Tak tohle jsem nečekal…

1. 12. 2019 Martin Čech Céčko, 4

První den prosincový jsme se vydali do Moravské Třebové k zápasu 4. kola KP dvojky.

Poslední místo v tabulce, pár omluvenek i soupeř z kategorie kvalitních zrovna nevěstí nic dobrého. Ale nebudu předbíhat. Loni byla Moravská favoritem a taky jsme ji dali.

Sraz i cesta proběhly hladce a to už nás domácí přivítali ve svojí útulné klubovně.

Pohled na soupisky odhaluje, že domácí vynechávají pouze jednoho hráče základu, kterého ale supluje první náhradník, takže sestava z těch silnějších. Na ELO teoreticky 8-0, ale na 4 deskách je to rozdíl do stovky, jinde trochu víc.

Jako již klasicky přidávám omluvu, že z partií nezachytávám víc než jejich segmenty, protože obvykle mám plné ruce, nohy a hlavy práce se svým šachovým výtvorem. Aspoň jsem si psal posloupnost konců a pak se v autě cestou domů hodně ptal a málo si pamatoval.

První skončil na čtyřce Karel Taslar. Už při mé první obhlídce jeho partie nevypadala dobře a při druhé to bylo už jen prodlužování nevyhnutelného. Figura méně, dáma proti 2xV a vcelku rychlý konec, bohužel bez bodu. Takže po hodině a půl hry 1-0.

Nějakých 30 minut na to, bylo hotovo i na sedmém prkně, kde Pavel Doleček sice většinu partie držel rovnováhu materiálu, ale pak se najednou skládají figury a znamená to bohužel další nulu do naší sbírky. Soupeř se mu snad nějak dostal do pozice a vcelku rychle partii ukončil. Tedy 2-0.

Ale záhy bylo veseleji. Na obsazení osmé šachovnice s námi odcestoval k prvnímu (doufám, že se nepletu) zápasu v Krajském přeboru i mladý Tomáš Macan. Obdržel zkušeného soupeře a rozdíl v ELU zde byl již propastných 450 bodů. Při první obchůzce byl Tomáš chudší o pěšce, ale zato při druhé jsem byl v přímém přenosu svědkem koňské vidle, díky které Tomáš ukořistil kvalitu. Další obhlídky se nekonaly, neb jsem hrál časovku, ale Tomáš dosti rychle po zisku kvality partii dovedl do zdárného konce a připsal si parádní úspěch v pohodě výhry nad kvalitním soupeřem. Sníženo 2-1. Obzvlášť velká gratulace.

Pokud jde o Vojtu, ten hájil naši první šachovnici klasicky v rapidovém tempu. Pokud jde o partii tak dle slov Verčiných byla jeho pozice spíše pochybná. Sám jsem viděl soupeřovu bílou věž někde na 7., 8. řadě, ale evidentně tam žádnou pohromu nezpůsobila. Upřímně jsem po Vojtově konci myslel, že tam bude půlka, ale pohled do zápisu byl velmi pozitivní, neboť Vojta dokázal s černýma zvítězit, a tedy srovnat na 2-2.

V tu dobu jsem myslím překonal první kisnu a než jsem se vrhl do druhé, oběhl jsem kolegy – Verča nic moc, Jirka P. asi vyhraje, Jirka Š. asi prohraje a já jsem lepší. Takže kupeckými počty hrajeme na 4-4. V hlavě se mi rodí nadpis „Bez remízy do remízy“.

Končilo se dost podobně, vezmu to postupně.

Verča Šmajzrová na druhém prkně byla při mé poslední obhlídce o pika chudší a na pozici bych potřeboval počítač, nebo aspoň pár minut. Rozhodně to ale na první pohled nevypadalo růžově. Nicméně dle Verčiných slov toho pika dávat nemusela, ale snad nešlo o žádnou katastrofu. Soupeř však prý nakonec místo vyhrané věžovky zvolil remízovou pěšcovku, která………chvilka napětí…….. skončila opravdu remízou. Hodně důležitou remízou. A zkazila mi nadpis. Naštěstí.

Jirka Píše na trojce měl, jak jsem říkal, věžku více a už si dobrých 15 minut snažím vzpomenout, jak že k ní přišel. Určitě mi to cestou říkal, ale asi jsem tuto informaci cestou někde vytrousil. Jen vím, že to oba hráli prý na minutě. Každopádně důležité bylo, že v partii nenastal žádný zvrat a Jirka připsal černýma velice cenný bod.

Jirka Švec na šesté seděl vedle mě, takže občas jsem očkem utekl, abych se podíval, jak se válčí u sousedů. Jirkův soupeř měl partii pojatou spíše pasivně a Jirkovi pěšci s podporou figur výrazně zasahovali do černé pozice. Po výměnách jsem zahlédl pozici V+J s tím, že Jirka měl pika více. Bohužel při dalším pohledu už byla na desce věžovka s pěšcem méně (snad prý nějaká nemilá vidle proběhla), kterou si již soupeř pohlídal. Škoda. Podobný kiks už prý v druhé partii za sebou.

Sebe jsem si nechal na konec hlavně proto, že jsem opravdu dohrál poslední. Víc než půlroční šachové prázdniny pro mě skončily, takže hlavním cílem bylo neudělat ostudu. Nicméně partie se vyvíjela dobře, zahájení jsem přežil. Soupeř nástup na dámském, já logicky (vždycky to čtu u Pavla v reportážích) hrozím na královském. Pozici jsem měl kompaktnější, figury rozehrané a od 25. tahu jsem hrál na přídavku. Avšak toho času jsem útočil a i v kisně jsem z útoku vytěžil aspoň kvalitu více. S jazykem na vestě jsem překonal kisnu a než jsem se vrhl do druhé zjišťuji, že ostatní dohráli a ba co více, není to mnou předpokládaných 4-3, ale díky Verče 3,5-3,5. Ve snaze partii zjednodušit a hlavně neudělat botu pozvolna přecházím do druhé časovky. Naštěstí soupeř díky pár nepřesnostem prohospodaří ještě 2 piky a nechá vyměnit vše krom mé věže a svého střelce. Rozdělení pěšců mi docela nahrává a ač asi dost překotně, povede se mi dostat soupeře až k rezignaci.

Takže sečteno podtrženo – 3x výhra černýma, důležitý bod Tomáše Macana na osmičce a neméně důležitá remíza od Verči nám zajišťují překvapivou výhru 4,5-3,5. Jak by řekl Mistr – „Tak to jsem opravdu nečekal.“

Velká gratulace všem a pokud jsem vaši partii nezmínil, nebo zmínil úplně zle, nestyďte se v komentáři klidně popsat vše svým pohledem. Čtenáři jistě ocení.

 

TJ Slovan Moravská Třebová				ŠK Ústí nad Orlicí C
Grepl Pavel K Z	1938	0	–	1	1931	Holásek Vojtěch H K Z
Meleško Andrij Z	1806	½	–	½	1684	Šmajzrová Veronika Z ZK
Sojma Zdeněk Z ZK	1811	0	–	1	1785	Píše Jiří Z
Chvojka Antonín Z	1700	1	–	0	1632	Taslar Karel Z
Šmíd František H Z	1741	0	–	1	1686	Čech Martin Z
Liebl Pavel Z	1705	1	–	0	1514	Švec Jiří
Navrátil Miroslav H Z	1664	1	–	0	1395	Doleček Pavel
Endl Vlastimil	1582	0	–	1	1131	Macan Tomáš
		3½	–	4½

Kunvaldská kavárna V Rieteru polojasno