Bratro a sestrovražedný boj pro déčko
V čase předvánočním, čiliže adventním, nadešel čas velké bitvy rozměru takřka světového. Tedy o střetnutí ousteckého déčka (synonyma zkušeností 🙂 ) s éčkem (reprezentujícím mládí, krásu a zásluhou nejmenovaného kapitána také užívání podpůrných prostředků v kávě během partie 🙂 bych mohl napsat epos bezmála homérský… omezím se však na tradičně stručné info 🙂
K prestižnímu derby povolává kapitán Jirka Fangl základní sestavu a jelikož se nám v neděli ráno daří u Popradu (kde se nehraje, jak drtivá většina účastníků ví) daří nalézt i pana Minaříka, může kapitán odpočívat a pozorovat dění na šachovnicích. Éčko nastupuje v podstatě taktéž s tím nejlepším, co má k dispozici, kapitán Martin Dudla velí v Palírně k útoku na tři body s vervou, kterou by mu i revolucionáři roku devatenácti stého sedmnáctého mohli závidět 😀
Na prales, opět k mému překvapení, jsou k vidění až nečekaně obsažné šachy. Výjimkou je čtvrtá šachovnice, kde se náš Karel Taslar ani moc nenadře, aby získal bod z Vojty Holáska. Ten byl věren svému tradičnímu „plátovskému“ bleskostylu (čím to, že Vojtové hrají tak rychle?!) odtahal jakousi anglickou, přehlédl jednotahově figuru po Da4+… a šel domů. Tou dobou máme na jedničce provedeny odhadem čtyři tahy, jestli ne méně 😀 Déčko vede 1:0.
Důležitý druhý bod přidává na pětce Jarda Driemer, který se po vlažném úvodu sezony dostává do provozní teploty a tentokrát to odnesl Jirka Píše. Z partie jsem viděl zahájení, z mého pohledu oboustranně solidně pojatou výměnnou španělku (Vašek Grundman, který si ještě myslí, že má partie v KS cenu analyzovat, tvrdí, že bílý mohl ze začátku zavěsit hned třikrát a černý jednou 😀 ), Jarda pak kdesi lapil figuru a zbytek si s přehledem ohlídal. Navyšujeme náskok na 2:0.
Za této situace se poohlížím po ostatních šachovnicích, kde vydolujeme potřebný bod. Na trojce hraje Petr John s Káťou Šmajzrovou hodně náročnou pozici (dva jezdci v obraně s obětí floka, za kterého černý kompenzaci má), na dvojce tomu moc nerozumím a na jedničce už vůbec ne (což není zrovna ideální 🙂
V lokále zavádím s Martinem řeč na téma „co takhle všechno zapůlit a nekazit si neděli šachama“, pro níž ovšem kapitán éčka nenachází pochopení, mumlaje cosi o 2,5:2,5 a snad i halucinogenních 3:2 😀 A tak se dál bojuje.
Asi klíčová situace přichází ve chvíli, kdy mi Vašek Grundman v 18. tahu nabízí v pro mne nepohodlné pozici remízu. Takticky ponoukám Petra Johna, aby učinil totéž… což dotyčný činí, jenže Káťa Šmajzrová je nucena odmítnout (pozici má sice prohranou, ale kapitán MD, který po vzoru revolucionářů kompromisy nezná a raději vykrvácí, ji nutí stůj co stůj pokračovat). Zakrátko naše amazonka prohrává a osud zápasu je tím zpečetěn – 3:0 ve prospěch zkušených a triumf éčka se odsouvá minimálně na příští rok, což stále někteří nemohou pochopit 🙂 Ještě krátce k partii: oboustranně náročná teorie (hra dvou jezdců v obraně s Jg5, po šachu a představení c6 vložila bílá Df3 – podle Vaška je to nápad od Bogoljubova… ostatní v místnosti přemýšlí, kdo byl Bogoljubov 😀 ) vedla do pozice, kdy měl černý pěšce méně, ale Katka laborovala se zabržděným Sc1, který se až do konce partie ven nedostal. Nakonec rozhodl přímočarý útok na krále.
Za nastalé situace mohu s klidným srdcem a horším časem i pozicí přijmout remízu, i když jsem dlouho váhal. S Vaškem Grundmanem (který se na mě beztak chystal nejmíň půl roku 🙂 jsem zahrál neteoretický karokánek ve snaze nehrát žádnou divočinu, přešlo do královské indické v útoku a strategicky komplikované pozice (v klíčovém postavení po 9. tahu jsem měl na výběr asi tak z šesti plánů 🙂 V už minimálně rovné pozici jsem přehlédl zvedák d4, vymyslel jen výměnu dam s horší koncovkou (bílý měl dvojku střelců a věž na jediném volném sloupci) a ne že bych se za nabídku smíru v 18. tahu zlobil 🙂
Poslední dohrává bojovně naladěný Martin Dudla s Lubomírem Minaříkem, čerstvě ověnčeným skalpem ligisty Holyho z oddíláku. Hrála se „ofenzivně“ laděná italská s ústupem Se2 asi tak v 5. tahu 🙂 , kde byl na koni nejprve bílý (hezký obrat s braním na e5, který však spíše lépe vypadal, než že by k něčemu konkrétnímu vedl), posléze černý (nebojácně postupující pěšcem e). Vylezla z toho koncovka těžkých figur, kde obě dámy chvíli vtipně držely ve vazbách zbylé věže. Po další redukci materiálu byla remíza nevyhnutelná… což nakonec oba protagonisté pochopili.
Nakonec tedy vítězíme s přehledem 4:1 a můžeme užívat zasloužený pětitýdenní odpočinek, než vyzveme už v roce 2013 rezervu Horní Čermné. To hraní doma dík příznivému losu (pět ze šesti kol) má své kouzlo 🙂
Drama až do konce … Gympl “malí” na stupních vítězů
13 thoughts on “Bratro a sestrovražedný boj pro déčko”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Remíza se nabízí a přijímá:
1) po velmi společensky unaveném večeru
2) když je to výhodné pro mužstvo
3) tam, kde už na výsledku nezáleží
4) nebo, když už opravdu nevím kudy dál
Problém je, že bod 1 platí často, bod 2 a bod 3 platí střídavě a bod 4 je téměř nutným doprovodem šachové hry 😉
Je fakt ten, že v pozici, kdy ji Katka dostala nabídnutou, ji měla vzít všemi deseti, tam už bylo myslím zcela jasné, kam pozice směřuje ;-).
Měla!
Ale byl jsem příliš zaujat vlastním bojem a několik tahů předtím jsem viděl zisk figury, který K. nevyužila……..
Poučení pro příště.
Jak to tak čtu, tak Poky považuje remis za úspěch a Vašek za zklamání. Myslel jsem že to bude opačně
Spíš za půlku po korektním průběhu. Vencovo první ELO je hodně zavádějící a reálně sahá o 300-400 bodů výš… černými tedy půlka rozhodně není průsvih. Bílými bych tlačil na pilu asi víc, takhle jsem se hlavně snažil neudělat chybu…
pokud by to byla pravda že má herně na Elo o 400 víš, tak příští rok hraje minumálně druhou desku v lize.
V KS má ještě elo z léta, asi 1451.
a teď má 1688 to je o 237. Ve své podstatě je to jedno. To že je Pokyn spokojen s remízou je pro mne osobně sklamáním. Dle komentářů by se měl radovat Vašek se zisku půlky a ne Pokyn.
Zklamáním, proč? Já nehodním ne/spokojenost na základě ratingu soupeře (v tomto případě ještě silně zavádějícího) , nýbrž průběhu partie. Ten byl takový, že jsem černými zahrál dobře zahájení, minimálně vyrovnal a chtěl hrát na výhru (kdyby ne, tak nabídnu půlku po pár tazích a myslím, že by se Venca nebránil), pak jsem přehlédl silný tah soupeře a vylezl do horší koncovky, kde mi Vašek (tipuju že takticky) nabídl remízu, která šla těžko odmítnout. Jednak s ohledem na vývoj utkání (v podstatě jistila naše vítězství), za další vzhledem k pozici (která prostě byla trochu horší, na výhru ji mohl zkoušet jedině bílý).
Proto tedy z remízy zklamaný nejsem… stejně tak jako ze svých dosavadních výkonů v déčku, kde jsem předvedl dvě velmi slušné partie, třetí vyhrál s přispěním soupeře a čtvrtou neprohrál 🙂 Stačí? 🙂
PH: Já viděl jen šach a to Ke7 jsem vyhodnotil jako takový výraz rezignace… b5 jsem při “letmopohledu” nezahlédl.
VG: Rychloanalýza s Rybkou mi +- potvrdila odhad při partii. Moje e5 je asi trochu moc ambiciózní (2 GM partie vyhráli bílí), místo tvého g3 zase silnější hráči hráli h3, které jsem čekal. Jinak to byla taková strategická přetlačovaná, kde jsem asi místo braní na e4 měl přetáhnout d4 a zahrát velkou rošádu se šancemi na útok. a5 bylo příliš optimistické (po správném Sc5 bych měl příjemnou minivýhodu) a po d4 se solidní plus přestěhovalo na tvou stranu. Ve finální pozici, kdy jsem zvažoval místo přijetí půlky Vfd8, bys měl malou výhodu, při správné hře bych ale vzniklou pozici udržet měl. Každopádně hezký šachy, náročný na hledání plánu… tak ať ti to dál hraje minimálně tímto způsobem 🙂
A u Vojty je pravda, že po 11. Da4+?? přehlédl jednotahově figuru, ale právě až potom tahem 11. … Ke7??. Kdyby zahrál 11. … Dd7 nebo 11. … b5, figuru by neztratil.
Poky, špatně jsi mě poslouchal, Jirka píše mohl do 14. tahu 3krát vyhrát v minulém kole :D. A já to dal za půl kvůli tomu, že minule jsem pozici zkoušel násilně vyhrát a pak jsem byl rád za půlku.