Pomalu na odpis

26. 2. 2017 Pavel Holásek Áčko, 1

2222 ŠK Polabiny C – ŠK Ústí nad Orlicí A 4:4

Existenční zápasy hrajeme pořád, tenhle byl pouze ze všech existenčních ten nejexistenčnější. Ze základu chybí Péča a Jenda, ale Jarda a Vlasta jsou přibližně rovnocenná náhrada.

Polabinské céčko je postavené téměř výhradně z mládeže, to je rozhodně perspektivní přístup a trochu jsem je tipoval na černého koně soutěže. Místo toho jsou poslední, i proto, že tak moc komplet nenastupovali. Pár družstev ale už potrápili.

Nové hrací prostory v Rossignanu lze pardubickým jen závidět, už tam byl minule trénink mládeže. Sledovali jsme rýsující se sestavu domácích … a moc nás nepotěšili, ze základní osmičky chyběl pouze Melichar, teprvé podruhé v sezóně nastoupil lídr Hošek, prostě proti slátaným sestavám z některých kol nebe a dudy.

Ráz zápasu určila slušná znalost zahájení, kterou domácí mladíci disponují, někde určitě hrála roli i slušná domácí příprava. V běžném ligovém zápase se uhýbá z teorie výrazně dříve. 😉

Zápas se pro nás nevyvíjel vůbec dobře. Jako první sice skončil půlkou Martin Šmajzr, ale to už jsme byli na dvou deskách řachlí, což se pak potvrdilo a domácí šli do dvoubodového vedení, navíc nebylo jasné, kdo bude zápas obracet.

Martin Šmajzr měl černé s Hoškem a k partii přistupoval s rozhodnutím příliš to nehrotit a podle možností rychle zapůlit. Hrálo se cosi dámským pěšcem se Sf4, Martin to postavil sice asymetricky (s d6 a c5), ale boj dlouho netrval. 0,5:0,5

Svou partii si určitě představoval jinak Vašek, proti Řezníčkovi hrál černými “Volfovu” variantu sicilské 2. c3 d5, vypadalo to na brzkou výměnu dam, ale ta se nekonala, Vašek přehlídl knokautující třináctý tah bílého a šel od toho. Déle, ale stejně marně se cukal Martin Poslušný, který se bílýma dostal s “druhým z Půlpánů” Matějem do Grünfelda, vymýšlel hlavní variantu, jako by ji moc neznal, a černý mu instruktivně rozboural centrum. Martin zkoušel nějaké šejdy, za kvalitu a pak i střelce vyhnal černého krále do prostoru, ale neměl už čím útočit. 2,5:0,5

Situace mi silně připomínala biatlonovou štafetu, kde se jakákoliv šance odstřelí už na prvním úseku. Potřebovali jsme z pěti partií čtyři body, ale kde brát? Lukáš se přetahoval soupeřem v nevyjasněné pozici, mně soupeř vyrovnal a jeho figury začínaly stát nepříjemně hezky, Kuba rozvíjel protihru někde z poslední řady, Jarda čelil pěšcové lavině a Vlasta směřoval ze zápletek do koncovky bez větší výhody. Opravdu žádné velké perspektivy.

Po nějaké době se přece jen zadařilo a s Jardou jsme zápas vyrovnali. Já jsem hrál bílými s Liduchem královskou indickou v útoku s výměnou na e4, ve které mě s opačnými barvami v Hradci vyškolil Kracík. Ze zahájení jsem se cítil dobře, ale soupeř pak usalašil koně na d4 a ostatními figurkami profylakticky manévroval tak, že žádný z mých připravovaných plánů nevycházel. Potom mi ale partii dvěma hrubkami daroval. Jarda měl černé s Honzou Jirouškem ze Třebové a ten přesně věděl, co hraje. Proti Grünfeldovi sázel tahy jako z partesu a Jarda se potil. Času ubývalo a soupeřovi pěšci v centru už došli na pátou šestou řadu. Zvrat přinesla oběť figury, nebezpeční bílí pěšci zmizeli a nastoupili černí, které chudák bílý střelec nakonec nedokázal zastavit. Plnokrevný výkon od obou hráčů! 2,5:2,5

V klidu jsem poobědval (jaká slast nedohrávat poslední!) a odbíhal jsem sledovat zbývající tři partie. Lukáš už stál velmi hezky, Vlasta snad s malým plus a otazníky visely nad Kubovou partií, kde to v jistou fázi mohlo skončit všelijak, nepřehledné, ostré, s blížící se kisnou.

Vlasta hrál bílými s nejstarším z mladých Nešpůrků a zahájení moc náročné nebylo, dostal se do varianty čtyřjezdcovky s d4 (čili vlastně skotská), kde má bílý po zahájení jen minimální plus, navíc Vlasta vypadal, že i to zahájení dost vymýšlí.  Potom bylo potřeba počítat nějaké výměny, odtahy, prostě drobnou taktiku, vyšla z toho koncovka V+S x V+J, částečná asymetrie tam byla a Vlasta to chvíli zkoušel, ale cestu k výhodě nenašel. 3:3

Zabral tahoun našeho týmu Lukáš. Proti exrychnovskému Buločkinovi stavěl bílými Maróczyho, což je oboustranně varianta pro trpělivé hráče. Z rychlíku nedokážu jejich manévry na počátku střední hry posuzovat, potom se však něco vyměnilo a na desce stála jasná výhoda, pěšec víc a nádherné centrum (bílí pěšci někde na e5, d5). Hrát takovou koncovku už byla jednobrankovka. Další výborný výkon našeho hosta. 3:4

A viselo to na Kubovi. Ten se o dovolené připravoval tak urputně, že dokonce opustil svou celoživotní lásku Carokann a zahrál Pirce. Druhý Kuba, totiž Cach, to bílýma nějak vymyslel, na chvíli zahnal Kubovy figurky dozadu, vznikla nějaká asymetrie (bílý víc pěšců na dámském, černý na královském křídle), ale náš Kuba se nebál a pustil se do protihry. Asi ho však znepokojovala bílá věž na sedmé řadě a výrazně nachýlený elektronický praporek. Po výměně dam měl najednou bílý volného pika na c7, do kontroly to Kuba nějak utahal, ale koncovka pak byla zcela pasívní, průchod bílého krále rozhodl, černé figury neměly co hrát. Takové partie hráči na náladě nepřidají. 4:4

Ať už dopadly ostatní zápasy jakkoliv, naše naděje na udržení už nejsou nic moc. Domácí kapitán Hošek v restauraci říkal něco jako, že my bychom ty body vlastně taky docela potřebovali. 😉 Měl pravdu.

Zas jedna z blesku Další bleskové kuriozity