Stále čekáme na borce kola – Ústí B – Lanškroun 2,5:5,5
Zatímco v prvním kole krajského přeboru jsme v polabinském Rosignanu mohli na bodový zisk pomýšlet leda notně posilněni, a porážka 7:1 budiž toho důkazem, v tradičním derby proti osmičce Lanškrouna byla už šance na bodíky podstatně vyšší. O to víc, že nevyzpytatelný soupeř doma hodně nečekaně zakolísal s Letohradem, pročež jsme si říkali: co kdyby náhodou znova…
Lanškroun se ale vyznačuje tím, že minimálně jednou v roce (někdy maximálně) vyrukuje prakticky s tím nejsilnějším, co má na skladě. A vždy proti Ústí 🙂 Překvapením tedy nebylo, když ze základní osmičky nedorazil do Sport Music Clubu (jinak též Poprad, čemuž se hosté drobně podivovali) pouze Tonda Ambrož. Náš kádr naproti tomu postrádal, stejně jako v úvodním kole, Petra Mareše, za něhož naskočilo dravé mládí.
Teď už k zápasu a dneska budu tvrdej, poněvadž jsem překlapával všechny partie hned po konci mistráku do formátu pgn. a zažil ledasco zajímavého, ba hrůzného 😀
Na osmi šachovnicích byli papírově mírně silnější hosté, přesněji řečeno, na jedničce, trojce měli výrazně navrch, na čtyřce a osmičce o dost, páté, šesté a sedmé prkno plus mínus autobus rovina a na dvojce jsme měli něco k dobru my. K dobru jsme rovněž měli několik promile zásluhou Sergeje (sobotní kalba – zelená barva) a Pokyna (sobotní hraní na oslavě a následná kalba – bledězelená barva 🙂
Zápas o tři bodíky jsme zahájili takticky „výborně“ – odevzdali bílé figury na páté šachovnici, kde jsme rozhodně slabší nebyli. Jaromír Glöckner postavil pozici s příchutí Colleho, Láďa Šilar hrál, věren svému stylu, pevně. Pozice s docela bohatým obsahem byla ve 13. tahu dána za remis – dalšího komentáře včetně pozápasového „nahlasrozboru“ a žvanění během časovek v podání našeho hráče se úmyslně vyhýbám 😀
Nerozhodný stav trvá i nadále, neboť na dvojce Jarda Volf černými v anglické na Romana Solila nic moc nevymyslel, v konečné pozici stál již drobně podezřele a použil osvědčené taktiky „lepší půlka než nulka“ a… šlo se na pivo.
Na ostatních prknech se udatně bojovalo, nicméně naše pozice nebudily dvakrát dobrý dojem. Za časový sled jednotlivých výsledků, ctěný čtenáři, jako obvykle neručím. Pokyn zalezl klasicky do kisny a nevnímal 🙂 Pokud se ale nepletu, tak první podepsal partiář na jedničce Štěpán Blaško, jenž se už po několikáté potkal se silnějším z dvojice Pokorných na okrese 🙂 Jmenovec Tomáš předvedl svůj klasicky tvrdě poziční neúprosný výkon, korunovaný matovým útokem. Náš borec to hrál velmi slušně, jenže nedostatek času a těžká pozice zabránily zopakovat perfektní výsledek z Polabin – 2:1 vede Lanč.
Jedním vrzem vezmu partie na sedmičce a osmičce, kde reprezentovalo ústecké dravé mládí. Po přehrání si říkám, že dvě remízy nejsou dvakrát fajn výsledkem s ohledem na vzniklé pozice. U Jendy Mareše ještě přivřu obě oči, tedy vzhledem ke konečnému výsledku. Bídně ovšem působilo zahájení, kde nedávný vítěz openu B na mistrovství Čech nepochopitelně ve francouzské vyměnil skvostného bělopoláka a naopak dal vyniknout černému bělopolákovi. Naštěstí Pepa Krátký naordinoval figurkám spíše klid, Jendovi se podařilo vyměnit dámy a v jednu chvíli mohl mít dokonce lepší koncovku. Nakonec z oboustranné nudy rezultovala tupě vyhlížející koncovka s jednoznačně remízovým nádechem.
Hodně blízko měl na osmém prkně k bodu Petr Jániš, který mne potěšil výběrem ostrého Marshalla. Sympaťák Standa Palla si s pozici očividně netykal, s pěšcem víc čelil nepříjemnému tlaku černých figur. Náš mlaďák zahrál střední hru báječně, bílého zmáčknul a vydojil z něj figuru, aby… pozici s figurou víc… dal… !bez porady s kapitánem!, za remízu. Netvrdím, že to ve finále bylo hladce vyhrané, bílý s dvěma floky za figuru mohl zkoušet (a možná úspěšně) postavit remízovou pevnost. Jen pořád nechápu, co ponoukalo Petra ke smíru v momentě, kdy papírově silnějšího soupeře přehrál a mohl jej zkoušet dorazit při minimu rizika!
Zápas jde jistým krokem do fialek a po dalších dvou partiích je to již zřejmé. Na čtyřce docela smolně prohrál Honza Smola. Zahájení postavil pasivně, avšak pevně, na druhé straně stolu vymyslel Milan Petruň coby odpověď trochu podivnou, ne zrovna korektní kovbojku. Kdyby Smolda zařadil f5, navrhované na popartiovém pivínku, stál by Lanškrouňák i s dvojkou střelců bez vlivu v centru bídně. Místo toho přišlo efektní Sa5! se ztrátou materiálu, zbytek už byl v režii hostujícího hráče – Lanč vede o dva body.
Definitivně je vymalováno po partii na šesté šachovnice, kde bránil černé figury Pavel Kylar. A to natolik pasivně, že Petru Procházkovi nedalo až takovou práci dojít pro bod. Stačil osvědčené schéma: Se3, Dd2, velká bedna a hurá na krále g4, h4. Pokolikáté už?!
Na druhé straně dlel bílý monarcha v bavlnce, po zisku figury následovalo už jen časovkové cukání bez možnosti změnit věci předešlé – 5:2 pro hosty.
Začíná mě drobně krkat, když dohrávám opět poslední. V Polabinách je nula podepřena padesáti tahy, tady bylo tahů 41. Naštěstí s podstatně sladším koncem! Partii s Pavlem „Horstem“ Hrubešem bych pojmenoval jako termoskové derby (mám ji o něco větší 🙂 viz foto.
Že se vyplatí rozebírat předešlé partie, dokumentuje naše nedělní šermovačka. Horst hrál černými francouzskou a světe div se, zopakoval variantu, v níž mne v druholigové premiéře podrtil Luboš Trojan. Trojanský skok kobylou na f8 jsem ale doma proštudoval a našel postatně lepší pokračování. Místo debilního b3 přišel razantní nástup a3,b4 se solidním omezením černých figurek. Pozice jak víno vyústila v remízové námluvy 😀 , které nebyly na pokyn hostujícího kapitána vyslyšeny. Nutnou akci na dámském křídle jsem pojal blbě a soupeř, k němuž chovám pořádný respekt, mne postupně přehrával. V jeden moment jsem mohl brutálně a korektně obětovat kobylu na e6, tah neunikl mé pozornosti, ale dopočítat nespočet variant nebylo v mých silách (na rozdíl od Rybky v hospodě 🙂 . V oboustranné kisně mne zachránila skutečnost, že moje dámička dovedně držela pole d3 a d2, nepustíc černé nájezdníky dále.
V 41. tahu zmizely z bojiště holky a černý nabídl remízu. Pro mne je to věru cenný výsledek, Horst ukázal charakter, mohl mne trápit ještě dalších 40 tahů v tupé koncovce, což ale neučinil. Díky…
Sečteno, podtrženo, zasloužených 5,5:2,5 ve prospěch lanškrounského áčka. Opět jsme nevyhráli jedinou partii. Bojovnost chyběla nejednomu členu družstva. Reparát skládáme za dva týdny v Chotěboři!
Následuje druhé kolo bulvárního okénka novináře Pokyna – tentokrát na téma, jak mají dospělí lidé zavírat dveře.
Poprad má do salonku vrata jak na Divokém západě, nicméně, kolegové šachisté, i taková vrata lze normálně zavírat (tj. uchopit madlo a počkat, až dvéře dojdou s pomocí paže k futrům, následně jim pomoci k lehkému přistání). Žel tato jednoduchá možnost přítomné většině unikla, a tak dřevěná vrata bouchala co chvíli s intenzitou víc než slušnou. Zkusíme to příště jinak?
Déčko opět vítězně Harrachov 2010 (I) – výsledky
10 thoughts on “Stále čekáme na borce kola – Ústí B – Lanškroun 2,5:5,5”
Napsat komentář: Pokyn Zrušit odpověď na komentář
Šachový klub podporují:
Ahoj Mariane. Děkuju za příspěvek, u svých kluků vidim chuť do tréninku (i když se skřípajícíma zubama 😀 ), tím pádem i možnost se zlepšovat. Na Čechách dopadli docela slušně!
Určitě mi můžeš cokoliv poslat (Mýto C a taky áčko v lize), ať mám pro Deník trochu vyrovnanější zpravodajství…
Skvělá práce Honzo! Nenech se odradit případnými kritikami. Naopak – jedině maximální otevřeností se mohou hráči zlepšovat. Pokud to tedy pochopí a budou chtít. Chceš poslat něco o našem zápase Céčka?
Ahoj Jindro, teda ty mi dáváš po ránu 🙂
Nechápu “výjezd do polí” o objektivně nejlepším hráči Ústí B, jenž je ve skutečnosti na soupisce čtvrtým v pořadí. Že jsem dohrával obě letošní partie KP jako poslední (stejně jako několik loni o soutěž níž), je holý fakt, samozřejmě bych bral plichtu s Horstem dřív. Kourkovi v Polabinách jsem ji nenabízel, pokud vím, ani jednou.
PS: Pokud ti styl mého psaní vadí (což chápu, novináři od toho na světě jsou, aby sr… své okolí 🙂 ), netřeba dotyčné reportáže číst. Vzájemné špičkování mezi mančafty mi přijde úplně normální, před nedávnem rozmázl Majkl Novotný drobně a umně “zuřivého reportéra” na webu Polabin, špatné spaní kvůli tomu nemám. Tedy hezký den 🙂
Hlavně že má ústecké Béčko objektivně neljpešího hráče, který dohrává partie vždy jako poslední
Právě, ona ta tvoje partie byla docela pohodová. Výstavba s b3 se proráží černejma dost těžko, za bílýho je to pevný.
No když sem na to doma koukal, tak sem se toho fakt moc bál. Měl sem seknout i na d5 a bylo by po problémech.
Nj ono to pak bylo docela na pytel, Štěpán nestíhal časově, Smolda přehlídl zvedák, Jenda tam víc než půlku neměl a Péťa to dal, pořád netuším proč, za půl.
Abych nepomlouval všechny, nezahrál jsem efektní hák, který jsem viděl, ale nebyl s to jej dopočítat. Remíza mi koukala od nějakého 15. tahu z očí, což mne zpětně trochu mrzí…
Já jsem to teda optimisticky (čti: nesoudně) odhadoval jinak: Štěpán i Honza otevřený boj (řekněme půlky), Smola s pěšcem navíc a centrem bod, Mareš s postupem pěšců na královském křídle lepší půlka a Jániš s figurou bod … celkově 4,5:3,5 🙂 Jako prognostik bych se neuživil 🙁
No už by to chtělo. Když má bejt ale člověk soudnej, tak uzná, že krajskej přebor je letos děsivě silnej… každej zářez je velkej úspěch a dneska bod i tři visely proklatě vysoko.
Pěkně napsané i zhodnocené Chotěboř už musíte dát !!