Nedělní záchranářský souboj
Po třech týdnech se opět roztočilo kolo Krajské soutěže východ. Nic naplat, Turnaj kandidátů kvůli nám skandálně pauzu nemá, my kvůli němu taky ne, Kouty skončily, a tak nezbývalo nic jiného, než absolvovat větrnou ranní cestu do Palírny a (v mém případě) oprášit to málo, co o šachách ještě zůstalo v našich myslích.
Naše Déčko čekal první ze dvou záchranářských soubojů (byli jsme 9. a soupeř 10.) a to doma v Palírně proti Dolní Čermné. Zároveň se ve vedlejší místnosti odehrával zápas našeho „C“ týmu proti České Třebové, resp. proti torzu týmu, které dorazilo na zápas pokusit se o zázrak.
Oproti tomu náš soupeř dorazil v plné palbě. Osm elově nejsilnějších hráčů již před desátou hodinou poletovalo kolem šachovnic. Naše sestava rozhodně taky nebyla slabá a snad vyjma osmičky to všude bylo +- 100 bodů. Takže se dal čekat vcelku vyrovnaný zápas.
Zasedli jsme ke dřevěným strojům a co jsem tu a tam nahlédl, nikde to nebylo brzy vyloženě rozhodnuté a ještě při mojí obhlídce někdy kolem poledního nebylo v našem zápase nikde skončeno. Zato z vedlejší místnosti se již ozýval smích, zvuk blicek a šustění půllitrů a vidliček. Za dvě hodinky Céčko připisuje výhru 8:0 a již jen příhlíží našemu lopotění.
Při obchůzce mi přišlo, že minimálně na takových dvou, třech deskách taháme za kratší konec a docela jsem byl zvědav, kde nějaký ten bod uhrajeme. Poté, zabrán do vlastní časovky, jsem registroval jen konečné výsledky.
Jako první končil tuším Vítek, který dle svých slov přešel z vyhrané partie do prohrané koncovky, aby obdržel čistou vež. Kdo by nechtěl, že? 1-0
Vojta vcelku záhy zapisuje remízu a v blíže nedefinovaném pořadí vyhrávají Jirka Píše, Tomáš Mastný a remizuje Verča Šmajzrová. Kapitán Pavel na pětce bohužel svému soupeři vzdorovat nezvládá a kapituluje. V ten moment je to 4-2 a dohráva se na 6 (moje maličkost) a 8, kde Michal Píše tahá připrohranou koncovku se střelcem proti koni s minimálně pěšcem méně. Opravte mě, jestli se mýlím, ale ta koncovka dle všeobecného pohledu byla prohraná, ale to nemusí vždy znamenat beznaděj. Michal nakonec obrací partii ve svůj prospěch a celým bodem zajišťuje i zápasové vítězství.
Tím ulevuje nejvíce mě, protože v tu chvíli již nemusím s orosenými zády čekat, kde mi co soupěř zoufale obětuje ve snaze rozložit moji vetchou pozici a ožebračit mě o celý bod. Abych zbytečně nebásnil o svém produktu – postavil jsem londýn bez ohledu na to, že jsem měl černé. Kolem 15. tahu jsem se zamyslel, abych ztratil 50 minut a zvolil si ne úplně dobrý plán. Kolem 25. tahu s půlminutou na hodinách odevzdávám pika, avšak si ponechávám, alespoň možnost na šachovnici aspoň trochu škodit. Na praporku se mi podaří vyškodit kvalitu a i přes ne zcela přesný postup, který mi kluci v Babyce párkrát vyvrátili nakonec přežívám kontrolu, vykryju hrozby, vyměním, načež soupeř před ztrátou figury vzdává. Vítězný oběd jsem si doma zasloužil, na zarámování to sice asi nebude, ale bod s černýma se počítá.
Takže konečných 6-2 vypadá až hrozivě, ale v poledne bych dle vývoje tipoval výsledek skoro i opačně. Pokud mě zrak neklame, tak jsme se posunuli na 6. místo tabulky, které budeme moci potvrdit za 3 týdny při letošní derniéře v Poličce.
Všem, jejichž partie jsem dostatečně nezaznamenal, se omlouvám, ale holt jsem časovkář. Dejte své poznatky do komentářů, muselo v partiích být pár zajímavých obratů (1; 7; 8 určitě), které zvídavého čtenáře jistě potěší a nakrmí jeho oko.
Deník z Koutů V sobotu do Chotěboře – bude auto?
Hezké čtivo a hlavně cenný úspěch, tím spíš, jakou hrůzu jsme loni v Dolní předvedli my 😀