Postup stále na dohled :-)
TJ Jiskra Ústí nad Orlicí – TJ Sokol Zaječice 5:3
Nadpisů mám dnes celou řadu, třeba “Šlapeme, šlapeme!”, “Bílá je dobrá” nebo “Z vlny roste tsunami!!”. Naše Áčko pokračuje ve vítězném tažení druhou ligou a psát reportáže je i nadále vděčná úloha.
Týden předem to tak optimisticky nevypadalo: Jardu Volfa a Martina Pečinku vyřadily zdravotní důvody a Honza Pokorný sliboval, že se vyřadí sám účinkováním na plese. První pozitivum – sešli jsme se v osmi. Druhým pozitivem bylo, že po krátkém, asi čtvrthodinovém přešlapování na mraze jsme se zdárně dostali do hrací místnosti a zápas se družstvem plným známých tváří mohl začít.
Asi po hodině jsem si říkal, jak je to typický zápas: snad každý si hrál to svoje. Martin Šmajzr měl pika a pasivní figury, já marnou snahu o aktivizaci, Honza Šimek náročnou pozici s hrozbami soupeře a náběhem na kisnu, Petr Mareš boudu s rychlým f7-f5, Honza Švub centrum, Martin Poslušný problémy s vyrovnáním, Lukáš Hurt náběh na miniaturku, Pokyn kocovinu 🙂
Než jsem ale stihnul Martina Poslušného pořádně v duchu zkritizovat, už podepisoval remízu, vyrovnání se zřejmě podařilo. 0,5 – 0,5 Vzápětí zabral náš tahoun Lukáš, než jsem si stačil všimnout, jak vyhrál, už se analyzovalo. 1,5 – 0,5 Půlku pak přidal Honza Pokorný, soupeř našel právě jen věčňák. 2-1 A brzy nato jsme se opět radovali, když bodoval Šimy. 3 – 1 Po časové kontrole jsem obcházel zbývající čtyři partie a hledal chybějící bod a půl. U mně body nehrozily, Petr Mareš hledal kompenzaci za dámu, naopak Šmajzr i Švub měli koncovku s pěšcem navíc. Soupeř se ještě dočkal vyrovnání, když jsem vzdal já i Petr … 3 – 3 … ale potom se prosadil Honza a za stavu 4 – 3 mohl hrát Martin klidně, stačilo nevlézt si do vidlí. Jeho zasloužená výhra uzavřela na báječných 5 – 3.
Martin Šmajzr (2161) – Zdeněk Hába (2282) Typická pozice volžského gambitu, bílému zůstalo volné áčko, černý měl za to parádní hru po volných sloupcích. Jeho aktivita však nic nepřinesla, takže pěšec navíc zbyl Martinovi až do koncovky, kde ho při oboustranné hře na praporku s jistotou prosadil a mohl zaslouženě doběhnout na dlouho odpíraný pisoár 🙂 Cenný skalp! 1 – 0
Josef Vařejčko (2278) – Pavel Holásek (2105) Bílý to postavil pevně a nenáročně, takže jsem nějak neměl do čeho střílet. Před dvacátým tahem jsem strávil spoustu času hledáním optimálního rozestavení, které však příliš nefungovalo a kisna se blížila. Po dvacátém tahu jsme se oba v klidné pozici dopustili hrůzostrašných hrubek na úrovni 4.VT (schovám si to pro žáky). Místo, abych dal banální vidli, jsem se jednotahově dostal do pozice, kde jsem se chtěl po očekávaném 26. Vd1 vzdát. Soupeř mě sice omilostnil, ale jen proto, abych pak asi třicet tahů trpěl víceméně v zugzwangu, svázán na rukou i na nohou. Prohraná koncovka mi byla vysvobozením. 1 – 0
Jan Šimek (2150) – Luboš Jedlička (2110) Dračí sicilská, nejspíš teorie bůhvídokolikátého tahu. Černý obětoval kvalitu (na d4) a s dvojicí střelců se chystal útočit, pěšec došel až na b3. Honza kontroval protiobětí Vh7xg7+, vyhnal krále do volného prostoru a rychle vyhrál! 1 – 0
Jiří Hájek (2145) – Petr Mareš (2008) Jakási “urychlená královská indická”, jezdec přešel přes c6 na e7 a dřív, než je obvyklé, přišlo f7 – f5. Říkal jsem si, že to bude pro černého pohodlné, ale opak byl pravdou. Král zůstal v centru, figury stály nepřirozeně a bylo třeba to jen zuby nehty držet. Z kisny vylezl Petr s věží a jezdcem za dámu, zkoušel mlžit, rýsovaly se tam nějaké věčňáky, ale bílý to přestál a prošel pěšcem do dámy. 1 – 0
Jan Švub (2001) – Bedřich Fiedler (2136) Honza, jak ho známe. Figury do centra, stálá prostorová převaha, postupný přechod do lepší koncovky (J x S, pěšci 4 na 3), chladnokrevné utahování šroubů na posledních minutách, rozhodující partie, na kterou spoléhá celý mančaft … a jistá výhra! 1 – 0
Lukáš Hájek (2089) – Martin Poslušný (1998) Martin, jak ho známe 🙂 Krátce po zahájení mimo teorii, soupeř s aktivními figurami hledá, jak by Martina zmáčkl, Martin přitlačen ke zdi ještě drží, ještě drží … mění figurky – a remizuje! 1/2
Lukáš Hurt (2095) – Jaroslav Hájek (2028) Ve skandinávské s Dd6 chybělo černému ke štěstí vyvinout zabedněného Sf8. Než to udělal, spustil Lukáš při oboustranných velkých rošádách útok na krále. Černý první nápor ustál, dokonce se dostal k protioběti na b2 – a pak najednou předčasný konec, černý prý někde nechal dámu! “Otec zakladatel” zaječického týmu odešel s prázdnou. 1 – 0
František Konrád (1954) – Jan Pokorný (1853) Co by Honza pro tým neudělal! Že se dostal do postele k ránu? Že se po tom ránu necítil úplně nejlépe? Že měl být brzy někde úplně jinde? I s tímto trojím handicapem sehrál dobrodružnou partii s remízovým rozuzlením – a než se dohrálo, stihnul v klidu domova sepsat analýzu, kterou jste si jistě výše (vlastně níže) přečetli. 1/2
Shrnuto – byť měl soupeř na většině šachovnic ratingovou převahu, tahali jsme víceméně za delší konec a devět bodů v tabulce je přesně podle plánu – chci říct zisk, s nímž jsme nepočítali ani v nejrůžovějších snech. Záchrana v soutěži se stává reálnější – a jestli nakonec spadneme, budu fakt naštvanej!
Zajímavé je dnešní skóre barev: 7 – 1 pro bílé (minule 5,5 – 2,5 pro černé!). Proč jsem měl jenom černé!
Pan Hába měl na záchodě recht Zápas Ústí nad Orlicí – Zaječice (5:3) v diagramech
15 thoughts on “Postup stále na dohled :-)”
Napsat komentář: Pavel Holásek Zrušit odpověď na komentář
Šachový klub podporují:
Nikde jsem nepsal, že uznávám “smůlu” v šachách…stačí si přečíst můj předchozí příspěvek…Co se týká “štěstí” a “smůly”, je to o úhlu pohledu a nikomu jeho názor neberu. Docela pěkně tyto případy popisuje J. Veselý v Psychologickém průvodci šachovou partií. Myslím ale, že ho většina zdejších čtenářů četla, tak to není nic nového pod sluncem. Jak píše správně p. Sabol, že se vždy jedná o chybu způsobenou špatným propočtem, odhadem pozice, špatným hospodařením s časem atd… Mně prostě přijde, že ono “štěstí” není štěstí, ale pouze tytéž zmíněné faktory na straně soupeře. O psychologii v šachách moc české literatury asi nebude, ale docela zajímavá bakalářka od šachistky Lokomotivy Brno, Marie Součkové, je k dispozici na http://is.muni.cz/th/219463/fss_b/bc.prace.pdf .
Pohoda jazz, Mariane, však zdravá polemika musí být 🙂
Partií vyhraných “s klikou” bychom každý napočítali řadu. V tom vidím právě kouzlo šachů – onen lidský faktor – nervy, selhání, přehmaty, těžká rozhodnutí (kolikrát blbá), nutnost předvídat, vžít se do pocitů druhého atp. Podobnost s životem více než zjevná 🙂
Omlouvám se všem, které jsem svou poznámkou o klice rozvášnil. Samozřejmě že jsem rád, že se vám daří a stejně tak se těším každou neděli na večer, kdy si budu moci přečíst skvělé reportáže. Jenom ještě malou poznámku obecně ke štěstí a smůle v šachové partii. Na rozdíl od Zdeňka si nemyslím, že v šachové partii může mít někdo nějakou smůlu. Je to vždycky jen moje chyba, moje špatné hospodaření s časem, můj špatný odhad nebo propočet. Ale štěstí?
Myslím si, že si každý vzpomene na nějakou (i vážnou partii ne jen třeba blicku), kdy měl opravdu štěstí v tom, že soupeř ve vyhrané pozici něco zkazil, přehlédl, nastavil nebo překročil čas.
Marian, Zdeněk: Já si teda myslím, že faktor “štěstí” prostě ke každému zápasu patří a nějak nesnižuje zaslouženost/nezaslouženost výhry, o níž jsem v případě našeho áčka přesvědčen jak s Litomyšlí, tak Třebíčí B i Zaječicemi. V opačném případě bychom dopadli jako nejmenovaný pan H. ze Žamberka, který ti řekne (po tom, co partii prohraje), žes měl ohromný štěstí, vůbec tomu nerozumíš a od 5. tahu to za Tebe bylo v háji. 🙂
Dále, v mé partii se soupeř zachraňoval v připrohrané pozici po Da3 (předtím jsem byl na ručník pro změnu já) věčňákem, který jsem nejdřív nechtěl, a tak mohl i prohrát. Na druhou stranu i po tom e3 se to hrát dalo (dvě věžě za dámu, ale je fakt, že ta v kombinaci s kobylou byla strašlivě nebezpečná). Kdo měl štěstí? Myslím že oba – já že soupeř nezatáhl e3, soupeř že tam ten věčňák vůbec měl.
K dalším partiím, vezmu to popořadě vlastní “optikou”: Martin na jedničce v přetlačované přetlačil, Holy přehlédl jednotahovou výhru (a pak byl přehrán, takže tady nelítala ve vzduchu půlka, nýbrž bod), Šimi myslím vyhrál velmi přesvědčivě, stejně jako pan Hájek na čtyřce a Honza Švub o šachovnici dál, na šestce se Martin vysmekl s podezřelé pozice a na sedmičce Hurťák vyhrál přesvědčivě. Fakt je, že soupeř pomohl strašlivým plundrem, nicméně o štěstí bych nehovořil – Lukáš od začátku tlačil a černý pod tíhou předešlých hrozeb neviděl jednu úplně triviální.
Pavel: Jasný, mně to nevadí a myslím, že bulvární servis máme v Pardubickém kraji bezkonkurenční 😀 Jen jsem považoval za nutné upřesnit, že jsem na plese hrál, nikoliv kalil (tři piva a jedna tequila, tomu se nedá říkat ani snídaně 😀 )
Honza pravděpodobně remizoval proto, že soupeř e3 neviděl a i kdyby viděl… pozice by byla ještě obranyschopná, i když lehké by to samozřejmě nebylo. Kdybych měl brát jako kliku, že soupeř (ač např. s minimem času) nenajde nejsilnější tah a nezahraje ho, musel bych dojít k absurdnímu závěru, že v každé vyhrané partii bude mít vítěz kliku a poražený smůlu 😉 I kdyby bějaké ty “půlky lítaly”, osobně se domnívám, že každé vítězství je zasloužené. My jsme např. o soutěž níž prohráli 3 zápasy po sobě nejtěsnějším rozdílem, třebaže prohra dle partií nemusela být žádná. To mě ale přesto nebrání říct, že soupeři vyhráli zaslouženě, protože se v zápasech lépe zorientovali a méně chybovali. V šachách se nemůžu vymlouvat na “štěstí” nebo “smůlu”, proto ještě jednou “sláva vítězům a čest poraženým” 🙂
V každém zápase se otočí několik partií a konečný výsledek se může klidně lišit o +- 2-3 body. Tím nijak nesnižuji vaše výborné výsledky. Jen se mi nelíbí neobjektivní velechválící komentáře Zdeňka Šimka.
Už to chystám. Předpokládám, že to Marián spočítá tak na 2:6 😉
ad Šimek: Ještě jsi moc mladý, abys věděl, že kliku potřebuješ v každém zápase. Minimálně proto, aby soupeři hráli blbě. Zatím jsem viděl jenom jednu dnešní partii a Pokyn s klikou remizoval. Tak to už máme jen 4,5:3,5. A další půlky budou lítat po zveřejnění partií.
Také se připojuju ke gratulantům 🙂 Byl jsem se podívat, i když na chvíli, na dnešním zápase a předtím na zápase s Litomyšlí a žádnou kliku jsem nikde nepostřehl. Myslím, že když Oušťáci budou hrát dobře a jako tým i nadále, žádnou ani potřebovat nebudou 🙂
Taky gratuluji! To je to nováčkovské nadšení a klika. Loni ho měla Litomyšl, letos vy. My jsme splnili slib a porazili Třebíč B. Jinak dneska hosté z Hořic za nás a za Litomyšl udělali 4 ze 4.!!
Pokyn: Vždyť já to tak ani nemyslel – a ani jsem to tak nenapsal! Jenže přiznejme si, že formulace, pod kterými si může neznalý čtenář představovat ledacos, jistě vedou ke větší sledovanosti našeho bulvárního občasníku 😉
Vašek: Já vím, jak to děláme – předem si radši představujeme to nejhorší 🙂
Čau. Nevím jak to děláte, ale nějak vám to tam “padá”. Každopádně gratuluju. U nás se bohužel překvapení nekonalo, ale chybělo tak málo…
Mne jen s.r., když jsem vydáván za věčného notora, Pavle. Skutečnost je taková, že jsem avizoval případný problém při repre za áčko – totiž že den předtím hraju na plese a před mistrákem nebudu v podstatě vůbec spát. Nejde o to, že bych na plese kalil, fakt ne…
Moment, my jsme s Péčou tenkrát byli na plese z pátka na sobotu! (Pravda, následky jsem cítil i v neděli, ne že ne …)
Decimovaná sestava? Kdyby to! Decimace znamená ubití každého desátého. Nám padli dva z osmi! 🙂
Dovolil bych si malé vysvětlení – vyřadit na plese znamená ve skutečnosti hrát na bále s kapelou. Panák byl toho večera, noci a skororána jediný – zdravotní tequila 🙂
Když to srovnám, s čím v krvi vyrazilo na ligu do Třebíče duo Holásek, Pečinka… 😀
PS: Čtení báječné, louskám řádky s velikánským nadšením, protože v hodně decimované sestavě jsme vydojili z utkání s papírově o hodně silnějším soupeřem maximum!!!