Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Déčko v Letohradu

Neděle prodlouženého víkendu po 17. listopadu patřila 3. kolu Krajské přeboru II.
Ústecké „D“ vycestovalo do Letohradu k zápasu s místním Áčkem. Naše sestava byla částečně poslepovaná, kdy nastoupilo 5 lidí ze základní sestavy doplněné o Martina Dudlu a holky Holáskovy.
Zato domací ze základu postrádali pouze ústeckého Davida Kameníka, jehož nahradil, 10. hráč na soupisce, takže favority jsme rozhodně nebyli.

Na druhou stranu jsem s mužstvem s podobném složení už zažil i překvapivější výhry.

Po včasném příjezdu a usazení jsme se pustili do boje.

Zabrán do vlastní partie jsem neměl šanci dokonale sledovat ostatní, ale alespoň z toho, co si pamatuji:

Na třetí Jirka Píše v koncovce S+6p – J+6p nedokázal odolat tlaku a byl nucen mezi prvními kapitulovat.
Podobně dohrávala na osmičce Markétka, u které to chvíli vypadalo na rovinu, ale někde ve střední hře se to začali kazit a nula přišla taky vcelku záhy.
Verča na sedmičce vzala otráveného pika, přišla o figuru a postupně se její partie zhoršovala. Sice bojovala dokud to šlo, ale ani tak prohře nezabránila.
Na čtyřce kapitán Pavel v zahájení prodělal pika, avšak soupeř se relativně dlouho zamyslel nad realizací, ale nezvolil správně a poté, co se poměnily figury, Pavel pěšce získal zpátky a soupeř neměl důvod odmítnout nabídku remízy. Po partii zmiňoval něco o promarněné šanci, na druhou stranu Pavel vypadal, že ví, co dělá.

Takže 3,5-0,5, na druhou stranu však kluci Holáskovi oba s pikem víc (myslím, že oba), já taktéž a Martin na šestce koncovku J vs.S (plus pěšectvo).

Pak se chvilku hrálo bez změny skóre a najednou snad během 5 minut byl konec u všech.
Martin na 6 nabízel půlku, byl však odmítnut a nakonec se tam poměnilo tak, že do dámy šly oba soupeřovi krajní pěšci. To krýt nešlo.
Já na 5 jsem ze zahájení inkasoval pěšce, který se usadil na d3 (měl jsm černé), soupeř při malých rošádách chtěl využít volného g sloupce, ale všechno jsem vykryl a soupeř posléze drobnými nepřesnostmi a zbytečným tlakem na nesprávných místech dovedl partii až ke konci, kdy se vzdával asi 5 tahů před matem.
Na to, že jsem šachy hrál po víc jak půl roce, to šlo dobře a i bez chyb.
Vojta na dvojce končil poslední, kdy akorát hlásil, že už ho soupeř nenechal postavit dámu. A co se vyjadřoval o partii, tak to spíš bylo o nepřesnostech soupeře a jejich potrestání.
Vítek na první asi v průběhu nějakou mikrovýhodu měl, ale byl ve stavu, kdy pro výsledek týmu musel tlačit a to ho bohužel stálo partii celou.

Takže celkově prohra 5,5 – 2,5. Ostuda to není, úspěch taky ne. Další hodnocení již nechám na ostatních.
Máte-li někdo doplňky a poznámky, určitě piště. Zdaleka jsem neviděl všechny partie, obraty, myšlenky ani chyby. Další postřehy jistě čtenáři ocení.

2 thoughts on “Déčko v Letohradu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *