Ústí “B” – půlmistr Krajského přeboru

10. 12. 2012 Marty Béčko, 4

Tak letos má naše Béčko dohráno. Poslední zápas jsme jeli vybojovat do Žamberka. A nakonec to byl boj úspěšný, takže si zatím držíme 100% úspěšnost, ale nebylo to vůbec snadné. O tom také svědčí i konečný výsledek zápasu 3,5 – 4,5.  Ale pojďme hezky od začátku.

Žádná sněhová kalamita nenastala, takže jsme se do Žamberecké sokolovny dostaly bez větších problémů. V hrací místnosti nás již čekali „staří známí“, s kterými jsme již odehráli několik urputných duelů. A ani v hrací místnosti žádná velká změna, teplota tak akorát, „smrková“ imitace v rohu a stále chybějící parapety na oknech.

Během první půlhodiny žádná větší akce, pouze Štěpán Blaško dostal brzkou nabídku k remíze od Ivana Belobrada. Protože boje na ostatních deskách teprve začínaly a každá půlka v takto vyrovnaném zápase může rozhodnout celé utkání, tak Štěpán musel hrát dál. Myslím, že se na šachovnici hrálo 1.d4 Jc6 2.Jf3 d6 3.g3 e5 … V partii poté následovala rychlá výměna dam a po 16-tém tahu byl nakonec podepsán smír, neboť ani jeden ze soupeřů nechtěl jít v partii do většího rizika.

Poté následovala další remíza, když byl na šesté šachovnici černými hrající Petr Dungl vyslyšen Honzou Smolou. Hrálo se zahájení dámským pěšcem, kde si bílý vyvinul svého střelce na g5 a uzavřel si jeho diagonálu pěšcem e3. Toho černý využil k menšímu tlaku na pěšce na dámském křídle. Což následně vyústilo k sérii výměn lehkých figur. Partie skončila v 17-tém tahu, kdy soupeři měli nestejné střelce, sedm pěšců a všechny těžké figury.

Třistatřicettři … Jako třetí partií v utkání skončila ta na třetí šachovnici a to třetí remízou v zápase. Zde se utkal Pepa Krátký s Jardou Volfem. Hrála se Sicilská, Nimzovich-Rubinstein varianta: 1.e4 c5 2. Jf3 Jf6 3. e5 Jd5 … Bílý si ponechal oba střelce s dvojpěšcem a na druhé straně Jardovi zůstal izolovaný pěšec na d-sloupci. Poté se Jarda dopustil ve vyrovnané pozici dvou drobných nepřesností, a proto raději zatáhnul za brzdu a nabídnul remízu, kterou soupeř v 17-tém tahu přijal.

Během následující hodiny se nic významného nestalo, Michal na první desce urputně bojoval s Davidem Výprachtickým, na čtvrté desce Jenda a jeho soupeř rozehrály strategickou bitvu postavenou na pevných boudách. No a na posledních dvou deskách také více méně rovina.

Jako další partii jsem dohrál já s Pavlem Havrlíkem. Tentokrát v anglické, jsem soupeři opět po několika tazích přenechal aktivitu, kterou soupeř ovšem nedokázal více zužitkovat. Proto jsem měl možnost ve středu šachovnice rozehrát svoje lehké figury, následně provést výměnu dam a získat pěšce na b3. Bílý se snažil rozehrát svoji dvojici střelců. Ve třicátém tahu, pravděpodobně díky nedostatku času na svých hodinách, nevyužil možnosti braní mého pěšce na b5 mimochodem, čímž by vylepšit svoji pozici. Místo toho, možná v domnění vyhrané pozice, se pustil do útoku 30. c6 a obětování dalšího pěšce 33. f6 a následně ho vysvobodil jeho spadlý praporek … Průběžný stav utkání 1,5 – 2,5.

Partií zápasů bych označil již jednou zmiňovaný strategický boj na čtvrté šachovnici, kde pobledlý a společensky unavený Jenda Mareš narazil na Wolfganga Wiesingera. Na šachovnici se objevila královská indická obrana s g3. Oba hráči vystavěli boudu s malou rošádou. Rovnováhu na šachovnici narušil až 23-tah černého – Jb3. Na podzim to Jendovi v Béčku šlape a takovéto nepřesnosti s přehledem trestá, což potvrdil i zde a to ziskem dvou pěšců. Navíc během několika málo tahů následoval Kličkův pravý hák 29. Vxe6 .. Vedeme 1,5 – 3,5.

V té době jsme si s Jardou říkali, že to vypadá velmi dobře, tak 2,5 – 5,5. Ale neříkej hop dokud nezmatíš …  Na první šachovnici Michal Zeinert vyrovnat pozici. Zahájení myslím Paulsenova varianta sicilské nebo něco podobného. Bohužel jsem neměl moc času, takže tuto partii jsem registroval pouze útržkovitě. Osobně se mi zdál Michal během zahájení o trochu horší, poté jsem na šachovnici, že David Výprachtický měl věž za střelce a pěšce. O to větším překvapením pro mě bylo, když při další pohledu na šachovnici, Michal dokázal srovnal stav figur. Dokonce měl navíc izolovaného pěšce e5 a bílý král byl vyhnán na e1. Myslím si, že v té době měl černý několik příležitostí, jak partii rozhodnou ve svůj prospěch, ale nestalo se a partie skončila v padesátém tahu podepsáním remízy. Stav 2 – 4.

Poté bohužel prohrál svoji partii Láďa Kubišta, jehož soupeřem byl Bohumír Zámečník. Hrála se tuším Svěšnikovova varianta, partie se mi zdála velmi vyrovnaná. Myslím, že Láďa obětoval pěšce, za mírné vylepšení své pozici. Žamberecký šachový matador se ale dokáže bránit, o čemž dokázal nejednou přesvědčit své soupeře. I přesto se Láďovi podařilo materiál vyrovnat, ale poté během několika málo tahů pravděpodobně podcenil pozici svého krále na h1 tahem 45. h3 a bylo vymalováno. Takže 3 – 4.

O výsledku zápasu tedy rozhodovala poslední partie na sedmé šachovnici mezi Tomášem Kalousem a Pavlem Kylarem. Opět sicilská, tentokrát Scheveningská varianta. Průběh partie byl celou dobu velmi vyrovnaný, po několika výměnách měl náš borec izolovaného pěšce d4. Poté došlo také k výměně dam, takže oběma soupeřů zůstal bělopolný střelec a čtyři pěšce, na každé straně dva. Bílý své pěšce ovšem dokázal postavit na černá pole, což mu poté umožnilo více útočit a Pavel se musel pečlivě bránit. Bílý dokázal svůj útok dovést k zisku pěšce g4, takže Pavlovi nezbylo než zavřít očí a vyrazit svým králem vpřed. Když si oba hráči postavili dámu, tak se svorně domluvili na remíze …

Uff, takže opět velmi vydřené vítězství 4,5 – 3,5. A dokonce, díky zaváhání doposud vedoucí pardubické Bohemie v Poličce, přezimujeme na první příčce. Naše hlavní mise o udržení krajského přeboru má tím pádem velmi reálné obrysy. A dokonce při zpáteční cestě domů se objevily scénáře na vítězství v přeboru aneb krytí zad našemu Áčku. Ale to se teprve uvidí na jaře, kdy nás čekají ta silnější družstva soutěže …

Gympl “malí” na stupních vítězů Komenda na medaile nedosáhla