Poličské pašije

3. 5. 2011 Pavel Holásek Mládež, 4

Velikonoční turnaj mládeže, Polička, 22.4.2011

Málokoho z organizátorů to asi napadlo, ale skutečně málokterý den se hodí k pořádání šachového turnaje tak málo jako Velký pátek. Jít si v den smrti Boží zahrát šachy, to je něco jako pustit si během pohřbu příbuzného sitcom.

Žijeme však v době světské, anketa na poličských stránkách nabízela na Velikonoce kromě šachů už jen lahváč a pomlázku, i vydali jsme se do Poličky bez reptání. Zdůvodňoval jsem si to asi na ten způsob, že nejde o žádnou lacinou zábavu, frivolní kratochvíli či bezstarostný hazard a že vzít v tu dobu děcka např. na soutěž v matematice by nebylo nic špatného. Nacházel jsem dokonce i hlubší paralely mezi šachem a událostmi velkopátečními: myšlenku oběti, kříž(ek) jako symbol ohrožení krále a nakonec sám výrok “král je mrtev”. Jsou-li šachy hrou, jsou aspoň (i) hrou pašijovou (passio = utrpení). A skutečně jsem coby pasívní divák občas dosti trpěl …

I náš počet k Velikonocím patřil, dvanáct dětí a jeden vedoucí; třeba podotknout, že nezradil nikdo, vrátili jsme se v úplném počtu ;-). Zase jsem měl jednou při kupování jízdenky pocit, že jsem členem oddílu, který s mládeží skutečně dělá. Bylo to proto, že poličští tradičně zvou i dorost (roč. 1993 a ml.), čehož většina našich starších mladých využila.

Od turnaje už uplynulo více času, takže nějaké rozsáhlé rozbory si odpustíme. Výsledky byly dávno publikovány na chess-results: turnaj ELO, turnaj VT.

V turnaji hráčů s ELO ratingem hrálo pět našich, Dlouho se držel v popředí jenom Vítek Kapoun, ostatní paběrkovali vzadu, byť i tam šlo o nelehké soupeře. Nakonec však zafinišoval Petr Jániš, 4,5/7, výkon 1748, krásné 4. místo např. před Výprachtickým, J. Půlpánem a M. Stodolou, i když konfrontaci s nimi se vyhnul. … Pak bohužel dlouho nikdo. Vít Kapoun šokoval dvakrát už v prvním kole – nejdřív tím, jak měl rozsekaného Jakuba Půlpána … a pak tím, že to ještě prohrál. Následovaly tři jedničky – a bohužel tři nuly :-(. 3/7 dává pořád ještě výkon 1677. Láďa Kubišta může být se stejným bodovým ziskem spokojen, hrál nad svoje nasazení. Pro Jana Mareše je naopak tříbodový zisk zklamáním, ale rapid nebyl nikdy jeho nejsilnější stránkou. Petr John získal za celý turnaj pouhé dvě remízky, v posledním kole nedotáhl k výhře jasnou převahu s Petráskem … ale taková hrůza to aspoň na pohled nebyla 🙂

V turnaji výkonnostních tříd jsme měli sedm zástupců. Vojta Holásek sehrál velmi povedený turnaj, 5,5/7, 3. místo, podlehl jen Nešporovi, zato porazil Lucii Ambrožovou (bylo na čase, už jí odevzdal takových bodů …) a remízoval se suverénním vítězem Patrikem Feltlem (zaslouženě, po boji ve věžovce). Vít Holásek odpadl prohrami ve druhém a třetím kole, přes hlavy našich hráčů Jirky a Martina se aspoň vyškrábal na 4/7 a – světe div se – stačilo to na ještě slušné 8. místo. Hned za ním skončil rovněž se čtyřmi body  Lukáš Paukert, blýskl se ve druhém kole výhrou nad Annou Dolákovou, své naděje ale pohřbil v kole předposledním s o dvě hlavy menší Maruškou Vaškovou. Čtyři body měl i Martin Paukert, prohrál jen s Nešporem a s Vítkem Holáskem, pěkný turnaj, škoda, že pro letošní jaro zřejmě poslední (fotbal je šachu vážnou konkurencí). Na 3/7 skončil Jirka Píše, hrál těžký turnaj, měl proti sobě hned čtyři hráče 3.VT, z toho Marii Dolákovou dokonce porazil! Tři body rozhodně nemusí mrzet Katku Dudlovou, v závěru sice dvakrát prohrála, ale to bojovala s dívkami o 7-8 let staršími (Soldánová, Ryšavá)! Poslední z našich tentokrát skončil Honza Kleisl (2,5/7), menší zkušenosti v jeho první sezóně se projevily.

Ukázky budou – adekvátně k tématu – neveselé.

Jakub Půlpán (1937) – Vít Kapoun (1664)

Věřili byste vlastním očím? My skoro ne. Bílý se nevzdával, my jsme se kochali a Vítek vymýšlel: 1. … h2+?! Tady mi trochu zatrnulo, jestli se neobjeví nějaká šílená věž; zpatit bílého krále nebylo potřeba (1. … Vxf5). 2. Kh1 Kxf5??? Hrůza hrůz. 3. Vxf7+ Ke všemu neštěstí černý přijde nejen o věž, ale i o zbývající pěšce. 1:0

Lukáš Paukert (1100) – Beáta Soldánová (1100)

Zajímavá věžovka; šance bílého i černého pěšce jsou asi stejné. Černý tu může hrát 1. … Vxa7!, ale po 2. Vg1 bílý snadno remizuje. 1. … Vg8+?! 2. Kf5?! Pořád je to jasná remis, ale král se vydává na zhoubnou pouť. Šlo jak 2. Kxh4, tak 2. Kf3. 2. … Vg5+ 3. Kf6?! Vg6+ 4. Kf7?? Vg7+ 5. Kf8??

5. … Vxa7!! A nyní už nestačí 6. Vg1, král je mimo hru, po 6. … Va2 s dalším pochodem krále černý vyhraje. 0:1

Borcem na konec jmenuju chrudimského Jana Česenka. Zapisovat partii s deseti vteřinama na hodinách, byť při pětivteřinové bonifikaci, je nevšední výkon!

Reportáž publikovala Polička a Hlinsko.

[Show as slideshow]

Výsledky V sobotu do Svitav