Rozpuštěný (tým) a vypuštěný (zápas)

11. 11. 2018 Pavel Holásek Áčko, 1

Vysoké Mýto B – Ústí nad Orlicí A 4:4

Když jsme se v předvečer utkání hecovali na facebooku, tvrdil Marian, že určitě přijedeme v nejsilnější možné sestavě. A na můj dotaz, jaká že to je, odpovídal, že proti nim každá.

Jestli chceme myslet na postup, měli bychom nastupovat naplno, Martinovi se však sešlo omluvenek větší než malé množství: z různých důvodů chyběli Zdeněk Beil, Vlasta Hrobař, Honza Pokorný i Kuba Netušil. Ani Mýto nebylo úplně komplet, ze základu chyběl Kučera, nebyly ani holky Sabolovy, jako čtvrtý volný hráč nehrál Jirka Kosek.

Odhadoval jsem, že vepředu to nějak udržíme a vzadu to nějak půjde.

Nikoho nepřekvapí, že první výsledek, a to půlka, se objevil v partii Vládi Kalouska s Lubošem Ptáčkem. Vláďa postavil bílýma pevnou pozici, něco poměnil a před dvacátým tahem zapůlil, obsažná hra. 😉

Druhou půlku přidal Vašek, černými s Lipavským se snažil něco vymyslet, ale prý to bylo moc blokované. Jo, tradičně nečekejte, že jsem něco z partií viděl; neviděl.

Někdy v té době jsme šli do vedení zásluhou Honzy Smoly, který si odvedl své jako řidič i jako náhradník. Nám neznámý Pavelka přišel pozdě, spustil černými něco jako Cambridge-Springs, prostě dámský gambit se snahou využít vazbu Jc3. Honza to nějak ubránil a zanedlouho nechytatelně soupeře prohodil na královském křídle oslabeném postupem g7-g5.

Pak skoro zároveň končili Zdeněk Šimek, který na Podgorném vysušil pěšce a postupně uplatnil převahu na dámském křídle, a Jarda, který na Ptáčka st. černýma nakonec nic platného nevymyslel, půl. 3,5:1,5 vypadalo hezky, jenže.

Nulu jsem přidal já, Marian mě překvapil nejdřív tím, že hrál teorii (měl jsem černýma hlavní variantu králky), a pak tím, že mi odbočil – nuance převodu jezdce f3 na g5-e6 místo d2 nebo e1-d3 jsem neznal. Vymýšlel jsem, co jsem mohl, Marian hrál v plážovém tempu s časem jako Vojta (tj. pořád skoro 1:30) a nakonec mě udolal v pozici, kde mi ani nestejnopoláci nezaručili remízu.

Dohrával Martin a Jenda. Martin byl připraven dát koncovku za půl, ale bylo mu jí líto, protože v ní viděl zajímavé možnosti.

Jenda hrál černými s Marinovem cosi blokovaného, dostal se do kisny a soupeř pozici zostřil obětí celé věže. Nejspíš nekorektně, jenže Jenda se vyhnul několika nástrahám a spadl do další, věž vrátil a chyběli mu pěšáci. To byla škoda!

Martin tak musel za stavu 3,5:3,5 hrát, s Markem Koskem se dostal do koncovky šesti lehkých figur, kde vyžužlal pěšce, ale toho pak v koncovce SxJ neuplatnil.

To už jsme zápas hodnotili dole, v jednu chvíli jsme se sázeli, zda dřív skončí nekonečná koncovka nebo nekonečný game Siniakové za stavu 3:1 v posledním setu (trval 19 minut). Postupně jsme odcházeli nahoru sledovat partii, dole vyslovovali soudy o možných plánech obou stran – a na obrazovce se stále přelévala výhoda – shoda – výhoda – shoda. Jako v našich představách.

Prý zápas ani nemohl skončit jinak než 4:4, Mýto to tak má letos už počtvrté v řadě. Pro nás ztráta, ale pokud chceme víc, musíme víc ukázat.

Třeba příště.

(K tomu nářez ještě oslabenějšího béčka v Litomyšli, těsná prohra éčka v Kunvaldu – i když fajn, že mladí hráli a bodovali – ještěže aspoń Vojta ve Špindlu porazil Flajšmana.)

Harrachov 2018/III (závěr) V sobotu 17. 11. dětský turnaj v Poličce