Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Body pršely proudem

aneb Kdepak, otřepaných frází o trochu předčasné mikulášské nadílce se ode mě nedočkáte, jakkoliv by zápas vystihovaly

TJ Jiskra Ústí nad Orlicí A – ŠK Lokomotiva Brno A 6,5 : 1,5

Další ze dnů D, další z existenčních zápasů o udržení, nervy by měly být na pochodu a vyhecovaný zápas by měl od začátku cuchat psychiku všech účastníků … jenže po pravdě řečeno takových existenčních zápasů hrajeme do roka dobrý tucet a tak jsme se prostě sešli a hráli bez většího vzrušení. Ještě flegmatičtěji ovšem pojali zápas hosté, kteří se svou slátanou sestavou o body snad ani nestáli. Nastoupili na nás navlas stejně jako v prvním kole proti Třebíči A, zřejmě se řadíme k favoritům, proti nimž nemá cenu zbrojit ;-). My jsme dali volno Honzovi Švubovi a Jarda Volf tentokrát bojoval za Béčko (tedy bojoval … udělal pár tahů a sopeř se vzdal, jak si můžete číst v Pokynově reportáži).

Zajímavé je, že počtvrté za poslední rok hrajeme s Brnem a počtvrté doma. Zdá se, že jedno z měst šachu zaslíbených je nám zapovězeno, škoda. I když doma je doma, klíčů od budovy jsme se dočkali včas a při pohledu na naši ratingovou převahu se nám v hrací místnosti líbilo víc než obvykle.

První obchůzky šachovnic signalizovaly celkem vyrovnaný boj s tím, že někde to snad půjde. Pak vyhrál po soupeřově hrubce Petr Mareš. 1:0 Druhý bod připojil Honza Šimek, u kterého se to dalo z průběhu partie čekat a brzy po něm vyhrál Martin Šmajzr. 3:0 Beznadějnou koncovku vzdal už po kontrole Martin Petráž. 3:1 Jistotu bodu dodal týmu Michal Zeinert. 4:1 Dohrávaly se tři koncovky a vzhledem k tomu, že Lukáš Hurt měl figuru, bylo to bez rizika. Taky pak vyhrál a když jsem šťastně doplnil bod i já (Pavel Holásek), bylo to nádherných 6:1. Poslední koncovku tahal Martin Pečinka, s dvěma pěšci za chybějící kvalitu a s remízovým vyústěním. 6,5:1,5

1. Martin Šmajzr (2180) – Josef Hladík (2176)

Z první vlny vývinu proti Aljechince Martin nic nevytěžil, ale před dvacátým tahem využil toho, že černým figurkám v centru chyběla vhodná ústupová pole, získal figuru a partii zakončil honem na černého krále. 1:0

2. Stanislav Staněk (2024) – Jan Šimek (2206)

Jakási hra dámským pěšcem, něco jako Colleho systém s vývinem Sf4. Honza si to černýma postavil přesně jak chtěl, pěšcové řetězy na bílých polích mu daly prostor k pohodlnému manévrování, postupem d5-d4 rozboural dámské křídlo a v pozici s jezdcem a těžkými figurami zcela dominoval. 0:1

3. Pavel Holásek (2065) – Arnošt Zeman (2018)

Můj starý známý soupeř původem z Poličky sehrál zahájení otřesně (v sicilce Jf6-g8) a těšil jsem se, že vyhraju v miniaturce – náskok ve vývinu, soupeřův král v centru apod. Někdy kolem dvacátého tahu jsem ale ztratil nit a ani času už nebylo nazbyt, ze setrvačnosti jsem ještě odmítl půlku, ale výhoda byla pryč. Po kontrole jsem (za stavu 4:1) remízu smířeně nabídl, ale soupeř se mě rozhodl potrestat, obětoval pěšce … a ve věžovce prohrál. 1:0

4. Jaromír Veselý (1979) – Michal Zeinert (2148)

Michal vsadil na aktivitu na královském křídle, postupně tam jeho figury ovládly prostor. Bílý se bránil výměnami, ale jen za cenu koncovky bez dvou pěšců, kde ani nestejnopolní střelci remízu neznamenali, volné déčko prošlo. 0:1

5. Lukáš Hurt (2115) – Martin Hošek (1985)

Jakási zavřená sicilská přešla do otevřenější pozice s bílým pd5 a černým pd4. Aktivita bílého vedla k zisku pěšce na dámském křídle a po výměně dam se okolo třicátého tahu černý zamotal lehkýma figurkama, nenašel taktickou výmluvu a ztratil jezdce. Závěr už byla exhibice. 1:0

6. Jiří Musil (1976) – Martin Pečinka (2067)

Z dámské indické vznikla blokovaná pozice s bílou prostorovou převahou v centru a na dámském křídle, Martin sice pronikl na královském křídle střelci na g4 a h4, ale působili tam trochu zatoulaně. Bílý Martina přehrál, ale v obavě před útokem na vlastního krále si nesebral nabízenou figuru a výhodu promarnil. Martin pak dal za postouplého pd6 kvalitu, ale koncovka byla rovná. 0,5:0,5

7. Petr Mareš (2003) – Lukáš Sikora (1947)

Zavřená sicilka s f4 alias vylepšená bouda. Vypadalo to na tradiční opatrné manévry, kde se něco začne dít až před kontrolou, ale černý si v sedmnáctém tahu sebral otráveného pěšce, ztratil figuru a bylo hotovo. 1:0

8. Adam Dvořák (1920) – Martin Petráž (1992)

Před partií jsem se ptal Martina, jestli ví, koho má za soupeře. Adam Dvořák je totiž letošním mistrem Moravy v kategorii do 14 let. Martin prý byl v obraze. Zahájení sehráli oba hráči svérázně, slovanská se dá hrát i přesněji. Bohužel už ve dvanáctém tahu udělal náš hráč chybu, ztratil dva střelce za věž a po zbytek času už jen kalil vodu. 1:0

Celkově tedy můžeme vyvěsit fanfáry a troubit prapory, podzim se nám povedl, průběžné 5. místo a aktivní skóre se nám líbí. V adventu žadoníme nebesa o rosu, nám dnes dopřála nepříjemné chlístance studené vody, ale taky pořádný balík bodů. Můžeme klidně usnout na vavřínech, že, kapitáne? 😉 Nebo ještě hrajeme na postup?

 

6 thoughts on “Body pršely proudem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *