Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Z Poličky kulnička… na dříví (ale těsně 5:3)

V šestém kole kápédvojky nás čekal daleký výlet do Poličky, kde jsme měli s tamní rezervou potvrdit roli papírového favorita. Ale znáte to, šedivá teorie, zelený strom praxe 🙂
K důležitému předutkání o všechno jsme vyjížděli dost nepříjemně oslabeni: Jarda Volf a Petr Mareš museli vypomáhat áčku v existenčním boji se Zaječicemi, a tak byl náš předek poněkud děravý.
Pozitivem budiž, že jsme k přípravě, jak je naším dobrým zvykem, přistoupili zodpovědně: s Mártym Poslušným jsem se potkal již v pátek na plese v Říčkách :-), abych o den později na druhém bálu v Dolní Čermné zvesela poklábosil s Michalem Mertou ve smyslu: „Do p.dele, dyť sou ráno šachy.“ 😀 Náš lídr Sergej pro změnu tužil ruku na popradském turnaji ve fotbálku, kde ukořistil cenné druhé místo s exšachistou Máčou. Ostatní pochopitelně věnovali víkend studiu jemností teoretických variant, nácviku propočtu a dleli hodiny nad studiovými koncovkami 🙂

Ještě o jednu věc se, milý čtenáři, před výkopem podělím, a sice že cesta byla vtipná. Z Oustí jsme preventivně vyjeli už o půl deváté, abychom do Poličky dorazili již ve čtvrt na deset a tři čtvrtě hodiny se kopali do zádě 🙂 Po obhlídce historického města zakotvila jedna polovina týmu (nazývejme ji pro zjednodušení skupinou A) v Casinu Queen, a ta druhá mladší půlka (nazývejme ji opět pro zjednodušení skupinou B), která se mafiánského podniku bála, vzala zavděk útulnou pivnicí nedaleko vlakového nádraží.

V deset dopo nás už v útulné sokolovně čekají návleky (tentokrát nikoliv za obligátní tři káčé, pročež se moje vlastní, zaplacené minule, stávají zbytečnými!) a domácí, taktéž malinko prořídlá sestava, neboť na poslední šachovnici se nachází papírově slabší junior. A právě Jakub Simon dostává první na budku, neboť naráží na rozjetého Láďu Kubištu. Náš koumák, který před nedávnem v oddíláku sehrál nesmrtelnou partii a vygumoval Holyho, zahrál lehkou rukou španělku, získal pěšce, kvalitu, eště něco a bylo 1:0 z našeho pohledu.

Dvoubodový náskok pro Oustí zařizuje šílený reportér (tedy já), když se mi daří v osmnáctitahové miniaturce rozebrat pozici Ondřeje Schaffera. Hrál se podivný karokánek se Sf5, v němž soupeř nejprve místo osvědčeného h6 potáhl o dvě, za čas přidal nevzhledné g6 a vývin nikde. Typické nátlakové Je5 zahájilo krátkou ofenzivu, černý si naivně sebral na g5 a přehlédl čtyřtažec. Začínám přemýšlet o návratu do pivnice…

Na ještě nadějnějších 3:0 zvyšuje řezník Petr Jániš, který drží stoprocentní bilanci i po partii s Martinem Buchtou. Ale přátelé, tohle bych vám přál vidět! (partii připravím a okomentuji). V anglické Petr černými zahájil aktivně (e5, f5) a obětoval pěšce za výrazný náskok ve vývinu. Bílý se rozhodl pro neskutečnou, ale krásnou kavárnu a napochodoval na černého monarchu tahy pěšci f,g,h při takřka nulovém vývinu! Poté nevimjak usadil hřebce na e7, vrazil na h5 kvalitu (po ústupu Petrova oře) a pohrozil. Mělo to háček: bílému viselo těch pár zbylých figur, jež měl vzadu, náš bodově nejlepší schoval krále za postouplé háčko, sebral v klidu Jg1 a domácí sympaťák zastavil hodiny. Analýzy ukázaly celou řadu vtipných momentů, Rybka při pohledu na digišachovnici oněměla… ale až do osudového g6? v závěru ukazovala +- rovinu!

Kdo si naopak vynikající bilanci v Poličce pokazil, byl kapitán Honza Smola. S dalším z početné juniorské eskadry Kamilem Petráskem rozehrál obligátní skandinávskou, čekal jsem obvyklé oustecké nudašachy zakončené bodem v nicmockoncovce. Jenže ouha: domácí mladík zafixoval černému slabinu na c6 kobylou o pole před a aktivně naskládal figury. Co Smolda přehlédl, netuším, viděl jsem až výsledek na zápisu, kterýžto opatroval domácí nestor pan Houška. Poličské béčko poprvé skóruje a snižuje ze svého pohledu na 1:3.

A zatímco ve vedlejší místnosti analyzujeme a klábosíme mimo jiné s Broňou Houškou, dějí se vedle jakési prapodivné věci, hodné KPIIV. Výsledek tipujeme něco mezi 6:2 pro nás a 4,5:3:5 ve prospěch domácích 😀
Akcie domácích stoupají v partii na trojce, kde náš Pavel Vata Kylar neustál soustavný tlak Adama Sodíka Sodomky. Ten už v zahájení překvapil v přetahovaném karokánku veleostrým postupem e6!?, s nímž se sice Pavel jakž takž vypořádal, ale stálo to hodně času, který na konci chyběl.

Vedeme tedy už jen 3:2 a rozhodnutého není nic. Dohrávají se tři partie a že bychom někde stáli výrazně lépe, to teda jako ne. Sergej  na jedničce usiluje o výhru ve složité koncovce dvou věží a dvou floků navíc proti věži a dvěma střelcům, na dvojce Márty Poslušný brání zdechlou pozici, ale po nepřesnostech soupeře ožívá, a konečně na šestce Péťa Mareš svou pozici spíše vyhoršuje a o remízu se bojíme. Pročež s Pavlem Kylarem v zájmu zachování nervů nabíráme kurz směr pivnice, neboť tamní jedenáctka, utopenec za pětadvacet a servírka též cca pětadvacet vykazují kvality nesporné 🙂 U stolu odhadujeme výsledek něco mezi 4,5 pro nás, v horším vydání obráceně a nejreálněji se nám jeví dělba bodů za plichtu 4:4.

O to větší překvapení nám chystá návrat do sokolovny, kde kluci ukazují podepsaný zápis s výsledkem 5:3 v náš prospěch! Načal to neomylně Štěpán Sergej Blaško, který učinil přítrž stoprocentní bilanci Davida Siona. Hrála se jedna z hlavních variant +2700 ve slovanské (Sergej: „Sem to převedl do karokanu… počkat, tohle je jako teorie?! :-), z níž po zahájení vylezl trochu lépe (průlom e5!) spíše náš válec. Poté došlo k jakési kombinační přestřelce, jejímž výsledkem byla výše psaná koncovka, kde oustecká technika nezradila. Sergej se pyšní skvělou bilancí 4,5/5 a první z Lanškrouňáků se má z kraje února nač těšit!
Poté spasil prohranou pozici Martin Poslušný. Ze zahájení (DG s Da5) vylezl bílými, mám ten pocit, výrazně líp, ale cosi přehlédl a bránil velice nevzhlednou pozici 2V+J V+2S+J. Domácí Marek Stodola musel někde projít kolem jasné výhry, postupně ztratil nit a věžovku 2:1 si už Márty ohlídal. Cenná remíza.
No a konečně poslední, též s remízovým výsledkem, dobojoval Péťa Mareš s kapitánem a pořadatelem nespočtu turnajů Davidem Schafferem. Po zahájení se mi líbila pozice druhého jmenovaného (přeci jen v nimcoindické nebude odpověď Sd2+a3 asi ten pravý recept na zisk výhody), pozice se ale +- stále převalovala kolem remízy. V koncovce si to náš hráč dost zavařil, David ale, maje na mysli zisk celého bodu, hrál trochu násilně… a Petr ho na konci smírem spíše omilostnil.

Hurá, jedeme domů vítězně a na Skobě slavíme triumf áčka i nevídanou nálož 7:1, kterou céčko uštědřilo Letohradu!

PS: Přes ne úplně stoprocentní výkon jsme prokázali bojovného ducha a sympaticky bojující domácí obrali o body. Na čele držíme bez porážk díky skóre, nicméně je zřejmé, že boj o všechno nás čeká za dva týdny proti též neporaženému Lanškrounu. Tedy celku s nesmírně silnou soupiskou, navíc poskládanou, jak je ostatně v případě Lanškrouna zvykem takřka ve všech soutěžích 🙂 takticky tak, aby druhá polovina převyšovala první. Fotbalisti však praví: „Je to kulatý a začíná se 0:0,“ a my též díme: „Je to kostkovaný a začíná se taky 0:0.“
O vysněný postup se s chutí popereme!

5 thoughts on “Z Poličky kulnička… na dříví (ale těsně 5:3)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *