Bodově nad průměrem, výsledkově pod ním

19. 2. 2011 Pavel Holásek Mládež, 4

2. turnaj KSD mládeže, Polabiny, 29.2.2011

Před turnajem nebylo jasné, jestli se nám podaří dát potřebné čtyři hráče vůbec dohromady. Díky neochotnému souhlasu Honzy Holáska se to nakonec podařilo a tři naše vycházející hvězdičky si tak mohly kvalitně zatrénovat.

Turnaj byl totiž plný neznámého mládí (Polabiny budou už brzo stavět družstva X, Y, Z – zatím dosáhly na J – a objevily se i dva poněkud záhadné týmy Železných Hor), takže se hrálo hned jedenáct kol tempem 2×15 minut, zahráli jsme si až do alelujá, v závěru ti menší už poněkud odpadali.

V turnaji bylo sedm družstev silnějších a zbylé slabší a ještě slabší. Vedlo to k tomu, že rozložení výsledků nekopírovalo Gaussovu křivku – paradoxně jsme sice v zápasových bodech i ve skóre v plusu (6 výher, 1 remíza, 4 prohry, 25,5 bodu ze 44 možných), ale stačilo to jen na 7. místo ze 12 družstev. Příliš nám to ale nevadilo, o umístění tentokrát nešlo, hlavně hrát a hrát!

Dlouho jsem uvažoval, jak družstvo sestavit, nakonec jsem dal Verunku před Kačku díky výsledku z Poličky a o fous vyššímu věku, Honzu Kleisla naopak až za obě holky, protože jeho turnajové zkušenosti byly malé a vzadu jsem tušil šanci na 4.VT.

Jan Holásek nastoupil jen díky mým úpěnlivým prosbám a slibu, že víckrát ho už potřebovat nebudeme. 8/11 a perfo 1311 není špatný výkon na člověka, který turnaje už ale opravdu nehraje 🙂 Hrál přemýšlivé šachy, často dohrával poslední, využíval téměř všechen časový limit a jeho plány měly svou logiku, i když nedostatek praxe byl vidět.

Veronika Holásková musela ve svých sedmi letech na druhou šachovnici a moc tam nebodovala: 3/11 je nemnoho (fakticky vlastně 4, ale to bych předbíhal).  Většina partií probíhala podle mustru “pěkný zahájení – tvorba plánu – snaha o akci – akce ztroskotává – ztráta materiálu”. Já to hraju taky tak :-). Koukat se na to dalo, body to neneslo.

Kateřina Dudlová na tom byla bodově lépe, 7/11, perfo 1247. Tady byly partie bohatší na zvraty a často se dohrávaly až v koncovkách. O plánovité hře se tu moc mluvit nedá, je to řeznický šach typu “můžu sebrat figuru? seberu figuru; můžu dát šach? dám šach; když on tak, tak já tak”. Na ročník 2004 toho Kačka vidí opravdu hodně a díky velké bojovnosti  a soustředění po celou dobu partie je platným členem družstva.

Jan Kleisl absolvoval svůj druhý turnaj a dosáhl velmi pěkného výsledku: 7,5/11, perfo 1251, splněná 4.VT! Je na něm vidět, co všechno si pamatuje z kroužku a pokouší se to aplikovat. Má docela tah na krále a jeho hra nepostrádá plánovitost. Taky už se vyzná v pravidlech, nemožné tahy reklamoval s velkým úspěchem. Dosud je to samozřejmě začátečnicky neučesané, figurky se trochu hledají, občas zaujímají roztodivné pozice, ale perspektiva je jasná. Honza má ovšem nejvyšší čas, příští rok už bude patřit do čtrnáctek (roč. 2000).

Spokojeni jsme byli s bezproblémovým průběhem, polabinští jsou zkušení, ceny byly tentokrát pěkné, družstva dostala diplomy jak za tento turnaj, tak hned i za celou soutěž (součet obou turnajů). A tady jsme uspěli – minulé  čtvrté místo a současné sedmé místo daly v součtu bronz! (4+7)/2 = 3 🙂 Družstvo TJ Jiskra Ústí nad Orlicí B končí v letošní Krajské soutěži družstev mládeže na 3. místě!

Výsledky najdete na chess-results, reportáž časem nejspíš na webu Polabin (Polička a Hlinsko tentokrát družstvo neměly).

——————————————————————————————————————————————

Místo velkých rozborů nabídnu jen pár perliček: uceleného toho bylo k vidění málo a zapisovat patnáctiminutovky je skoro nemožné:

• Honza Kleisl v prvních dvou kolech vyhrál vždy díky trojí reklamaci nemožného tahu. Užitečná znalost pravidel!
• Honza Holásek ukázal rychlou ruku proti polabinskému Hlaváčovi, když vyhrál na čas, ač měl před koncem 3 sekundy proti soupeřovým 17!
• A největší kuriozita nastala ve Verunčině partii s Burešem (Polabiny – ne však populárním “Burákem”, ale hráčem mladším). Verunka získala mocný útok – všechny tři těžké figury se valily na krále v centru, ani jsem to už nesledoval, najednou stavěli figurky … jenže se nedohodli na výsledku. Soupeř prý řekl (v prohrané pozici) “remíza?” a (jak je obecným dětským nešvarem) podával Verunce ruku. Verunka viděla ruku a myslela si, že soupeř vzdává, no jasně, pozici na to měl, ruku tedy přijala a figurky se postavily. Co na to pravidla, to netuším. Rozhodčí (pan Hošek) rozhodl šalamounsky – dát si novou partii pouze na 2 x 7 minut. Tu Verunka bohužel prohrála :-(.

A ještě závěrečnou pozici z celého našeho vystoupení. Jan Kleisl – Julie Kalousová (IV, Lanškroun D)

Dost typický obrázek z dětských soutěží. Vyhrát to není kumšt, jenže na chybu je vždycky dost příležitostí. 1. … g6? Ne, ještě se nic neděje, ale trenéra černé už omejvají, protože si dovede živě představit, co bude následovat. 2. Sxg6+! Hezké, ale neměla by se černá jen útrpně usmát? 2. … Kxg6?? Ne. Hráno podle zásady “táhneme okamžitě první tah, který nám padne do oka; nad následky zásadně nepřemýšlíme”. 🙂 Pat. 1/2

Zápas AKIS – UO v diagramech IV ÚO C – Letohrad C 6 – 2