Novým kouskům nenaučíš

19. 11. 2012 Láďa Kubišta Céčko, 6

Vítám čtenáře, kteří sledují nejen dění v republice, ale i v krajích. Pravda, to, že čeští reprezentanti vyhráli Salátovou mísu, je pro některé možná důležitější než zápas Ústí nad Orlicí „C“ a SK+Sokol Žamberk B, ale pokusím se ho vylíčit co nejlépe pro těch pár, co zbyli. Ještě poznámka na okraj: utkání se odehrálo 18. listopadu, čili den po výročí Sametové revoluce. Proč to zmiňuji? Většina členů z našeho družstva si právě připomínala tento den skrze divadlo (odkaz zde). Možná zavládla trocha nervozity kvůli divadlu, kdo ví?

S hraním se Žamberkem mám (osobně) trošku rozporuplné zkušenosti. Ačkoli teď už mají útulnou klubovnu, cesta tam byla pro mě vždy stresující. Naštěstí, tohle jsme řešit nemuseli, hráli jsme v domácí Palírně. Mančaft Žamberka přijel trochu později, za což určitě mohl stav českých silnic, konkrétněji stavba kanalizace v městské části Hylváty.

Rozhodčí (David Kameník) vyzval hostujícího kapitána k napsání sestavy. Ztuhly nám rysy. Přijeli na nás skoro v plné sestavě! Bylo více než jasné, že boj o body nebude zadarmo. Naše „komanda“ se skládala (jak někdo vtipně poznamenal z mladých pušek) dorostenců. Věkový průměr nám akorát kazil náš kapitán, David Kameník.

Jan Mareš (1950), již výše zmiňovaný David (1867), Ladislav Kubišta (1895), Petr Jániš (1811), Tomáš Kodytek (1699), Vít Kapoun (1765), Petr John (1664) a Vašek Grundman (1451) nastoupili proti sestavě Žamberka: Tomáš Kalous (1878), Pavel Havrlík (1887), Wolfgang Wiesinger (1939), Jan Martinec (1820), Bohumír Zámečník (1920), Karel Kacálek (1795), Vladimír Kopal (1521) a David Brdíček (1702).

To byla sestava soupeře! Nad šachovnicemi se začalo jiskřit, diváci (v celkovém počtu 2) mohli shlédnou různorodá zahájení (od boudy přes ruskou až po královský gambit). Jako první dohrál Petr Jániš s Janem Martincem. Zde se hrála sicilka, konkrétněji dračií varianta. Péťa rochoval na krátko a soupeř naopak, čili to byla zápletka. Jenže černý (Péťa) měl otevřený sloupec c a soupeř se na královském křídle neprosadil nijak výrazně. Napochodoval pěščemi dopředu, chvíli to vypadalo, že Péťu smete co by dup, jenže Petr hrál v pohodě, zvlášť krytí pole h7 věží na f7 a ještě Jf8 (kdyby to bylo nutné), mi připadalo úsměvné… Bílý potom včas nepřipravil figurky k obraně, černý obětoval a bílý dostal mat (díky černopolnému střelci v oku draka). 1:0

V přehlídce zahájení nesměla chybět ani ruská. Tu jsem si zahrál já (Ladislav Kubišta) s Wolfgangem Wiesingerem.Chvíli jsem přemýšlel, že bych zahrál polokorektní variantu Jxf7, jenže jsem si říkal, že proti silnějšímu hráči hrát něco takového?! A tak se stalo, že jsme se dostali do zvláštní výměnné francouzské. Což když jsem zjistil, tak jsem potichu zaklel, přesně to jsem nechtěl. Tak jsem se alespoň tahem c4 pokusil s výsledkem něco udělat. Každopádně černý se dostal k protihře, využil vazby a dostal mě pod tlak. Naštěstí to překombinoval a remíza padla v pozici s nestejnopolnými střelci 1,5:0,5

Další, kdo už se mohl přidat do řad diváků byl Petr John a Vladimír Kopal. Petr zahájil hru skotským gambitem (to se nám ta sbírka zahájení rozrůstá, že?) a černý rochoval nadlouho. Když už to vypadalo, že Petr má závěrečný tlak a černý musí povolit zasadil černý ránu, kterou Petr už nerozdýchal. Nevšiml si totiž záludného matového motivu na poslední řadě. Není den jako den, prostě to se občas stává. 1,5:1,5

Po této prohře dostala hra velký spád a mohutně se finišovalo. Jan Mareš a Tomáš Kalous sehráli, řekl bych, až brutální partii. Pokud mne neklamal zrak, hrála se vídeňská s přechodem do královského gambitu, který byl mimořádně ostrý. Jenda se toho nebál, obětoval figuru za útok a doslova rozstřílel královské křídlo. Zdálo se mi, že černý to hraje dosti nepřesně, nechápal jsem, jak mohl krýt pěšče na g4 pěšcem z h5. Poslední momenty z partie si černý nedá do rámečku, jeho král byl vyhnán (jako vyháněli na Sibiř do „guljagů“, i když…Ttoho přirovnání je slabé, v partii byl spíše vyhnán na polární kruh do „iglů“) na dámské křídlo a matové sítě už by nepokryl. 2,5:1,5

Do řad remizujících hráčů se přidali David Kameník a Pavel Havrlík. Tuhle partii jsem viděl jenom z povzdálí, David měl malou rošádu a okno, přičemž bílý se snažil pozici rozbít tahy jako f4. David se mi zdál stísněný, neměl dost prostoru pro přeskupování figurek, z toho také nejspíš vyústilo to, že měl kvalitu méně, ale zato jeho kobyla kontrolovala střed šachovnice. Remíza nejspíš zasloužená, doufám, že doplní můj značně zkreslený názor. Pěkná kovbojka. 3:2

Na 6. šachovnici se vyloupla také remíza. Vít Kapoun hrál proti Karlu Kacálkovi nejspíše boudu (?!). Bílý to natahal tak, že náš Vítek měl sice méně prostoru, jenže otevřený byl jenom jeden sloupec, vznikla zavřená pozice a hlavně dámská koncovka. Remíza mohla padnout klidně i dříve. 3,5:2,5

O našem vítězsví rozhoduje Vašek Grundman, který vyhrál nad Davidem Brdíčekem. A abychom rozšířili naši pestrou sbírku zahájení, Vašek zahrál Benoni. Bílý si ze zahájení vytvořil výhodu, Vašek se mačkal na posledních řadách a doufal v milosrdenství soupeře. Nakonec se mu poštěstilo. Zaútočil na královském (?!!) křídle a obětí figury dostal soupeře pod tlak. A také díky časovému limitu, který se bílému značně krátil (měl 1 minutu proti 30) udělal chybu a ztratil jednoduchou kombinací figuru. Koncovku Vašek natahoval, ale nakonec vyhrál. Cenné vítězství. 4,5:2,5

A jako poslední borec dohrával Tomáš Kodytek s Bohumírem Zámečníkem. Anglická hra se Tomášovi nevyvedla dle jeho představ, matador žamberského družstva eliminoval tlak a sám rozvinul útok po sloupci f. Chvílemi se Tomáš pěkně musel potit, pan Zámečník mu nakládal pod kotel, ale nakonec Tom vše ustál a koncovku D vs. 2*V prohlásili za remizovou. 5:3

Tím pádem jsme obsadili v žebříčku krásné 6. místo, můžeme jen litovat těsné prohry se Svitavami. Jo, ještě abych osvětlil, proč se tento článek jmenuje, tak jak se jmenuje. Pan Zámečník se rozhodl nezapisovat, přičemž ho Tomáš jasně nabádal (následně i rozhodčí), aby si tahy dopsal na svůj čas. Jediné co mohu říci: Nedopsal (alespoň ne při partii). Však znáte to přísloví… Tímto se s vámi loučím, díky za zájem.

Otevřený přebor Pardubického kraje aneb O fous, o vlásek, o jediný bodík! AKTUALIZOVÁNO: POSTUPUJEME!