Pan Hába měl na záchodě recht

5. 12. 2010 Honza Pokorný Áčko, 9

Dnes tě, milý čtenáři, nechci obtěžovat zdlouhavou reportáží. Raději bych se tentokrát podělil o vlastní výtvor (což je naprostá výjimka, jindy se na to mé tahání obvykle ni koukat nedá). Proti zkušeným Zaječicím měl totiž souboj s Františkem Konrádem hned několik psychologicky zajímavých momentů (pominu-li mininum černého spánku a ranní křeče do noh – takže nebýt Petra Mareše, nedostanu se na Skobu, nebýt Martina Poslušného, ze Skoby), nuže:

Začněme u prvního diagramu, mapujícího situaci po zahájení (jakýsi podivný kříženec benoni s něčím, kde to bílý hrál dost při zemi – nedal obvyklé c4, vyměnil dost zvláště na f6, pustil centrum a zabednil se do „marešovské“ boudy).

Diagram – po 10. tahu bílého c3:

Černý, motivován nedostatkem času a nutností odjezdu do Hradce Králové rychlíkem 14.14 :-), zatáhl v pozici razantně 10. … d5!? Vypadá to jako výzva k boji? Nikoliv, odvážný postup do centra doprovázela nabídka remízy 😀, kterou soupeř po delším přemýšlení odmítl a zahrál asi nejlepší odpověď 10.Db3.

Protože jediné rozumné krytí centrálního pěšce spočívá ve „velké bedně“ (terminologie Petra Čižinského se mi čím dál tím víc líbí :-)), bylo zřejmé, že oťukávací šachy končí a začíná závod na obou křídlech. Kdo bude rychlejší? Na oko by měly lepší předpoklad černé figury: stojí od oka aktivněji a kontrolují centrum. Bílý ale, jak tomu v podobných pozicích bývá, disponuje jakousi skrytou dynamikou figur a k tomu (bohužel 🙂 ) může rychle otevřít dámské křídlo postupem 14.b4!?, což se také stalo.

Diagram – po 14. tahu bílého b4!?:

Útok na druhé straně jaksi kulhá a nezbývá, než se z podezřelé pozice zkusit vylhat šejdem.

Nad pozicí jsem dlouho, dlouho seděl a našel zajímavou možnost, jak hodit borcovi ze Zaječic klacky pod nohy, případně aspoň nějaké to chvojí. V hlavní roli černá Queen, jež vynikne po nepřesném 16.Vfc1? (naproti tomu po vloženém braní na c5 a následném Vfc1 byla moje pozice na ručník, inu nemůže člověk všechno v propočtu vidět, že :D), překvapivým ústupem (nebo spíš postupem ?! 🙂 ) 16. … Da3!

Diagram po 16. tahu bílého Vfc1?:

Soupeř měl poslední šanci, neboť mu nezbývalo, než se z podezřelé pozice zkusit vylhat šejdem 🙂 Vymyslel 17.Db5! (po výměně dam by bílý jednoduše trpěl bez pěšce) a po vynuceném braní na e3 nasadil dle předpokladu oběť kvality na c6! Říkal jsem si, že takovéhle holáskoviny nemohou bílému vyjít, teď to chtělo jen najít únik z věčňáku, který byl zřejmý po potahování králem z c8 na b8 a šachování z polí c6, b6.

Po 24.Dc7+ vzniká klíčová pozice. Couvat zpátky znamená podepsat remízu. S věží a kvalitou navíc?!?! To by mě kluci v nejasně rozehraném matchi zabili. Takže teda najít tu výhru, když už mám tolik dřeva k dobru 😀 Postoupil jsem z a7 logicky 24. … Ka6 a signalizoval snahu bojovat o bod.

Diagram po 24. tahu černého Ka6:

Nade osmou šachovnicí stojí jednička hostí Zdeněk Hába a po tahu bílého 25.Dc6+ kroutí nespokojeně hlavou a odchází kvapem pryč s očima na čele. „Proč sakra, říkám si?! Vždyť přece bílý musí zkoušet věčnit, jinak hodí černý zahálející věž na jeden ze sloupců b, c a bílého zabije. A matový útok na mého kinga?! No leda po nějakém Jd4 se snahou nachytat černého přes pole b5, případně nasadit nějakou vidličku. Ale to je přece strašlivě pomalé, stejně jako nečinný soupeřův bělopolák na f1. Než něco rozbalí, tak se desetkrát všechno pomění a mat dostane spíše bílý. Proč kroutí hlavou, FIDE mistr jeden?!“

Zaječičák mne následně zarmoutí, šachováním přes c6 a c7 vynutí remízu. Jít dopředu na a4, případně b4 králem dost dobře nešlo: bílý umně šachuje přes pole e7, a7 a já tomu nezabráním skrze nešťastnou (dříve výborně stojící) a hlavně nekrytou Queen na a3. Proklatě…

Drobně naštván odcházím na „místo úlevy“, kde potkávám právě Zdeňka Hábu, k nepoznání podobnému svému ještě krapet lepšímu bráchovi GM Petrovi. „Tys měl kliku,“ říká mi s lehkým úsměvem. „Si děláte srandu, ne?!“ neberu si servítky před „nepatrně větším“ ELO soupeře. „Vždyť měl Konrád věž a kvalitu míň a může být rád za věčňák!“ „No jo, ale kdyby viděl … , tak jsi prohrál.“

Bonus pro všechny: co neviděl soupeř?! Pokud se chcete pobavit, tak ďábelský tah mohl v partii zahrát hned třikrát 😀 Nakonec si říkám, že remíza černými po čtyřech hodinách spánku, ranních křečích a věži a kvalitě navíc zas nebyla tak špatná…

Hezký příští týden všem šachistům!

Ústí nad Orlicí A – Zaječice 5:3!! Postup stále na dohled :-)