Virové lekce – začátečníci XIII (až středně pokročilí)

1. 4. 2020 Pavel Holásek Mládež, Trénink, 0

Zásady zahájení

Už jsme je na kroužku měli, ale kdo je dodržuje? Jsou tři: centrum, vývin, rocháda.

Tah 1. h4? nedodržuje ani jednu z těch tří zásad. Vůbec nebojuje o centrum, nevyvíjí žádnou figuru (trochu věž, ale ta na h3 stejně nepůjde, byla by tam snadno napadena střelcem z c8. A malou rochádu už potom bílý neudělá – král by tam nebyl kryt. (Prosím, pokročilí, nepište mi sem, že jsou borci, kteří tahy jako h4 hrají v extralize, já vím.)

Tah 1. f3? také není dobrý. Sice bojuje o střed (o pole e4), ale nedělá nic pro vývin (naopak, ucpává pole jezdci) a oslabuje krále před rochádou i po rochádě.

To 1. e4!, to je jiná! Centrum obsazuje, zároveň působí na centrální pole d5 (a důležité pole f5). Pomáhá vyvíjet střelce f1, případně i dámu. Jediný tah – a tolik výhod! (Samozřejmě jsou úplně dobré i jiné tahy, zejména 1. d4, 1. c4 a 1. Jf3. Ale problémy, které vznikají po 1. e4, jsou pro začátečníka víc srozumitelné.)

Černý může hrát 1. … e5, to jsou tzv. otevřené hry. Smysl to má podobný – obsazení centra, kontrola polí d4 a f4, vývin střelce. (Jiných tahů je opět spousta, např. 1. … e6, 1. … d6, 1. … d5, 1. … c5!, 1. … c6. Vidíte, co vás všechno v šachu čeká?)

Bílý má opět řadu dobrých tahů (2. Jc3, 2. Sc4, 2. d4, 2. f4!?), ale nejčastěji se hraje 2. Jf3. Jezdec míří na centrální pole d4 a e5 a na e5 už napadá pěšce. V šachu je důležitá aktivita – tady bílý nutí černého, aby se bránil, hned ho dostává pod tlak.

Černý kryje pěšce nejčastěji 2. … Jc6 – tedy s vývinem figury a opět působením na centrum. (Lze i 2. … d6, pokud vám nevadí, že jste ucpali černopolného střelce. A taky je možné pěšce nekrýt, ale hrát na protiútok 2. … Jf6.)

Kromě dobrých tahů 3. Sc4, 3. Jc3 a 3. d4 je tu opět útočný tah 3. Sb5! Takzvaná španělská hra. Jezdec, který kryje pěšce, je napaden a může být sebrán – opět boj o centrum. Po tahu d pěšcem zase bude vázán. Černý už má s krytím pe5 problémy, vlastně to jde jen tahem 3. … d6?! a ten není ideální – je to moc obranářské. (Všechny ostatní tahy, které se ve španělské hrají, jsou založeny na myšlence protiútoku: 3. … a6, 3. … Jf6, 3. … Sc5 a další).

4. d4! Když má hráč aktivitu, má do soupeře bušit bez přestávky. Tah d4 už otevírá hru – pěšci v centru se asi vymění a to je výhodné pro toho, kdo útočí. Zase (už potřetí) je napaden pe5, může se vyvíjet černopolák, další pole získává dáma. A hrozí i d5 (vázanou figurku napadneme).

Ale pozor: abyste takhle hráli, musíte ovládat běžnou taktiku – napadání, krytí a ústup figurek; musíte spočítat nebo dokonce hned vidět, že bílý o pěšce nepřijde. Řešíte diagramy?

Černý může hrát 4. … exd4. Pěšec e5 už se krýt rozumně nedal (tah f6 ucpe jezdce, tah De7 ucpe střelce). (Pozn. pro pokročilé: černý ještě brát nemusí, ale nejpozději v 7. tahu ano – viz partie Tarrasch – Marco, 1892).

5. Jxd4 Bílý výměnou získal vývinové tempo (černý pěšec, který bral, je pryč, naopak bílý jezdec, který bral, se dostal do útoku). (Pozn.: lze i 5. Dxd4!, jezdec je ve vazbě a bílý chce hrát 0-0-0. Ale začátečníci by si na dámu měli radši dávat pozor.) Černý opět nemá čas na klidný vývin, musí řešit hrozbu Jxc6 a pak Sxc6+ vidle. To lze tahem 5. … Sd7. Ale vidíte, že to není nijak aktivní tah, černý se od začátku musí bránit jako outsider ve fotbale, v tom je výhoda prvního tahu bílého.

6. Jc3 je dobrý vývinový tah. Vyvíjíme hlavně lehké figury a směrem do centra. (Navíc do zásoby kryje Sb5. který by po Jxd4 mohl být napaden.) (Pozn.: jde i 0-0.) 6. … Jf6 Ano, správně, jezdec do centra.



7. 0-0! A tady máme důležitou třetí zásadu, rochádu. Král se schovává z otevřeného centra za hradbu pěšců, naopak věž se dostává do hry a chce právě do otevřeného centra. 7. … Se7 Vývin, rocháda – ale vidíte, že možnosti černého jsou skromnější.

8. Ve1 A pět bodů se dostává do hry, věže potřebují volné sloupce. Král by měl honem ze sloupce utéct. 8. … 0-0 

A zahájení máme skoro za sebou, jsme na prahu střední hry a tady všechno začíná, zkušení hráči vědí, že už máme hodnotit pozici, určovat plán hry atd.

Začátečníky bych tu pochválil, kdyby se dál vyvíjeli, např. 9. Sf4 nebo 9. Sg5. Nepochválil bych je, kdyby tu nedávali pozor na figurky, např. 9. Df3?? Jxd4.

(Pokročilejší: tady je nejlépe hrát 9. Sxc6! Střelec na b5 už svůj úkol splnil, naopak Jc6 vyvíjel tlak na centrum, příp. hrozil rozsáhlejšími výměnami. Po 9. … bxc6 můžeme uvažovat, co dál, např. 10. b3 s vývinem střelce na dlouhou diagonálu.)

Sliboval jsem základy, ale vlastně jste se dnes mohli dozvědět velmi mnoho ze šachové strategie. Ta je hodně založená na tom, že neustále sledujeme možnosti figur, snažíme se, aby naše působily, soupeřovy pokud možno nutíme k nevýhodnému postavení. 

Virové lekce – pokročilí XII Virové lekce – pokročilí XIII