Sezóna začíná v Pardubicích
Ano, dny se krátí, v altánu táhne na nohy, zpravodaje družstev vycházejí, oddílák se losuje, blesková liga zahajuje, kroužek dětí sbírá poslední přihlášky, sezóna je tu. Protože jsme se ani letos nedostali k uspořádání klopotských dvojic, zbylo na rozehrání jediné: zajet si na tradiční Memoriál Čeňka Honsy do Pardubic.
Je škoda, že většina našich hráčů tu půlhodinku na jízdu vlakem neobětovala. Turnaj byl totiž jako vždycky bezproblémově uspořádaný a pěkně obsazený. Jen škoda pro domácí Polabiny, že turnaj zorganizovaly právě v den, kdy jejich dorostenecká družstva hrála svá první kola.
Bylo nás pět: čtyři Holásci, jeden Mareš.
Já (Pavel Holásek) jsem zjistil, že předsedat příjemnému maturitnímu večírku a po čtyřech a půl hodinách spánku se pokoušet hrát šachy není úplně slučitelné. Očekávané rozehrání s těžšími soupeři před ligovou sezónou se nekonalo, za celou dobu jsem nepotkal hráče s vyšším ratingem, nedotáhl jsem pár slibných pozic, takže 5,5/9 je ještě tak maximum, co se dalo čekat. Ani tentokrát nebudou diagramy, nic zvláštního se v partiích nedělo.
Jan Mareš chtěl možná v některých fázích turnaje i víc, přesto ani jeho 4,5/9 rozhodně není zklamáním, naopak si o tři místa oproti nasazení polepšil, skončil na úrovni hráčů jako Marek Kosek, Bohuslav Kokeš, Jaroslav Hájek. Slabší porážel, se silnými prohrával, půlku urval s Tomášem Veselým (2160). Slušná performance 1840.
Vojtěch Holásek nebojácně bojoval se staršími soupeři, díky skvělému závěru 3/4 dosáhl celkově na 4/9! Porazil mj. Kubíčka z Jablonného (1678) a Zdeňka Cacha z Polabin (1472), předstihl většinu svých dětských konkurentů a dosáhl perfo 1508.
Vít Holásek hrál podobně, jen už nedokázal vyhrát v posledním kole. Asi odpovídající výsledek 3/9 a perfo 1368.
Veronika Holásková skončila s jedinou remízou poslední (0,5/9). Přesto řadu i dospělých soupeřů potrápila (např. s Vojtěchem Nešpůrkem stála zcela na výhru) a odvezla si celkem tři ceny. Byla nejen nejmladším účastníkem turnaje, ale i nejlepší juniorkou 🙂 !
Nejlepší sportovní výkon jsme podali v závěru. S očima upřenýma na hodinky jsme převzali ceny, děti odešly na vlak a já jsem ještě čekal na los speciální ceny 2222, co kdyby náhodou. Pokud ovšem znáte Martina Mojžíše, víte, že je to na dlouhé lokte: … kdo má zelený los s číslem 100 – 150, tak ten …………….. nevyhrává. ………..Kdo má los číslo 175 …… přihlaste se, kde to je …………….. tak ten to …. taky není. Atd., bohužel se Vojtův los s číslem 200 držel ve hře relativně dlouho 🙁 No, stihnul jsem to od Zelený brány až na perón za 16 minut; a to mi po alkoholu z předchozí noci tuhly nohy už po pár metrech klusu. Jenže jet městskou a riskovat, že děti minu, to taky nešlo … Vlak jsme nicméně stihli a nechali se od cestujících v kupé chválit, jak užitečně trávíme víkendy 🙂 .
Výsledky najdete tradičně na chess-results.
Fotka pochází s laskavým svolením pořadatelů z jejich stránek.
Finálové partie IV Komentáře opět fungují
Šachový klub podporují:
