Kdo včas nepůlil, dostal do zubů
2. liga D: TJ Slavia Hradec Králové B – Šachový klub Ústí nad Orlicí A 6:2
Po vánoční přestávce nás čekal hradecký soupeř. S nostalgií jsme matně vzpomínali, kdy že jsme naposledy z Ústí vyjížděli někam “na sever”. Rozhodně zpestření a zase jiné šachy, než se hrajou tady na Pardubicku.
Sestava nebyla úplně top, některé opory se omlouvaly, jako by zkouška na VŠ byla snad něco důležitého ;-). Ze základu nám chyběl Honza Šimek a Lukáš Hurt, po pauze se do družstva vrátil Honza Švub, letos vůbec poprvé Martin Poslušný a svou ligovou premiéru si odbyl David Kameník.
Domácí nám slibovali kotel a nebyly to jen plané řeči, nastoupili na nás dost kompletní, bez třetího Kačírka a sedmého Jezbery, ale zato s Hálou, který dosud nehrál. Davida Kameníka tak čekal na osmičce nejzkušenější domácí hráč Josef Nun. Kdypak si zahrajete s mezinárodním mistrem …
Trochu nezvyklá pro nás byla hrací místnost, měkký koberec dobře tlumí kroky, takže procházet se během partie je příjemný, místa dost … říkal jsem si, že v takové klubovně by se hned trénovalo jinak než v našem stísněným DDM. Různé reálie připomínající ještě socialistickou tělovýchovu ve mně zase vzbuzovaly vzpomínky na osmdesátá léta, kdy jsem začínal a kdy jsme jezdili do Hradce hrát Kadety.
Samotný zápas měl pouze dvě fáze: čtyři dvojice to cca po hodině zapůlily, rázem zbyla jen půlka šachovnic a hrál se vlastně jen zápas čtyřčlenných družstev, klidně mohlo jedno auto zůstat doma. Druhá půlka potom dostala nakládačku, všechno to skončilo ještě před kontrolou a mohlo se jet domů.
Připomnělo mi to zápas v mariáši: rozdá se, oflekuje se … a buď to složíte bez hry, nebo prohrajete kalhoty. Ale zahráli jsme si.
Chcete-li to podrobněji, tak po čtyřiceti minutách dosáhl cenné remízy David Kameník. 1/2:1/2 Čtvrt hodiny déle to trvalo Honzovi Švubovi. 1:1 Po dalších dvaceti minutách se skoro zároveň přidali Martin Poslušný a Martin Pečinka. 2:2 Říkal jsem si, jestli to domácím stojí za to, jen tak bez boje rozdávat ELO body a spoléhat na to, že zbylé partie se třeba nějak nezvrhnou … Každopádně eliminovali troje naše bílé figury.
K nabídkám remízy se časem přidal i Martin Šmajzr a Petr Mareš, ale byly to spíš pokusy v horších pozicích, které logicky zůstaly oslyšeny. Já s Zeinym jsme se zato navzájem podporovali v bojovné náladě, i když nám bylo podle zákona schválnosti jasné, že to povoráme právě my a budeme, jak řekl Michal, za hovada.
Pak jsem si trochu sedl na svou zamotávající se pozici … a když jsem zvedl hlavu, zjistil jsem, že všichni čtyři svorně máme asi dvě minuty na hodinách a pozici na vzdání. Nejdřív jsem to položil já (Pavel Holásek), takže to bylo 3:2, krátce nato téměř společně Martin Šmajzr a Petr Mareš a za stavu 5:2 už Michal Zeinert kouzlil jen pro publikum a beznadějně. 6:2 Můžeme se utěšovat leda tím, že jsme padli v otevřeném boji a s hlavou vztyčenou. I když mezi bojovností a naivitou možná není ostrá hranice.
Jiří Nun (2372) – Martin Šmajzr (2180)
Partie se ocitla mimo teorii asi tak ve druhém tahu, bílý dal proti aljechince 2. Sc4 a na 2. … Jxe4 3. Sxf7+ neměl Martin nervy. Dal 2. … e6 a ze zahájení stál hůř. Bílý získal prostorovou převahu (pe5, d4, c5 proti e6, d5, c6), udělal černému na královském křídle dvojpěšce g6, g5, pronikl střelcem na d6 a hrozil. Martin z toho vybruslil jen za cenu mizerné koncovky V+silný J x V+hrozný bělopolný střelec. 1:0
Pavel Holásek (2065) – Ondřej Kořínek (2335)
Hrát proti Paulsenovi 3. d3 už mě nějakou dobu nebaví, ale zkoušet svou nedokonalou znalost hlavních variant zrovna proti hráči 2300+ se mi nechtělo. Naskládal jsem podle běžného schématu figury na královské křídlo, včas se nezamyslel nad jemnostmi pořadí tahů … a když černý ovládl křídlo dámské, zjistil jsem, že na královském neprorazím. Černý to zahrál nejsušeji jak mohl, vyměnil dámy a koncovka je v té variantě pro bílého beznadějná. 0:1
Martin Vacek (2259) – Michal Zeinert (2148)
Moderátor konkurenčního webu to na Paulsena zkusil s 3. b3, rozmístění Sb2+Sd3 (s pěšcem na d2) může být jedovaté. Michal nastoupil pěšci všude, kde mohl (tuším b5, c5, d5, g5, h5), bílý držel figurky připravené vzadu, až nastane čas protiúderu, jediným postouplým kamenem byl osamělý pe5. Pak bílý nastoupil c2-c4, pak jsem to neviděl … a pak se stádo bílých figur prohánělo černou pozicí kolem zcela odhaleného černého krále. Šejdy po bílé diagonále, třetí řadě a h sloupci Michalovi nevycházely. 1:0
Martin Pečinka (2067) – Bohumil Hála (2252)
Další originální zahájení, tuším 1. e4 a6 2. d4 b5, předpokládám, že Martin rozbory ze Šáchmatnovo bjullétenu z 80. let nezná :-), ale reagoval logicky asi v intencích španělky a byl odměněn bezpracnou remízou. 1/2
Robert Döring (2184) – Petr Mareš (2003)
Po 1. e4 d6 nešel Petr do Pirce, ale do Philidora. Pokusil se vyčkat s rochádou a zahájit hned figurovou hru na královském křídle, bílý ale pole f4 pokryl a černé figury zatlačil zpátky. Pasivní pozice s králem uprostřed spolu s horším časem moc neslibovala, bílý se pak na černého krále na b7 prostřílel obětí jezdce a kvality. 1:0
Jan Švub (1980) – Radomír Novák (2136)
Holandská rozehrávaná hezky pevně, pomalu … a ukončená rychle, ještě než se něco událo. 1/2
Josef Jiruše (2042) – Martin Poslušný (1992)
Aspoň jedna půlka, kterou si náš hráč musel vybojovat. Hrálo se něco jako Maróczyho výstavba proti dračí sicilce, jen měl bílý pěšce na e3 (místo na e4). (Pamatuju si už z dětství, jak na mě Josef Jiruše opakovaně hrál nějaké neteoretické anglické pozice …) Martin dal tedy d6-d5 a měnil jednu figuru za druhou. Koncovku bílý chvíli zkoušel vyhrávat, ale výhodu nenašel, jsem zvědav, zda tam ono pověstné malé plus bylo nebo ne. 1/2
David Kameník (1838) – Josef Nun (2269)
S přehozením tahů hrál David “vyvrácení Carokannu”, trochu pochybně vyměnil bělopoláky … a zrovna, když jsem čekal, jak si jeho zkušený soupeř připraví protihru, byla podepsána remíza. Kdo by ji nebral? 1/2
Body jsme nečekali a taky jsme je nedostali. Kdo se setkal s pochopením soupeře, vylepšil si ELO, kdo chtěl bojovat, ten si zahrál. Rád bych se do Hradce za rok podíval znova.
Závěru by slušela anketa pro členy týmu. Na zápas se Zaječicemi
- se budu učit na zkoušku
- pojedu lyžovat
- se hodím marod
- se možná přijdu podívat
- se těším a připravuju už několik měsíců
Jak vidíte, menu je pestré, nudit se nebudeme.
Reportáž hostí už vyšla.
V novém roce to zatím trochu skřípe Dvojderby přineslo zajímavou pokoukanou
Šachový klub podporují:
