Zhodnocení sezóny „Áčka“ v 2. lize

11. 5. 2012 Martin Šmajzr Áčko, 7

Tak se také pokusím o zhodnocení druhé sezóny Áčka v 2. lize. I když jsme do sezóny vstupovali jako jeden z hlavních aspirantů sestupu, tak nakonec jsme se zachránili bez problémů a moc nechybělo a mohli jsme skončit na fantastickém 4. místě, ale i výsledné 6. místo je, myslím, nad očekávání. Los byl oproti loňské sezóně výrazně příznivější, do Třebíče jsme jeli jen jednou a do Brna jsme se za dvě sezóny ještě nepodívali :-). K tomu nám vyšel téměř dokonale los vzhledem k Béčku, že se nám nepřekrývaly klíčové zápasy a v případě potřeby jsem mohl s klidným svědomím pouštět do Béčka lidi, resp. když mě někdo vypadl, tak jsem si mohl sáhnout do Céčka. Spolupráce s oběma kapitány (Honzou Smolou i Davidem Kameníkem) byla naprosto bezproblémová a doufám, že bude pokračovat i v příští sezóně ;-). Jediným negativem bylo to, že jsem hráčům z Béčka nemohl dát v Áčku tolik prostoru, kolik by si zasloužili (především Martinovi Poslušnému a Jardovi Volfovi), za což se jim omlouvám, tentokrát byly ale zájmy Béčka přednější. Hlavně ale musím poděkovat všem za výbornou docházku, která byla klíčem k záchraně.

A jak celá sezóna vlastně probíhala? Přidávám letmý pohled na jednotlivé zápasy, na proklik jsou podrobné reportáže Pavla Holáska z jednotlivých kol.

1. kolo: AKIS Pardubice – Ústí A   4,5 : 3,5

Na úvod papírově výrazně silnější soupeř, výsledek nakonec ještě docela přijatelný, objektivně vzato jsme ale na zápasové body asi neměli.

2. kolo: Ústí A – Duras Brno B   4,5 : 3,5

Soupeř přijel v silné sestavě, my jsme ale i trochu se štěstím potvrdili, že proti brněnským týmům se nám daří a urvali jsme velmi důležité úvodní vítězství v soutěži.

3. kolo: Chrudim – Ústí A   6 : 2

V utkání s jedním z favoritů soutěže jsme tahali jednoznačně za kratší konec, zas nás to ale až tolik nemrzelo, tady jsme body opravdu neočekávali.

4. kolo: Ústí A – Lokomotiva Brno    6,5 : 1,5

Soupeř nás velmi příjemně překvapil svojí sestavou, která si po zásluze odvezla z Ústí největší výprask. Tady bych osobně viděl hlavní důvod sestupu Lokomotivy (takto slátaní jezdili v podstatě na všechny venkovní zápasy) – ne ve spiknutí východočeských družstev ;-).

5. kolo: Slavia Hradec Králové B – Ústí A    6 : 2

Dalo by se napsat totéž co o zápase s Chrudimí, s výjimkou několika poměrně rychlých remíz jsme byli na ostatních šachovnicích přehráni kvalitními soupeři.

6. kolo: Ústí A – Zaječice   6 : 2

„Povinné“ vítězství nad jediným papírově slabším soupeřem, výsledek ještě lepší než předvedená hra.

7. kolo: Vysoké Mýto – Ústí A   4 : 4

Před utkáním bychom brali tento výsledek všemi deseti, jeli jsme do Mýta v hodně kombinované sestavě ovlivněné klíčovým zápasem Béčka s Lanškrounem. Po utkání jsme ale byli trochu zklamaní, já a Jirka Vencl jsme mohli dosáhnout víc, na druhou stranu Martin Pečinka zachránil remízu s notným přispěním soupeře.

8. kolo: Ústí A – Rychnov nad Kněžnou   4,5 : 3,5

Naštěstí se potvrdil předzápasový průzkum polských webů – největší opory Rychnova hrály klíčová utkání v polských soutěží, takže z Rychnova přijela hratelná sestava. Zasloužené, ale rozhodně ne jednoduché vítězství.

9. kolo: Třebíč A – Ústí A   6 : 2

Formální výlet do postupující Třebíče, dlouho jsem uvažoval i o tom jet jedním autem, pokuty za nenastoupení by nás vyšly levněji než cesťák za druhé auto. Nakonec se ale 8 lidí dohromady dalo, tak jsme si jeli zahrát :-).

10. kolo: Ústí A – Třebíč B   4 : 4

Poslední šance zachránit se pro naše soupeře, kteří postavili i slovenské legionáře. Nakonec jim to ale nestačilo, přední šachovnice jsme udrželi a na zadních jsme byli lepší. Nebýt hrubky Petra Mareše v časové tísni, tak jsme mohli i vyhrát. Zas nás to ale tolik mrzet nemuselo, i tímto výsledkem jsme se definitivně zachránili a poslali Třebíč B do krajského přeboru.

11. kolo: Polabiny C – Ústí A    4 : 4

Klidné zakončení sezóny, na které jsem byl ale vůbec rád, že jsem dal dohromady 8 lidí. Naštěstí soupeř, který byl papírově silnější na většině šachovnic, volil vrabce v hrsti a my jsme neměli důvod postupně nabízené remízy odmítat. Alespoň jsme mohli Béčku a Céčku oplatit jejich návštěvy na Skobě a jednou jsme se také přijeli podívat my na ně :-).

A s jednotlivými hráči se to mělo asi následovně:

1. šachovnice: Martin Šmajzr (ELO 2180) – 5,5 / 11, průměr soupeřů 2277 – sice samochvála smrdí, ale musím se trochu pochválit :-). Zvlášť začátek (3,5/4) mě vyšel nad očekávání a i s celkovým výkonem jsem spokojený, i když třeba ztráta partie s Marianem Sabolem mě trochu mrzí. Při partiích jsem si většinou moc neodpočnul, závěrečnou půlminutu jsem využíval víc, než bych si představoval. Díky této sezóně jsem se konečně dostal přes 2200, doufám, že se tam nějaký čas udržím.

2. šachovnice: Honza Šimek (ELO 2206) – 3,5 / 7, průměr soupeřů 2199 – sám čekal asi trochu víc, já jsem ale spokojen. Nejdůležitější bod přidal ve 2. kole s Durasem, v řadě partií měl na šachovnici víc, než bylo zapsáno na konci. Hlavním důvodem nevyužitých šancí osobně vidím nepříliš dobré hospodaření s časem. Každopádně potenciál tam je, doufám, že ho nepředvede v příští sezóně proti nám ;-).

3. šachovnice: Pavel Holásek (ELO 2065) – 3,5 / 11, průměr soupeřů 2185 – uvolil se hrát těžkou 3. šachovnici, když se tam nikomu z mlaďáků nechtělo. Hraje velmi zajímavé partie, silní soupeři ale chyby nepromíjejí. Rád bych měl takové znalosti zahájení jako má on, bohužel ho ale pak srážejí občasné chyby v propočtu. Každopádně klíčový člen týmu se 100% docházkou, bez kterého by to nešlo. A nesmím zapomenout ani na jeho reportáže, ať už bezprostřední po zápase nebo následné analýzy zajímavých momentů partií, za které mu jménem všech čtenářů děkuji :-).

4. šachovnice: Michal Zeinert (ELO 2148) – 4,5 / 9, průměr soupeřů 2127 – ke spokojenosti mu pár půlek chybělo, ale celkově spolehlivý výkon. Hlavně jsme ale velice rádi, že se opět k šachům vrátil a v dalších sezónách to bude určitě jen lepší a lepší.

5. šachovnice: Lukáš Hurt (ELO 2115) – 2,5 / 8, průměr soupeřů 2128 – hraje krásné romantické šachy, občas by to ale chtělo té romantiky trochu méně ;-). S letošním výkonem asi moc spokojený není, opět ale nedílná součást týmu.

6. šachovnice: Martin Pečinka (ELO 2067) – 6 / 11, průměr soupeřů 2124 – 100% docházka, nadpoloviční úspěšnost s vesměs silnějšími soupeři, co víc si může kapitán přát :-). Rezervy sice má každý, myslím ale, že Martin může být s touto sezónou spokojený.

7. šachovnice: Petr Mareš (ELO 2003) – 2,5 / 6, průměr soupeřů 2013 – nebýt prohry s Třebíčí, tak velmi dobrý výsledek, účast maximální, ve zbylých zápasech pomáhal vybojovat postup Béčku.

8. šachovnice: Honza Švub (ELO 1980) – 5 / 9, průměr soupeřů 2052 – podzim mu nevyšel, po Novém roce ale největší opora týmu, pokud bude mít zas na šachy víc času, tak určitě dá ještě o sobě vědět.

Jarda Volf (ELO 2149) – 3,5 / 4, průměr soupeřů 1736 – škoda, že nemohl nastoupit víckrát, jednoznačně do Áčka patří, byť stále mluví o šachovém důchodu :-).

Martin Petráž (ELO 1992) – 4 / 7, průměr soupeřů 2017 – v podstatě člen základu, který nastupoval pravidelně, platný člen týmu, který se už určitě těší na vyšší šachovnici v příští sezóně ve Třebové.

Martin Poslušný (ELO 1992) – 0,5 / 1, průměr soupeřů 2042
David Kameník (ELO 1838) – 1 / 2, průměr soupeřů 2145
Jirka Vencl (ELO 1773) – 0,5 / 1, průměr soupeřů 2065
Bohouš Glembek (ELO 1741) – 0,5 / 1, průměr soupeřů 2113

Všichni zaslouží jednoznačnou pochvalu za to, že nastoupili vždy, když Áčko mělo málo lidí, takže jsme díky nim nemuseli platit pokuty a také ani jednou neprohráli, byť měli vesměs výrazně silnější soupeře!

A co příští sezóna? Ta bude hodně těžká vzhledem k postupu České Třebové do 2. ligy, čímž nám 3 stabilní hráči odejdou (Šimek, Hurt, Petráž). Posílí nás Vašek Pekař z Litomyšle, do základu se vrátí Jarda Volf. Kdyby se ale ještě nějaký hráč 2100+ alespoň na pár klíčových zápasů našel, tak bychom se určitě nezlobili, záchrana bude opět naším jednoznačným cílem.

Krajský „rapidpřebor“ družstev v režii Vysokomýtských Výročka