Šachový klub Ústí nad Orlicí

Urvali jsme to vepředu

ŠK Ústí nad Orlicí A – Sokol Zaječice 5:3

Zaječice jsou nelehký soupeř. Plno zkušených hráčů, momentálně vedou tabulku, ještě si pamatujeme, jak jsme na jaře po ztrátě na jejich půdě nepostoupili. Klidně by to mohlo být utkání druholigové, s dnešními sestavami jistě.

Ze čtyř hostů jim nehrál Kourek, ze základu chyběl Jelínek. Jinak osvědčená sestava v čele s Pepou Vařejčkem, spousta Hájků a Brožků. My poprvé v sezóně v úplném základu.

Zápasu jsem moc nerozuměl, netušil jsem, jak kdo stojí, a když jsem tušil, dopadlo to jinak … Každopádně urputný boj, velmi málo výměn, plné desky figur a šance pro oba týmy. Spousta hráčů hrála Londýn, někteří bílými, někteří černými :-), někteří i proti holandské. Občas jsem měl deja vu, pocit, že některé partie vidím dvakrát. Na dvou deskách (Hájek L. a Jar.) se černí směle vydali střelcem na f5 a vůbec jim nevadil tah Db3 s tlakem na b7. Na dvou deskách (Vařejčko a Martin Poslušný) černí marně bránili J x V s pěšci na jednom křídle (a V x J měl v závěru i Martin Š.). Na dvou deskách zase vznikly koncovky se čtyřmi střelci (Petr, Vlasta), ale hned skončily půlkou.

Nejdřív skončil Vlasta, ale jen remízou, Brožku staršího černými nepřehrál. Pak už se schylovalo ke kontrole, když výhodu s Brožkou ml. přetavil v bod Martin Šmajzr a korektně půlil Petr Jániš (černými s Jiřím Hájkem). 2:1

A v tu chvíli se mi to líbilo, od oka byl vyhraný Marian, útočil Vašek. Naopak špatně stál Martin Poslušný, podezřele Kuba, zhoršovalo se to u mě. Chystal jsem se nabídnout půlku.

Pak vyhrál Vašek útokem na Konrádovo královské křídlo, 3:1, a přes rameno se mi zdálo, že vyhrává i Kuba. “Takticky” jsem nabídl remízu. Jenže Kuba to měl komplikované, narazil na taktiku Jardy Hájka a prohrál, 3:2, a mně soupeř půlku sice nevzal, ale jen proto, aby hrál na výhru. K dovršení všeho ani Marian nestál tak hezky a zjevně (s dostatkem času) čekal, jestli bude vhodné to zapůlit. Ten pocit, když tušíte, že zápas se otočí, a tím, kdo to zmastí, budete právě vy …

Po kontrole neudržel marný boj s Malivánkem Martin Poslušný3:3 Ale to už zase vypadalo líp, protože Marian s kvalitou navíc hrál už jen na dva výsledky a mně soupeř vrátil pěšce a luxus odmítnout remízu jsem si zase mohl dovolit já.

Nakonec jsme obě lepší koncovky vyhráli, nejdřív a jako poslední mohykán Marian a mohlo se slavit, teda kdyby měl někdo ještě sílu. Tenhle zápas nás docela vyšťavil. 5:3

Martin dodal partie, můžu dělat chytrého s compem v zádech, jinak bych už byl s reportáží hotov.

1. Marian Sabol (2261) – Josef Vařejčko (2255)

Londýn č. 1. Pepa Vařejčko radši dává materiál za aktivitu, než aby trpěl (v lize mě takhle porazil s V+S x D). 13. … Vxe5?! 14. Jxe5 Je4 15. Jd3 Brzy se blýskalo a hrom bil, však si to pak přehrejte.

Černému všechno hraje, ale taky ledacos visí. Tady musel najít 26. … Db8!! (27. fxe4 Vxg2+!! =). 26. … Ve2? nebyl ten tah, ale i bílý si počítání užil: 27. Db5? Vyhrávalo 27. fxe4 Dxe4 28. Vf3! Vxe3 29. De5! +-. 27. … Dxb5 28. axb5 Jc3 Bílý má věž proti dvěma figurám, ale pěšci navíc mluví spíš pro něj. Nakonec dal černý za béčko figuru a dohrával opět bez kvality.

Partie skončila symbolicky v 64. tahu. 64. Vd8 1:0

 

2. Karel Brožka ml. (1959) – Martin Šmajzr (2150)

Martin minule ztratil (nebo získal) s maličkým supertalentem černými půlku, teď však nepřipustil komplikace. Bílý proti leningradskému systému holandské rozestavil figurky bezzubě, zato černé můžou vesele šlapat vpřed: 15. … Jfe4! 16. Sxe4? fxe4! 17. Jd4 Jd3+ a bílý dal raději kvalitu, než aby nechal hned padnout f2. 18. Vxd3 exd3 -+ s výhrou po dalších dvaceti tazích. 0:1

3. Pavel Holásek (2115) – Lukáš Hájek (2058)

Po zahájení (přijatý DG!?) jsem dal pěšce nejdřív za vývin, pak za uzavření soupeřova střelce mimo hru na g6. (“Cítím se dobře, mám pěšce méně!” 🙂 ) Kompenzace tam zhruba byla a tady šlo 20. Vxd7! a4 21. Jxa4! bxa4 22. Dxb8! s výhodou. Po 20. a3?! se hrálo dál, něco jsem přehlédl a soupeř “vyklouzl z klece”.

Pěšce navíc si uchoval i přes časovku, ale právě ve 40. tahu zahrál zbytečně 40. … c5? a na výhru jsem po 41. bxc5 zase mohl hrát já.

Přesto z toho byla jen lepší koncovka (S x J a nebezpečný volňák), ale soupeř se definitivně zmýlil: 51. … Kf7? (51. … Jb6!) A co nyní? Ještěže občas řeším diagrámky, takže jsem neblicl první nabízející se ústup, ale našel jsem 52. Sc5!! Jezdec se nyní nedostane na b6 a černý ztrácí víc než jen figuru. Paradoxní: způsob, jak podpořit postup pěšce, je ucpat věži za ním sloupec. 52. … Ke6 53. c7! 1:0

 

4. Jiří Hájek (2031) – Petr Jániš (1927)

Odmítnuté Benoni přešlo snad do Panovova útoku v Carokannu … ale ze zahájení byla záhy koncovka. Jo, je tam izolák, černý by to tahat mohl … ale nemá důvod. 21. Vxc8 0,5:0,5

5. Jakub Netušil (1937) – Jaroslav Hájek (1900)

Kuba už od začátku nestál nic moc (že by recept, jak hrát proti Londýnu?), tady může leda bránit svoje početné slabiny. Černý to zkusil rozlomit 23. … Vxe3!? a comp ukazuje protiútok: 24. Dxe3! Dxc2 25. De7!? nebo i 25. Jxg5!! hxg5 26. Dxg5+ Kh7 (26. … Dg6 27. Dd8+) 27. Df4! s opakováním tahů – ale kdo to má hledat? 24. Vxc6?! Vxc6 25. Dxe3 neztrácí pěšce, ale zato černému všechno hraje.

Po 36. Vc4 jsem si naivně myslel, že vyhrává bílý, ale 36. … Jxg3!! bere všechny naděje, partie se ani nedostala do 40. tahu. 0:1

6. Jiří Malivánek (2071) – Martin Poslušný (1967)

Martin měl těžkého soupeře, se kterým jsem hrával druhou ligu. V Maróczyho struktuře se držel, tady už je pod tlakem, ale třeba 24. … Sxa2 celkem drží. Naopak 24. … Vxa2?? je hrubka, přišlo 25. Jxe6! a černý je bez figury. Po dalších zápletkách “jen” bez kvality, ale v pasívním provedení. 1:0

 

 

 

 

 

 

7. Václav Grundman (2009) – František Konrád (1784)

Zahájení (výměnná francouzská s c4) černému nevyšlo: dámské křídlo nevyvinuté, bělopolák špatný a nad králem se stahují mraky. 15. f5! ještě víc narušuje rovnováhu.

Tady sice nepřišel úžasnej computerovej šejd 22. Ve6!! fxe6 23. Jxf6! Vg7 24. Jxh7!! Vxh7 25. Dd8+ Kh7 26. f6+ Kh6 27. f7, ale to člověk nepočítá, po spolehlivém 22. Ve3 Jc6 23. Vh3 h5 24. Vg3! Kg7? 25. Jxf6! je taky konec. 25. … Vxg3 26. Jxh5+ 1:0

8. Karel Brožka st. (1695)  – Vlastimil Hrobař (1977)

Londýn i na poslední desce, Vlasta sehrál zahájení pasívně a neměl kde hledat protihru; ani tady v koncovce není kudy.

 

 

 

 

 

 

 

 

Takže jsme utrpěli vítězství a marné naděje na ligový návrat můžeme vesele přiživovat dál. Ze čtvrtého místa jsme postoupili na čtvrté (ale Bohemka má předehraný zápas).

Rekordní partii hrál za Žamberk Vojta s Jarešem, vytáhl na mě tři partiáře, partie skončila půlkou po 125 tazích. Nemám sílu.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *