Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Kunvaldská kavárna

v útulné hospodě pod kopcem

Z posledního mistráku béčka těžko psát něco srozumitelného – srozumitelné nebyly totiž šachy samotné. Takový kavárenský přátelák v nové hrací místnosti (marně jsem se těšil k Lípě, ale u staďáku taky dobře), tradičně přátelští domácí bez prvních tří šachovnic, my stejně tak, devátého nám dělal můj synek, jenž v roli pozorovatele vyrazil poprvé na dospělácké šachy.

Po nějakých dvou hodinách to reálně vypadalo tak 6:2 pro nás, černí v pohodě, všichni bílí vyhraní. Jenže z nich to potvrdil pouze Jarda Volf, který i bez dam rychle rozvrátil pozici Honzy Vaníčka. Druhý bod zaknihoval kapitán Bohouš Glembek, který černými velmi poučně rozebral taktéž kapitána Edu Dvořáka – nejprve mu podkopal centrum, pak na krále v centru naskákal figurami a na konci to skončilo přechodnou obětí a (asi) chycením dámy.

No a tím solidní šachy skončily, když tedy nepočítám Zdendu Šimka, který černými poprvé vyzkoušel Najdorfa s e5 a Petr Vymetálek nevydržel moc přes dvacet tahů, po tematickém postupu d5 se bílá pozice rozsypala jak domeček z karet. Tou dobou už ale balila na osmé Verča Holásková, která přitom měla po zahájení (sicilka s f4) pozici jak víno, soupeř krále v centru. Bohužel stačilo nevhodné pořadí tahů, útočící figurky zmizely ve výměnách a z poziční a materiální nevýhody se už bílá nevymotala. Další bílé odpálil posléze Tomáš Mastný, který přitom svého soupeře naprosto ukázkově přehrál po černých polích, pak ještě stylově obětoval dámu a ve vzduchu byl mat. Pak ale stačila jediná nepřesnost a partie se zcela otočila. No a k dovršení tragédie třetí vyhranou bílou pozici vyhodil do povětří Honza Smola, který vytrvale odmítal remízové pobídky Standy Pally, trvalý poziční tlak vystupňoval do rozhodující výhody (volný a, posléze c pěšec), aby nakonec přišel kolaps v podobě nesložité taktiky.

Jediná remíza u mne, která přišla za ještě výhodného stavu pro nás, je taktéž z kategorie hrůza. S Romanem Hodkem dlouho při zdi, bez nápadu, pak soupeř vymyslel nekorektní zápletku s obětí figury, kterou nebylo těžké vyvrátit… kdybych na konci lajdácky nezahrál první nabízející tah (dva jiné držely rozhodující výhodu). Místo dvou pěšců víc z toho byli dva pěšci za kvalitu a s nedostatkem času raději záchranná brzda (comp hlásí přibližnou rovinu). Brrr…

Naší hrdinkou tak nakonec musela být Soňa Leksová, která se černými vyřítila na Gustava Rusze, rychle získala figuru a tu pak trpělivě uplatňovala. Soupeř vzdoroval dlouho a statečně, nejdřív zkoušel věčnit, pak remízovat na háčkového pěšce… který ale při jezdci naštěstí remízový nebyl. Palec nahoru za aktivní pojetí (které se mi moc líbilo už z publikovaných partií na mistrovství Čech).

Takže nakonec ušmudlaných 4,5, které jsme si s ohledem na množství kiksů ani nezasloužili… proti vedoucím Svitavám musíme za dva týdny ukázat úplně jiný „level“.

PS: Za Kunvald skórovali tři Standové… taky bychom nějakého do sestavy potřebovali 🙂

 

2 thoughts on “Kunvaldská kavárna

  • Honza Pokorný napsal:

    Tak to je úžasný výsledek, navíc koukám zas tři body černými vepředu!

  • Pavel Holásek napsal:

    Svého hrdinu má i céčko, o výhře v Moravské rozhodl Tomáš Macan výhrou nad Endlem (1566!). No a aby se to vyvážilo, já jsem prohrou rozhodl o těsné prohře Rapidu ve Žďáru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *