Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Ibalginova indická slavila úspěch… aneb Třebová B – Ústí B 2,5:5,5

Poslední předvánoční kolo „kápédvojkyvýchod“ bylo ve znamení prestižního derby s českotřebovskou rezervou. Tedy soupeřem, který by nás v nejsilnější možné sestavě dokázal určitě minimálně potrápit, možná i o nějaký ten bod obrat. Majíce na paměti postupové ambice jsme výše psané okolnosti přizpůsobili sestavu: z nejsilnější osmičky chyběli pouze oba Marešovci (Petr st. přispěl cenným bodem áčku na Skobě, Petr ml. dlel toho času kdesi v Kolumbii 😀 ). Ze zálohy do první linie povolán tím pádem osvědčený Petr Jániš (po třech kolech s plným bodovým ziskem!) a další z nadějných juniorů Láďa Kubišta.

Do útulné klubovničky na tenisových kurtech jsme to na desátou stihli tak tak, z důvodu všelirůzných komplikací (reportér měl heksenšus a v krvi třídní sraz s minimem spánku, lídr Sergej pak stejný třídní sraz… beze spánku 😀 ). Pohled do hrací místnosti nás ovšem potěšil: domácí na nás vyrukovali s hodně oslabenou sestavu, když chyběli všichni potenciálně nebezpeční jedinci – Vondra, Zdenda Šimek, Pěkník, Pail. V utkání jsme tedy vcelku jasnými favority a zbývalo „jen“ slova potvrditi činy 🙂

Předsevzetí naplňuje nejlépe Jarda Volf, který vyhrává v dosti kuriózní miniaturce s mladým Lukášem Tomešem. Ten se musel vypořádat, jako již desítky Volfíkových soupeřů, s hodně okrajovou variantou sicilky. Opticky dobře vypadající tah 6.Je4 už zasluhuje otazník, strašlivý plundr 8.a3 otazníků čtyřicet. Přišlo efektní braní dámou na d4 a okamžitá rezignace – 1:0 vedeme a začátek víc než luxusní.

Je s podivem, že až druhou nejkratší partií 😀 je duel starých známých Pavla Kylara a Karla Petrželky. Pánové vykonali jakýchsi devět tahů v symetrické anglické a šli se podívat vedle do bufetu – 1,5:0,5 a držíme vedení.

A pak už se bojovalo docela srdnatě. Dobře to s námi vypadalo na jedničce a sedmičce, bídně na osmé, ostatní něco mezi nulou a bodem 🙂 Stejně jako proti Čermné jsem třetí dohrál , opět černými, opět benoni proti Cole systému, jen soupeři změnili. Karel Jasanský vyměnil bleskurychle dámy a postavil nefalšovaný prešovský beton. Má snaha prokousat se do pozice taktikou a vývinem selhala a nakonec jsem byl rád, že jsem si nevykoledoval nějakou blbou čtyřvěžovku se zdvojeným béčkem. Remíza byla kolem 25. tahu podepsána mlčky trojím zopakováním pozice. A já už doufám, že konečně dostanu někdy bílý a možnost trochu aktivně hrát… černými se do remízových systémů s d4 a c3 tluče blbě 🙁 2:1 pro Ústí.

Více klidu do ne úplně jasně rozehraného utkání poté přinesl Petr Jániš, kterému to letos sype, radost pohledět! Svoje kombinační šachy tentokrát vyměnil za sušící (černými přetahovaná francouzská) a Jířího Křemenáka s přehledem přehrál. Získal floka, poté dvě figury za věž, vzorově centralizoval krále a zavěsil  – 3:1 a velice pěkný výkon našeho mlaďáka, který se pyšní po čtyřech kolech stoprocentní bilancí!

To druhý z našich elévů Láďa Kubišta nebude na své poslední představení vzpomínat rád. Bílými si proti ještě mladšímu neelistovi Karlu Dupenopulosovi možná myslel, že to půjde samo. Chyba lávky! V zavřené španělské bílý v opticky lepší pozici přehlédl odchyt kvality (Jh5 a nebohá věž na g3 byla v p.deli :D), nechal si vyměnit dámy a černé věže na druhé řadě poté řádily – 3:2 a domácí snižují manko.

Naštěstí ve zbylých třech dohrávaných partiích to s námi vypadá dobře, ohroženi nejsme nikde. První smečuje na šestce kapitán Honza Smola, i když se k povinnému bodu s Jiřím Paludou docela protrápil. Po zahájení stál luxusně, prohodil si ale nevhodně tahy, z čehož rezultovala jakási mlha. Smolda mohl neopatrným výletem Sa6 dotyčného střelce asi ztratit, ale černý se šance nechopil a v koncovce již nestíhal. Závěrečný Honzův akord prý stál za to… 4:2 a minimálně bod je doma.

Body tři garantuje výhra Martina Poslušného, který na dvojce také splnil roli papírového favorita proti Karlu Pelclovi. Zahájení (nimcoindická s okamžitým a3) bylo spíše rozkoukávací, bílý ale přitlačil ve střední hře (postup f4!) a postupně černého umačkal. 5:2 a solidní Martinův výkon.

Poslední dohrává náš lídr Štěpán Blaško, který ráno pravda nepůsobil úplně svěžím dojmem 🙂 Proti Pavlu Borkovi ale zvolil černými svoji osvědčenou ibalginovu indickou (všeléčící prášek růžové barvy 🙂 a poté sehrál klasiku. V karokánku uklohnil pěšce, přečkal  soupeřův „něcojakonápor“ na krále a jal se uplatňovat výhodu. Únava ovšem asi vykonala svoje (detaily neznám, byli jsme už na Skobě), bílý se držel a Štěpán z pozice síly nabídl remízu, která nic nekazila – 5,5:2,5 a vymalováno.

Sečteno, podtrženo: Béčko podalo opět koncentrovaný výkon hodný průběžného lídra soutěže, mrzí snad jen výbuch na osmičce bílými, což by nás proti silnějším soupeřům (kteří ještě přijdou) mohlo dozajista mrzet.  Škoda i céčka, které mělo z Čermné přivést body, ale po nejtěsnější prohře přivezlo kulový. Těšit nás naopak může výhra áčka v duelu „o skoro všechno“ s nečekaně slátanou brněnskou Lokomotivou… 6,5:1,5 a šest vyhraných partií, to se jářku počítá!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *