Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Tři auta do Trnávky

34. ročník Velikonočního turnaje v bleskovém šachu, Městečko Trnávka, 31. 3. 2018

Trnávka je klasika; kdo nemá na Bílou sobotu zábrany hrát šachy (já trochu ano), ten tam najde spousty přátel, bohaté občerstvení, štědré ceny a šestnáct náročných kol bleskového turnaje.

Jelo nás třemi auty celých čtrnáct. Martin s Katkou turnaj řídili. Kromě nich hrál Jarda, Vláďa, tři Marešové, tři Holáskové (se mnou Vítek a Verunka), Bohouš, Pavel, Vítek Kapoun, asi poprvé i Soňa. Výsledky najdete na chess-results.

Jednotlivě to většinou komentovat nebudu. Nejvíc se nakonec dařilo Jardovi. Martin obehrál celou špičku, ale v závěru se propadl. Já jsem se propadl už kolem oběda. Mnozí z dalších našich si oproti nasazení polepšili. Kdo si nepolepšil, ten si aspoň pokecal a zahrál. Jako trenéra mě těší Soňa, která udělala 7/16, pěkný výkon 1615. Vůbec, ze čtyř žen ve startovním poli byly hned tři od nás.

Naprostou bombou jsou ovšem výsledky Verunky. V průběhu turnaje tomu nevěřila ona ani já, ale další a další partie potvrdily, že nejde o žádnou náhodu: oproti nasazení poskočila o 45 míst, dosáhla výkonu 1916 (!!), remízovala s takovými borci, jako jsou Solil, Just, Sojma nebo Petr Mareš, a dokonce porazila např. Musila (1966), Smejkala nebo Jendu Mareše. V posledním kole jsem ji musel porazit, jinak by skončila i přede mnou, a jen málo jí dělilo od titulu nejlepší ženy. Úžasné. (Svedeme to na dobrého trenéra.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *