Zpráva zvenku: je to doma!!!

27. 3. 2011 Pavel Holásek Áčko, 8

Sokol Bedřichov – Jiskra Ústí nad Orlicí 2,5:5,5

Kolo před koncem soutěže bylo jasné, že záchranu stoprocentně zajišťují tři body ze dvou utkání. Rozhodně však vypadalo schůdněji porazit předposlední Bedřichov než v posledním kole favorizované Mýto.

Vstali jsme v nekřesťanskou hodinu (já např. v 5.40 zimního času) a někteří využili dvouhodinovou cestu do Jihlavy k dohnání spánkového deficitu (doufám, že řidiči to nebyli). Nastoupili jsme v asi nejsilnější sestavě (tj. prvních sedm a Lukáš), soupeř byl oslaben o svou trojku, nadějného juniora Štěpána Seidla.

Po zahájení to vypadalo na vyrovnanou bitvu, ve výhru se dalo doufat u Lukáše a u mě, špatně vypadal Martin Pečinka, jinak jakžtakž rovina. Lukáš svůj nápor opravdu efektně zužitkoval a vedli jsme. 0:1 O úpornosti zápasu svědčí to, že zbylých sedm partií se dostalo do koncovek! Někdy kolem kontroly podepisoval Martin Pečinka. 1:1 Petrova koncovka nemohla skončit jinak než remízou. 1,5:1,5 V tu chvíli jsme ale už byli docela optimističtí, protože zbylé koncovky jsme mohli hrát na výhru jen my!

Jako první pak zavěsil Honza Šimek. 1,5:2,5 Já jsem se rozhlédl po deskách a přestal svého soupeře zbytečně zkoušet. 2:3 Krátce po sobě pak vyhrál Martin Šmajzr i Honza Švub, Martin prý byl asi o deset vteřin rychlejší. 2:5 V tu chvíli se dalo na chodbě komorně jásat, vydejchávat napětí, odesílat esemesky. Jako poslední dohrával náš největší bojovník 🙂 Jarda s remízovým výsledkem. 2,5:5,5 Zbývala zpáteční cesta, telefonáty nedočkavých fanoušků a stále trvající euforie.

David Brychta (2186) – Martin Šmajzr (2161) 0:1 Zahájení hrál bílý zcela podle Rétiho (dvojité fianchetto, Va1-c1-c2, Dd1-a1, Vfc1). Martin držel pevnou pozici bez slabin, originálně došel svou dámou taky na a8 (ať si soupeř nemyslí, že to dovede jen on 🙂 ), jeho největším problémem byla potlačovaná nemoc. S jediným přáním mít už pokoj se snažil měnit figury a nabízet remízu, jenže tu soupeř nechtěl. Okolo kontroly se ale v koncovce V+J x V+J objevil pěšec navíc, pak druhý … a to už by byl hřích nehrát na výhru. Ani ve věžovce bez pěšce se bílý neubránil.

Pavel Holásek (2105) – Miroslav Jurek (2151) 1/2 Na “vyvrácení Carokannu” reagoval soupeř nedůsledně: nejdřív si tahem e6 zazdil bělopoláka, aby ho následně uvolňoval e6-e5 se vznikem izoláka d5. Jednoduchými prostředky jsem získal pozici snů: výrazně lepší střelec, věčný blokádový jezdec na d4, čtyři soupeřovi izoláci, navíc soupeři utíkal čas … a pak, ani nevím jak, před čtyřicátým tahem hrály soupeřovy figury, čas utíkal mně a výhoda nikde. V koncovce, která vypadala remízově, ještě soupeř zkoušel riskantní hrou něco vykřesat, ale nakonec včas zatáhl za záchrannou brzdu, koncovka V+J x V (bez pěšců) neslibovala nic jiného než půlku.

Martin Škoda (2034)  – Jan Šimek (2150) 0:1 Sicilská s 2. f4 záhy přešla do neobvyklých pozic, Honza dal dočasně pěšce, ale bílá pozice působila dost rozhozeně. Bílý radši pěšce vrátil, ale přesto se nedostal k rošádě a musel svou exponovanou pozici pracně bránit. Pak jsem to neviděl … a v koncovce stejnopoláků se spoustou izoláků byl Honzův střelec ten správný.

Jaroslav Volf (2140) – Antonín Seidl (1983) 1/2 Výměnnou francouzskou zahrál Jarda trochu krkolomně (3. Jd2 Jf6 4. exd5). Snažil se pak postavit si nějakou šikovnou koncovku, ale otěže převzal spíš černý, nastoupil pěšci královského křídla (pe4, f5, g5, h6 vypadali mocně). Okolo kontroly vznikla blokovaná pozice, kde toho ani jedna strana moc nemohla, lavírovalo se, ale místo očekávatelné půlky se po otevření hry dostal ke slovu černý, získal kvalitu a nebylo jasné, zda Jarda udrží. Naštěstí jsme v tu chvíli už vedli dostatečně a když v závěru černý vidlemi o kvalitu zase přišel, poslední partie zápasu skončila smírně.

Roman Vincze (2077) – Martin Pečinka (2062) 1:0 Na 1. d4 Jf6 2. Sg5 nezareagoval Martin přesně, dostal se se ztrátou tempa do Benoni a tu ucpal (e7-e5). Když to pak vypadalo, že si připravil postup f7-f5, nestihl ho zahrát, dostal g2-g4 a zůstal bez protihry. Soupeř ho nejdřív zbavil šancí na dámském křídle a pak pomalu zužitkoval výhodu na královském. V jezdcovce dva pěšci chyběli.

Petr Mareš (2008) – Tomáš Mouryc (2000) 1/2 Zavřená sicilská celkem podle známých vzorů. Petr časem prosadil d4, měl prostorovou převahu v centru, nějaké možnosti na královském křídle a luxusní časový náskok, docela se mi to líbilo. Po kontrole jsem najednou viděl koncovku bez pěšce, nestejnopoláci a blokovaní pěšci ale vedli jasně k remíze.

Petr Zemek (1967) – Jan Švub (2001) 0:1 Z dámské indické vylezlo cosi blokovaného a na můj vkus za černého dost pasivního. Dlouhou fázi, kdy “se nic neděje”, od Honzy známe, vyšla z toho koncovka s dvojicí střelců (proti S+J) a blokovanými pěšci. Průchod králem po c a d sloupci a tlak na slabého pe4 potom rozhodly, závěrečná střelcovka se dvěma pěšci navíc byla jednoznačná.

Lukáš Hurt (2095) – Josef Bína (2149) 1:0 Lukáš letos vzadu vyžírá to nejtěžší, co mohl dostat, vždycky tam vyskočí z pozice náhradníka nějaký žolík. Velkou roli sehrála příprava: ve skandinávské má černý ve zvyku obětovat na a8 kvalitu se skvělou kompenzací, Lukáš ale materiál nebral, vyvíjel se a tlačil na pěšce okolo černého krále. Černý se ocitl bez rochády, pokusil se králem zmizet přes f7 na g7, ale bílé figury ho tam dostihly. Lukáš postupem d4-d5 otevřel centrum, získal volné sloupce pro věže, dočasnou obětí jezdce získal kvalitu a další oběť jezdce už vedla k matu. Věnujte pozornost Lukášově vlastní reportáži.

Pro soupeře byla porážka až příliš krutá, v průběhu zápasu jsme tipovali tak 3,5:4,5. Sympatické je, že mladý tým Bedřichova je sestaven většinou z vlastních odchovanců. Když jsem si představil druholigový tým ve složení Pečinka, Blaško, Pokorný, Mareš J., Jániš, Kubišta, Kodytek, Kapoun apod., měl jsem pocit, že tak nějak by vypadalo trenérské nebe.

No a pro nás to znamená, že jsme bez větších nervů zachráněni, můžeme předčasně bilancovat sezónu, plánovat tu příští a v posledním kole proti Mýtu už si zahrát “jenom tak”.

Udrželi jsme 2. ligu. Udrželi jsme 2. ligu. Udrželi jsme 2. ligu. Udrželi jsme 2. ligu. No nezní to hezky?

[Show as slideshow]

Naděje pro UOB žije Dvě útočné partie z 2. ligy a KP1