Když prohrát, tak instruktivně

2. 12. 2012 Pavel Holásek Áčko, 12

ŠK Ústí nad Orlicí – TJ ŠO Chrudim 2:6

Bylo předem jasné, že souboj s největším favoritem soutěže nebude patřit k těm, kde by tekly body zadarmo; takže žádný nervy a v klidu si hrajem to svoje …

Dobrou zprávou byl návrat operovaného kapitána i minule chybějícího Petra Mareše, takže hrajeme v základu, jako od této chvíle do konce sezóny už pořád! Soupeř sice vynechal třetí a čtvrtou desku, ale při šíři chrudimského kádru je to jedno, stejně mají shora dolů všichni plus mínus 2200 (a to spíš plus!). Dvojice, které se tu utkaly, tedy nebyly příliš rovnocenné, průměrný ratingový rozdíl činil 150 bodů.

Jedno auto hostí se sice maličko opozdilo, ale jinak se začalo bez problémů a jako obvykle vypadaly pozice docela rozumně. Já jsem věštil optimistických 2:6 :-), Jarda pochyboval o našich černých figurách, ale věřil bílým, kapitán hostí Pavel Němec po utkání konstatoval, že jsme se nějakou dobu naprosto drželi. Vyjádřením toho byla remíza Petra Mareše. 0,5:0,5 Rezultáty načal nulou Vašek Pekař, brzy po něm Jarda Volf a trojici jsem uzavřel já (Pavel Holásek). 0,5:3,5 Protože zbylé pozice šanci na celkový zvrat nenabízely, stačili jsme si ještě urvat pár půlek, tuším v pořadí Martin Šmajzr, Martin Pečinka, Honza Švub. 2:5 A prohra Michala Zeinerta uzavřela na 2:6 ještě před kontrolou, najednou jsme zjišťovali, že je po zápase, že můžeme mluvit nahlas a věrný divák pan Kříž přišel pozdě.

Martin Šmajzr (2208) – Jiří Tůma (2317)

Sicilská s Jc3 a f4, černý to postavil “francouzsky” e6 a d5. Martin připustil výměnu na pěšců na e4 a dam na otevřeném déčku. Tím získal, co chtěl, totiž neteoretickou pozici směřující do koncovky. Pěšci e4, f4 mu zajišťovali jistou prostorovou převahu. Černý se snažil, odmítl remízu, prosadil e6-e5, získal o něco zdravější pěšce, ale všechno vedlo jen k výměnám figur, až na šachovnici zbyli různopoláci. 0,5:0,5

Michal Novotný (2274) – Václav Pekař (2157)

Na očekávatelnou výstavbu b6, e6 to bílý zahrál vynalézavě, nejdřív při pěšcích c4, d2, e4 převedl střelce z f1 přes d3 na c2, pak teprve šlápl d4 a získal prostorovou převahu – figury v centru, střelci b2, c2 připraveni k útoku, dáma na třetí řadě, věž na sloupci. Vašek to postavil ježkovitě a jistě chystal nějaký ten protiúder, tah Vc8-c5 před ostatní své figurky vypadal laskerovsky. Michal pak ukázkově otevřel hru postupem v centru, obětoval koně na e6, diváci zřejmě většinou jen kroutili hlavami, ať si to chlapci počítají sami. Útok prorazil během několika tahů. 1:0

Michal Zeinert (2134) – Pavel Němec (2211)

Michal se v anglické chystal k brzkému b2-b4, černý tomu bránil radikálním a7-a5 a rozbalil svou pozici postupem f7-f5-f4. Michal figurky přikrčil dozadu, pak přece jen šlápl b4, rozbil soupeřovi pěšce, získal políčka pro figurky a sebral si pěšáčka na b6. Docela jsem mu věřil, ale když jsem se zvedl od své partie, řádila na královském křídle černá dáma s jezdcem a poslední šejd Sxe5!? soupeř vyvrátil mezišachem. 0:1

Robert Hlaváček (2262) – Martin Pečinka (2087)

Nimcovičova indická s 4. f3 c5, vznikla pak strnulá pěšcová struktura (B: pc3, c4, d5, e4 – Č: pc5, pd6, pe5), Martin pak šlápl g7-g5, nevím, zda spíš v naději na útok nebo ve snaze pozici blokovat i na královském křídle. Bílý vázal dámou z a4 černého Jd7 a blokoval tak vývin černých figur, Martin proto zahrál Ke7, nechal krále v centru a dovyvinul se. Hrálo se pak o dva sloupce: bílý ovládl sloupec b, černý sloupec h. Možnosti obou stran byly sice pěšcovými řetězy omezené, ale zdaleka ne vyčerpané. Trochu jsem čekal, že bílí střelci se bez volných diagonál ukážou jako špatní, ale hra bílého na dámském křídle vypadala nebezpečně a remíza je asi rozumná. Pro oba hráče první půlka v sezóně. 0,5:0,5

Pavel Holásek (2048) – Jakub Lahner (2291)

Už je čas, abych se proti francouzské přestal vyhýbat hlavním schématům, ale zrovna proti hráči o dvě třídy silnějšímu to nebylo úplně vhodné, a tak tedy královská indická v útoku á la Fischer. Soupeř si rochnul nadlouho, takže jsem si vzpomněl na lekci, kterou mi tuším předloni uštědřil v Třebíči Lednický. To jsou ty pozice, kde při opačných rošádách mají oba hráči většinu figur na tom křídle, kde neútočí. Jakousi protihru jsem i vybudoval, soupeř lezl do časovky a já jsem hledal obětí pěšce komplikace, ale ukázalo se, že připravovaný zisk figury byl jen přijetím soupeřem zamýšlené oběti, černé figury ovládly sloupce na královském křídle a mat, který jsem si nechal dát, patří na kroužek. 0:1

Radek Bujnoch (2207) – Petr Mareš (1988)

Pirc se Se3, černý honil střelce Jg4, h6, g5, záhy se vyměnily dámy a vznikla koncovka, kde měl bílý dvojici střelců, černý dva jezdce, bílý na dámském křídle rozházené pěšce a2, c2, c3 proti čtyřem spojeným, černý na královském dva izoláky f, h proti trojici pěšců, ale právě tam se chystal hrát, věž na géčko, možnost postupu h pěšce, takže bílý raději netlačil na pilu. 0,5:0,5

Jan Švub (1970) – David Komárek (2164)

Proti slovanské s a7-a6 (á la Láznička) to Honza nehrotil, zahrál klidně b3 a tradičně se snažil o vybudování pěšcového centra. Na e4 ale soupeř zareagoval tahem e5, takže stáli pěšci c4,d4, e4 proti pěšcům c6, d5, e5. Pak se to výměnama pěšců vyčistilo, dámy obou stran hledaly pole, kde by měly pokoj od dotěrných napadajících figur, až se radši vyměnily. Černý měl dvojici střelců, ale při zcela symetrických pěšcích ji nedokázal využít, končilo se v pozici, kde by vznikli různopoláci. 0,5:0,5

Jiří Malivánek (2178) – Jaroslav Volf (2126)

Jarda poslední dobou hrává 1. e4 b6 (s jinými záměry než Vašek). Musím si na to do oddíláku něco najít (Jarda to tu nečte, tak mu to, prosím, neříkejte 😉 ). Vznikla pozice sicilského typu s bílým pe5 a černou dírou na d6, bílý držel koně v centru na e4, zabránil skrytým pokusům černého o protihru a postupně stavěl figurky do centra, zatímco Jarda neměl moc co hrát. Ani jedna rocháda nevypadala pro černého moc vábně, Jarda si vybral velkou, během pár tahů ztratil špatně stojícího Ja6 a zbytek byla otázka techniky. 1:0

Porážku jsme přijali smířeně a dole v lokále pak ještě s hosty analyzovali, ty naše porážky jsou tak instruktivní, že by stály za článek, kdybych byl masochista.

Bodů moc nemáme, nicméně pořád to stačí k přežívání nad hranicí sestupu, ani dvě družstva před námi nám bodově neutekla, naděje žije. První tři družstva tabulky máme za sebou, příště nás čeká čtvrtý Rychnov … no a potom, potom už to bude brnkačka 🙂

Na domácí půdě Třebová „B“ nad naše síly