Gymnázium Ústí nad Orlicí – zbytek světa 17,5 : 2,5

18. 12. 2011 Pavel Holásek Mládež, 2

Krajské kolo přeboru družstev škol kat. SŠ, Polabiny, 15.12.2011

Jistě si mnozí pamatujete (protože se tím opakovaně chlubíme), že v předpředloňském školním roce vybojovalo naše družstvo ve složení Mareš, Kodytek, Jániš, Kubišta, Šmajzrová skvělé páté místo v republikovém kole kategorie 6.-9. tř. ZŠ. Očekávali jsme, že tahle parta to bude i nadále válcovat, ale hned rok poté skončila v kraji na třetím nepostupovém místě a tím se rozloučila s kategorií ZŠ.

V tomtéž ročníku jsme byli pořadateli krajského kola kategorie SŠ my a proslavili jsme se novinkou – živou reportáží z místa konání (můžete číst v diskusi na výše uvedeném odkazu). Totéž jsme zopakovali i vloni, kdy už tam hrála právě generace kolem Jana Mareše. I když jsme si tam však brousili zuby na nějaký ten úspěch, skončili jsme pátí (a to bohužel i poslední). Letos jsme sice nezaznamenali úspěch pořadatelský (kdepak abych se hrnul do nějaké organizační činnosti, chci spát), o to víc se nám však dařilo herně.

Do Polabin jsme odjeli ve složení Mareš, Jániš, Kubišta, Kapoun, Kodytek. (Katka Šmajzrová má smůlu, v jiných dobách bychom ji brali všema deseti, ale teď se nevejde ani na lavičku.) Jedním uchem jsme registrovali zprávy o tom, kdo už odešel z gymplu na vysokou; podle kuloárů měla být naší devízou velká šíře kádru – kdopak má ještě jako náhradníka hráče 1647! – a největší konkurenci měl představovat podobně  vyrovnaný tým Gymnázia Dašická Pardubice.

Do Rosignana se sjelo šest vesměs kvalitních a ještě kvalitnějších družstev, amatéry v sestavě aby člověk hledal lupou. Klidně by se tu dal sestavit tým do KPI :-). Hrálo se solidním tempem 20min s bonifikací 5s/tah, každý s každým, hodnocení olympijsky. Okoukli jsme soupisky ostatních, patřičně sami sebe znervóznili a šli na to.

1. kolo: Gymnázium Dašická Pardubice – Gymnázium Ústí nad Orlicí 1,5:2,5

1. Vojtěch Melichar (1778) – Jan Mareš (1980) 1/2
2. Petr Jániš (1817) – Petr Nešpůrek (1766) 1:0
3. Daniel Vančura (1674) – Ladislav Kubišta (1619) 0:1
4. Vít Kapoun (1621) – Oskar Hofman (1581) 0:1

Hned v prvním kole narážíme na největšího spolufavorita, hráče polabinského klubu dobře známe. Dvojice celkem vyrovnané, i když malé ratingové plus máme my. Dlouho nelze říct, kdo bude šťastnější. Jenda černými neutralizuje tlak soupeře, Petr ztrácí pěšce a trpí nedostatkem času, Láďa udržuje výměnnou francouzskou v rovnováze, snad Vítek – ten má pozici s oboustrannými rochádovými útoky a získává pěšce.

V náš prospěch se situace naklání po Petrově obratu – ve věžovce vede aktivita na dámském křídle k vyhrané pěšcovce! Jenda korektní remis – a Láďa vyhrává ve věžovce na čas! Pro Pardubice se schyluje k debaklu, Vítek operuje věžovou harmonikou po soupeřově sedmé řadě … jenže hrubě podceňuje zoufalý pochod soupeřova c pěšce do dámy a přivyhranou partii ztrácí, škoda, to by mohlo nakonec mrzet. To jsme však ještě nevěděli, že půjde o jedinou naši prohru v celém turnaji. Vítězíme tedy a všechno je na dobré cestě.

2. kolo: SPŠE Pardubice – Gymnázium Ústí nad Orlicí 0:4

1. Aleš Novotný (1712) – Jan Mareš (1980) 0:1
   
2. Petr Jániš (1817) – Jakub Jakoubek (1601) 1:0
   
3. Zbyněk Juroš (1415) – Ladislav Kubišta (1619) 0:1
4. Tomáš Kodytek (1647) – Filip Růžička (1000) 1:0

Tady pro změnu nastupují hráči Rapidu, vloni skončili před námi, podcenit je nelze. V prvním kole porazil Novotný Pepu Krátkého, Jenda už se třese :-), výhodu neznamená ani ratingový rozdíl na čtyřce, Růžička něco umí (v turnaji získal 3/5).

Jenda ztrácí kvalitu, zatímco Petr je vyhraný rychle, Láďa stojí stísněně a má horšího střelce, Tomáš by mohl využít výhodu jezdce proti špatnému střelci, ale pouští soupeře k aktivitě postupem f5-f4. Zase odhadem remízový zápas, jestli se něco ještě nepokazí.

Petrův soupeř už vzdává. Radost nám dělá Tomáš, jehož soupeř aktivitu přehnal a přetížená dáma musí pustit střelce. Vedeme 2:0, ale zbytek bude těžký, Jenda nejenže je bez kvality, ale soupeř hrozí věžemi po sedmé řadě a Láďa v koncovce ztrácí figuru. A … tady někde se všechno zlomilo, partie obracíme ve svůj prospěch a nasedáme na vítěznou vlnu! Jenda totiž obětuje věž a prochází pěšcem do dámy, Láďa získává figuru zpět a ve věžovce má dva pěšce navíc! To byl tedy zvrat! Diagramy hledejte pod článkem.

3. kolo: Gymnázium Ústí nad Orlicí – Gymnázium Vysoké Mýto 3:1

1. Jan Mareš (1980) – Marek Kosek (1949) 1/2
   
2. Kristýna Sabolová (1719) – Petr Jániš (1817) 1/2
   
3. Vít Kapoun (1621) – Matěj Sháněl (1000) 1:0
   
4. Ondřej Borovec (1000) – Tomáš Kodytek (1647) 0:1

Po adrenalinové koncovce odpočívá Láďa. Mýtu odešla Gábina Sabolová, ale staří známí vepředu znamenají jasnou hrozbu. Ani vzadu nejsou nějací nazdárkové, před dvěma lety prohrál se Shánělem Jenda Mareš, což nás stálo postup.

Jenda staví boudu, dostává se do pasivity a ubývá mu čas. Petr jde do ostré královskoindické pozice, dostává se pod tlak na královském křídle a ztrácí dva pěšce, i jemu chybí čas. Vítek naopak pěšce získává a centralizovaní jezdci vypadají hezky. Tomáš si v klidu sbírá dva nabídnuté pěšce. Vzadu snad 2:0 pro nás, ale vepředu to bude těžké.

Tomáš snadno vyhrává věžovku, Vítek mění dámy, získává druhého pěšce a přidává v koncovce druhý bod. Jenda má pěšce, ale brání se na posledních vteřinách nepříjemnému tlaku – všechno drží – sláva, remis! A v tu dobu už je ze špatného venku i Petr, protiútokem na f2 získává jednoho pěšce, při nestejných střelcích útočí na krále, druhý pěšec zpět, plochá koncovka, remis. Uf. To jsme tedy ustáli.

Vypadá to hodně nadějně, vedeme s 9,5 body, druhý Lanškroun má bodů 8. To by nás museli nějak výrazně porazit – a i kdyby porazili, v posledním kole čeká otloukánek turnaje Hlinsko. Tak jen to nezakřiknout …

4. kolo: Gymnázium Lanškroun – Gymnázium Ústí nad Orlicí 0:4

1. Josef Krátký (1919) – Jan Mareš (1980) 0:1
   
2. Petr Jániš (1817) –  Michal Marek (1710) 1:0
   
3.  Lukáš Nečas (1390) – Ladislav Kubišta (1619) 0:1
4. Vít Kapoun (1621) – Jakub Jačisko (1410) 1:0

Lanškroun paradoxně doplácí na kvalitu hráčů nižšího gymplu, kteří vyhráli kraj ve své kategorii a nemohli tak posílit svůj starší tým. S Pepou Havelkou a Štěpánem Kolomým by šlo stejně jako vloni o těžký oříšek.

Jenda staví pozici bez slabin, neutralizuje Pepovy šance a začíná hrát proti pěšci c2. Petr bojuje v komplikované pozici, v koncovce získává prostorovou převahu v centru. Láďa využívá visících pěšců k figurové hře. Vítek přechází z pozice s nádherným centrem do koncovky, kde by měl být jezdec lepší než soupeřův střelec. Tenhle zápas bychom mohli vyhrát.

První boduje Petr, v taktických zápletkách koncovky V+S x V+J získává figuru. Druhý se štěstím Vítek, vyhranou koncovku pokazil jak to jen šlo, načež se jeho soupeř zamyslel a spadl :-). Třetí Jenda, boj proti izolákovi na d4 vyústil v zisk pa3 a teprve pak i d pěšce (chrabře postoupil na d6 a zahynul) – a narozdíl od turnaje v Lanškrouně tentokrát Jenda koncovku s materiální převahou skutečně zvládl. V závěru si dovolil zmáčknout hodiny v poslední vteřině … načež (téměř zákonitě) spadl soupeř. Láďa se soupeřem už jen blicají a náš hráč s vypětím všech sil nachází v útoku ty správné tahy, hotovo. Pro Lanškroun až příliš kruté.

No – a mohli bychom jet domů, protože – ač to při vyrovnaných bojích dlouho nevypadalo – již kolo před koncem jsme jistými vítězi a nemůžeme být předstiženi! Do posledního kola proti Hlinsku tak nastupujeme uvolněně (Láďa vydýchává adrenalin ze závěru své partie), zatímco vedle bude zuřit přímý boj o postup mezi Mýtem a Lanškrounem a o naději bude bojovat i Dašická.

5. kolo: Gymnázium Ústí nad Orlicí – Gymnázium Hlinsko 4:0

1. Jan Mareš (1980) – Lukáš Hanus (1279) 1:0
   
2.  Přemysl Osička (1100) – Petr Jániš (1817) 0:1
   
3. Vít Kapoun (1621) – Tomáš Ptáček (1000)  1:0
   
4.  Jan Boháč (1000) – Tomáš Kodytek (1647) 0:1

Na závěr to je prostě exhibice. Hlinsko tu prohrálo všechny zápasy, tihle jeho hráči sice dřív soutěže hrávali, ale z krajské špičky jsou už několik let pryč.

Jenda ve vídeňské s 4. Dg4 g6 proniká jezdcem až na f6 a kazí soupeři rochádu. Petr je opět silný v taktice a získává figuru. Napodobuje ho Vítek pěšcovou vidličkou na e5.  Tomáš jde do opačných rošád a rozebírá soupeřovo dámské křídlo, zatímco se bílé figury poplašeně tísní na první řadě (pokus postavit pozici z Fischerových šachů?).

Vítek končí první, po zisku figury získal ještě kvalitu a nakonec úplně všechno. Petr soupeře rozebírá na královském křídle. Tomáš si užívá koncovku s kvalitou a třemi pěšci navíc. Symbolicky poslední končí Jenda, soupeř bez věže se mu nevzdává a umožňuje tak našemu družstvu vychutnat si triumf.

Vedle se zatím vzpírá osudu Lanškroun, vítězí vepředu 2:0, ale neudrží zadek a z postupu se tak (protože Dašická už nezazářila) raduje o prsa Vysoké Mýto.

Celkové hodnocení

Měli jsme obavy, nebylo to lehké, ale výsledek předčil očekávání. V tak těžké soutěži se blížit 90% zisku, to tu dlouho nebylo. Matně si vzpomínám na dávné doby, kdy jsme takhle válcovali ostatní s družstvem Štěpána Blaška a Honzy Pokorného; ale konkurence byla tenkrát výrazně slabší. Od neúspěchu k úspěchu je přitom jen krůček; vloni bylo tohle družstvo poslední se ziskem 4,5/16. Jenže jsme ten rok trénovali :-), soupeři o pár hráčů oslabili – a loňské sněhy jsou zapomenuty (jo, kdepak letos sníh). Vítězíme tedy rozdílem dvou tříd a postupujeme na republiku!

Jan Mareš (4/5) Jistota na první desce. Měl přitom třikrát černé a rapidy mu zas tak nesedí. Prokázal ale kvalitu a v ohrožených pozicích vynalézavost. Pepa Krátký, Marek Kosek, Vojta Melichar, Aleš Novotný, Lukáš Hanus – uděláte s nimi taky 80% bez prohry?

Petr Jániš (4,5/5) Hned třikrát byl tím prvním, kdo v zápase bodoval a přinášel tak družstvu potřebný klid. Tradiční taktické pozice, balancování na hraně a schopnost zvrátit pozici ve svůj prospěch.

Ladislav Kubišta (3/3) Ten dohrával naopak poslední nebo skoro poslední, dramatické koncovky zvládal k naší plné spokojenosti. To byly nervy!

Vít Kapoun (3/4) “Zaplaval” v prvním kole a (bez následků) i v předposledním, houževnaté boje se sbíráním pěšáčků do koncovek.

Tomáš Kodytek (3/3) Dobře zvládl přetlačovanou s Růžičkou a další dvě partie už neměl tak těžké. Jistota vzadu.

Ostatní družstva

Hlinsko bylo ze hry hned a SPŠE maličko zaostala za zbytkem. Mezi Mýtem, Lanškrounem a Dašickou to ovšem byl dramatický souboj do poslední chvíle. Postup na domácí půdě doslova prokaučovalo Gymnázium Dašická Pardubice: měli čtyři závodní hráče a jednoho amatéra, přičemž jejich pedagog (nešachista) rozhodl, aby se rovnoměrně střídali. Náhradník vzadu udělal 0/3 a bylo po postupu – možná o pouhý bodík. I Laškroun byl velmi blízko – možná ta jedna partie, kterou jim prohrál náhradník … Možná ten spadlý prapor proti našemu Kapounovi. Šťastným postupujícím je tak Mýto s nespornou kvalitou vepředu a přijatelnou podporou vzadu.

Domácí pořadatelé komorní turnaj v pohodě zvládli, usnadnila jim to poměrně vysoká šachová kultura hráčů.

Výsledky najdete jak na chesspce.cz, tak na webu Polabin.

Partiové ukázky

Shodou okolností pocházejí všechny ze zápasu se SPŠE Pardubice, Vítkova bude ze souboje s Lanškrounem.

Aleš Novotný (1712) – Jan Mareš (1980):

1. … axb3! 2. Vxa8?? Kdyby černá věž nebyla krytá, asi by se bílý na vteřinu zarazil. 2. … b2 0:1

—————————————————————————————————————————

Petr Jániš (1817) – Jakub Jakoubek (1601):

1. Sxf7+! Kf8?! (1. … Kxf7 2. Jg5+) 2. Sb3 Dd7 3. Sg5 (3. Sh6!) 3. … h6 4. Sxe7+?! (4. Je5+) 4. … Kxe7 5. De1 Vhe8? 6. Dh4+ g5

7. Jxg5! 1:0

——————————————————————————————————————————–

Zbyněk Juroš (1415) – Ladislav Kubišta (1619):

Figura je fuč, ale hrajem. 1. … a3 2. Jb4 Vb8 3. Vb1?? a2 a věžovku černý dokonce vyhrál! 0:1

————————————————————————————————————————

Tomáš Kodytek (1647) – Filip Růžička (1000):

Černý stojí lépe a pokračuje v tlaku na královském křídle. 1. … Vaf8 2. Kg2 To vypadá jako z nouze ctnost, ale obranný tah v sobě skrývá i léčku, kterou černý nevidí. 2. … h5?? Přirozený způsob rozvíjení útoku ztroskotá. 3. h3 A nejmocnější figura je v úzkých. 3. … Dd7? Další člověk, který dává radši figuru než kvalitu. (3. … Dxf3+!) 4. Jxg5 1:0

——————————————————————————————————————————

To byl tedy klikařský zápas s SPŠE a ještě koncovku Vítka Kapouna s kuriózními zvraty.

Vít Kapoun (1621) – Jakub Jačisko (1410):

Koncovka je hezky učebnicová na převahu střelce proti jezdci: 1. Jg1! Správný převod, i když se dalo lstivě počkat, jestli černý král nedojde ještrě víc dopředu, aby se už nestihl vrátit. 🙂 1. … a5?! 2. Jf3 Kd6 3. Je5 Ke7 4. Kc3 f6? To stojí okamžitě pěšce. 5. Jxg6+ Kf7 6. Jh4 e5 7. g6+ Kg7 8. f5 Teď má bílý pěšce blokované na bílých, ale nelze si představit, jak by se na ně střelec mohl dostat. S králem vázaným na g7 černý nemá šanci. 8. … Sc8?! 9. d4! Sd7? 10. dxe5 fxe5 11. Jf3

S černým je ámen. Nepomůže mu ani 11. … Kf6 12. Jxe5! a proti třem spojeným volňákům to může zahodit. 11. … c5 Zatím jen nedostačující náznak, nástup na dámském křídle přece nemůže vyjít. 12. Kd3?! Proč nebrat na e5? 12. … c4+ 13. Ke3 b4 14. Jd2? Proč jenom nebere? 14. … c3 15. bxc3 bxc3 16. Jb3 c2 17. Jc1?? (17. Kd2 Sc6 18. Jc5) 17. … Sc6 18. Kd3 Kf6 19. h4?! a4 20. a3 Kg7

Takže veškerá výhoda nikde, na desce je remíza, oba dva můžou tak leda přešlapovat na místě. Černému svítilo na hodinách 11s (s bonifikací 5s), Vítek měl asi pět minut a dlouze se zamyslel. 21. Kxc2?? To je teda optimismus … 21. … Sxe4+ 22. Jd3?? Nad tím zůstává rozum stát. V koncovce lehkých figur se dalo uvažovat o půlce vzhledem k  možnosti dát jezdce za pěšce královského křídla a remizovat proti falešnému  střelci, ale pěšcovka po 22. … Sxf5, 23. … Sxd3 a 24. … Kxg6 je jasná. Partie tu samozřejmě skončila … jenže výhrou bílého ;-). Černý překročil čas. 1:0

 

Memoriál Oldy Hájka – KP v blesku 23.12. do Svitav