Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Velikonoční Polička zahájila jaro

16. Velikonoční turnaj mládeže, Polička, 29. 3. 2018

Dlužím reportáže o soutěžích mládeže někdy od ledna. Pořád si naivně myslím, že to doženu, ale tenhle turnaj mám v čerstvé paměti, tak než dojmy vyprchají …

Hrálo nás devět. Silnější turnaj Jirka, Verunka, Soňa, Michal a Matěj, ten druhý oba Tomášové, Markétka a Vítek R. Výsledky visí na chess-results.

Letmý pohled na výkony: Tomášové se umístili hned za sebou, oba získali 4/7, prohrávali s elisty, většinou poráželi soupeře bez ratingu. Markétka hrála méně jistě a nebodovala v posledním kole (3/7). Vítek Růžička dělá pokroky, prokazuje velkou bojovnost, ale i zbrklost, 2,5/7 není na začátečníka špatný výsledek.

Skvěle zahrál Jirka, v silném startovním poli (jako číslo 5) prohrál jen s vítězným Kupsou, porazil mj. naše holky, Klabeneše nebo Pavlíčka (docela rychle přímým útokem). 5,5/7, 2. místo, výkon 1704 – pěkný! Verunka si zahrála silný turnaj, porazila pěkně mj. Jakuba Simona, zařízl ji však los, když po prohře s hráčem 1700+ dostala do posledního kola jedničku Rudolfa Juna (ten se totiž v turnaji pohyboval nečekaně vzadu, hráli s ním všichni naši kromě Jirky!), takže jen 3/7. Matěj se mezi velkými vůbec neztratil a v posledním kole přehrál Bulvu, tři body jsou pro něj úspěchem! Michal pořád není úplně rozehraný; ve druhém kole šokoval výhrou nad Rudou Junem, ale pak už nepřekvapil, s výkonem 2,5/7 je zhruba na svém. Soňa začala katastrofálně 0/4, ani jí nepomohlo setkání s Junem v dolních patrech. Dokonce i v pátém kole to vypadalo všelijak, ale ještě se zvedla a aspoň dva body vybojovala, cenná zkušenost.

Z turnaje mám hlavně několik kuriozit.

Druhé kolo, Vítek Růžička hraje s maličkým Brožem ze Světlé (turnaj měl zastoupení i oddílů mimo náš kraj!). Vznikla pozice s pouhým králem proti králi a věži, ale soupeř neuměl matit, do hry se vložila jeho maminka a na její radu nabídl soupeř Vítkovi remízu. Vítek – s holým králem (!) ji však nevzal (!!). Byl jsem jako rozhodčí požádán o zásah, pokoušel jsem se Vítkovi vysvětlit, že partii nemůže vyhrát, ani kdyby soupeři spadl praporek. Odpověď byla nádherná: „Já mu chci aspoň vzít tu věž!“ 🙂 🙂 Partii jsem ukončil „remízou z pozice autority“, ale taková bojovnost se určitě časem zúročí.

Další moment se týká partie posledního kola Bulva (1471) – Kobr (1480). Věděl jsem, že část výpravy musí stihnout vlak (další lidi vezl pan Macan a Roman Leksa), a potřeboval jsem, aby vlakem jel i Matěj. Vývoj partie jsem tedy sledoval s jistou nervozitou, protože na rychlý konec to ani z jedné strany nevypadalo. Menší šli napřed s Verunkou a já přihlížel dramatu:

Bílý hrál předchozí fázi pasívně, pěšcová majorita na dámském křídle mu byla k ničemu, zato Matěj aktivizoval dámu i věž a rozběhl d pěšce, který stál dlouho spolehlivě na d5. V pozici na diagramu to už bylo hodně slibné, ale zbývala jen minuta dvě – ne do pádu praporu, ale do rozumného odchodu na vlak (já to věděl, Matěj ne). 1. … Dd4+? 2. Df2 Aj, to nestihneme. 2. … Db4 3. Da2?? No, tak teď? 3. … Vc2! Uf. 4. Da1 (4. Vb2 De1 mat!) 4. … Dd2! Ne zcela korektně jsem běžel zapsat výsledek, bílý ještě myslel, ale než jsem se vrátil, vzdal se. 0:1 Ale co to dělají? Matěj se chystal analyzovat. „Matěji, sbal si věci a letíme na vlak.“ Matěj poslušně přestal analyzovat a začal stavět figurky. „Nestavěj ty figurky, padáme!“ Doběhli jsme do šatny, Matěj v pohodě, já jsem začal lomcovat uzlem na botě … dobrý, povolil, obouvám botu – a v botě NĚCO bylo. „Matěji, jdi napřed, doženu tě.“ Vysypávám botu – a uvnitř byly … dva čokoládové bonbóny. Míváte je tam taky? Ve dveřích jsem ještě vyděsil houf dětí, které se rozhodly stát přímo v cestě (zoufalé „Uhněte!“), venku jsem odchytil Matěje, který se vydal na vlak jakousi nesmyslnou oklikou – a pak už dobrý, dorazili jsme s dvouminutovou rezervou.

No a třetí neobvyklost pak nastala ve vlaku, ještě plný dojmů jsem usedl k písemkám, vzal tu horní (poznávačka členovců) a mechanicky ji opravil podle předchozí již opravené – a teprve pak jsem zjistil, že to není písemka, ale mnou psaný seznam správných odpovědí. Musím se pochválit – měl jsem ho bez chyby a mohl jsem si pod něj právem napsat jedničku s hvězdičkou.

Blíží se další akce, 7. 4. Lanškroun (kat. 14, 16), 14. 4. Orlická šachovnice!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *