Z Lanškrouna dvě stříbra a bronz

24. 2. 2017 Pavel Holásek Mládež, 0

3. kvalifikace KP mládeže kat. HD14, HD16, Lanškroun, 18. 2. 2017

Kvalifikace se chýlí k závěru, ta předposlední ve starších kategoriích proběhla v Lanškrouně. Škoda, že z prostorových důvodů směli z mladších kategorií hrát jen hráči první desítky průběžného pořadí, takový Adam by si jistě zahrál taky.

Šokem pro mě bylo vyhledávání vhodného spoje, když jsem zjistil, že do Lanškrouna už v sobotu NEJEDE VŮBEC NIC!!! (Vlak v 5 ráno nepočítám.) Nakonec jsme se dopravovali sofistikovaně – vlakem do Třebové, kde část naložil Roman Leksa a část pokračovala do Rudoltic, kam se Roman z Lanškrouna otočil. Zpátky nás částečně svezli i Jirouškovi, děkujeme.

V Dělňáku zároveň probíhal mládežnický turnaj ve stolním tenise, takže jsme se sice tísnili, ale zato byl bufet i s teplým jídlem. Šestnáctky hrály v Piánu.

HD14

Michal Píše nastupoval do turnaje jako nasazená jednička! (Částečně díky pěknému elu, částečně díky neúčasti jiných hráčů.) Seděl tedy na první desce a vyhrával jednu partii za druhou (takže tři). Ve čtvrtém kole narazil na Ďuriančíka a nechal si chytit figuru. Rozvinul však za ni pěkný útok, vybojoval remízu věčným šachem a možná to mohlo být i víc. Rozhodovalo se v dalším kole s pěkně hrající Šulcovou, Michal koukal na útok a nezachytil pěšce, který mu středem šachovnice dokráčel do dámy. S Málkovou dal potom partii po několika tazích za remízu a výhru nad Šafářem si nechal na poslední kolo. 5/7, 3. místo, 2. mezi chlapci, 1418, není to vůbec špatné, ale má ještě na víc.

Soňa Leksová hrála s Ďuriančíkem už o kolo dřív a partii založila krásně, převahu v centru přetavila v tlak po sloupci, soupeř bezmocně trčel ve vazbě … a když jsem se k partii vrátil, hrála prohranou koncovku; co se stalo? Hned následně získala cenný skalp Adély Třasákové a hrála vyrovnanou partii s Rožkem, po nepřesnostech ale remízovou věžovku neudržela. Takže skvěle započaté partie, ale rezervy v technice. Do konce turnaje se ale znova dotáhla na čelo, i díky závěrečné úporné bitvě s druhou nasazenou Barborou Málkovou. 5/7, 5. místo, 2. dívka, 1324.

Tomáš Holásek v prvním kole porazil Markétku, ale pak sbíral nulu za nulou (dvěma z nich se budu věnovat dál). V předposledním kole vyhrál, ale v posledním zahodil krásně rozjetou partii (odešel jsem, když vidličkou získával figuru, vrátil jsem se, když měl o dvě míň). Je fakt, že tu díky omezení účasti chyběli vyloženě slabí soupeři. 2/7, 26. místo.

Markéta Holásková bodovala ve druhém kole, ale pak zase prohrávala, neumí udržet rovné pozice. Vytáhla se v šestém kole na Zlatníka (1203), matila po h sloupci. 2/7, 27. místo, 8. dívka.

Vyhrála dívka (!), Tereza Šulcová, byť patří ještě do dvanáctek (podobně i Ďuriančík,Třasáková, Šafář); čelo je pestré, žádný oddíl nedominuje.

HD16

Veronika Holásková má letos smůlu, v každé kvalifikaci je nasazená těsně za půlkou a jde v prvním kole někam hodně dopředu, tentokrát na Honzu Jirouška. Ve druhém kole porazila konkurentku v boji o dívčí medaile Jitku Pilnou. Ve třetím a pátém opět nestačila na favority (Klabeneš, Brokl), slabší hráče porážela. V posledním kole měla štěstí, když jí los přihrál hratelného Chládka (1298), takže se dostala do první půlky a předběhla některé opravdu silné hráče (Klabeneš, Žejdlík), kteří takové štěstí neměli. 4/7, 13. místo, 3. dívka, 1333 (asi víc, ten program ty výkony počítá divně).

I tady je to pestré, trochu víc lidí je tam z Poličky. Výrazně byli opět vidět mladší, Jun a Jiroušek patří do čtrnáctek, fantastický Brožka dokonce do desítek. Kategorie je nabitá, nějakých 15-20 hráčů hraje velmi dobře.

Výsledky na chess.results, jak jinak.

V celkovém pořadí má finále prakticky jisté Michal, který průběžně vede (!) a docela šanci má Soňa, která je zatím pátá (resp. po započtení vítězů turnajů sedmá).

Závěrečná story o Tomášově smůle a jedné velmi ostré variantě.

Ve čtvrtém kole hrál Tomáš černými s Balcarem (1140) a ve hře dvou jezdců v obraně si po 4. Jg5

nevzpomněl na známé 4. … d5, po braní na f7 ztratil věž, chvilku trpěl a prohrál. Trochu jsme se na to koukli a Tomášovi se varianta tak zalíbila, že ji v dalším kole hned zkusil bílými (místo obvyklé čtyřjezdcovky). Proč ne, právě tak se člověk učí. Jenže měl smůlu, protože narazil na jeden případ ze sta, kdy se dostal pod kola superostré varianty:

Tomáš Holásek (1024) – Charlotte Jindřišková (1072, Chrudim), 5. kolo:

4. … Sc5!?

Šly na mě mrákoty, protože soupeřka zapisovala, takže se dalo čekat, že ví, co hraje. Traxler, Traxler na předposlední desce! Kdo by čekal takovou zradu?  😛 5. Jxf7 Sxf2+!! a všechno bylo jasné.

Na variantu mám dvě vzpomínky z různých dob.

S hrou jsem začínal pozdě a zlepšoval jsem se pomalu. Takže jsem jako hráč čtvrté, možná třetí výkonnostní přijel z Letohradu na Kadety do Hradce (tehdy byl kraj větší, jako Hradecký a Pardubický dohromady) a tam byli ve startovní listině k vidění hráči 1. VT a dokonce jeden kandidát mistra. Trochu jsem je sledoval, jak se před turnajem rozehrávají, a bylo to frustrující. Sázeli šílené tahy v bleskovém tempu, doprovázeli to průpovídkami jako “aha, ty hraješ tuhle pochybnou variantu s obětí dámy – a znáš tu novinku, co ji vyvrací?”. Myslím, že mezi nimi byli hráči jako Šír, Kárník, Efflerové … a ten kandidát mistra se jmenoval Votava a já ho dostal v prvním kole. Měl jsem bílé a hrál se Traxler.

Vyřítil se na mě jak na drobnou pernatou zvěř, ale já znal variantu z koresponďáku, pár tahů jsem odtahal a najednou tu byla koncovka a já měl ty dvě obětované figury navíc, mat jsem nedostal. Schylovalo se k senzaci, první deska byla obložená diváky. Jenže – soupeř projevil svou zkušenost a postouplými pěšci sevřel moji pozici tak, že ty dvě figury navíc zůstaly nevyvinuty někde na dámském křídle až do konce partie a potupně jsem prohrál. Zkušenost k nezaplacení, od té doby neumím Traxlera o nic lépe, ale na vývin si dávám pozor.

Druhá vzpomínka se potom týká Jakuba Půlpána, kterého jsem poprvé viděl hrát na Talentu v Rychnově, ještě mu snad nebylo šest. Obědval jsem tam s jeho tatínkem a ten právě mluvil o tom, jak má syn v oblibě Traxlerovu variantu. Myslel jsem si tehdy něco o holém nerozumu a opatrně jsem naznačoval, že volba zahájení by měla být adekvátní věku a úrovni hráče. Potom však Kuba hrál, já jsem valil oči, jak to soupeřům nakládá a jak coby nejmladší turnaj vyhrál – a ten Traxler mu skutečně seděl.

6. Kxf2 Jxe4+ 7. Ke1?

Coby žákovi mi jednou dospělý soupeř (ve družstvech) uhnul na e3, já ho chtěl zmatit podle partie Rutka – Veselý, jenže jsem ten mat nenašel!  😛 Jediný správný ústup je tu na g1.

7. … Dh4+ 8. g3 Jxg3! 9. Jxh8 Jxh1+ 10. Kf1?

10. Ke2 je taky řachlé, ale černý se ještě může splést.  10. … Df2 mat. Báječné vítězství dvanáctileté dívky. Doufám, že to Mota neodradí od dalších pokusů o aktivní hru. 😉

 

Držím 50% s Holásky! Zas jedna z blesku