Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Jak to jde, když o nic nejde!

ŠK Svitavy – ŠK Ústí nad Orlicí B 2,5:5,5

Nám už dávno o nic nejde, zato Svitavy coby čtvrté od konce jsou silně ohrožené hrozícím pádem našeho áčka z ligy – pak by z KPI padal i čtvrtý tým. Domácí proto nastoupili relativně silní – s prvními třemi hráči soupisky i s Horkým coby třetím hostem (dosud za ně nehrál). My jsme vytvořili rozumnou sestavu, svou druhou partii v sezóně si odehrál Vašek, po delší době nastoupil Honza Smola, druhou šanci dostal Vojta. Z obvyklých hráčů chyběl Vlasta a Zdeněk. Změnu času jsme si ohlídali.

Po napsání soupisek se objevila řada zajímavých dvojic: na první nadějné mládí (Vašek s Pepou Krátkým byli moc rádi, že jeden druhého vidí), na druhé šachoví publicisté (já a Milan Boháček), na třetí nejzkušenější hráči (Jarda s Kotvou) apod., zvědavý jsem byl třeba i na duel Ambrožová – Jániš.

Asi nejsem první, kdo si musí postěžovat na slunce v hrací místnosti – jaro je moc příjemné, ale když vám ostré světlo pere do očí, je to výrazně rušivý element. Sám jsem to řešil tak, že jsem se v inkriminovanou fázi partie snažil trávit u šachovnice kratší dobu, ale to samozřejmě není optimální. A kdo byl zrovna ve stínu, jen se děsil, kdy doputuje slunce i k němu.

Zápas to byl zajímavý, nepostrádal dramatičnosti, nakonec vyzněl jasně pro nás, ale to hlavně proto, že jsme z pozic mnohdy vymačkali maximum, zatímco domácí ze zajímavých pozic získávali jen remízy.

Sběr bodů zahájil na osmičce Vojta, jeho soupeř už se v té době blížil do kisny. Pak přišly tuším půlky u Honzy, Vaška a Jardy. Vyhrál Petr Jániš. 1,5:3,5 a výhra na obzoru.

Hrály se tři věžovky, koncovku jsem prohrál já, ale vyhrál Petr Mareš a v poslední partii i Kuba. 2,5:5,5

Partie už jsou, ale nemám sílu na ně koukat, tak popaměti.

Vašek se Pepovi musel v nějaké anglické bránit, měl sice v určité fázi pěšce víc, ale bílý zlobil, těžká partie, náročné pozice a dobrá půlka. 1/2

jsem s Boháčkem sehrál velmi zajímavou partii, v královskindickém útoku se záhy měnily dámy, udržoval jsem si iniciativu, ale soupeř nacházel dostatečnou protihru, nakonec jsem si úplně chybně vybral koncovku. Až poté jsem si na Šachovém týdeníku přečetl o zrádnosti věžovek. Zahozená partie. 0

Jarda hrál proti Milanu Kotvovi jakousi vedlejší variantu „své“ Nimcovičovy sicilské (záhy dal f7-f5) a přiostřilo se, bílý se snažil při opačných rochádách útočit na krále, Jarda kontroval nástupem pěšců na e a f sloupci. po zápletkách vznikla zajímavá koncovka V+J x V+J, kde se ještě chvíli bojovalo. 1/2

Petr Mareš hrál královskoindický útok na Patrika Krušinu, ke střetu docházelo pomalu, důležitý byl zisk pěšce na dámském křídle (pak i druhého), kterého potom Petr důsledně  realizoval ve věžovce. 1

Petr Jániš hrál černýma na Lucku Ambrožovou (vrstevnice našeho Vojty ze žákovských kategorií), Tarraschova francouzská s c7-c5, izolák černého. Pokus vůdkyně bílých o tlak na krále v centru ustál a naopak sám zabránil bílému králi v rochádě, postupně převzal aktivitu a Lucka s nedostatkem času obranné problémy nevyřešila. 1

Kuba spustil na Bartoše něco podobného jako v lize na Nehybu, v Londýnu se opět sápal po h sloupci na černého krále. V pozici s těžkými figurami měl pak asi pika navíc a lepší pěšcovou strukturu, vznikla z toho až věžovka se dvěma spojenými pěšci navíc. Soupeř se pak ještě trochu rozehrál, ale Kuba dohrál koncovku s přehledem, bylo to téměř dvojče k partii Petra Mareše. 1

Honza vzdoroval černými Horkému, který měl rating asi o 150 vyšší, hrál nějakou tu skandinávskou s bohatou figurovou hrou, sledoval jsem to jen po očku, počítat zápletky se mi moc nechtělo, půlka určitě dobrá. 1/2

Vojta měl bílýma Vodičku, z Rétiho záhy přešel do nějaké poloslovanské, kterou postavil zcela svérázně (totiž bez znalostí a bez plánu). Dostal se z toho ale do pozice se slušnou aktivitou v centru a soupeř ztrácel čas, aniž by se pozice zásadněji změnila. V blížící se kisně tam pak černý nechal dvoutahově figuru, Vojta měl na hodinách ještě hodinu deset ;-). 1

V kápéčku to jsou prostě jiné šachy než v lize, kde jde o nervy, o každý bod a soupeři nic nedarují. Tady můžeme hrát pro radost a body to nese tak nějak samo. Domácí zůstali ohroženi sestupem, rád bych jim slíbil, že v lize pomůžeme …

2 thoughts on “Jak to jde, když o nic nejde!

  • Honza Pokorný napsal:

    Utkání se Svitavami jsou haltzkrátka zvláštní (tik tak manuální hodiny mi ostává v paměti nafurt, stejně jako pokusy o vracení tahů nejmenovaného svitavského hráče asi tak ve třech utkáních s Ústím 🙂 ).
    Moc se mi ale nezdá, že by domácí o zmíněném problému nevěděli… přeci jen nejsme za polárním kruhem, kde je 20 hodin denně tma 😀
    Ještě si říkám, jestli jste neměli ze srandy pohrozit zmínkou v zápisu s požadavkem na prohození stran… mohli jste domácí grilovat nejen na šachovnicích 🙂

  • JN napsal:

    Pavle díky za sepsani. Když už jsi byl u těch zajímavých dvojic tak na šestce to bylo utkání kapitánů.
    Jinak jsme v tabulce poskočili na 4 místo o bod před Litomyšl, což doufám potvrdíme v posledním kole.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *