Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Na vítězné vlně

2. liga D: ŠK Caissa Třebíč B – TJ Jiskra Ústí nad Orlicí A 3,5:4,5

Kdybych měl, milý čtenáři, psát epos ve stylu tradičního nejmenovaného reportéra J.P., musel bych začít pátečním plesem, spoustou zajímavých setkání, tanečním vírem, panákem s Péčou asi o půl čtvrté ráno v Káčku a … ale, jak říkáte, to sem snad ani nepatří. Dobře tedyž.

Zaprvé je třeba konstatovat, že Třebíč je pro nás proklatě daleko. My nejsme zvyklí na extraligové, bundesligové, rakouskoligové a jiné výjezdy, my tak do Čermné, do Kunvaldu (a to už neradi, to je z ruky) – a tak jsem jistě po ránu nebyl sám, kdo v 7.15 říkal „co blbnem, hraje se až od deseti“ a v 9.15 „už by těch zatáček a mlhy a vesniček na Vysočině mohl být konec.“

Nicméně dojeli jsme, na druhý pokus našli šesté patro hotelu Atom a zasedli ke třetímu kolu naší vysněné druhé ligy. Soupeř nastoupil dost kompletní  a ratingově nás převyšoval, nicméně s vědomím, že dál už to bude jenom horší, jsme se vrhli do boje za další záchranářské body.

Po zahájení jsem to obcházel mručeje si něco o šachách jako řemen: hráči na sebe narazili jako rytíři v rozjezdu, zaklesli se do křížku a urputně bojovali o každou píď. Celkem to bylo vyrovnané, jen jsem si ve svém pesimismu dokázal snáze představit obraty v náš neprospěch než opačně. Zanedlouho opravdu nastoupil na šikmou plochu Martin Poslušný, Petr Mareš si stěžoval, že poztrácel nějaká tempa, můj první odhad tak 5:3 pro domácí. Na další odhady jsem naštěstí neměl kdy.

K mému překvapení jsme to však byli my, kdo se ujal vedení! Honza Švub na sedmičce zapomněl na svou obvyklou taktiku „dohrávám poslední, ať si prapor užije“, získal černými tlak na rozbořeném královském křídle a pěkným obratem pro děcka (Vxd3!) získal figuru! 0:1. Kdo čekal, že jako první skončí Jarda Volf a to půlkou, zmýlil se. Půlka to byla, ale až ve věžovce, než se šlo do kisen. Jarda chtěl prý i hrát na výhru, ale pak to odhadl – a nemýlil se! 0,5:1,5 Někdy v tu dobu zapsal remízu i Martin Šmajzr, když si silného soupeře dovedl do koncovky, která přes absenci pěšce směřovala k remíze. 1:2 A vydařenou chvíli před koncem časových tísní korunuje náš procentuálně nejlepší hráč, Martin Pečinka, 1:3!

Potom se nějakou dobu hrály koncovky a otázka zněla „udělá někdo ty půlky?“ Nevypadalo to. Martin Poslušný bez figury držel, kouzlil, ale bezvýsledně. 2:3 A ani já, byť v dramatičtější partii, jsem na body nedosáhl. 3:3 A začíná se znova? Ale kdež, v tu dobu už totiž stojí na výhru Petr Mareš, takže prohrát nemůžeme a poslední otázka zní, zda udrží Honza Šimek. Sledovali jsme to s obavami, komentovali na chodbě, chmuřili brvy – a na tempo to vyšlo, udržel!! 3,5:3,5 Zlatá půlka, protože přes odpor soupeře kráčel Petr Mareš jednoznačně k výhře partie a tím i celého zápasu. 3,5:4,5!!!

A po šachovnicích:

Antonín Čížek (2309) – Martin Šmajzr (2161) 1/2 Bouda (1.g3 d5), centrum ale celkem otevřené, figurky se měnily, bílý si udržoval malé plus, které hrozilo při nepřesnosti černého přerůst ve větší výhodu. Martin ale tlak šikovně neutralizoval dalšími výměnami a když už byla ztráta nevyhnutelná, přešel zkušeně do věžovky 2:3 na jednom křídle, kde byla soupeři jeho převaha zhola k ničemu. Zatímco ostatní ještě hráli hluboko ve střední hře, tady nezbyly skoro žádné figurky. Tomu říkám podržet první desku proti soupeřově jedničce!

Pavel Holásek (2105) – Martin Lednický (2233) 0:1 Proti mé oblíbené královské indické v útoku rochoval soupeř nadlouho. Vznikající pozice je paradoxní: oba hráči musí útočit proti králi tam, kde nemají žádné figurky. Po zablokování průlomů na obou křídlech vznikla pozice, kde mi ke štěstí chybělo udělat „zpětnou rochádu“, aby se král ukryl na křídle dámském a věžky obsadily háčko. Než jsem to však stihl, soupeř začal otevírat centrum, před kontrolou vyměnil dvě figury za věž a dva pěšce a lavina černých pěšáků šlapala. Tradičně jsem se pokoušel šejdit (Vxe3, tam byl zdánlivě krytý pěšec – „málem jsem spadl ze židle“, říkal soupeř), ale vylezla z toho jen koncovka bez kvality, kde jsem potupně odešel s prázdnou. Cítil jsem ze soupeře celou dobu velkou zkušenost se vzniklou pozicí, hrál tam přesně ty správné tahy. Nevadí, družstvu to nechybělo a já jsem ještě pořád v duchu na plese …

Jan Hlas (2233) – Jan Šimek (2150) 1/2 Nimcovičova indická, vyměnili se bělopolní střelci a špatný c dvojpěšec bílého, takže tradiční tlak na c4 postrádal razanci, ale připadalo mi to vyrovnané. Po kontrole vznikla těžká koncovka, bílý měl střelce proti jezdci a na královském křídle 4p:3p, na dámském křídle p:2p. Naše odhady balancovaly mezi Honzovou prohrou a půlkou … a když už to vypadalo špatně, rozběhl Honza béčko a „krátkonohým“ koněm to stíhal z b2 na h8 úplně akorát! Spočítáte to na půlminutě tak jako Honza?

1. … b2 2. Sxb2 Jxb2 3. h6 Kg8! 4. Kg6 Jc4 5. Kf5 Nebo 5. h7+ Kh8 6. f7 Je5+ 7. Kf6 Jxf7 8. Kxf7 Kxh7 nebo 6. f7+ Kf8 7. h7 Je5+ 8. Kf6 Jxf7 a h8 je kryto! 5. … Jd6+ 6. Ke6 a bílý sám nabídl remízu (např. 6. … Jf7 7. h7+ Kf8).

Jaroslav Volf (2140) – Ladislav Vojtěch (2093) 1/2 Ruská. „A já se tak těšil na skoťák!“ smutnil Jarda.  Bojovalo se, centrum plné figur, pěšec na e5 držel hrdě hlavu vzhůru, Jarda se pokoušel vyhrát a půlku v koncovce dal až po vyčerpání téměř všech možností.

Martin Kropik (2084) – Martin Pečinka (2062) 0:1 I tady Nimcovičova indická, ono mi to splývá s Honzou a s Honzou, každopádně černý neměl problémy. Pak jsem viděl až časovku, kde měl Martin dámu za střelce a věž, útočil na g2 a pak bleskurychle převedl černou dámu k útoku po déčku na nešikovně stojící bílé figury. Martin letos 2,5/3, kdo z vás to má? 🙂

Petr Mareš (2008) – Miloš Milostný (2060) 1:0 Petr se zpočátku potýkal s nesehranými figurami. Poté, co musel dobrat na f5 éčkem, měl v centru převahu soupeř. V pozici bez dam to jakžtakž drželo, přes kisnu Petr prošel bez úhony do koncovky 2S:S+J se spoustou pěšců  na obou stranách. A pak najednou koukám, že na královském křídle jdou pěšci 3 proti 3 tak šikovně dopředu, že je to vlastně přečíslení (průlom g6!). Vznikl z toho géčkový pěšec navíc, který padl až tehdy, když za něj byli hned dva na dámském křídle, pak to už byla figura a pěšec navíc, no, radost sledovat. Vítězný bod týmu! Petra je třeba ocenit za neskutečný fyzický výkon: v noci odřídil cestu ze Šumperka, spát šel o půl třetí, ráno řídil dvě a čtvrt hodiny, pak hrál pětihodinovou partii a s přehledem odřídil cestu zpátky (a ještě budil hovorem klimbající osádku auta).

Roman Bradáč (2050) – Jan Švub (2001) 0:1 Do třetice nimcovička, snad nekecám, Honza se podle vlastních slov cítil v pozici dobře a po získání převahy v centru hledal cestu na křídlo královské („bylo potřeba najít, jak posadit koně na f4“). Po hezkém taktickém obratu pak z „jen“ hezké pozice byla okamžitá výhra, která soupeře načala.

Martin Poslušný (1998) – Leszek Ciešlak (1970) 0:1 Martin má smůlu, skoro vždycky ho kritizuju. V královské indické vyměnil dámy a došel pěšcem na d6, kde ho nešlo chránit. Ve snaze partii zkomplikovat dal Martin radši figuru za nějaké centrální pěšce, ale kompenzace se nenašla. Hrálo se dlouho a doufali jsme, že se podaří vyměnit krajní pěšce a vznikne koncovka V x V+J. To se však nestalo.

Podtrženo, shrnuto: zda budou mít body na konci  nějakou cenu, to se teprv ukáže. Každopádně se zatím můžeme hřát na výsluní, vždyť po třech kolech máme krásných šest bodů a patříme skoro do čela tabulky do lehce horšího průměru, jak se na to teď dívám. Ale vzhlížejme nahoru, ne? 🙂 I když i dolů se zatím kouká pěkně.

V utkání nám zabraly 5.-7. deska, s výjimkou mě podržel předek. Souboj barev vyznívá výrazně pro černé: 2,5:5,5. Příště je určitě dostanu, černá je dobrá!

Skončíme podivuhodným meteorologickým pozorováním: na blažené zpáteční cestě šerem, mlhou, prostě listopadovou klasikou jsme konstatovali, že s body v zádech je vlastně docela hezký, skoro slunečný den!

Admin: Výsledky a pořadí zde.

12 thoughts on “Na vítězné vlně

  • Zdeněk Šimek napsal:

    Vzhledem k tomu, že Honza má 2160 národní, předpokládám, že se jedná o ela národní, někde s drobnými estetickými úpravami 🙂

  • Pokyn napsal:

    Pozoruje soupisku áčka se musím tlemit na celé kolo:
    Pokorný Jan 1983F 27.01.87
    To FIDE jste vzali kde?!?! 😀 😀

  • Marian Sabol napsal:

    Nene! To záleží na přístupu k životu. Já budu rozhodně spokojený! 🙂

  • Pavel Holásek napsal:

    Nebo nespokojený :-). To je stejný dilema, jako jestli je remíza půlka výhry nebo půlka prohry.

  • Marian Sabol napsal:

    To Martin Červený: To je právě ta rozpolcenost. Z hlediska úspěchů našeho kraje to přeji Polabinám, z hlediska dopravy bych uvítal postup Třebíče. Takže ať postoupí kdokoliv z vás, tak budu spokojený. 🙂

  • Martin Červený napsal:

    Tak pro ten Bedřichov jsme teď něco udělali :), ostatní nás teprve čekají…
    Doufám, že se udrží co nejvíc družstev z kraje, ale s tím přáním postupu Třebíče A nějak nemůžu souhlasit 🙂

  • Hurtak napsal:

    super vysledek a moc gratuluju! udelali ste mi v techto chmurnych dnech radost 😉 proti zajecicim bych uz asi mohl hrat, tak este klepnout je a na jare hrajem o postup 🙂

  • Martin Šmajzr napsal:

    Na webu ŠK Caissa Třebíč si můžete přečíst i pohled našich soupeřů na zápas.

  • Pokyn napsal:

    Tohle se čte příjemně, věru… Tož držím palce do dalších kol, rozehráno to má áčko nadějně!

  • Marian Sabol napsal:

    Máme to v plánu!

  • Martin Šmajzr napsal:

    To by bylo ideální 🙂 Tak doufám, že v příštím zápase nastoupíte kompletní a Třebíč B dole ještě přidržíte 😉

  • Marian Sabol napsal:

    Gratuluji ke skvělému výsledku! Zatím to vypadá s vaší záchranou dobře. Ale pozor! loni v 1.lize jsme na tom byli bodově stejně (6 bodů po 3.kole) a nakonec jsme sestoupili. Ale vy přeci jen máte menší elovou ztrátu než jsme měli my. Hlavně je důležité, že jste dole podrželi Třebíč. Ideální scénář pro naše dojíždění pro příští rok: Postoupí Třebíč A a spadne Třebíč B a Bedřichov. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *