Šachový klub Ústí nad Orlicí

Diagramy ze Šnytu (UOA – Žamberk)

Tomáš Kalous (1843, Žamberk) – Jakub Netušil (1986, UOA), 4. šach.:

Tady nebudu ukazovat průběh, ale jen klíčovou pozici. Vznikla kvůli netrpělivosti bílého (já vím, já mám co říkat o netrpělivosti 🙂 ), který místo udržování maličko lepší pozice zkusil násilně projít nejprve na královském, potom na dámském křídle – a zbylo mu citllivé centrum. Diagram ukazuju hlavně pro ilustraci zásady, že v koncovce mají figury napadat. Ty černé to plní ideálně, bílé jsou naopak poutány k obraně. Bílý musí stále hlídat pěšce h4, d4 i b4. Nyní už může zabránit ztrátám jen tahem 33. c5, ale komu by se chtělo nechat v centru takovou díru? Po 33. b5? jednoduše ztratil pěšce a slabiny mu zůstaly. Po jednoznačném průběhu koncovky Kuba vyhrál. 0:1

 

 

Jan Pokorný (1917, UOA) – Petr Dungl (1879, Žamberk), 3. šach.:

Průběh partie byl zajímavý i dřív (šlo hlavně o využití několika slabých pěšců černého), ale vracím se k samotnému závěru. Pokyn už diagramy publikoval v původním článku, ale já si to potřebuju ujasnit podrobněji.

Černý dobíral na c3 pěšce a nyní napadá pg3. Bílý musí zvažovat krytí věží, krytí králem a pěšcovku po 49. Vf3. Oba už hráli na několika minutách a rozhodovali o osudu zápasu – nic pro slabé nervy. 49. Kf4? To bych zvažoval jako první možnost – je logické přisunout krále, je taky logické chránit pěšce králem, zatímco věž dobere ph5. V čem je tedy problém? Postup nevychází takticky: král se na f4 neudrží, na g5 se nedostane, bude vytlačen. Je to cesta svůdná, ale nikam nevede. Tah 49. Vg5! mu naopak otevírá cestu přes f5 dopředu. Nejde pak přirozené 49. … Ke6, protože tím černá věž ztrácí pole c5, odkud jedině může ph5 krýt. Bílý by králem zacouval před šachy až na h3 a pak by si ph5 dobral věží.
Nebo ještě jinak řečeno: ph5 je odsouzen padnout. Krýt ho lze jedině věží z c5, proto musí černý král zůstat, kde je, mimo hru na královském křídle. Při aktivním králi bílého navíc ani možnost Vc5 není aktuální. Bílý má tedy sám možnost zapojit krále do útoku. Může si přitom dovolit ztratit tempo, protože černému nezbývá, než přešlapovat na místě. Protihra proti pg3 je spolehlivě zneškodněna právě věží.
Anebo do třetice takto: černý má dvě možnosti, jak se ještě držet – obranu ph5 tahem Vc5 a útok na pg3 tahem Vc3. První možnost neutralizuje aktivní bílý král, druhou věž na g5. Ještě chvíli a fakt to pochopím.
(Pro úplnost dodejme, že pěšcovka po 49. Vf3? je remis, nehledě na to, že černý měnit ani nemusí.)
49. … Vc4+ 50. Kf3 Po 50. Kg5 Vg4+ 51. Kxh5 Vxg3 to bílý může zkoušet horem dolem, ale těžko úspěšně. 50. … Vc3+ 51. Kg2 Takže král, který si to mířil na aktivní pole, je potupně zatlačen do kouta, a obrana Vc5 se tak dostává ke slovu. 51. … Vc2+ 52. Kh3 Vc5 53. Vg5 Tam mohl být hned a mít k tomu krále na e4.

53. … Vxg5+?? Těžko vysvětlit u silného hráče takový kolaps, snad netrpělivou snahou mít obtížnou partii z krku. (U dětí je výměna samozřejmě první volbou. 🙂 ) I v bleskovém tempu je vidět, že s pěšcem h5 bílý zároveň dobývá kritické pole pěšce g3. Remízu drželo 53. … Vd5. 54. hxg5 Ke7 55. Kh4 Kf7 56. Kxh5 Kg7 57. g6 1:0

 

 

 

 

 

 

Jaroslav Volf (2009, UOA) – Adam Lorenc (1845, Žamberk), 5. šach.:

Velmi instruktivní pozice na to, co si pořád ukazujeme na kroužku. Působnost figur a slabé/silné body. Tradičně se můžeme ptát: stojí líp bílé figury, nebo jejich černé protějšky? Bílé mají mnoho lákavých možností, černé brání a mohou jen čekat, co přijde. Slabin v děravé černé pozici je požehnaně. Že černý malou kombinací získal pěšce, je tu nepodstatné. 28. Jc6! Pole c6 je v mnoha zavřených hrách klíčovou slabinou, jejíž ovládnutí bílému vyhraje partii. 28. … Sxc6 Tak mizí z desky obránce bílých polí. 29. Vxc6 29. dxc6+ vede k nějakým výhodným zápletkám, ale Jarda raději volí pomalou poziční masáž. 29. … Vf5 30. Vaa6 To jsou přesně ty pozice, kde prostě vylepšujeme figurky. 30. … Vh5 31. Sf2 Nepřipouští protihru spojenou s tahem Dd8-h4. 31. … Sf8 Černý prostě další aktivitu nemá. 32. g4 Bílý si může dovolit i takovéhle omezení černé věže, oslabení krále tu nebude vadit. 32. … Vh6 Ofsajd! 33. De3!

To se mi moc líbí! Odsud dáma “vidí” po celé šachovnici. Je hezké, jak tu comp s přibývajícím časem hodnotí pozici černého hůř a hůř. 33. … Jc7? Dobrá rada drahá. Po 33. … Va8 přijde úžasné 34. Vxa8 Dxa8 35. Dc1!! s harmonickým skloubením útoku i obrany. Po 33. … Vb7! může bílý třeba nechat černého cukat po provokativním 34. Kg2. 34. Va7+- Je8 (34. … Jxd5? 35. Db3) 35. Jg5 Jak by se černému hodil bělopolák! 35. … Df6 36. Vf7!

Poslední hřebík. Dominance bílých figur vzbuzuje silný dojem a vyvrcholila by po 36. … Dh8 (36. … Dd8 37. Vxf8+! a vidle) 37. Da7! Vd8 38. Vxf8+!. Opravdu poučné. 1:0

2 thoughts on “Diagramy ze Šnytu (UOA – Žamberk)

  • Honza Pokorný napsal:

    Jardova partie je fakt hezká. Už nevím, u koho jsem četl, že v KI pozicích je pro bílého důležité ovládnutí pole e4 (objevuje se to po klasické postupu černého f5, který se hraje skoro automaticky, ale ne vždycky je dobrý).
    U mé partie je to prosté – udělal jsem první tah, který od oka nic nekazil (co taky jiného v kisně), ještě předtím jsem Vf3 vyhodnotil jako remízu. Kdo říkal, že když vidím dobrý tah, mám ho zahrát a nehledat lepší? 😀 Schovávačku králem na h3 jsem vyhodnotil jako OK (zbavit černého možnosti šachovat a pak si zobnout na h5), ale úplně jsem přehlédl Vc5 s obranou páté řady. Vg5 byl poslední šejd – asi motivovaný přenesením povinnosti tahu na soupeře 🙂

    • Pavel Holásek napsal:

      Kf4 mi připadá výrazně přirozenější než Vg5, i doma mi docela trvalo, než jsem se v pozici opravdu vyznal.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *