Šachový klub Ústí nad Orlicí

Mládežnické špičky se utkaly v Polabinách

Týden poté, co zahájily desítky a dvanáctky, se prvního turnaje dočkali i žáci starších kategorií. A protože zejména ve čtrnáctkách mohou hrát i mladší, setkali jsme se tu po týdnu s mnohými známými tvářemi.

V šestnáctkách se utkalo 20 hráčů, z nichž jsem na boj o finálovou osmičku tipoval asi tak první devítici (lemovanou naším Petrem Johnem). Ve čtrnáctkách bylo hráčů 34, právě 8 hráčů s elem, ale dalších 13 trojek, některé dost silné. Vejít se tady do osmičky byl těžký úkol!

Do Polabin jsme odjeli se skromnou šesticí hráčů: po slibných ročnících 1993 a 1994 prožíváme hubenější léta. Dva hráči do šestnáctek, dva do čtrnáctek, Vojta s Verunkou jako mladší na doplnění. Tady zkrátka prim nehrajeme; vzhledem k tomu, že tu hrál prakticky základ družstva do KPDŽ a na Zaječice, budou tam mít naši hráči co dělat!

První dojem nebyl vůbec špatný. Naši hráli zkušené šachy a bodíky docela přicházely. Někdy uprostřed turnaje však nastala herní krize a chvílemi jsem měl pocit, že zažívám jakési retro z dob, kdy ústecké mládí činilo své první nesmělé krůčky.

Mé hororové zážitky by vypadaly asi takhle. 4. kolo: V šestnáctkách se rozehrávají partie Dunglová – John a Šmajzrová – Fišnar, ve čtrnáctkách hraje Vojta s Ondřejem Cachem, Vítek s Tulisem, Lukáš Paukert černýma s Ambrožovou a Verunka s Peřinou. První obchůzka: vše v mezích očekávaného, normální zahájení, na akce je čas. Druhá obchůzka: Lukáš si nechává vyšachovat dámu 🙁 (černá dáma na d4, bílá hraje Sd3-b5+). Vojta nesmyslně mění vyvinutého střelce e2 za nevyvinutého c8 s tím, že po 1. Sg4 Sxg4 2. Dxg4 přijde Jd4xc2 vidle :-(. Vítek stojí pěkně, bere na f7 a aktivní figury vytvářejí hrozby. Verunka dala kvalitu, ale to je normálka. Petr marně hledá výhodu, Katka stojí dobře. Třetí obchůzka: Vítek ve skvělé pozici někam zašantročil figuru :-(. Verunka může dát Df3xJc6 s vidlí na Sc5 a Va8. Zpátky k Vítkovi: má napadeného střelce h6, kam s ním půjde? Zpátky k Verunce: nesebrala, soupeř dal Jc6-d4, Verunka může sebrat Df3xVa8+, kouká ovšem před sebe a podřimuje. Zpátky k Vítkovi: střelcem neustoupil, prohrává už o dvě figury. Zpátky k Verunce: dámu už nemá (Jd4xf3+). Jdu obhlédnout šestnáctky: Petr nemá výhodu a má málo času. Katka vyhraje, přejde do věžovky se dvěma pěšci navíc! Zpátky k Vítkovi: už má jen o figuru méně, v koncovce V+2p x V+J+2p by mohla být záchrana. Zpátky … ne, na chodbě potkávám Katku: “Vyhrála, jo?” “Ne, prohrála.” Ani se neptám. Petr půlka a díky za to. Vítek poměnil pěšce a má snad remízovou koncovku:

Vít Holásek (III)  – Jan Tulis (III, Polička):

Ne, moment, opět pomocný mat prvním tahem! 1. Kb1?? Ten moula! 1. … Ka4?? S poličskými přihlížejícími na sebe jen zachmuřeně kývneme. Nakonec půlka, celkový výsledek kola 1/6. Co tu vůbec děláme?

A byl večer, a bylo jitro, kolo páté: to bylo lepší; “mimo záběry kamer”, tedy dřív než jsem to postřehl, vyhrál Petr, Vojta a Lukáš a v hlavní roli se ocitl Vítek (černými proti Ambrožové) s Katkou (černými proti Novákovi). Dlouhé napínavé partie vrcholí. Vítek v koncovce nesmyslně odevzdává figuru, kterou měl navíc, věžovka je plus mínus vyrovnaná.  Katka bojuje v pěšcovce, kde hrozí mnohé pasti. Vítek stojí už hůř, králem musí pro volné áčko, soupeřka mu zatím vybere královské křídlo. Katka promeškává postup centrálního pěšce se šachem a bude vytempována. Ztrácí pěšce, druhého pěšce, ne, na to se dívat nebudu. Neprohrál zatím Vítek? Ne, Vítek vyměnil věže, získal pěšce a šlape do dámy! Jasný bod! Na Katku se nejdu ani koukat, jen se procházím, ano, už to zabalila … ale ve výsledcích je půlka?! To není možný! Jak to udělala? V euforii se jdu podívat na Vítka, jak matí … jenže on nematí, na šachovnici zbydou holí králové?!? Jsou sny euforické … a ty druhé.

Katka byla vůbec na překvapivé výsledky expert, kromě zmíněných partií zesměšnila můj odhad i v partii prvního kola proti Liduchovi (s figurou méně a pod útokem soupeře zmatila) a ve třetím proti Gregorovi (remíza v koncovce bez tří pěšců, viz partiové ukázky).

Samostatnou kapitolou je pak partie šestého kola Martin Bureš (Polabiny) – Vojta Holásek. Bohužel, přišel jsem pozdě: když jsem zjistil, s kým Vojta hraje, bylo již kolo zahájeno a do partie jsem nemohl zasahovat. Kdo zná jen trochu Buráka a Vojtu, tomu je zřejmě jasné, co následovalo. Příšerná blicka. Hrálo se na 20 minut s bonifikací 5s (dobré tempo!). Na konci měl Vojta 21 minut, vítězný soupeř minut 20. Přece jen myslel déle.

S odstupem ale můžeme konstatovat, že převažovaly ty lepší okamžiky, ucelenější partie, naši hráli dobré šachy a s výjimkou Lukáše můžou být celkem spokojeni.

H+D16

Petr John je opakovaným finalistou KP a do osmičky by jistě rád i letos ve své poslední sezóně v žákovských kategoriích. Jako až devátý nasazený to ovšem neměl úplně snadné. Základ pro úspěch položil ve druhém kole, když ubránil rozbité rochádové postavení na dámském křídle proti Pospíšilovi (Polička) a ve věžovce se orientoval lépe – důležitý bod! I nadále se pak držel v popředí, v šestém kole udržel napínavou dámskou koncovku s dalším poličským hráčem Sionem, byť mu do konce zbývaly doslova sekundy (viz partie). Prohra v další věžovce s vítězem turnaje Jakubem Půlpánem (Polabiny) naštěstí znamenala pád o pouhá dvě místa. Petr hrál houževnatě, méně zbrkle než dřív, dostával se až do koncovek. Dobrý turnaj. 4/7, 6. místo (ze 20), perfo 1596.

Kateřina Šmajzrová by si tradičně zasloužila titul amatérského přeborníka. Bez tréninku a pravidelnější účasti v turnajích hrát na úrovni krajského chlapeckého průměru, to chce pochvalu (nebo výtku?). Jak už jsem psal, zahájila šokující výhrou nad Liduchem (1660!, Polabiny), byť ji dlouho naprosto přehrával. Potom jako by vyčerpala svoji dávku štěstí a ze slušných pozic s hratelnějšími soupeři body moc nedělala (0,5/3). Zlepšeným závěrem 2/3 se ale dotáhla na docela pěkné umístění. Katka hraje nejlépe v obraně, staví pasívní pozice a na hranici prohry se je trpělivě snaží udržet, případně se dostat i k protiútoku. 3,5/7, 2. místo v kat. D16, 13. místo celkově, perfo 1288.

H+D14

Vojtěch Holásek nemá ve starší kategorii co ztratit, teprve začal hrát dvanáctky, dalo se ale čekat, že se mezi staršími hráči umístí někde v lepším průměru. Odstartoval výborně, ve druhém kole trpělivě bránil pozici proti Zdeňku Cachovi (1472, Polabiny), v obraně se dostal k vidličce, získal figuru a tu vzorně realizoval! K lepšímu výsledku chyběly lepší výkony proti Ondřeji Cachovi a Martinu Burešovi. Do nadprůměru se dostal díky vítězství nad poličskou hvězdou osmiček (!) Ondřejem Švandou. S výjimkou blicky s Burákem docela zodpovědný výkon. 4/7, 14. místo (ze 34), perfo 1299. 5. místo mezi přítomnými hráči kat. H12.

Vít Holásek byl teď několik let po sobě ve finále, ve starší kategorii to však nebude mít lehké. Po startu se držel v nadprůměru, uprostřed turnaje sehrál dvě již zmiňované napínavé remízy s Tulisem a Ambrožovou, odpadl v předposledním kole, kdy se nechal poličským Feltlem po zahájení přehrát a mlha na královském křídle už nedopadla. Ani pěkná výhra v poslední partii, kdy proti Dumovi v koncovce věží, střelců a mnoha pěšců zaútočil králem, tak neznamenala víc, než lehce nadprůměrné umístění. Škoda pomocného hodnocení, Vítkovi soupeři dosáhli v posledním kole jen 1,5/7, výhra tak znamenala posun pouze o dvě místa. Oproti harrachovskému tápání rozhodně zlepšení, hrubky z únavy pokazily jinak pěkný herní obraz. 4/7, 16. místo, perfo 1252. Nechci to zakřiknout, ale finálová osmička je tentokrát značně vysoko.

Lukáš Paukert měl podle očekávání hrát asi na úrovni Vítka s Vojtou, sehrál však velmi nepovedený turnaj. Partie rozehrává rozumně, sotva však soupeři něco vymyslí, přichází o materiál. Zřejmě se tu ukázala nedostatečná herní praxe, od června sehrál Lukáš jenom pár přátelských partií na kroužku, to se musí projevit. 2/7, 29. místo. Hodit to za hlavu a přidat v tréninku, nic jiného poradit neumím.

Veronika Holásková zato neměla ve čtrnáctkách co ztratit, jen získat zkušenosti před dalším turnajem desítek. Na první dva soupeře (Hofman, Neumann) stačit nemohla, v dalších partiích ale právě ona tahala za delší konec a – zahazovala šance. Pěknou hrou si vynucovala útok na krále, případně materiální zisky, ale jednu možnost za druhou kazila. 0/5 bylo vzhledem k průběhu turnaje zklamáním. Ve dvou posledních partiích ale už bodovat dokázala, Dědkovou matila někde na f2, Kučerovi obětovala na h6 a útočila po géčku (jak jinak). 2/7 a 30. místo je nakonec docela slušný výsledek.

Výsledky turnaje jsou na chess-results, přímý přenos na stránkách Poličky, hodnocení na webu PDŠS, reportáže na stránkách Hlinska, Polabin.

Diagramy nemohou chybět:

Lukáš Paukert (IV) – Marek Šulc (1443, Litomyšl):

Černý v zahájení více než vyrovnal (známou dočasnou obětí ve hře dvou jezdců – 4. Jc3 Jxe4!): pěšec v centru, dvojice střelců, volné dráhy … Jasně se nabízí 1. d3 a 2. Se3 se snahou o zploštění hry. Lukáš si místo toho při nedokončeném vývinu vzal otrávené ho pěšce: 1. Vxe5? Sxf2+! Po braní střelce totiž nepřijde vidle na d4, to by se dala věž představit, ale na f6. 2. Kf1? Každý zkušenější hráč by zcela automaticky ustoupil na h1. Krále přece schováváme na křídlo za pěšce, nikoliv doprostřed pod úder soupeřových figur. Maty na první řadě zatím vůbec nehrozí. 2. … Df6 A teď kromě sebrání věže hrozí odtah – je třeba jít věží na bílé pole! Na e2 ne (pro odtah a Sg4), takže nejspíš na e4. 3. De2?? Sd4+ a je po partii :-(. Věřili byste při pohledu na diagram, že po třech tazích bude konec? 0:1

——————————————————————————————————————–

Zdeněk Cach (1472, Polabiny) – Vojtěch Holásek (III):

Bílý se dostal ke tlaku na královském křídle, nejdřív na diagonále b1-h7, pak po f sloupci. Vojta ale pozici držel s nebývalou trpělivostí a k partii jsem přišel právě ve chvíli, kdy dával vidle 1. … Je6. Bílý se ještě zmýlil 2. Sf5? a po 2. … Jxe6 3. Sxd7 Vxd7 to už nebyla kvalita, ale figura. Důležitý bod. 0:1

————————————————————————————————————————

Petr Pospíšil (1725, Polička) – Petr John (1532):

Možná někteří přihlížející počítali, odkud bude která věž chytat které pěšce, Petr (náš Petr) se s tím však nepáral: 1. … Vxb2+!! 2. Kxb2 f2 3. Vg8+ Kf4 4. Vf8 Kf5 Připadá vám, že 4. … f1D?? by nikdo soudný nemohl zahrát? Pak asi nejezdíte na dětské turnaje! 🙂 5. a6 f1D 6. a7 Db5+?

Studený pot. Jak může nevidět 6. … Df2+ ? 7. Kc1 Df1+ 8. Kb2 Df2+ Příště už to musím umět napoprvé! 0:1

———————————————————————————————————————-

Lucie Ambrožová (III, Svitavy) – Vít Holásek (III):

Je zjevné , že jezdce na e4 nelze brát pro mat na první řadě. Bílá má ale šikovný mezitah 1. Sa3 a je jasné, že na desce je pozice, kde se musí počítat. Nejnadějnější pro černého je další mezitah 1. … Jd2, lze i ucpat diagonálu tahem 1. … Jd6. Vítek místo toho přilil oleje do ohně tahem 1. … a5? Ignoruje hrozbu Sxf8 i Vxe4 a vytváří další hrozbu a4 s chycením střelce. 2. Sxf8 Jd2! Tak aspoň teď. 3. Vd1? Jf3+! 4. gxf3 Vxd1+ 5. Kg2 Kxf8

Černý udržel pěšce a stále hrozí chytit střelce. 6.c4? Takhle to nejde! 6. … a4 7. cxb5 axb3 8. Vxb3 (8. bxc6?? bxa2) Jd4 a černý má zcela vyhranou koncovku. Že ji pak ještě málem prohrál, když si nechal utéct áčko až na a7 a koně nechal stát kvůli hrozbě, která nebyla, to už je jiný příběh … 1/2

———————————————————————————————————————

Kateřina Šmajzrová (III) – Jiří Gregor (1467, Polabiny):

To jsou ty pozice, kde Katka boduje! Černý je sice naprosto vyhraný, Katka ale: 1) pokryje důležité body (g2), 2) vyhýbá se výměnám (kolik dětí by automaticky měnilo, co jim přijde pod ruku!), 3) občas soupeře znepokojí něčím, co připomíná hrozbu a 4) beze spěchu ho dovede do časovky. V pozici diagramu měla Katka 2:28 min., soupeř 49 vteřin. Ano, zkušenější hráč by to s bonifikací  za černého vyhrál, ale ti méně zkušení se času bojí. Černý zahrál 1. … Df2 a nabídl remízu! 1/2

————————————————————————————————————————

A jako vrchol partiových ukázek závěrečné drama z partie David Sion (1584, Polička) – Petr John (1532). Hrálo se v šestém kole na první desce.

Petr ve vyrovnané koncovce zbytečně ztratil pěšce a jeho čas se povážlivě krátil. V přibližně takovéhle pozici se navíc dopustil kuriózního omylu, když tak dlouho držel v ruce černou dámu a uvažoval, kam s ní, až s ní přes g6 došel na b1 … a teprve soupeřovo udivené gesto ho vrátilo do reality 🙂

V pozici následujícího diagramu

zatáhl Petr správně 1. … h4, čímž si vytvořil možnosti věčného šachu po černých polích královského křídla. S obavami jsem ale sledoval čas: zatímco bílý měl ještě dlouhých 11 minut (+ bonifikaci), černému zbývalo pouhopouhých 12 vteřin. Bylo jasné, že bílý může v klidu vymýšlet nejlepší postup a i kdyby přímou cestu k výhře nenašel, může klást léčky nebo se prostě spoléhat, že černý s minimem času něco přehlédne. Situace je pro černého psychologicky špatná i v tom, že se nemůže pustit do blicky, ale trpělivě čekat i několik minut, než se soupeř rozmyslí, a pak během několika vteřin sám zatáhnout … a znova čekat.

Bílý nepodlehl pokušení blicat a skutečně se zamyslel, ale nenašel nic jiného, než 2. d5? De5+ 3. Kh1 cxd5 4. cxd5 De1+?! Lepší bylo Da1+ se ziskem a pěšce. 5. Dg1 (8 minut) Dd2 (11 vteřin) 6. Db1+ Kh5?? 7. Df5+?? Rozhodovalo 7. Dh7+. Času měl bílý dost. 7. … Kh6 8. De4

Co teď? Visí na h4, v úvahu připadalo g7-g5, Petr ale v rychlosti našel jinou dobrou odpověď: 8. … Dc1+ 9. Kh2 Dc7+! Pěkná geometrie černých polí! Když nezaclánějí figurky, lze krále obcházet i v dosti velikém trojúhelníku. 10. g3?? A s nervy nevydržel bílý! Chtěl takhle hrát na výhru? 10. … Dxg3+ 11. Kh1 (5 minut) g6?? (10 vteřin) Petr kouknul na hodiny, viděl pět vteřin, ve změněné situaci se vůbec neorientoval a zahrál první tah, co ho napadl. Po Dxh3+ se bílý mohl skoro vzdát. 12. Dg4 De1+ 13. Kh2 Df2+ 14. Dg2 Df4+ atd. Hrálo se ještě dlouho, přičemž nebylo jasné, kdo usiluje o výhru. Petr získal pa3 a mohl s půlminutou hledat cestu k výhodě, nic tam však nenašel. Po infarktovém průběhu ještě dobrá půlka. 1/2

2 thoughts on “Mládežnické špičky se utkaly v Polabinách

Napsat komentář: NancyRusso32 Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *