Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Chotěboř děravá, leč neohrožená

aneb Taktika je kořením šachu

TJ CHS Chotěboř B – Ústí nad Orlicí A 2,5:5,5

Chotěboř je daleko a pohled na její soupisku radí k obezřetnosti, leč dojeli jsme v pohodě (Marian nás navigoval jak zkratkami po okreskách, tak ku příjemnému občerstvení na benzínce ve Ždírci) a obávané tváře místních borců jsme hledali marně.

Domácí nastoupil téměř s céčkem, na první desce hrál jejich sedmý hráč, já měl v přípravě na dvojku leckoho, ale osmého Sukdoláka už fakt ne. My téměř komplet, jen kapitán Martin měl tentokrát volno.

Přesto se hrály plnokrevné partie a naše ratingová výhoda se dlouho nijak zvlášť neprojevovala, je vidět, že Chotěboř má šachovou kulturu v krvi.

První výsledek přišel na první desce, kde Marian vyhrál už na počátku střední hry. Krejčík na něj hrál Colleho systém v dost pasívní verzi, figury skládal někde na první řadě. Marian černými postoupil v centru, vytáhl figury ven a na prostředních sloupcích rozhodl nějakou nesložitou taktikou. 0:1

Další partie končily až před kontrolou a ani nevím, v jakém pořadí, tak je vezmu dost odpředu dozadu.

Na trojce prohrál Petr Jániš, koukal jsem už na jeho druhý tah (1. e4 c5 2. c3 Jc6?) a celá partie je odstrašujícím příkladem na špatně stojící figury, prakticky se nedostal k vývinu, navíc měl za dvě figury jen věž a pozice se nedala hrát nalevo ani napravo. Když se mi opticky zdálo, že se nějak rozmotal, partie skončila, vyhrál domácí Zvěřina.

Na čtyřce vyhrál Kuba, ten vlastně možná dohrával o něco později než ostatní (?), natahal ten svůj Londýn a při pasivním pojetí černého (Fiala) se záhy pustil do útočení postupem g2-g4 a volbou opačných rochád. V analýze to pak vypadalo na útok na krále, ale prý vyhrál někde v centru vyšachováním věže.

Na pětce nic nenašel Martin Poslušný, zahájení neumím pojmenovat (bílý Tomek dámským pěšcem s b3 a Jbd2, černý něco jako Grünfeld), ve vzniklé pozici jsem se neorientoval, černé figury narážely do bílých pěšců, ale ani bílý nějak neměl vhodná pole, půlka černými od oka dobrá.

Na šestce Vašek, poprvé coby vysokoškolák, proti němu ještě žákyně Viola Ruby Pejřimovská, která hraje velmi pěkně, ale přece jen by pro Vaška neměla být rovnocenným soupeřem. V sicilce se nějak mísily systémy (proti Scheveningenu Sd3 a f4), ale pak přišel celkem klasický postup f4-f5, zisk pěšce a postupné ovládnutí polí královského křídla kolem černého krále. Výhra, ale nadřel se na ni.

Na sedmičce asi nejvíc crazy partie, Vlasta narazil na dalšího mladého hráče Klabeneše, ten myslím vloni zatápěl Kubovi, a hrála se pozice ve stylu Soni: dámy pryč, každý vepředu jen pár lehkých figur a ty braly co mohly. Vlasta ale dobral o věž víc a pak už bylo třeba jen vykrýt hrozby (aby třeba nedostal mat dvěma střelci) a dovyvinout se – možná to byla po Marianovi druhá výhra?

Když se to sečetlo, bylo to 1,5:4,5, takže jsme mohli dohrávat v klidu, zvlášť když Zdeněk měl figuru.

Předposlední jsem dohrál já (Pavel Holásek), bohužel s nulou. Černý (Sukdolák) mi v zahájení (slovanská, ale bez Sf5, spíš s motivy Cambridge Springs) velkoryse ztrácel tempa, takže jsem tvořil instruktivní trenérskou partii, gambitová oběť pěšce, rocháda, náskok ve vývinu, otevření pozice … jen jsem asi nebyl dostatečně přesný (soupeř mi po partii ukazoval tvrdou cestu k výhře). Nakonec jsem forsíroval zápletku, která podle mě vyhrávala, jenže měla v devátém tahu díru – soupeř mi obětoval jezdce nazpět s přechodem do vyhrané koncovky. Už jsem se zase podílel na vytvoření studie … naštěstí to o ničem nerozhodovalo. 2,5:4,5

Poslední dohrával až do druhé kontroly Zdeněk, jak jinak než bílými v Maróczyho systému. Další talent Pejřimovský na to stavěl ježka, jen dámu strčil neteoreticky na d7 a po nástupu bílých figur řešil taktické problémy, které vedly ke ztrátě figury. Tu potom Zdeněk uplatňoval přeopatrně, ale úspěšně. 2,5:5,5

Jasné body, domácí byli rádi i za ně, v takhle slátané sestavě těžko mohli chtít víc, ale partie byly většinou divácky pohledné, taktické zápletky dominovaly nad hlubší strategií, domácí mládí získalo další cenné zkušenosti, takže asi převažovala spokojenost na obou stranách.

Příště máme doma Zaječice, které vedou tabulku, všichni se na hru těší, ono na sklonku podzimu se taky nic moc jiného dělat nedá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *