Fabrika plná šachu DOPLNĚNY DALŠÍ FOTKY
Tradiční Vánoční turnaj ve Svitavách patří k nejpříjemnějším: do velkého sálu Fabriky se vejde téměř libovolný počet hráčů, nejde o žádné postupy, takže se hraje bez nervů, můžou si zahrát i dorostenci a doprovod … a blížící se Vánoce vybízejí ke zvolnění a pohodě.
V minulosti jsme počítali naše účastníky a překonávali rekordy v počtu. Letos to byl se čtrnácti hráči tak průměr, ale zato se ukázala naše kvalita.
Reportážní úlohu mám tradičně usnadněnou, skoro pořád jsem hrál, skoro nic neviděl, můžu jen okomentovat výsledky.
Dorost a doprovod
Pro malý počet zájemců z řad doprovodu se obě kategorie sloučily. Sliboval jsem Pokynovi nenáročný turnaj asi ve stylu pralesní KS, kde si tak libuje, místo toho jsme však museli naplno bojovat se smečkou mladých dravců. Startovní listině vévodila dvojice Půlpán J. (2127) a Macháň (2122), my jsme tu měli kromě (ex)trenérské dvojice Holásek, Pokorný ještě trio Mareš J., Kubišta, Kapoun.
Uteklo to jako voda: když jsem zdvihl hlavu od poslední partie, opravdu mě udivilo, že není půl druhé, ale skoro čtyři. Co je horší: hrát jednu nedělní šestihodinovku, nebo sedm hodin v kuse rapid?
Zpočátku jsem se držel vepředu já a Vítek Kapoun, později nás předjeli Honza Mareš s Láďou, Pokyn byl průběžně taky v popředí vidět.
Zajímavostí byl online přenos z 1. šachovnice organizovaný poličskými (na poličském webu lze vidět partie), dosyta si toho užil Jakub Půlpán, byť nakonec nevyhrál …
Jan Mareš právě ve třetím kole s Půlpánem prohrál, ale jinak sbíral bod za bodem, tempo 2 x 25 mu tentokrát nevadilo, přál mu i los, když do posledního kola dostal Láďu … a do čela se dostal v nejlepší možnou chvíli, totiž na samém konci turnaje. Vyhnul se Macháňovi, ale na to se historie neptá. 6/7, 1. místo, výkon 2156, velmi pěkný úspěch!
Ladislav Kubišta prohrál s Půlpánem o kolo později, aby hned dostal Macháně. S tím půlil a jinak už jen bodoval, porazil mj. Krušinu a Pokyna, v posledním kole s Honzou mohl vyhrát jen jeden. 4,5/7, 5. místo, výkon i lepší než 1857 (průměr zkreslují nízko ratingovaní hráči), úspěch.
Já (Pavel Holásek) jsem měl a chtěl bojovat o prvenství, soustředil jsem se hlavně na první dva nasazené. Macháně se mi ve třetím kole povedlo porazit v jezdcovce. Zato jsem ve čtvrtém neporazil výborně hrajícího Vítka Kapouna ani v pátém s nestejnopoláky Půlpána (dvě remízy), takže to na první příčku nevypadalo. V šestém jsem narazil na Honzu Mareše a v přivyhrané pozici nenašel nejpřesnější cestu, v koncovce mi chyběli pěšci. V sedmém jsem potom dost banálně chyboval proti Melicharovi a propadl se dozadu. 4/7, 9. místo, výkon 1943. Utěšovat se můžu leda výrazně nejvyšším Buchholzem, šest z mých soupeřů skončilo v první desítce. Spokojenost s obsahem řady partií, nespokojenost s výsledkem.
Vít Kapoun se během turnaje pohyboval velmi vysoko, výhry se Sodomkou a Krušinou se počítají, o superúspěch se připravil až závěrečnou prohrou s Ondřejem Schafferem. 4/7, 10. místo, výkon opět i lepší než 1815.
Jan Pokorný na začátku zjistil, že i papírově slabší hráči šachy umějí, na výhry se nadřel. Pak se dostal dopředu, prohrál jedině s Půlpánem. v předposledním kole podlehl Láďovi a všechno mohl ještě napravit proti Tůmovi, ale ve vyhrané koncovce zakončil turnak blundrem. Závěr 0/2 podobně jako u mě vedl k propadu. 3,5/7, 14. místo, 1734 a snaha nalézt útěchu v nádražce.
HD16 (1998 – 2001)
Z pěti našich patřil k favoritům Vašek, naopak tři hráči roč. 2001 byli v turnaji jedni z nejmladších. Přesto jsme nijak nepaběrkovali!
Favority turnaje bylo trio Havelka, M. Půlpán, J. Cach.
Václav Grundman se chystal hrát kavárnu, když o nic nešlo :-). Zahájil třemi výhrami a ve čtvrtém kole si splnil sen, když porazil Pepu Havelku, už s ním těch porážek zažil příliš. V dalším kole narazil na Matěje Půlpána, ale prohru hned napravil dalšími dvěma výhrami s Tulisem a Nešporem. 6/7, 3. místo jen těsně na pomocné hodnocení, výkon lepší než 1817, vynikající, naprostá špička!
Vojta Holásek ve druhém kole už poněkolikáté ztroskotal na Jirkovi Píše, opět si Jirka černými hezky otevřel háčko na krále. Vojta ale další ztráty nedopustil, prohrál už jen s Havelkou, jinak sbíral bod za bodem, přál mu i los, Šolc byl do posledního kola nejhratelnější z možných soupeřů. 5/7, 6. místo před soupeři zvučných jmen, výkon 1442, ke konfrontaci s těžšími soupeři však téměř nedošlo (přesto překvapivě Buchholz nebyl tak špatný).
Jiří Píše na výhru nad Vojtou už příliš nenavázal, prohrál s Ambrožovou, Nešporem i v posledním kole s O. Cachem, porazil slabší soupeře, takže zůstal přibližně na svém. 4/7, 13. místo, 1363.
Vít Holásek hrál takový svůj normální turnaj, porážel slabší, prohrál se Z. Cachem a Tulisem, hrubě však pokazil závěr, prohrál se dvěma čtyřkama a skončil za půlkou. 3/7, 22. místo, 1175.
Natálie Hrůšová si zahrála na prvním stole s Havelkou, ve druhém kole porazila Zelenku (3.VT)! Přidala k tomu ještě dvě výhry a taktak že sama na 3.VT nedosáhla! 3/7, 23. místo, 1251, s výkonem obdobným jako Vítek může být spokojena.
HD14 (nar. 2002 a ml.)
Tady mohl debutovat Radek Tomeš, ale pro nemoc nakonec nejel. Kačka, Verunka a Míša patřili dopředu, Markétka byla čtvrtá vzadu.
Kateřina Dudlová nějakou dobu nehrála (vynechala ústecký turnaj), ale ukázala, že na nic nezapomněla, prohrála jen s Ludvíkem a M. Simonem, se zbytkem si zkušeně poradila a jen o chlup nestačila na dívčí zlato Marušky Vaškové. 5/7, 8. místo, 2. mezi dívkami, ani 1296 prý na 3.VT ještě nestačí, ale už je to blízko!
Veronika Holásková hrála o fous níž, obdobně prohrála s Pavlíčkem a Junem, navíc ještě v předposledním kole s Černohousem, to už je snad zakleté! Jinak ale i ona bodovala, 4/7, 11. místo, 3. mezi dívkami, 1158, jde to.
Michal Píše prohrál právě s Verunkou, zato porazil mj. Černohouse, výkon zas jen o fous horší než Verunka. 4/7, 14. místo, 1121, coby jeden z mladších slušný nadprůměr.
Markéta Holásková si hrála vzadu, ale k patu ze druhého kola už nic nepřidala, už je zvyklá mít tak o bod víc. 0,5/7, 38. místo.
Výsledky visí na chess-results.
Autorem fotek je Jan Pokorný, všímal si však jen větších hráčů:
Další fotky dodala paní Píšová:
Ve Svitavách jsme si báječně zahráli, Výsledky lupenického turnaje
8 thoughts on “Fabrika plná šachu DOPLNĚNY DALŠÍ FOTKY”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Fotky malých dodala dnes paní Píšová, časem publikuju.
Hluk jsem skoro nezaznamenal … síla zvyku?!
Sám víš, jak jsi na tom se sluchem 😀 😀
Já to fakt nemyslím ve zlém, ale z mého pohledu to byl extrém… třeba mi kluci dají za pravdu 🙂
Tomu “beranyberanyduc” jsem se ještě smál :), ale když se v posledním kole rozhodovalo, jak turnaj vlastně dopadne, tak mě ta hlučící skupinka dětí za mými zády už pěkně štvala. Ano měli už po turnaji, ale když se nejsou schponi zklidnit, tak ať jdou někam jinam. Dvakrát jsem jim domlouval, ke třetí domluvě, jsem se už nedostal, naštěstí, protože bych na ně nejspíš začal řvát, což by dohrávající šachisty patrně rušilo ještě o něco více 😉
Ono zmíněné “beranyberanyduc” snad bylo k pousmání, ale nemuselo se opakovat po každém kole. V hloučku za 1. šachovnicí snad nikdo jiný než oušťáci nebyl, ti by snad mohli po prvnim vyzvání zmlknout nebo rovnou odejít. A ty honičky po pódiu byly dřív důsledně zakazovány.
Na druhou stranu: nabízí někdo (pořadatel, jednotliví vedoucí) dětem nějakou náplň času, kdy se zrovna nehraje? Rozbory v předsálí? Místo k proběhnutí? Hry na rozptýlení? Neděláme to, není to v našich silách, každý je rád, že je rád. Ale dost na tom, že se děti ukázní během vlastních partií. I ve škole mají deseti – patnácti – dvacetiminutové přestávky, poledku … a udržet je po mnoha hodinách ukázněný i pozdě odpoledne, to prostě nelze. Co jim nabídneme kromě opakovaného “pst!!!”?
Prostě to byl primárně dětský vánoční turnaj, ne vážná soutěž dospělých.
Nevím, jak to měl pořadatel domluvené, ale podle mého klasické (jak to bývalo za nás, kdy asi té benevolence na dětských turnajích tolik nebylo, chce se mi říct naštěstí): “Buď klídek, anebo běžte žvanit vedle,” bohatě postačuje. Dyť v té Fabrice je foyer jako krá..
Něco takového mělo zaznít ještě před prvním kolem, což by hromadě incidentů předešlo. Mně především vadilo, že žvanění a produkování kraválu všeho druhu v přímém sousedství probíhajících partií (kolikrát velmi důležitých, např. Láďovy partie 6. a 7. kola se mnou i Jendou Marešem) brala nejen děcka, ale i někteří vedoucí (viz zmiňované beranyduc) jako naprostý standard. Když jsem se proti tomu ohradil (byť nervózně, uznávám, od pátého kola mi už pochodovaly nervy), byl jsem ve výsledku za magora, co si jako dovoluju, když je to přeci dětský turnaj.
PS: Na šachu je krásné právě to ticho a ohleduplnost, což samozřejmě člověk ještě nepochopí ve věku 10 let, až později. Už v dětství jej ale k osvojení výše psaného můžeme vychovávat… není-liž pravda?
Mě teda hluk taky poměrně hodně vadil, a to jezdím na docela dost turnajů, zvlášť mi vadil když jsem musel na půlminutě hrát relativně hodně náročnou koncovku ( taky mi dost vadilo když dva kluci si vedle nás šli za hlasitého hovoru zablicat, což tak hlasité nebylo, spíš mi to vadilo z principu,volných bylo min, 15 šachovnic, a oni si museli vybrat tu vedle nás?!?), a při posledním kole už to byla hrůza, děti za náma si hrály hodně hlasitě, bylo to nesnesitelené naštěstí byla ta koncovka elementární.
Pavel: za chybějící fotky od malých sorry, mám jen jednu Vaška, nezbyl mi čas.
Obecně: Sympatický turnaj, řízený očividně zkušenými pořadateli, měl z mého pohledu (krom tristního závěru, po předchozím velmi slušném průběhu 🙂 jen jednu, zato však néééé úplně nepodstatnou mouchu, na níž jsme se s kluky cestou vlakem vcelku jasně shodli.
Jedná o naprosto nehorázný kravál (aspoň z pohledu člověka, majícího šachy za hru klidnou), kteří zejména mladší z účastníků tropili přímo v hrací místnosti, zejména u šachovnic doprovodného turnaje. Je chvályhodné, když ředitel upozorní na nutnost vypnutých mobilů, když ale neřeší virvál desítek malých dětí, no nevim… 🙂
Opakovaně (poprvé už ve 4. kole) jsem mj. krotil hyperaktivního hlapečka, který se svým dospěláckým !doprovodem! hrál cosi na styl “beranyberanyduc” cca 1,5 metru od šachovnice, kde jsme s Láďou hráli hodně zásadní partii 6. kola. Další z účastníků se vyžívali v honičkách na sále (jako by nemohli z kongresáku odejít do předsálí), “k světu” se měl i početný hlouček za 1. onlajnšachovnicí (tvoření bohužel i Ústeckými). Ke konci turnaje mi už hodně cákaly nervy, proto ten odchod do nádražky.
IMHO není až takový problém v hlučnosti dětí (ty dělaly a dělají kravál, už to tak na světě chodí), ten se dá korigovat ve chvíli, kdy je někdo z pořadatelů slušně upozorní. Nestalo se tak…
Poslední paradox: svitavská Fabrika náleží mezi koncertní sály (už jsem tam taky párkrát hrál), takže je akusticky ošetřen. Ani to nás ale neuchránilo od krávalu z kategorie nesnesitelných. Pokud by se jednalo o hrací místnost kalibru závodní jídelna, tak by následkem hlasové aktivity dětí musela snad spadnout 😀