Těsně, ale jistě

3. 12. 2017 Pavel Holásek Céčko, Déčko, 5

Pohodový dvojzápas v adventní Palírně

ŠK Ústí nad Orlicí D – TJ Lanškroun B 4,5:3,5
ŠK Ústí nad Orlicí C – ŠK Svitavy 4,5:3,5

Na co jsem se těšil při sestavování soupisek, to se dnes stalo skutkem. Po letech jsem nastoupil v pralese, teda skoro pralese, a navíc můžu dělat zuřivého reportéra, protože ten pravý tam dnes nebyl (fotky ale nemám, protože jsem na něj podvědomě spoléhal).

Dorazil jsem s vyplazeným jazykem pár minut před desátou – a zjistil jsem, že šachy ještě nestojí a nikdo si nedělá žádné násilí, začalo se v klidu a beze stresu. Vedoucí céčko přivítalo druhý tým tabulky, vloni o soutěž výš hrající Svitavy. My z déčka, zatím v tabulce poslední, jsme čelili jednomu ze silnějších družstev, lanškrounskému béčku.

Tyhle šachy jsou opravdu pohoda pro oči. Člověk vidí, co se děje, může v klidu od oka hodnotit pozice, ví, že obrana nebude většinou tak úporná, takže na úspěch útoku se dá spoléhat, přitom nikde vyloženě slabé výkony, ze kterých by bolely oči. Asi budu užívat KPII místo lázní, i s vhodným nápojem a nezávaznými hovory na promenádě, totiž na dvorku, kde se scházejí kuřáci i ti, kdo chtějí prostě prohodit pár slov.

Déčko

Poprvé v sezóně jsem mohl kapitánovi slíbit účast já (a to už teď bude furt, protože Eurobit je v lize sedm kol před koncem určitě zachráněnej). Sestava vypadala slušně, ale pak omluvenek přibylo, poslední dodal v devět ráno Tomáš Mastný (mobil mi v kostele vibroval v kapse zrovna při evangeliu), takže nakonec čtyři Holáskovi, dva Píšovi a spolehlivá dvojice dlouholetých kapitánů kapitánů Kylar – Dudla.

V týmu Lanškrouna jsme marně vyhlíželi obávané tváře jako Havelka, Pokorný nebo Kupsa. Škoda, kdybych narazil na Pepu, asi bych s neuctivýma řečma o KPII musel přestat. 🙂 Naopak jim letos poprvé hráli Štěpán Kolomý a Doleček. Sestava smíchaná napůl z juniorů, napůl ze zkušených hráčů, hratelná, ale ne vyloženě slabá.

Dlouho netrvala partie na jedničce, kde jsem si (já) dal repetici s Romanem Solilem. Totiž, to je delší story. Vloni jsme na sebe narazili v lize, v královské indické jsem měl bílýma převahu a vyhrál jsem. Roman se tehdy ještě na místě koukl do stroje a ukázal mi, kde jsem mohl vyhrát efektněji a rychleji. Letos v KPI variantu opakoval, ale ve 13. tahu odbočil. Po mé hrubce mi pak zazdil dámu a mohl vyhrát (viz článek Diagramy ze Šnytu). Čekal jsem, jaké vylepšení si připravil tentokrát a nevěřil jsem vlastním očím: přesně se opakovala naše loňská partie! Vzpomněl jsem si na větu “měls zahrát Vxd4!! a bylo by hotovo”, zahrál jsem 17. Vxd4!! – a bylo hotovo. Za rok budeme hrát tuhle variantu v krajský soutěži … ale ne, on si to Roman dá do Chessbase a připraví se. ;-). 1:0 (“Remis?”, ptali se někteří, když viděli po chvilce už srovnané figurky.)

Druhý bod přidal na šestce asi po hodině Martin Dudla proti Křivohlávkovi – černýma si sebral pika na c4, s jeho krytím získal i prostor a ovládl hru. 2:0

Hosté snížili na sedmičce a vyrovnali na osmičce. Verunka proti Dolečkově sicilské (prý francouzské, ale vypadalo to jako sicilská pozice) naskládala figurky nešikovně, pustila pěšce b2, ve skrumáži přišla ještě o figuru a protihra se konat nestačila. (Už poněkolikáté přitom letos zaskakovala na poslední chvíli – a to měla nabeton slíbenou volnou neděli!) Míša proti Adamu Kolomému držel blokovanou pozici a pokoušel se o hru na dámském křídle, dostal ale čočku po f sloupci, kde proti ztrojeným figurám neměl dostatečné rezervy. 2:2

Kapitán Pavel Kylar zjišťoval, jak jsme na tom, že by to už dal za půl (přitom již jednou remízu odmítl). V tu chvíli stál skvěle Vítek, zhruba vyrovnaně Vojta a Jirka. Výhled slušný, ale ještě nic jistého.

Váhy pak zvrátil na dvojce Vítek (Holásek), s Vaculíkem hledal černýma od začátku aktivitu, postavil figury na útočné posty, obětoval pěšce a soupeř pod tlakem ztratil materiál. A to Vítek pořád někde chodil (totiž ven) a trousil věty typu “já už to dám taky za půl, nic tam nevidím” … 3:2

Nic nevytěžil na trojce Vojta proti Štěpánu Kolomému, ve věžovce snad se všemi pěšci měl prostor a pozici bez slabin (teda zpočátku), se svým typickým oslepujícím soustředěním a časem někde na hodině a čtvrt hledal usilovně cestu k výhodě, ale náznaky výhody vypustil. 3,5:2,5

Podobně i Jirka (Píše) černýma na čtyřce proti Šebrlemu snad mohl ve věžovce něco hledat, ale partie se stále držela někde kolem rovnováhy. V dámské koncovce mohl sice soupeř šachovat, ale to bylo všechno. Po výměně dam si bílý ještě snad myslel, že áčkem projde do dámy, ale Jirka krále právě na tempo včas ucpal svýmkrálem z c sloupce, bílý si to uvědomil, praštil propiskou a uznal remízu. 4:3

A Pavel Kylar se pak už nemusel na páté desce proti Standovi Pallovi dál snažit, v pozici podobné nějakému Grünfeldovi (bez dam, s vyčištěným centrem) dlouho tlačil, snažil se využít aktivity figur, věž dostal někam na sedmou řadu, ale soupeř byl celkem bez slabin. Nakonec by výhru potřeboval černý, ale ani to nezkoušel. 4,5:3,5

Pro déčko záchranářské body, pro céčko vítaná ztráta jednoho z konkurentů.

Céčko

Tady nevím, jak se sestavy rodily. Za nás nehrál Kuba, Marešovi ani Pokyn, další šanci proto dostal Jirka Švec. Svitavským chyběl Vodička, poprvé za ně hrál Kozák, podruhé Ambrožová a Patrik Krušina.

Začalo se půlkou na první desce, Vlasta bílýma nepřehrál Kotvu, bylo to ovšem po boji, zahlédl jsem analýzu čtyřvěžovky s harmonikou na druhé řadě. 0,5:0,5

Druhá půlka přišla na šesté už v hluboké koncovce, Bohouš se proti Havlovi s pasívní dvojicí střelců pouze bránil, ale k ničemu ho nepustil, ústecký beton. 1:1

To už se blížila kontrola. Do vedení šli hosté, na osmé Jirka Švec neudržel úpornou obranu proti Kozákovi, ta pozice byla dlouhodobě pasívní, se špatným střelcem, bránil ji dlouho a vynalézavě, soupeř se dostal do kisny, ale pak už rozhodl.1:2

Potom už jsme ale začali sbírat body. Zdeněk Šimek hrál na třetí proti Patriku Krušinovi bílýma pozici s prostorovou převahou. Černý se nejdřív tísnil na posledních dvou řadách, pak  se uvolnil postupem f5, ale jeho trochu exponované figury se zamotaly a pozice bílý tlak nevydržela, pěkná partie. 2:2

Honza Smola si na páté liboval, že se nedostal do žádnýho gambitu (“Ale Honzo, vždyť máš bílý!” “Gambity jsou i černýma!”), sebral prostě Maděrovi dva pěšce na dámském křídle, rozšlapal tam spojené volňáky a  bylo to jasné. 3:2

Na sedmé předváděl Vítek Kapoun nejdřív instruktivní postup v Tarraschově duchu (prostorová převaha, kůň na forpostu d5, aktivizace těžkých figur), později originálnější improvizace ve snaze útočit na krále (převod Jd5 na h5 by se asi Tarraschovi moc nelíbil). Křeček ztrácel čas, bránil se podivně a zůstal bez figury, jezdec se nakonec vrátil vítězoslavně na d5 a černý neměl co zkoušet. 4:2

Stačila tedy půlka a tu měl jistější Petr Jániš než Jarda.

Petr Jániš hrál na čtyřce zahájení černýma ostře na aktivitu (dáma na e4), ale Bartoš se ubránil. Pozice se velmi zjednodušila a očekával jsem realizaci převahy J x S (Se3  při blokovaném pd4 je k pláči), bílý ale zahájil protihru proti neopatrně postouplému pb4 a půlku pak Petr spíš bránil ve věžovce. Byla ovšem vítězná. 4,5:2,5

Jen úpravu skóre (ale pěkný skalp!) pak zaznamenala Lucka Ambrožová, která Jardu v “jeho” Nimcovičově sicilce bez dam tísnila, k dokončení vývinu se dostal, ale volné  bílé  céčko hrozilo, pak k němu přibylo i áčko. Na druhé straně byla Jardova převaha 4:2 zcela planá, bílá své volňáky pěkně prosadila. 4,5:3,5

I k tomuhle vítězství jsme tedy dokráčeli celkem bezbolestně a na čele tabulky je tak céčko již jediným stoprocentním týmem.

Usnesení, závěr

Díky rychlé vlastní partii jsem stihl zahájit advent již za poledne prostým bílým vínem. Škoda, že tentokrát nebyl Kuba ani jiný dravec chtivý rozborů; stihnout po kole oběd (nebo vůbec dojít za světla), to už se mi dlouho nestalo.

Jo, a biatlon samozřejmě byl, jak taky v Palírně jinak. Ale po třech chybách Vítkové na střelnici v řadě … už bez emocí.

 

Dočká se Martin premiérových extraligových bodů? Diagramy z Palírny