postrádají dle očekávání duo Řehák, Kameník, potkávají se staří známí, po kolikáté již? 🙂

Zuřivý reportér slíbil odehrát poslední letošní mistrák právě dneska, pročež si neuvědomil, že sobotní ples kousek u Pardubic představuje „drobnou“ komplikaci. Dojezd do Ústí o půl páté, snad aspoň abstinence na hraní pomůže… motivace v podobě vítězného piva v nejlepší oustecké hospodě je veliká.

Od začátku bojujeme naplno, podobně jako naše áčko s mladým výběrem Jihlavy,  o remíze ani vidu, ani slechu. Jarda s Kamilem v nevím kolikáté partii hrají skotskou, Jarda dost neteoreticky, ale asi s rovinou. Na dvojce eliminuje hostující hráč útočné choutky našeho řezníka Petra Jániše – celkem placatá výměnná Francie s dobrým izolákem d5. Na trojce mám nejdřív o Víťu obavy, ale neoprávněně – sicilskou pozici rozehrává solidně. Čtyřku ponechám bez komentáře… až dole ve vyprávěnkách 🙂 Na páté se náš Vata snaží a v partii s Milošem Papáčkem hrají aktivně – takhle ostré pojetí bych od pánů nečekal. Bohouš staví zahájení solidně, to by mohlo jít. Já kašlu na nějaké poziční potahovačky a v dobře známé pozici jdu Bohouši Maceškovi po krku. Na osmé se nijak nespěchá, Péťa Mareš hraje rozvážně, celkem pomalu, ale věřím mu.

Do vedení jde Letohrad zásluhou Vaška Janečka, který si na Smoldovi smlsl, my dorovnáváme díky Vítkovi – výborný výkon. Pak korektní půlka od Jardy – čtyřvěžovka asi lámat nešla. Že bychom mohli prokletí zlomit jsem si myslel ve chvíli, kdy jsem svého (kdysi velmi silného soupeře) usmažil v partii, která je důstojnou rozlučkou za letošní sezonou (a patrně několika dalšími). Petr Jániš s přehledem drží černé a půlí, Péťa Mareš mladší se vyrovnává s časovkou i soupeřovými hrozbami a vítězí! 4:2, Jesusmeingott tohle prokletí už musíme zlomit!!!

Leda hovno, omlouvám se za lidový výraz, přidal bych ještě další. Potřebovali bychom jednu půlčičku ze dvou pozic, které to rozhodně slibují. Pavel Kylar brání pozici, jež by ubránit šla, Bohouš se vymaňuje z horší koncovky a při těžkých figurách stojí snad i líp. Jenže… Pavel Kylar neubránil, Bohouš pokazil remízovou pozici a můžeme tak akorát… zase jít do hospody.

4:4, dva body vyhozený oknem, boj o postup spíše v rovině teorie. Škoda, škoda, škoda! 🙁

K partiím následující směs vyprávěnek, během partií jsem si celkem pečlivě dělal poznámky, které jsem následně ztratil 🙂

Volf – Mikyska 1/2 Skoťák nahradil Jarda skotskou, soupeř věděl, odbočil spíš náš hráč. Útočil hodně nestandardně po krajnici (Ja3, Ja5), vylezla z toho čtyřvěžovka, ve které jsem Jardovi nejdřív fandil, ale asi hodně povrchním okem. Půlku jsem před partií tak nějak čekal, aspoň že byla po boji!

Josef Lorenc – Jániš 1/2 Tipoval jsem hru na dva výsledky – bílou půlku, nebo černý bod. Petr skutečně nějaké mikroplus získal, ale bílý se nelekl a minimálně vyrovnal. Izolák nějakou zásadní roli nehrál, půlka v koncovce byla zcela korektní a ve chvíli, kdy byla podepsaná, jsem ji považoval za vítěznou. Jenže…

Kapoun – Adam Lorenc 1:0 Borcem kola v našem mančaftu je jednoznačně Vítek. Soupeře, který to už dva roky v letohradských barvách kosí (loni sundal Petra Mareše), přehrál ukázkově. Ustál zahájení (sicilka s brzkým Sb4) a názorně ukázal, že ve vzniklé pozici může černopolák při obraně krále chybět. Rozjel útok po černých polích (škoda, že za kulisami zůstal nádherný zvedák Sg7!!), černého to stálo kvalitu a realizaci provedl náš hráč předpisově – na černého krále stejně došlo 🙂

Janeček – Smola 1:0 Tak aspoň něco pro děcka na kroužek, akorát to mohlo být obráceně 🙂 Z dětských turnajů dobře známý Evansův gambit, kde by černý neměl kašlat na vývin, což s Holym našim svěřencům tlučeme do hlaviček. Honza si vzal na b4, na d4, na c3… a dál ten příběh znáte. Partiového materiálu je značné množství, začíná to někde u romantiků 18. století, končí Kasparovem. Miniaturka 14 tahů, taková klasika KPII – neřešte nějakou složitou strategii, ta patří do ligy, tady stačí taktické šejdy…

Kylar – Papáček 0:1 Velmi pohledný a oboustranně aktivní boj, před oběma pány smekám. S přehozením tahu se hrálo něco mezi anglickou a katalánem, černý reagoval pružně benoni výstavbou s brzkým c5+b5 – pak ale dámské křídlo zavřel, to jsem nečekal. Pavel posadil dámu na dlouhou diagonálu a rozbalil útok na krále (g4!), v tu chvíli jsem mu hodně věřil. Pak jsem se víc věnoval svojí partii a posléze pití, psaní reportáže a společenské konverzaci, černý mezitím přešel do aktivní věžovky, v níž obsadil a sloupec, bílého chytil za slabého floka b3 a taky měl výrazně lepšího krále. Poslední pozici, co jsem spatřil, byl v podstatě zugzwang (bílý musel buď táhnout králem a pustit černého monarchu do pozice, anebo táhnout věží a dovolit to samé věži černé). V oboustranně bojovné partii tedy uspěl letohradský hráč, nebylo to o štěstí, prostě boj s otevřeným hledím.

Pulkrábek – Glembek 1:0 No a tady se nakonec rozhodlo o celkovém výsledku, bohužel k radosti hostí. Bohouš loni se stejným soupeřem prohrál po jednotahové minele, letos tedy bažil po odvetě a průběžný zisk 5/5 ho k tomu rozhodně opravňoval. Zahájení (celkem obyčejná italka) postavili oba celkem normálně, tedy do chvíle, kdy náš kapitán přehlédl typickou kápedvojkovskou taktiku (floka na e5 sežral kůň, který nešel dobrat skrzeva další ztráty). Bohouš se ale nepoložil, srdnatě vzdoroval a po kisně v těžkých figurách vykřesal aktivitu, která znamenala nejprve vyrovnání pozice, poté možná i malou výhodu. Za stavu 4:3 by byla půlka zlatá, jenže letohradský mlaďák to hrál logicky do vyčerpání všech možností… a jedna bohužel přišla. Hostující kapitán Mikyn nám přišel oznámit, že to Aleš našel… a taky že jo. 4:4 po výhře bílého… a na výčepu mi natočili černé na žal 🙁

Pokorný – Maceška 1:0 Další pokračování příběhu s názvem Vítězná partie v nevítězném utkání s Letohradem. Soupeř mi přesně naskočil do pozice, kterou mám rád – navíc jsem v zahájení neztratil tolik času, stačilo si vybavit partii Pokorný – Slabý z kápéčka nějakých 6 let zpátky. Černý poztrácel pár temp, pak projevil rádoby aktivitu sicilským postupem b4 a po typové oběti figury Jd5 se mu pozice začala sypat. Dovedné šejdy nevedly ke zlepšení pozice, akorát úbytku času na mém budíku… naštěstí 2 minuty na 10 tahů dávám nyní celkem v pohodě, pravidelné blicání na lichess mi pomáhá. Podobně jako v Litomyšli jsem oželel kvalitu – nebudu tomu říkat oběť, protože tři pikové a aktivní figury byli více než dostatečnou kompenzací. Místo utahování šroubů v koncovce těžkých figur si Bohouš Maceška zkrátil trápení a ještě před 40. tahem položil krále. Loučím se vítězně, jsem za to rád…

Sysr – Mareš ml. 0:1 Petr toho v posledních letech moc nenahraje (priority jsou jinde, osobně obdivuju, že z Brna sem tam do Ústí zajede a mančaftu pomůže). Boudy staví s citem, největším problémem je tak pro něj dlouhodobě hospodaření s časem. Zkušeného letohradského hráče v zahájení ustál, srabácká výměna na e5 dává šanci na výhodu pouze černému. Pak to pan Sysr nějak roztlačil a podle vyjádření Mikyho byl v jeden moment vyhraný – to ale neumím posoudit. Kolem časovek Péťa (přes minimum času) převzal iniciativu – na bílého krále se dostal přes g sloupec a diagonálu a7-h1, kterou bílý dlouhodobě zanedbával. Závěr jsem neviděl, ale bod si náš hráč rozhodně zasloužil… prostě když nemůže jeden Petr Mareš, zastoupí ho plnohodnotně druhý 🙂

Celkově panuje po remíze 4:4 v našich řadách smutek. Hosté vyždímali z minima maximum, zároveň ale prokázali velkou odolnost a, jako vždy, vynalézavost. Právem se ještě mohou na dálku poprat o postup se Žamberkem, který s přehledem sundal do té doby vedoucí Moravskou. Mizernou ousteckou šachovou neděli dokonalo naše áčko, které vyhodilo několik lepších pozic a Jihlavě podlehlo nejtěsnějším rozdílem. Po patnácté hodině už v hospodě jen bilancujeme, rozebíráme, zapíjíme, vítáme rodinné příslušníky… takže vlastně docela fajn konec víkendu 🙂

PS: Tohle byla letos fakt poslední moje reportáž, takže, moji následovníci, koukejte se snažit 🙂

PPS: A aby to bylo komplet, tak ještě poučný sicilský obrázek z partie zuřivý reportér – Bohumír Maceška. Černý odtahal zahájení šablonovitě, několik sicilských tahů (Vb8, Jd7) ho ve výsledku pouze připravilo o čas a  pozici již dosti podezřelé projevil aktivitu tahem b4, čímž na sebe přivolal další šablonovitý tah…

… Jd5 a pozice se mu během chvíle rozpadla 🙂

PPPS: A snad ještě kraťoučký rozbor partie Janeček – Smola, kterážto celkem dobře odráží hlavní věci, které děláme v šachkroužku – vývin (a jeho zanedbání), centrum (a nutnost boje o centrum), rošáda (a král v centru): 1. e4 e5, 2. Jf3 Jc6, 3. Sc4 Takže celkem obyčejná italka, klasika dětských turnajů a dnes i výbava špičkových hráčů. Záludností hromada, osobně bych doporučoval pasivní, ale pevné Se7. Honza si po Sc5 naběhl do Evansova gambitu

4. b4!?S×b4 (kéž by odmítl) 5. c3 Sa5 (potud ještě v pořádku, ale lepší a jistější je Se7) 6. d4 c×d4 (pikožroutství, tak nám to říkal na táborech trenér Bílek) 7. 0-0 S×c3? Z kamarádství jenom za jeden otazník. Bez vývinu černý hrát nesmí! 8. J×c3 d×c3 9. Db3 K tomu snad ani nemá cenu sázet vykřičníky. Bílý hraje po paměti hlavní šablonku a černý jde pokorně pod nůž. Teď asi byla poslední šance na Df6 s dalším Jge7, tak nějak tahle kompromitovaná varianta vypadá a šance na přežití možná nějaké jsou. Naproti tomu De7 jde přímo do rány 10. Sa3 d6 11. e5! Další úplně jasný tah, bílý otvírá chatrnou černou konzervu. Je celkem jedno, kolik ukazuje počítač, tohle člověk z masa a kostí neubrání. Ja5 Nevidle. 12. Db5+ Jc6 13. Vfe1 a6 14. Db3  a miniaturka je na světě 1:0. Na co v kápédvojce nějaká strategie, stačí gambity a taktika 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *