A je to zasejc tady! (román č. 1)

28. 10. 2012 Honza Pokorný Béčko, Déčko, Éčko, 7

Ty, milý čtenáři, jenž netrpělivě očekáváš další šachové eposy rozsahu takřka velkolepého, budeš opět vyslyšen. Letos se zuřivý reportér rozhodl nakouknout do končin naposledy v juniorském věku zažitých a za léta hraní ve vyšších soutěžích pozapomenutých – čiliže do krajské soutěže. Zápolení pětičlenných družstev po starém způsobu (tedy bez příhozu a mnohdy znalostí pravidel 🙂 má své nezpochybnitelné kouzlo – víc než o sáhodlouhé teoretické varianty, propočet studiových koncovek a nervy za stavu 3,5:3,5 při poslední nedohrané partii jde o šachy obyčejné, vesnické, radostné.

A právě na ty jsem dostal po letech krajských přeborů a něco zážitků druholigových chuť… než se na ty trapný figurky s definitivou vys…, případně mi to má nastávající zakáže 😀 Tolik tradiční ouvertura…

Soupiska na úvodní duel s druhým družstvem Lanškrouna se dávala, nikoliv vinou kapitána Jirky Fangla, do kupy nečekaně lopotně. Anžto někteří vyvolení odmítli (John, Taslar) a zuřivému reportérovi dokonce hrozilo, že bude muset nastoupit za ementálně poskládané béčko proti Heřmanovu Městci. Ještě to tak! Po námluvách jak na královském dvoře, jež z úcty ke kapitánu naší rezervy blíže specifikovat nebudu, měla nakonec obě družstva lidí dost, pročež jsme mohli v deset dopoledne začít plejt. A to ještě ve společnosti mladičkého éčka, kteréžto nám prvním kole předehrálo sympatické Mistrovice, kam za dva týdny, možná na sáních či běžkách, zamíříme 🙂

V přibližné časové posloupnosti událo se zhruba toto:

Ústí D (začnu od svých) – Lanškroun B 2 : 3

V této šachové zahradě nesmím přespříliš přísně odlišovat kvítí a plevel, respektive dobré a špatné tahy. Jak by pravil klasik, neprohrává první chyba, nýbrž poslední 🙂 Tohoto pravidla se vyvarovali náš kapitán Jirka Fangl  a hostující Luboš Boháč. Pravda, od bílých figur a ratingové převahy čekal trochu víc, ale pánové jsou prý oba Řetováci… což je více než výmluvné 🙂 0,5 : 0,5.

Což o to, tahle plichta by se ještě snesla, ta následující již méně. Bohužel debutující Pavel Doleček nedostal potřebnou instruktáž od zkušenějších, hlavně kapitána, a v jasně vyhrané pozici (dva pěšci víc s útokem na černého králíka) nabídl remízu – nadšený soupeř mu ruku málem urval. 1 : 1 a nedýchá se nám právě nejlépe.

Přituhuje ve chvíli, kdy se naplňuje výše zmíněné chybové pravidlo a jasně vyhranou pozici posílá na smetiště dějin Lubomír Minařík. Ze zahájení (Philidor) vyšel černými luxusně, Standa Palla jen počítal slabiny a na krále mu foukalo jak do paneláku před zateplením. Po hezké taktice (efektní braní na f3) se mohl náš hráč jen zeptat: „Odkud to chceš,“ což také udělal 😀 Přehlédl triviální šach na c4, rázem byl bez figury, za chvilku bez věže a dalších víc jak dvacet tahů si s ohledem na sílu soupeře mohl ušetřit: tečeme poprvé 1 : 2.

Za dané situace musím na jedničce odmítnout Šebovi remízu (hrál se hodně svérázně pojatý drak, kde černý rozdával tempa jak Kalousek odměny svým úředníkům 🙂 , ale kupodivu žil) a dřít asi vyhranou čtyřvěžovku s jezdci. Její rozuzlení bylo pro černého prachbídné, ale halt pravidla jsou pravidla: po braní na f6 chtěl soupeř konzumující věž dobrat králem, jenže turm byla krytá koněm. Tah tím pádem nemožný, jiný tah králem z pohledu hostujícího hráče bohužel možný 🙁 PS: Jinak celkově mám z partie dobrý pocit, hrál jsem konečně, snad poprvé od žáčků, lehkou rukou, útočně, kéž by to tak vypadalo i za dva týdny v Mistrovicích. Vyrovnáno na 2:2.

O osudu zajímavého zápasu se rozhoduje na čtyřce, kde Jarda Driemer statečně brání horší koncovku s Josefem Křivohlávkem. Na prales se hrálo až nečekaně teoretické zahájení (královská indická v klasickém vydání s přetahem d5), v němž si lanškrounský zástupce udržoval celou dobu iniciativu. Zda šla koncovka, kde měl bílý velmoc v podobě krytého volného d floka ubránit, netuším. Spíš myslím, že ne… 1 : 0 a celkově 3  : 2 pro hosty.

V bojovném utkání tedy prohráváme nejtěsnějším rozdílem a nadávat můžeme především sami sobě, protože jsme zápas zejména po taktické stránce hrubě nezvládli. Gratulace soupeři!

Ústí E – Mistrovice 2,5 : 2,5

1. Dudla – Kristl ½ první odehraná partie, v níž náš hráč asi měl z italsko-vídeňské maličké plus, ale hostující jednička si pozici vcelku bez potíží ohlídala. Za dva týdny nesmím do Mistrovic jet s nosem nahoru!

2. Vohník – Šmajzrová ½ S papírově výrazně silnějším soupeřem Žamberákem, navíc černými, hrála loni neporažená Káťa opravdu solidně. V anglické zvolila zdravý vývin, soupeř laboroval se slabinou e3. Nabídl remízu a později svého rozhodnutí možná litoval… nicméně naše šachová amazonka, rozhodčí a vedoucí nevím kolika soutěží si minimálně půlbod zasloužila. Hezký výkon!

3. Holásek Vít – Sysr 0:1 tým Mistrovic, složený tak trochu z hráčů Letohradu a Žamberka :-), měl ratingovou převahu na třetím prkně. Z partie (zavřená Francie s d3) jsem pochytil pouze jaxitaxi obvyklou figuru míň a zbytek byla už pouze formalita.

4. Janota – Holásek Vojtěch 0:1 Tady se opět zdržím nějakého rozboru, černý sehrál zahájení (snad anglická?) solidně, měl centrum a hru. Pak jsem asi 50 tahů neviděl 🙂 , následné vyhranou koncovku, k níž náš hráč přistoupil tak, že ztratil věž 🙂 a bojoval za ztracenou věc. Naštěstí hostující hráč zřejmě nepochopil skutečnost, že staré hodiny půlminutu nepřidávají 🙂

A v pomalu nejdelší partii dne prohrál na čas, což zajistilo našemu éčku cennou dělbu bodů po výsledku 2,5 : 2,5.

5. Píše – Špinler ½ hrál se, na poměry pralesa, nečekaně teoretický karokan, kde hostující favorit vsadil na zkušenosti a našeho mladíka sušil. Nicméně ve chvíli, kdy byl bílý citrón vyždímán skoro na maximum, šachista Mistrovic nabídl remízu (halt jsou věci, které nepochopím). Ještě aby ji další z našich debutantů nepřijal!

Ústí B (nejlepší nakonec) – Heřmanův Městec 4,5 : 3,5

1. Zeinert – Petuchov 1:0 bitva jako hrom, Michal se musel v anglické vyrovnat s brutálním a těžko říct, zda korektním gambitem c4 e5 Jc3 Jf6 Jf3 e4 Jg5 b5!? a oba hráči velmi záhy tvořili. Zeiny se dostal do nepříjemné kisny, ale paradoxně v ní tvořil jednu hrozbu za druhou, pročež z černé pozice zbyly v závěru partie vpravdě pompejské trosky. Ač může rybička protestovat, bílý útok byl velmi přesvědčivý. Bravo před výkonem našeho lídra ve čtvrté skončené partii!

2. Müller – Volf  0:1 nějaká dra dámským pěšcem se Sg5, kde černý přistoupil na typický skok Je5, otravnou kobylu vyměnil, rochnul si nadlouho a neměl si asi nač stěžovat. Další průběh partie neznám, Jarda měl snad nějakého floka navíc, ve věžovce jej za aktivitu obětoval. Prý to byla remíza, ale říkejte to Volfimu 🙂 Heroický výkon našeho mazáka, navíc černými figurami, smekám! (Jarda dohrál šestý v pořadí)

3. Poslušný  – Pačovský ½ první remíza, nadřít se musel spíš bílý, který zahájení pojal dosti nestandardně a pak hasil vzniklé problémy.

4. Starý Lukáš – Smola ½ černými bych to za Boha hrát nechtěl, ale Smolda se v pozici bez dam, s nepříjemným izolákem na d5 (oblehnutým kobylou na d4 a střelcem z f3), cítil dobře a půlbod vcelku bez problémů vydoloval – ostatně hráč Heřmanova Městce nakonec smír nabídl sám. Třetí skončená partie.

5. Kylar – Starý Vladimír ½  druhá remíza, bílý se cítil celou partii v pohodě (hrála se klasická nimcovička s e3 a Sd3), prý několikrát remízu odmítal, nakonec ji přijal a předvedl solidní výkon.

6. Honek – Mareš P. ½ jakási dvoubouda, ze které jsem mnoho nepochytil. Petr asi nikde nestál hůř, soupeř ale prokázal tradiční pevné pojetí a v koncovce stejných střelců byla černá výhoda leda optická. Tedy půlka po korektním průběhu, v pořadí pátá skončená partie.

7. Jániš – Hon ½ cosi mezi pirckou a zavřenou sicilkou, kde se mi bílá pozice líbila nejprve více, v dlouhé věžovce čím dál méně. Nakonec Petr musel zachraňovat sice betonově remízovou, nicméně pořád opticky horší věžovku. Hostující hráč to hrál až za hrob, což se v těchto soutěžích tak nějak nedělá. Jestli to chtěl vyhrát silou vůle anebo našeho juniora nějak vystrašit, netuším. V hospodě se ještě teď tlemíme po 101. a posledním tahu 🙂

8. Přibyl – Kameník 1:0 druhá nejdelší partie toho dne, v níž se náš hráč musel vyrovnávat s málokdy vídaným Birdem. Laboroval s dvojpěšcem, v koncovce se jej ovšem zbavil, a tak jsme v remízu docela doufali. Proč došlo k výměně věží a zejména posledních lehkých figur (bílého střelce za černého oře), nevím. Pěšcová koncovka byla, k našemu zármutku, již ztracená. Hostující hráč si za bojovnost bod asi zasloužil.

Béčko ovšem v domácí premiéře, po návratu do vyšší soutěže, nezklamalo, a tři body po nejtěsnějším výsledku vybojovalo. Gratulace!

[Show as slideshow]

1 2 ►

Den osmý – zúčtování Střípky z léta I