Půlka dobrá … docela

20. 2. 2011 Pavel Holásek Áčko, 5

TJ Jiskra Ústí nad Orlicí A – ŠK Duras BVK Brno Královo Pole B 4:4

Do Brna se letos nepodíváme, oba brněnské celky jsme měli doma. Lokomotivě jsme body odevzdali dost zbytečně, jenže třetí celek tabulky Duras B příliš šancí na reparát poskytnout neměl.

Sehráli jsme ale vyrovnaný zápas, ve kterém jsme možná sahali i víc než po bodu. Odpočinkové kolo, tedy rychlé remízy si dali Jarda Volf a Honza Švub. Oba černými proti silnějším soupeřům, proč ne. 1:1 Pak už jsme šli do vedení: Honza Šimek zužitkoval svou výhodu nečekaně rychle a jednoznačně. 2:1 Další výsledky přišly, až když se blížila kontrola. Svoji prohru, která už byla delší dobu na spadnutí, uznal Lukáš. 2:2 Podle očekávání ale vzápětí vyhrál Martin Pečinka; i když to trvalo dlouho, šlo téměř o miniaturku. 3:2 Dohrávaly se tři koncovky. Martin Poslušný koncovku lehkých figur neudržel. 3:3 Já a Martin Šmajzr jsme ve věžovkách jistou výhodu nezužitkovali, tyhle partie se hrály až do vyčerpání času. 4:4

Martin Šmajzr (2161) – Vladimír Ševčík (2229)

Ta nejklasičtější španělská (9. … Ja5) získala záhy netradiční obrysy: centrum se uvolnilo a po nepřesnostech černého získal Martin silný útok (dáma se dostala na h7). Sice z toho nebyla figura, jak se očekávalo v kuloárech, ale pořád pozice na hranici výhry. I když Martin nesehrál pasáž kolem pětadvacátého tahu přesně, stále si přes výměny figur udržoval výhodu. Těsně před kontrolou černý nechal “jen tak” stát věž, kterou však nešlo brát pro několikatahový mat dámou a jezdcem. Martin do léčky nespadl, ale čtyřicátým tahem “na jistotu” veškerou výhodu ztratil. V koncovce nejdřív taktak držel půlku (volné b bylo třeba chytat zezadu věží), nakonec se ještě dostal k věžovce s pěšci g+h proti jedinému pěšci f7, ale vyhraná nejspíš nebyla. 1/2

Petr Skácelík (2238) – Pavel Holásek (2105)

Benoni jsem si letos nezahrál, jak je rok dlouhej, proto jsem si dnes partii celkem užil. Soupeř hrál ovšem pečlivě, mírně při zdi, takže fáze, kdy černé figurky nastoupí k protiútoku a prostřílí bílou pozici, se nekonala. Nedostal jsem se ale ani do žádné nepříjemné pasivity, pořád byly v pozici “ty vhodné tahy”. Bílý zkoušel tlačit na slabého pěšce a6, já jsem ho držel střídavě za b2 nebo za e4. Kolem pětatřicátého tahu jsem už s nedostatkem času přešel do slibné koncovky, bohužel jsem ji i já 40. tahem lehce pokazil. Soupeř ve věžovce získal pěšce, ale moje věže stály pořád dobře a poté, co mi odmítl remízu, jsem dokonce opět získal výhodu. Tah 51. … Vd4 se ziskem pěšce viděli diváci i soupeř, mě ale nějak nenapadl. To jsou ta slepá místa v propočtu, co mě občas trápí … Půlka pak už byla jasná. 1/2

Jan Šimek (2160) – Tomáš Mudra (2182)

Černý reagoval v sicilce s d6 na 3. c3 podivně, nejdřív 3. … g6?! a po 4. d4 dokonce 4. … b6? Na d8 se vyměnily dámy a bílý měl od prvních tahů citelnou výhodu. Jenomže ji postupně vypouštěl a hlavně ztrácel neuvěřitelně mnoho času – někde v patnáctém tahu mu zbývalo zhruba 5 minut do kontroly. S lehkými obavami jsem se šel zamyslet nad svým tahem a když jsem od něj vstal, byla už zapsána Honzova výhra! V bizarní pozici se čtyřmi jezdci na jedné hromadě se černá pozice totálně zhroutila, o diagramy vás rozhodně nepřipravím. Brutální vítězství. 1:0

Martin Tajovský (2171) – Jaroslav Volf (2140)

Tady nemám s komentářem žádnou práci: v Grünfeldovi se odehrála základní varianta, po pár nicneříkajících tazích Jarda zcela vyrovnal a podepsali to. 1/2

Martin Pečinka (2056) – Milan Schwarz (2129)

Náš druhý hrdina zahájil svou oblíbenou “zabijákovou variantou” sicilské. Soupeř trávil hned zpočátku mnoho času nad tím, aby se nedostal hned v prvních tazích do nějaké pasti, takže Martin získal slibný časový náskok. Kolem patnáctého tahu sice trochu ztratil nit, takže rozjíždějící se útok poněkud zaškobrtal,  ale po dvacátém tahu bylo všechno zase jak má být, těžké figury se rozjely na černého krále a Martin si mohl vybírat, jak soupeře dorazí, konec byl rychlý a krutý. 1:0

Milan Donnert (2116) – Jan Švub (2001)

Obě strany zvolily tutéž strnulou výstavbu (e4, d3, c4 x e5, d6, c5). Po výměnách se střed zahustil ještě neuvěřitelněji (na obou centrálních sloupcích stálo po zahájení hned 6 pěšců!), objevili se nestejnopolní střelci a poklidná remíza ještě před dvacátým tahem. Přiostřilo se až v následné analýze, soupeři tam zkoumali pozice, kdy černá dáma žere dámské křídlo a bílé těžké figury se pouštějí na křídlo královské. To se ovšem v partii nestalo. 1/2

Martin Poslušný (1998)  – Martina Marečková (2056)

Královská indická, varianta čtyř pěšců, ovšem s plochou výměnou pěšců na c5 a dam na d8. Před dvacátým tahem vznikla neobvyklá koncovka, na šachovnici zůstaly všechny lehké figury. Jarda po partii tvrdil, že by to hrál bílýma na výhru. Martin to ale na výhru nehrál, přenechal soupeřce dvojici střelců, hned vzápětí přišel o pěšce a i když v koncovce zkoušel prosadit c pěšce proti volnému áčku a háčku, vyhledával taktické šejdy a opakovaně nabízel remízu, nakonec podlehl. Bude zajímavé se na koncovku podívat, při zběžném pohledu se tam nějaké cesty k remíze rýsují. 0:1

Petr Mlýnek (2183) – Lukáš Hurt (2095)

Královská indická s g3, kde bílý držel napětí v centru (pěšce nechával dlouho na d4). Dokonce se při nevyjasněném centru rozběhl b4 a a4, Lukáš trochu trpěl nedostatkem prostoru. Později vznikla bílá pěšcová “vanička” a5, b4, c4, d5. Lukáš se zamotal figurkama a odevzdal kvalitu za pěšce, hratelnou pozici ale nevzal za správný konec, hra na královském křídle se nekonala, naopak bílý tam posadil věže na efko a přes Lukášovy pokusy o komplikace po kontrole vyhrál. Lukáš má trochu smůlu, vzadu na něj nastupují náhradníci, kteří by patřili mnohem výš, pan Mlýnek je hráč s mnoha zkušenostmi z vyšších ligových soutěží.

Získali jsme tedy cenný bod, i když to mohlo být i víc. Nakolik bude cenný, to se ukáže během pár posledních kol.

[Show as slideshow]

ÚO C – Letohrad C 6 – 2 Zápas Ústí – Duras B v diagramech I