Půlzápas v Chrudimi

19. 2. 2017 Pavel Holásek Béčko, 2

Chrudim A – Ústí nad Orlicí B 6,5:1,5

Když jsem před dvěma týdny komentoval sestavu Bohemky (v sedmi a se dvěma slabšími náhradníky) jako spráskanou, netušil jsem ještě (a ani kapitán Netušil netušil), co nám osud připraví na příští zápas. Až dosud jsme se sestavou měli jen drobné potíže, třeba koho ze čtyř písmenkových hráčů nechat sedět, koho sehnat jako osmého, abychom nezasahovali do sestavy déčku a éčku apod. Ale tentokrát nastala lavina omluvenek.

Důvody ví jednotlivě kapitán, ale byla jich řada zcela neprůstřelných jako týdenní pobyt na horách s rodinou apod. Zhruba týden před zápasem přišel nástřel sestavy asi se šesti jmény a výzvou k doplnění zbývajících dvou … načež se začali omlouvat i lidi z té osekané šestice. V jednu chvíli byla k dispozici celá tři jména.

Nakonec jsme dojeli v pěti a déčko bojující o prvenství v KSV jsme vybrali jen z půlky. Omlouváme se jak domácím, kteří si jistě chtěli zahrát lépe, tak zároveň jejich konkurentům, kteří se mohou cítit poškozeni. Fakt to tentokrát nešlo.

Pavlu Němcovi, který jako jediný z domácích chystal v hrací místnosti materiál, jsem ohlásil, že ty partiáře na zadní desky ani rozdávat nemusí. I chrudimští prý byli ještě den předem asi v šesti, ale sestavu nakonec dali dohromady a silnou. 3:0 na startu.

Jako první dohrál Vítek Kapoun, Jarábek je tuze velké sousto. V zahájení se Vítek škaredil na Svěšnikova (v Ústí neznámý jev a pojem), ustoupil Jd4-f3, černý se v pohodě dostal k d6-d5 a k aktivitě. Aby bůbec bylo co hrát, obětoval Vítek kvalitu na f6, ale i pak se spíš bránil a koncovka byla nehratelná. 4:0, už asi nevyhrajeme.

Zbytek končil myslím až po kontrole. Remízu přidal Jarda, ale proti Janu Česenkovi půlku spíš ztratil. Hrál bílýma svoji sicilku s 2. c3 d5, lehkýma figurama získal proti černé dámě asi pět temp a černý ve snaze předejít hrozbám dal pěšce, v koncovce pak ještě druhého a tipoval jsem výhru. Jarda realizoval převahu přechodem do věžovky se vzdáleným volňákem, ale víc než remízu v ní nenašel. Přesto naše první (a skoro poslední) body. 4,5:0,5

Pak vyhrál Petr Jániš, který si udržuje krásnou bilanci. Hrál černými proti hlineckému talentu Říhovi. Tarraschova francouzská 3. Jd2 c5 se vznikem černého izoláka. Oba hráči to od prvních tahů pečlivě vymýšleli, manévrovalo se kolem centrálních polí, něco se měnilo a Petr z toho vylezl v koncovce čtyř jezdců se dvěma krásnými spojenými volňáky, kteří šli a šli. 4,5:1,5

Předposlední dotrpěl obětavý řidič Pavel Kylar, který držel černé proti dalšímu silnému hráči Komárkovi. Dámská indickás blokádou v centru a prostorovou převahou bílého. Ten postupně zcela zardousil černou pozici na dámském křídle, Pavel manévroval na posledních dvou řadách asi jako řada velmistrů ve španělkách, kde bílými vládl Karpov. Hrát to bych nechtěl  ani za svět, Pavel se držel dlouho, ale průnik bílých figur na sedmou řadu neodvrátil. 5,5:1,5

No a já jsem si dal takovou svoji klasiku, už poněkolikáté zas černé, proti mně starý známý Tomáš Trhal, kterého v lize nepotkávám, protože tam hrává první desku. Paulsena s g3 jsem převedl do scheveningenských pozic, kterým nerozumím :-), někdy po patnáctém tahu jsem podcenil postup f4-f5 (totiž postup e5-e6 v jedné variantě) a zbytek byl klasická mlha a marné hledání kompenzace. ve výsledku z toho byla docela crazy partie plná drobných léček, podivně stojících figur a nutnosti znova se orientovat v proměnlivém chaosu na desce, ale Tomášovi nakonec zbyli nějací volní pěšáci navíc a mat si dát v koncovce nenechal. 😉 Chci hrát někdy zápas, kde nebudu dohrávat poslední a nebudu v koncovce trpět jak zvíře. 🙂 6,5:1,5

Jarda na zpáteční cestě plánoval sestavy na všechny možné zápasy v příštím měsíci, já jsem radši mlčel a očekávám s nervózním chvěním další maily od kapitánů. Pozitivem dne je, že oslabené éčko vyhrálo a oslabené déčko udrželo vedení v soutěži. Potřebujeme totiž víc osmičlenných družstev.

Boj o čelo v “pralese” Vyhráli jsme nad Trnávkou